Žert

08.12.2011

Ze všech Kunderovek, řadím Žert podle oblíbenosti na konec. Příběh je pěkný, hlavně začátek a rozvíjení se prvních stránek. Bohužel, jak se dočítáte dál a dál, vyprchávalo ze mne ta klasická nadšenost z další knihy od Kundery. Neříkám, že kniha je špatná či nudná. To ne. Ale dějově je pro mne ze všech ostatních děl nejslabší.

19.09.2011

Táto kniha sa nedá nečítať! Od prvej strany po poslednú stranu som ju doslova žrala! Plná cynizmu a irónie, v ktorej sa autor ohliada sa za rokmi, ktoré budú v našej histórii strašiť ešte pekných pár rokov. Kniha plná neošúchaných myšlienok...autorove pochody v hlave jednoducho milujem :-))

„Je to všechno v tom, aby byl člověk takový, jaký je, nestyděl se chtít to, co chce, a toužit po tom, po čem touží. Lidé bývají otroky předpisů. Někdo jim řekl, a oni se snaží takovými být a dí, kdo byli a kdo jsou. Nejsou pak nikým a ničím, jednají podvojně, nejasně, zmateně. Člověk především musí mít odvahu být sám sebou.“

15.09.2011

Vyprávění je bez akce, vášně a dynamiky, ale v tomhle případě mi to kupodivu nevadilo. Kniha mě i přes častý výskyt zdlouhavých úvah bavila a dočetla ji s nefalšovanou zvědavostí.

10.08.2011

Román, který vyvolal nejen u nás, ale všude ve světě senzaci a je dodneška znovu vydáván v různých zemích.

24.07.2011

„Nedalo se opravdu nic jiného dělat, musel jsem zakřiknout ten špatný příběh, ten špatný žert, který se nespokojoval sám se sebou, ale obludně se množil v další a další hloupé žerty...“

Autor nežertuje, Žert nepobaví – Žert šokuje, chytí a málokdy dovolí se pustit a věnovat se jiné čínnosti než „žertování“ za vřelé asistence potištěných stran knihy, zhltnuto za jeden den, ačkoli to není žádná jednodenní rychlokvaška. Možná může místy vyznívat tragikomicky, ale měl by být brán vážně. Detailně promyšlený zaplétaný cop vážené dámy z několika pramenů-pohledů v závěru tvořící finální, místy až nezdravě směšný (odkazuji se na Helenino teatrum s projímadlem) konec copu s roztřepenými konečky sahajícími hluboko do mé hlavy se stal mou první přečtenou knihou od p. Kundery. Každá z postav je mi najednou důverně známá, jako bych je znala už věčnost. Kniha mě objala svou paží složenou ze slov, názorů a úvah odlišných (a přece tak stejných) lidí, políbila mne neotřele na ústa bažící po literárnu, čímž na můj jazyk vsunula své věty, které ještě dnes živě znějí z mých úst, jako bych si chtěla přivolat zpátky ten úžasný den ve společnosti mužů i žen z románu.

„Cože? Jen tyhle tři dny?“

U polibků (byť literárních a čistě metonymických) ale máloco končí, že... Myslím, že ani ten nejúspěšnější autor současnosti by mě prostřednictvím své knihy neprostoupil tak, jako se tomu stalo v tomhle případě. Kdybych měla hodnotit jedním slovem – nezapomenutelné. Jen mi to ve společnosti Ludvíka a spol. uběhlo nějak rychle...

„Už dnes jsou dějiny jen tenká šňůrka pamatovaného nad ocasem zapomenutého...“

P. S.: AŤ ŽIJE TROCKIJ!

04.07.2011

Kundera se prostě umí trefit...jeho dílo je sice často spojováno s politickou tématikou, ale já bych spíše vyzdvihl jak úžasně umí odhadnout lidskou povahu a vztahy. Po každé Kunderově knize mám zaděláno na bezesné noci plné přemýšlení a následných depresí. :)

26.06.2011

Pro mě dlouho nejlepší román druhé poloviny 20. století v české literatuře.

Film slabší, ale v hlavních bodech kopíruje knihu.

30.11.-0001

Pokaždé, když čtu něco od Kundery, mne udivuje, jak se ten chlap vyzná v ženských :)