Zlodějka knih

21.03.2015

Se Zlodějkou knih se budu loučit ještě hodně dlouho. Naprosto jsem si zamilovala Liesel, Maxe, Rudyho a Hanse s Rosou. Vůbec bych se nenechala odradit délkou knihy, nebo tím, že si člověk musí pár stránek zvykat na styl vyprávění. Nádherné.

21.03.2015

Poutavé čtení, od kterého se nejde odtrhnout.

19.03.2015

Musím hodnotit ve dvou rovinách: jednak vlastní příběh, na druhé straně vypravěčský a literární styl. Příběh skvělý, originální, napínavý, dojímavý a nepochybně poučný (ve všech rovinách). Nemohla jsem se od něj odtrhnout. Neseděl mi však autorův květnatý vyjadřovací styl. Začátkem jsem se trošku prokousávala, pak jsem si na něj zvykla, ale ke konci už mě to docela štvalo až obtěžovalo. Přišlo mi to už moc křečovité, takové za každou snaživě originální. Takže za to bych dala půl hvězdy dolů. Nic to ale nemění na tom, že mě příběh zaujal a dojal, až jsem na konci brečela jako želva ;-)

18.03.2015

Zlodějka knih je fenomenální dílo autora. Je to navíc jedna z knih, ke které se budu ráda vracet.

Příběhy z dob druhé světové války, jsem četla několik, ale příběh jaký je vyprávěn ve Zlodějce knih, je jenom jeden a podle mého názoru nejlepší, co jsem zatím četla.Bude to asi tím, že autor vypravěčem učinil Smrt.

Liesel jsem si zamilovala už po přečtení pár stránek. Obdivovala jsem na ní všechno jak se vypořádala se ztrátou svého malého bratra a pak se dostala do náhradní rodiny, kde ji její nevlastní matka neměla moc v lásce. Proto našla zálibu v knihách. Nevlastní otec se ji snažil chránit a podporovat ve čtení. Naučil ji číst a psát, cítila se sním v bezpečí i když venkovní okolí bezpečné v jistých situací nebylo.

Do knihy a příběhu a hlavěně do Liesel jsem se zamilovala. Je to srdeční záležitost.

Knihu můžu všem doporučit

16.03.2015

Příšerný příběh. Nádherná knížka. Po dočtení jsem asi tak půl hodiny brečela jako malá holka. Přesně knížky tohoto typu by měly být v povinné četbě. Ze začátku jsem si musela hodně zvykat na vypravěčku, ale ke konci jsem mohla jen ocenit genialitu tohoto nápadu. I když jsem byla připravená na konec, nezabránilo mi to v tom, aby mě to tak moc nezasáhlo. Nejhorší na tom je ta pravdivost. Ta krutost reality. I když se konec dá nazvat happyendem, žádný happyend to není a nemám z něho žádnou radost. Rozhodně budu číst ještě jednou. A pak znovu. A pořád. Nakonec chci jen říct - omlouvám se. Nedokážu popsat, co se mnou Liesel udělala. Prostě nedokážu očesat ta správná slova. Čtěte, abyste pochopili...

Velmi zajímavá kniha, začátek byl velmi rozpačitý,ale po začtení se stál to za to.\smrt jako vypravěč byla úžasná.Ač dávám přednost sci fi a trilerům tato kniha byla vyjímkou.

12.03.2015

Knížka je jednou z nejlepších, co jsem zatím četla. Musím říct, že děj mě hodně zaujal a stránky rychle utíkaly. Nepřišlo mi to nudné ani zdlouhavé, i když jsem si na začátku říkala, že na pěti stech stránkách se dá hodně co zkazit. Naštěstí se nic takového nestalo a knížka skvěle pokračovala až do konce. Jedno autorovi ale vytknout musím, konec byl hodně zajímavý, ale na tu situaci mi přišel dost stroze a neemotivně popsaný.

11.03.2015

Někomu se to nemusí zdát jako tak úžasné dílo. Možná to je tím, že třeba čeká nějakou pořádnou akci, ale žádná nepřichází. Moje rada pro tuto knihu zní: Zastav se. Na tuhle knihu musíš zpomalit. Pořádně si přečti ty krásně formulované věty, úžasné obraty. Čeština umí být krásná. Chápu, že pro někoho to bylo chvílemi až přehnaně umělecké. Když jsem četla, pokaždé jsem měla pocit, že jsem zavalená tíhou emocí; byly tam a bylo jich hodně.

10.03.2015

Já jsem byla z knihy nadšená, přečetla jsem ji jedním dechem... moc se mi líbila Smrt jako vypravěč. Válečných příběhů z války je spousta, ale tenhle je jiný, ještě jsem nečetla knihu o válce z pohledu Němců, zvlášť dětí. Moc se mi líbilo celkové pojetí knihy.

09.03.2015

Teď jsem právě knihu dočetla, a jaké mám pocity? Možná že kdybych nečetla tyto komentáře, tak bych udělala líp. Dle mého názoru je to průměrná kniha. Dobré a vděčné téma pro knihu, originální vyprávění. Kniha je pěkná, ale žádný hit to dle mě není. Závěr celé knihy byl asi nejlepší, jsem ráda že jsem si jí přečetla a jistě se podívám i na film.

06.03.2015

Krásná knížka, která ve mě zanechá dlouho silný pocit. Nejsme moc zvyklí dívat se na válku z pohledu německých lidí, zvlášť dětí... Ale i oni trpěli a žili a živořili...Některé věty mi nedávaly smysl, asi jako by to bylo přeloženo virtuálním překladačem... Nebyla to však knížka, ke které bych utíkala s nedočkavostí, co bude dál. Spád nastal až na konci knihy... Film se mi zdál lepší...

05.03.2015

Kniha spoustu lidí uchvátila a trochu tuším, proč. Je to vděčné téma, příjemná hlavní postava, emotivní události.
Ale mě osobně rozčilovala neustálá autorova snaha o to být co nejvíce originální. Jeho neotřelé obraty po chvíli unaví a trochu i rozčilují ("Jeho výraz byl ostrý a zřetelný, čerstvě vyřezaný. Dřevěnou rukou si uhladil třísky na ofině a několikrát se pokusil promluvit."), je jich tam až přespříliš. V honbě za originalitou zanikají i ty lepší pokusy ("... jako vlak, co přijíždí přesně podle jízdního řádu k nočnímu nástupišti a za sebou na laně táhně vzpomínky. A že bylo co tahat. Se spoustou kodrcání.").
Dobré Smrtčino vnímání barev, dodává příběhu zajímavé podtóny. Trochu moc ždímačka citů, zvlášť závěrem (ale co jiného čekat u takového tématu?)...

04.03.2015

Budu asi jediná, kdo tuhle knihu nebude hodnotit kladně. Od tématu čekám především emoce. Tady nejsou žádné. Nečetla jsem příběh 14-leté holky, protože na mě působila uměle, vykonstruovaně, jako celé v knize. Žádné emoce, jen krátké a úsečné věty, které se hodí do severské detektivky, ale ne do tohoto příběhu. Nemluvě o zdlouhavosti..Musela jsem se nutit, abych knihu dočetla,zbývá mi asi 20 stránek, ale názor určitě nezměním. Styl vypravěče je prostě takový, že vidím mladého australského moderního kluka, jak chce popsat události války. Nepovedlo se to. A děti tehdy určitě neříkaly něco takového jako "je to v pohodě."

03.03.2015

Po trošku pomalém začátku, neboť mi trvalo, než jsem se sžila se stylem vyprávění... musím říci jen : "Krása". Ke konci jsem knihu hltala písmenko po písmenku a zakončila lehku slzou. Mohu jen vřele všem doproučit.

03.03.2015

Smála jsem se a brečela, bylo mi teplo a zima. Prožívala jsem to celé. Nádhera. Jedna z nejdrsnějších a nejlepších knih jaké jsem kdy četla. Vřele všem doporučuji. PS: Taky mě lidé děsí...občas... :)

02.03.2015

Skvelá kniha, prečítala som ju za dva dni, teším sa na film.

01.03.2015

Vzadu na přebale knihy píše nějaká čtenářka, že plakala, bála se a nevěřila...a já jsem dělala přesně to samé. Krásná kniha! Jsem zvědavá na film.

01.03.2015

Kniha mne naprosto dostala. Vryla se mi pod kůži, Je to ten typ knihy jejíž děj jen tak nezapomenete. Za tři dny přečtená, kniha se nedala odložit. Četla jsem do noci. Viděla jsem i film, který nebyl špatný, ale kniha je kniha. doporučuji všem. Dávám pět hvězdiček, dala bych i víc.

01.03.2015

Knihu jsem četl na manželčino doporučení, či spíše přesvědčení, sám bych ji coby přesvědčený scifista asi do ruky nevzal. A i když jsem s prvními desítkami stran měl trochu problém a těžko si zvykal na autorův ne zcela obvyklý styl, nakonec jsem příběhům z Himmelstrasse propadl a druhou polovinu knihy přečetl během jediného dne.
Atmosférou je pro mne Zlodějka knih někde mezi Szpilmanovým Pianistou a Kingovým TO, autor prostřednictvím dětských hrdinů zajímavě vykresluje život řadových a ničím nevýznamných lidí v nacistickém Německu; tématem knihy je zjevně obrovská moc slov, ať v pozitivním či negativním smyslu. Trochu prvoplánovitá se mi zdála snaha ukázat, že řada obyčejných lidí tehdejší režim buď nepodporovala, nebo otevřeně sabotovala.
Přes velkou emocionální sílu knihy musím souhlasit s dřívějšími komentáři: občasná časová nelineárnost a prozrazování věcí budoucích vyprávějící Smrtí mi poněkud kazila napětí a autor si to vážně mohl odpustit. I přes tuto malou vadu na kráse a přes pomalejší rozjezd dávám 100% a myslím, že se ke Zlodějce ještě v budoucnu vrátím.