Zlodějka knih
Markus Zusak
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief , 2005
více info...
Přidat komentář
Kniha od tak mladého autora mne překvapila úžasným nadhledem a hlubokým vcítěním se do pocitů chudých, víceméně nevinných a proto snad nejvíc nesmyslně trpících lidí v Německu za druhé světové války. Myslím, že i výběr vyprávěče přispěl k tomu, že kniha vyznívá tak objevně a přinutí snad každého se dojmout a zamyslet nad nesmyslným konáním člověka jako druhu.
Jsem plná dojmů a nemohu se ubránit úsměvu a slzám.. Kniha je úžasná, lidská, smutná a ... Přečtěte si ji a budete vědět, jaká Zlodějka knih je. :)
Takhle silný příběh jsem už dlouho nečetla..........po týdnu, kdy jsem do ní byla v podstatě zahryzlá jsem dnes proplakala celou cestu metrem do práce.........Styl vyprávění, který měla smrt se mi moc líbil.......byl takový drzý a jsem ráda, že některé věci naznačila dopředu....
Je to opravdu velmi lidské a síla slov je cítit v každé větě i slovním spojení............geniální dílo.......díky za něj..
Tak si tady pročítám komentáře a hlavou mi vrtá jediná otázka:
Opravdu jsem tady jedinej chlap, kterej v závěru knihy ronil slzy??
Jaká je tato kniha? Jedním slovem: lidská. Hluboce lidská.
Dojemná i humorná.
Netradiční vypravěčka, která se dívá na lidi, jejich radosti a starosti "sub specie aeternitatis" a poťouchle uvádí každou kapitolu.
Velmi povedený překlad.
Požitek z příběhu, z jazyka i dalších rovin textu.
Jako by mi Callahanh četl myšlenky. Váš komentář naprosto přesně vystihuje moje pocity.
Zaujímavý príbeh „zlodejky kníh“ – statočného nemeckého dievčatka Liesel, ktoré si hlboko a do dôsledkov uvedomuje dvojakú silu slov (ich schopnosť burcovať k dobrému, ale aj slúžiť zlému). Autor nechal Smrť, aby nám tento príbeh vyrozprávala. Smrť nám predstavuje samú seba, svoje vnímanie sveta a ľudí (ich duší), prevádza nás príbehom a ozrejmuje mnohé skutočnosti.
Oceňujem konštrukciu príbehu, spád deja, všetky popísané udalosti, takisto ľudské posolstvo, podané najmä osobou sympatického Hansa Hubermanna. Smrť čitateľovi naznačuje, ako príbeh pokračuje a čo sa udeje, napriek tomu som sa v závere knihy neubránila slzám. :-)
Zpočátku jsem se nemohl tzv. začíst a chvíli mi trvalo, než jsem si na strohý, ale účinný styl vyprávění zvykl. S přibývajícími stránkami a blížícím se koncem jsem se naopak nemohl odtrhnout, protože příběh je strhující, silný a hluboce lidský. Zusakovi se povedlo zachytit atmosféru nejistoty, strachu, zároveň ale také nevinného dětství a radosti v těžkých dobách, díky tomu, že je příběh vlastně nahlížen očima malého dítěte, působí některé situace mnohem mrazivěji. Zlodějka knih je jedna z těch nemnoha románů, po nichž jsem získal intenzivní dojem, že válka je "svinstvo", které ve výsledku odnáší nevinní lidé, kterým rozvrátí život a mnohdy i rodinu. Oceňuji i to, že se to celé odehrává v Německu a autor nenuceně ukazuje, že ne všichni Němci byli nacisté, ale že naopak chtěli jen přežít, pomáhat a doufali, že válka brzy skončí. Závěr knihy je velice silný a dojemný a donutí člověka k zamyšlení o tom, co je vlastně v životě důležité a jaké náhody někdy mohou zachránit život. V neposlední řadě bych vyzdvihl i to, že autor skvěle poukázal na to, že slova mají hroznou sílu a dokáží jak potěšit, tak i ranit a rozpoutat hrozivé události. Ačkoli si myslím, že potenciál Smrti jako vypravěčky nebyl úplně vytěžen a mohl být možná řešen trošku lépe (její vševědoucnost tu není zachycena nějak moc), hodnotím Zlodějku knih hodně vysoko, protože už dlouho na mě nějaká kniha takhle silně pocitově nezapůsobila. Chvílemi jsem se usmíval, chvílemi mi bylo smutno a dohromady to vytvořilo zajímavý koktejl emocí, po němž si můžete říct akorát to, že život je nevyzpytatelný, válka je vůl, pud lidské sebezáchovy je větší, než si umíme představit a že nejodvážnější jedinci bývají ti, od nichž se to opravdu nečeká. 85%
Nějak moc netuším, co napsat, abych se neopakovala :-)
Strašně příjemné čtení, nádherné postavy a srdceryvně podané válečné dění na německém území očima Smrti... a snad jedna z těch knih, které přispějí k otevření očí a ukončení dogmatického nahlížení na pořád ještě poměrně nedávnou válečnou historii. Co člověk to odstín na škále mezi dobrým a zlým, co Němec to jiný postoj k Führerově válce... Nesuďme, poučme se a nezapomeňme...
PS: Vřele doporučuji Vyhnání Gerty Schnirch - jiné téma, podobná myšlenka ;-)
Krásný příběh s hlubokou myšlenkou.
O lidské hlouposti, odvaze, přátelství...
Napsaný z pohledu smrti. Smrti, která se ráda koukala na oblohu a bála se lidí stejně tak, jak se lidé báli jí.
Opravdu nádherná kniha.Citlivě a stylisticky krásně zpracovaný příběh z jedné nejstrašnější doby.Nevadilo mi ani vědět dopředu,co se stane,tím hlouběji jsem vše vnímala a prožívala spolu s hlavními postavami.Síla lidství,přátelství a hrůza prožívaných dní mě nenechala knihu odložit a přečetla jsem jí takříkajíc jedním dechem.Můžu jen doporučit.
Velice působivě vyprávěný příběh Smrtí - nejvěrnějším Hitlerovým sluhou- umocněný tou smutnou dobou. Měl jsem možnost vidět i film a role Liesel byla perfektně zahraná a přesně se trefila do mých představ. To samé platí i pro jejího Papa.
Ze začátku knihy jsem si říkala, že z ní budu nejspíše zklamaná. Opak je ale pravdou. Oceňuji způsob vyprávění a učinění vypravěčkou právě Smrt. V závěru knihy jsem plakala jako želva. Jediné co se mi moc nelíbilo bylo, že některé informace Smrt prozradila dopředu. V knihách mám ráda to tajemství a takhle jsem už byla tak trošku připravena a jen čekala, kdy to přijde.
Ze začátku jsem byla z knížky trochu zmatená, ale konec? Naprosto famózní zpracování. Tak smutná a zároveň krásná knížka!
Obyčejná kniha. Tak obyčejná až je vlastně velmi geniální. A ten konec. Brečela jsem jako malá.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Konec té knížky mě dostal, nevěděla jsem, jestli mám brečet štěstím, nebo smutkem. Krásně napsaná, přečetla jsem ji okamžitě. Chytlavá, nevím jak víc ji pochválit.