Zánik samoty Berhof

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Körnerova novela přibližuje složitou situaci v pohraničních oblastech po skončení druhé světové války. Oficiálně je uzavřen mír, ale v horských oblastech se dosud místy bojuje. Zapomenuté skupiny fašistů se snaží dostat přes hranice do bezpečí. Ústup doprovázejí akce pomsty, neváhají zabíjet vše živé, co jim stojí v cestě. Do pohraničního kraje pod Jeseníky přišel syrový podzim a s ním i obavy z následující zimy. Četníci a vojáci nabádají obyvatele horských usedlostí ke zvýšené opatrnosti, neboť se zde potloukají skupiny Wehrwolfů. Na samotě Berhof ovdověl český hospodář Habirk. Pro šestnáctiletou Ulriku se stal život nesnesitelným. Otec na ni byl nesmírně hrubý, maminku ještě nepochoval a už si přivedl do chalupy Tyldu, ženu nepříliš dobrých mravů, která se za války přátelila i s Němci. Pomýšlela na útěk. U hřbitova, kde pochovávali matku, potkala jeptišku, jež jí slíbila pomoc. Ve své naivitě nevycítila nebezpečí. Téhož dne obsadili jejich dům esesáčtí záškodníci a zabydleli se na půdě. Vedla je již zmíněná jeptiška. Večer přišel strážmistr, aby je varoval před možným vpádem fašistů. Na sousední samotě zavraždili hospodáře. Při odchodu byl napaden a zabit. Jednoho dne poslali záškodníci Ulriku do městečka pro léky, neboť Erich, mlaďounký chlapec, měl velmi těžká zranění. Lékárník ji na radu velitele zdejších vojsk vyšel ve všem vstříc. Poté ji tajně sledovali. Obsadili ohrožené území a ve vhodném okamžiku fašistickou skupinu zlikvidovali. Nenašli pouze Ericha. Ulrice se jej zželelo, neboť neustále volal maminku. Naložila ho na vozík a potají odvezla. Chtěla jej vrátit matce. Dramatický děj provázen pohledem do vědomí jednotlivých hrdinů a celkovou revizí životních hodnot. V rozhovorech s esesmany používá autor německého jazyka, čímž zvyšuje působivost daných situací....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/55_/5554/zanik-samoty-berhof-5554.jpg 4.2104
Žánr
Novely, Literatura česká
Vydáno, Československý spisovatel
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (14)

Kniha Zánik samoty Berhof

Přidat komentář
Marika Vanova
28.12.2018

Celý příběh působí velmi drsně, studeně, neutěšeně. Německé dialogy vypadají autenticky, ale potřebovala bych je mít hned přeložené, takhle jsem z nich lehce zmatená. Jen ten konec by mohl být více dotažen. Ale četlo se to dobře, film jsem neviděla, možná ho někdy zkouknu.

Petruš999
25.08.2018

Syrové, depresivní, nechtěla bych žít v té době. Nikdo nevěděl, jestli přežije. Sugestivně zachycená atmosféra, ale hlavní postavy jsou málo psychologicky vykreslené. Vím, o co autorovi šlo, ale já bych o nich chtěla vědět víc...

Pampalini
11.07.2018

Kruté a temné posolstvo o časoch, na ktoré sme zabudli a už ani neveríme, že boli. Minimalistický príbeh s veľkým odkazom. Hosť do domu, boh do domu... a nabiť brokovnicu. Je zaujímavé až lyrické vykreslenie prostredia a prírody v kontraste so surovými postavami, s ich konaním.

tereza1198
09.05.2018

Viděla jsem film a na knihu jsem se dlouho chystala. S osobních důvodů jsem to roky odkládala. Nakonec mě k tomu dokopala čtenářská výzva. Bylo to temné a bolestivé čtení o krutých poválečných časech. Vzpomněla jsem si na svého dědu, který byl tři měsíce v lesích, kde hledali podobné zbytky armád. Na vyprávění pratety, která nachytala německého vojáka, jak jim krade koně (naštěstí vzal rychle koně a roha). Chudáci všichni ti lidé na samotách bez pomoci. Skvělá kniha. Ale jedno přečtení stačilo.

Dáma s hrnstjm
05.01.2018

Velice strohá a depresivní záležitost. Příběh o smutných lidech ve smutné době, kde nebezpečí číhá v mlze na každém kroku. O postavách se toho čtenář moc nedozví, snaží se přežít a všechno ostatní jde stranou. Kniha je krátká, ale působivá, napětí se stupňuje, závěr byl pro mě trochu nečekaný.

"Někdo tloukl holí na vrata (...) - Host do domu, bůh do domu, - řekl Habiger a nabil zbraň broky."

Stolda
16.10.2017

Krásná kniha o těžké době, oceňuji hlavně nestrannost spisovatele, kdy se mu naprosto famózně povedlo bez jakýchkoli patologických příkras popsat atmosféru té doby a nezaujatě vykreslit, jak to v sobě tenkrát nesli obyčejní lidé, kteří chtěli jen jedno- přežít. Popis zdejších samot a vůbec celé okolní krajiny je mistrně popsán tak, že se člověku při čtení vykresluje opravdová krajina, tak jak je a ocitá se tím ve středu celého dění.

Damato
10.10.2017

Pro podzimní náladu, kdy vás chytá deprese z počínající ho podzimu, kdy nejde nic, tak jak si přejete a všechno na vás padá v šedočerných barvách , když jdete na zahradu hrabat listí, které padá a padá a sluníčko přes mraky ani nevykoukne - je tohle ideální čtení, kdy sklapnete dočtenou knihu a s pocitem- vždyť já se nemám vlastně až tak špatně , si jdete uvařit horký čaj a u topení přemýšlíte nad tím, jak Ulrika mohla všechno zvládnout a to bez antidepresiv. Znám lesy v okolí Lipová Lázně a do jednoho jsem se opravdu bála sama vejít- poprvé jsem tehdy slyšela "zlověstná šumění lesa" a dodnes vidím tu černočernou tmu, která byla všude dokola. Jeseníky a jejich samoty trochu znám a rozhodně nejsem typ na život na samotě. Ti lidé to tam museli hodně milovat, že tam dokázali ( a ještě dokáží doposud) žít.

Rosana
10.10.2017

Cekem drsná knížka. Opět se ukázalo, že na každého jednou dojde.

1