Žert

20.09.2017

Žert je mou druhou knihou od Kundery - nejprve jsem četla Nesnesitelnou lehkost bytí. Ta mě svou filozofickou rovinou naprosto očarovala a od Žertu jsem upřímně čekala něco stejně úžasného.
Žert je skvělé a kvalitní dílo. Bohužel Nesnesitelná lehkost bytí dala laťku tak vysoko, že pro mě Žert byl malým zklamáním. Tedy, z počátku.
Když se na Žert dívám zpětně, líbí se mi víc a víc - je více realistický než Lehkost, aspoň pro mě, a pasáže s Jaroslavem mě nebavily.
Ale stejně si podle mě méně než 4 hvězdy nezaslouží. Kundera je skvělý spisovatel a existenční rovina románu mě uchvátila.

30.08.2017

Moje první a prozatím i poslední setkání s Kunderou (momentálně opravdu nemám v plánu to měnit). Jeho styl mi prostě nesedí a ačkoliv uznávám literární hodnotu jeho díla, jde jeho dílo mimo mě.

29.08.2017

Po zkušenostech s Nesnesitelnou lehkostí bytí jsem k Žertu zpočátku přistupoval trochu skepticky. Ano, i zde se našly chvíle, kdy mě Kunderův styl mírně iritoval, ale ke konci jsem knihu nemohl odložit - komplexnost a mnohovrstevnost příběhu (a šíře témat, ke kterým se Kundera na relativně malém prostoru skrze různorodou směsici postav s podobnými osudy, ale často jinými přístupy, dostává) mě jednoduše ohromila. Některé pasáže, které mi během četby přišly nudné a zbytečné, na konci najednou začaly dávat smysl. Vše se propojilo. (Včetně "přednášky" o folkloru, který v poslední kapitole hraje podstatnou roli; zároveň je nedílnou součástí Jaroslava, jehož postava je ke konci také důležitá) --- A přestože se díky pohledům zúčastněných mnohé vyjasní, jedno se nedozvíme: pohled samotné Lucie, kolem které zůstane závoj tajemství. A to je jenom dobře.

02.08.2017

Pro mě nejlepší Kunderův román. Dokonalé, totální dílo.

17.05.2017

Pamatuji si, jak jsme se o téhle knize učili ve škole. Tehdy to pro mě byla jenom hloupá kniha o hloupém dopise (a to jsem prosím jako asi jediná ze třídy četla povinnou četbu ráda a s nadšením!). Tehdy jsem se nedostala k tomu, abych ji přečetla, takže ve mně zbyla jakási vzpomínka na to, že nám paní učitelka nadiktovala znění onoho dopisu, které jsme museli umět. Dopisu, který je narážkou na tehdejší dobu, ale z nějž ti z nás, kteří měli větší rozhled, pochopili leda narážku na Trockého.
Tahle kniha celkově je vůbec narážkou na tehdejší dobu, na dobu, kdy mladí nadšeně vstupovali do KSČ a chtěli budovat "lepší zítřky". Na dobu, kdy jedni nadšení vylučovali ze strany jiné nadšené, protože se netvářili dost nadšeně. A na dobu, kdy i ti nadšení, kteří ve straně zůstali, ze svého nadšení vyrostli. A to narážkou velmi povedenou.

23.04.2017

Má první, ale jistě ne poslední Kunderova kniha. Jedna z těch, za které bych byla u maturity ráda.

14.04.2017

Čtyři nebo pět? Čtyři nebo pět?
Proč váháš, ZuzziŠ, nad pěti hvězdičkami? Copak jsi nezažívala literární nirvánu a osvícení?
Ano, ano, ale....
Čtyři hvězdičky. Za rozvláčnost Ludvíkovu.

17.03.2017

Kniha se četla poměrně dobře, stránky se otáčely velice rychle. Avšak občas mi dělalo problém zorientovat se v tom, kdo právě vypráví. Celkově však knihu hodnotím kladně :)

16.02.2017

Knížky od Kundery můžu, krásně se čtou a úplně vás zevnitř rozeberou, protože se v nich kolikrát najdete.
Žert je kniha, kterou bych doporučila všem, kteří v sobě svádí nějaké vnitřní boje. Já jsem si z ní odnesla, že všechno je třeba řešit hned na místě, nikoliv si křivdy odnášet do budoucna, protože ani čas rány kolikrát nezhojí. A naučit se odpouštět, protože život pak bude rázem lehčí. Je to kniha o lidech, kteří se snaží popasovat se sebou samými a dobou, v níž se narodili.

02.02.2017

Žert, který by byl nevinný a vlastně by vůbec nebyl použit nebýt toho blbce komunismu.
Tak tenhle Žert rozehraje příběh, který by byl poloviční, kdyby do něj Kundera nevkládal své vyhraněné názory. A on má názor opravdu na všechno. Od úvahy nad vykání, která mě donutila přehodnotit názory až po rozebírání moravského folklóru, které mi občas vypínalo mozek. (pro mě asi jediný mínus knihy).
Nejvíce na mě ale zapůsobila a v hlavě mi zůstala bezmoc, kdy o vašem osudu rozhodují hlupáci, neuznávající opačný, ba ani mírně odlišný názor, protože socialismus nadevše, o něm se nežertuje!
Skvělá část o žití mezi pétépáky, nepochopení lásky, na hovno vymyšlená pomsta za všechny křivdy, pointa mi též sedí, stejně jako Kunderova neustálá polemika, kterou odráží tehdejší dobu.
Výborný příběh obalený filosofováním, jež ho občas převyšuje.

29.01.2017

Padesátý léta v Čechách - období kdy naše babičky roztahovaly na vejškách kytáry zapálenejm komunistickejm idealistům, kteří po druhý světový chodili do školy jen aby vedli debaty o budoucnosti národa.

Jeden z těchdle zapálenejch studentů je i Ludvík. Ludvík se snaží vyprcat Markétu. Markéta je krásná studentka, která je bohužel blbá jak banán. Když si s ni Ludvík o prázdninách dopisuje, aby si ji poradně navlhčil na další semestr, napíše ji z prdele, že optimismus je opium lidstva. A za to ho vylejou ze školy, protože je to prej silně proti straně.

Hlavní postava procesu proti Ludvíkovi je spolužák Zemánek. Ludvíkovi tím samozřejmě posere život a ten musí na vojnu, kde se brzo vstává a celý je to tam blbý. Naštěstí Ludvík brzo pozná Lucii a voprcat Lucii se stane jeho hlavním cílem. Cestou do jejího klína se do ni zamiluje, ale to je mu prd platný, protože mu stejně nedá.

Ludvík se zdrcen odvrací od ženského pokolení a rozhodne se nadále jen prcat bez citů. Proto když o několik let později jede domu na Slovácko ukončit svůj masterplán pomsty - voprcat Zemánkovi manželku Helenu - netuší, že ta se do nej zabouchne a Zemánkovi to bude putna, protože už ji stejně nemiluje. Styk se koná, pomsta nikoli. Ludvík je zklamán světem a tak nějak je mu všechno buřt. A Helena se pokusí o sebevraždu projímadlem - LOL, Kundero! Spoiler alert.

Kundera má zvláštní dar přidávat do svých knih pasáže, který mě vyloženě točí. X stran o Moravském folkloru a jeho původu a vlivu na komunismus? I jeden odstavec je na toto téma vyložený plejtvání odstavcema. Tady to jednoznačně přepísk, uvědomil si to a odstěhoval se zpytovat svědomí do Francie.

28.01.2017

Opravdu skvostná kniha, která se tak pěkně čte, i když děj je často neveselý. Úplně jsem se tetelil blahem při čtení, maximální zážitek a díky za něj. Samozřejmě se mi do čtení promítal děj stejnojmenného filmu, který postrádá pochopitelně něco z knihy, ale rovněž je výborný.

12.01.2017

Nenene. Tohle není můj šálek. Po přečtení mám chuť se na všechno vykašlat. Všechno je takový šedivý. Kundera jako autor, klobouk dolů.

27.12.2016

Asi úplně nejskvostnější Kunderův román. Svými slovy se stydím vyjádřit jakýkoli komentář k něčemu tak úchvatnému! A jakýkoli dodatek by postrádal smysl...

06.11.2016

Žert je druhá kniha, kterou jsem četla od Milana Kundery. Dříve jsem četla Nesnesitelnou lehkost bytí a musím uznat, že se mi více líbí Žert. Obě knihy mají však společné, pro mě jsou to náročnější knihy, na které je třeba klid a soustředit se. Nejedná se o knihu, kterou bych přečetla jedním dechem, chce svůj čas.

19.10.2016

Ta pasáž o hudbě! Za tu má Kundera ode mně hvězdičku navíc!

Tahle knížka je má oblíbená. Doporučuji vytrvat a knížku dočíst až do konce =D

01.09.2016

Musím se přiznat, že jsem měl zpočátku trochu ke Kunderovi odpor. Naše učitelka češtiny z jeho knížek šílí a to mi ho automaticky snižovalo. Směšné lásky mě spíše potvrdily mou averzi, říkal jsem si: "co je na něm tak zajímavého....nechápu". No a pak jsme měli na výběr Žert v povinné četbě a já si řekl, že dám Kunderovi šanci. A udělal jsem dobře! Žert je skvělá kniha. Líbil se mi dokonce více než 1984 z jednoho důvodu. Žert nebyl pouze o socialismu, byl i o jiných tématech z lidského života a prokládání filozofickými pasážemi mě vůbec nenudilo, ba naopak. Přemýšlel jsem i nad pěti hvězdičkami, ale to dávám spíše výjimečně, třeba až si to přečtu znova, a to určitě udělám. Moc doporučuji!!!

26.07.2016

Žert je skvělá kniha a každej by si ji měl přečíst, i kdyby si po přečtení měl myslet, že jde o paintelektuální snůšku sraček. Já měl totiž taky chvilkama pocit. Na druhou stranu, nedá se v žádnym případě upřít, že jako románová prvotina je pro Kunderu Žert sakra silnym kouskem a že dalece přesahuje období vzniku. Je z toho celého cítit, jak autor odmítá za bezpráví na něm spáchané vinit společnost jako takovou, natož současnou, když se zpětně dozví, jak ublížil Lucii, když se mu vydaří nejubožejší vítězství, které se tváří v tvář někdejšímu sokovi promění v situaci tupou jako balvan. Malé křivdy, hořké zášti a osobní tragédie se zdají tím, co vytváří decrescendo jakékoli naší neúnosné přítomnosti. Svět se proti tobě nespiknul, možná tě jen na své eratické jízdě náhodou přejel. Žert je komplexním obrazem o realitě – bez vítězů či zloduchů, bez přímočarého morálního poselství. Žádá od čtenáře trochu sebereflexe a zároveň trpělivé empatie. Je teď taky jednou z mých nejoblíbenějších českých knih.