Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/113303/bmid_zitkovske-bohyne-g8g-113303.jpg
4
7011
7011
Nový román autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch. Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele - její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice..... celý text
Přidat komentář
Styl psaní je stejný s románem "Fabrika" - střídání minulosti, současnosti a archívních materiálů, což mi činilo trochu potíže. Očekávala jsem více popisu činnosti "bohyní", ale i tak je kniha zajímavá a stojí za přečtení, nicméně jsem od ní očekávala více.
Z těchto končin mám velkou část rodiny, o to víc mi byla kniha bližší. Tleskám autorce ,mladá ale píše s takovým nadhledem .Těším se na další knihy od ní.
Příběh zajímavý, avšak kniha mne zklamala. Asi jsem od ní díky recenzím očekávála více.
!!SPOILER!! !!SPOILER!!
Kniha se do mé knihovny dostala poté, co jsem měla trochu výčitky, že nečtu žádnou českou literaturu a taky kvůli milým ohlasům od čtenářů. A musím říct, že jsem opravdu nadšená! Tajemné téma rodinných osudů babek bylinářek zpracované netypickou formou. Mrzí mě, že jsem knihu musela odkládat, protože jsem se pak těžko vyznala, kdo je kdo v tom jejich rodinném propletenci. Čím jsem se blížila ke konci knížky, napětí a očekávání se stupňovalo!
A takový konec jsem opravdu nečekala! Pořád mi vrtá hlavou, jak to bylo doopravdy a co si autorka přibarvila. A kdo sakra zabil tu Doru?! Tučková knihu nechala doznít s vírou v existující prokletí, které je zcela reálnou hrozbou a nikdo mu nemůže utéct, žádná báchorka.
Tato knížka naprosto nemá konkurenci ani v české ani světové tvorbě. Kateřina Tučková umí psát velice poutavě a napínavě, vše je promyšlené a uvěřitelné veškerá fakta jsou podložená
Žítkovské bohyně jsou velmi precizně propracované do posledního detailu, ale to ne čtivosti knihy vůbec neubírá spíše naopak.
Na konci 90. let poslední z bohyní Dora v pardubickém archivu ministerstva vnitra nalézá operativní svazek vedený StB na vnitřního nepřítele – její tetu Surmenu. Dora nevěřícně rozplétá neznámé osudy své rodiny i dalších bohyní… Příběh je dokonalý a opírá se o skutečné události. Sama jsem si po přečtení knížky tyto fakta o bohyních V Bílých Karpatech tzv. Kopanicích zjišťovala. Knížka je opravdu úžasná všem doporučuji.
Originální téma, výborné zpracování. Od knihy nelze odejít, děj je plíživě napínavý, některá místa dojmou k slzám. Autorce se podařilo vystihnout i důležité psychologické momenty související s vírou a pověrčivostí, využitím či zneužitím schopností a vědění. A hlavně jak ničivá je lidská zloba.
Než jsem Žítkovské bohyně začala číst, myslela jsem si, že mě kniha o nějakých čarodějnicích vůbec nezaujme. Když jsem se pak do románu ponořila, zjistila jsem, že téma nemusí nutně patřit mezi mé záliby a že stačí, když bude kniha precizně napsaná. To se v případě Žítkovských bohyní také vyplnilo. Kateřina Tučková mě uchvátila svým nadáním dobře načasovat jednotlivé události tak, aby do sebe všechny střípky nakonec přesně zapadly. V tomto případě musím pochválit i jazyk a autorčino vyjadřování, které bývá často až naturalistické, ale nikde ne příliš hrubé. A nakonec se mi líbí i zakončení samotného románu, které má čtenář možnost si domyslet a je tak nucen nad celým příběhem přemýšlet. To také dodává knize jistou dávku tajemnosti a fantastičnosti.
Četla jsem ji na dovolené, nemohla jsem se vůbec odtrhnout, četla jsem snad i při chůzi. Moc hezká knížka.
Vynikající kniha od mé oblíbené autorky. Už od přečtení "Vyhnání Gerty Schnirch" je Tučková bezkonkurenče má nejoblíbenější autorka její generace. Naprosto skvěle vykreslený rozkol mezi církví, vírou a "pohanskými" rituály. Neotřelé téma, a naprosto nečekané zakončení. Ocenila jsem propojení více historických údobí, zvláště to válečné je mému srdci blízké. Při čtení jsem měla podobné pocity jako u knihy Jozova Hanule, ten popis nádherných zapadlých Kopanic je naprosto uklidňující.
Jedna z nejlepších knih jaké jsem letos, a vůbec kdy, četla! Neobvyklý a neotřelý námět, který autorka uchopila s takovou lehkostí a přitom syrovostí. Úplně na mě dýchala ta atmosféra Kopanic, která se autorce povedla v knize vykreslit. Díky úředním spisům z archivů působí kniha velice věrohodně. Jen jsem si tak říkala, jak je neuvěřitelné, co všechno a koho všeho dokázali komunisti a bolševik zničit...
Velmi zaujímavý príbeh, nezvyčajný spôsob písania, prelínanie deja s dokumentmi. Je hrozné, co dokáže zloba jedného človeka, myslím Švanca. Na záver sa mi tisli slzy...
jedna z nejlepších knih, jaká se mi kdy dostala do ruky. Je to už sice delší doba, co jsem ji četla, ale občas se k ní v mysli vracím. Ten pravdivý podklad ( tradice, lidová moudrost, vědění, jejich těžké potírání za dob komunismu....) ve mě zanechaly hluboké stopy. Stejně tak i Vyhnání Gerty Schnirch. Díky autorce za ně.
Neobvyklý námět v románové formě. V současné době nakladatelství chrlí knihy s podobnými tématy, a tak byly Žítkovské bohyně příjemnou změnou. Pouze některé doslovné opisy ze spisů mi přišly zdlouhavé.
Žítkovské bohyně jsou rozhodně kniha, co stojí za pozornost. Mám z ní nicméně trochu rozporuplné pocity, ačkoliv nakonec asi převažují ty pozitivní. V průběhu čtení jsem si ale udělal spoustu poznámek, které před vynikajícím koncem napovídali spíš opak.
Úžasný příběh. Málokdy se u knihy rozbrečím - Tučkové se to povedlo (mě dojmout).
Po knize jsem sáhla, jelikož ji všichni velice opěvovali, dokonce i naše češtinářka na gymnáziu nám to podstrkovala, jako "knihu roku".
Proti příběhu nic nemám, ale forma jakou to je, mě chvílemi vadila, příběh se táhl pomalu a nadhodil spousty otázek, ke kterým jsem ani na konci nedostala odpověď. Ale samozřejmě popsání tradic a historie o tomhle místě, která patří k nám a přesto toho víme o tom velmi málo...
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Kniha mne rozhodně zaujala. Styl vyprávění je velmi poutavý a drží čtenáře neustále napjatého a po malých kouscích mu stále dál a dál rozkrývá další a další střípky velmi zajímavé mozaiky. Autorku chválím, udělala moc pěknou knihu. To že hlavní příběh je vlastně katastrofický, by mi ani tak nevadilo, ale postrádám tam i náznak druhé možnosti, svobodné vůle, druhého pohledu, prvek náhody. Ne vše se přeci dá vysvětlovat mocí kletby a zlovůlí padouchů. Respektive, dá se to tak vysvětlovat, ale pak to na mne působí jednoduše a vykalkulovaně. Proto dávám jen 4*.