Čas opovržení
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30491/bmid_cas-opovrzeni-3FG-30491.jpg
5
4186
314
Druhá část ságy o Zaklínači. Příběh běží dál paralelně v několika liniích – Nejdůležitější je samozřejmě Ciri a to, co znamená pro osud světa. Nezanedbatelnou částí je také politická situace a události okolo války s Nilfgaardem, která se chystá každou chvíli vypuknout…
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2000 , LeonardoOriginální název:
Czas pogardy , 1995
více info...
Přidat komentář
Geralta opět pomálu a když už, tak buď myslí na Ciri nebo slintá nad Yennefer. Co na tý semetrice vidí?! No dívčí románek hadr. Ale ságu dočtu ze zvědavosti. Literárně se mi na tomhle dílu líbilo retrospektivní vyprávění různých postav. Celkově se ale bohužel musím přiznat spíš ke zklamanosti, ale to tak bývá, když se na něco dlouho těšíte... Uvidíme, jak se to ješte vyvrbí.
V některých částech jsem se trochu ztrácela, kdo je kdo a proč ten s tím. Ale. Geralt to vždycky zachrání. A navíc popisy soubojů - palec nahoru. A konec této knihy velkým překvapením.
Jako všem předchozím knihám musím vytknout absenci mapy všech těch království a shrnutí postav. Hry o trůny obě věci mají. Asi i proto mi vždy přišly jasné a čitelné. Tady mám velký problém se orientovat.
Nebýt určitého kouzla Zaklínače dal bych tři hvězdy.
70% - Na rozdíl od některých předešlých částí ságy o zaklínači Geraltovi tato působí víc propojeně jako jeden fantasy román, tedy žádné jen volně navazující povídky. Opět se setkáváme s Geraltem, jeho milovanou čarodějkou Yennefer, bývalou princeznou Ciri a občas i s neodolatelným trubadúrem Marigoldem. Musím říct, že mi zde dost chybělo to, co jsem milovala na prvních dílech - ty humorné vsuvky a hlášky, kdy postavy z éry podobající se středověku působily tak moc současně, a zejména pak ty četné odkazy na známé pohádky, pověsti a legendy. Toto už je nefalšovaná středověká politicko-válečná fantasy, která začíná ještě tak docela zajímavě velkým banketem čarodějů, ovšem pak se začnou všichni tak nějak vzájemně zrazovat, věznit a vraždit, vypukne válka a přiznám se, že mě ani moc nebavilo udržovat pozornost, kdo je kdo, kdo je s kým, kdo koho zradil a kdo je proti komu. Na konci to dost podstatně zachránila pasáž, v níž je Ciri odkázaná sama na sebe a putuje spalujícím horkem přes Plotnu, to bylo vážně skvělé, kéž by byla taková celá kniha, protože tam mi ty zdlouhavé a vysoce podrobné popisy každého pohybu bojujícího člověka přijdou na místě (a ještě k tomu ta vnitřní psychologie boje se sebou samým v situaci, která vypadá úplně bezvýchodně!) - ale číst si po padesáté na padesáti stranách, kdo jak vzal do ruky meč, jak se s ním ohnal a kam dotyčného protivníka trefil, to zas pro mě tak zábavné není.
(SPOILER) Další navazující kniha ze série Zaklínače. Tato konkrétní mě bavila o něco méně, zde už docházelo více k politikaření než-li pouze o akce a boj. Vím že i politika ve světě Zaklínače hraje velkou a důležitou roli ale já mám raději akce, boj a krev. Uvidíme jak sága bude pokračovat
Audiokniha a velká spokojenost!
Příběh mě fakt moc bavil a zpříjemnil mi nejednu chvilku. Už jsem se pustila do pokračování a s klidným srdcem mohu doporučit. Je to sice mnohdy velmi krvavá pohádka, ale perfektně čistí hlavu :)
Kdyby nebylo závěrečné putování Ciri přes Plotnu přesně tak skvělé, jak bych si představovala, že by měl být celý příběh vyprávěn, dala bych o hvězdu méně...
Opět mě zklamaly zdlouhavé dialogy, z kterých si čtenář obtížně musí vybírat, jaké informace jsou pro příběh zrovna důležité, navíc neustále politikaření a nekonečné zmiňování nových jmen, u kterých člověk neví, zda je to zrovna velmi důležitá postava nebo nějaká naprosto nedůležitá, která už nikdy zmíněna znovu nebude...
Jen díky závěrečné části jsem uvolila, že si někdy přečtu další díl.. ale teď si musím dát pauzu :)
Tak já se teda přiznávám... Moje cesta světem zaklínače začala první řadou seriálu... Poté jsem se pustila do třetího dílů herní série a až teprve poté se dostala ke čtení.
Knihy jsou skvělé. Samotné příběhy Geralta a Ciri se mi líbí asi o něco více než samotné povídky.
Vzala jsem to z opačného konce, ale to vůbec nevadí, protože jak se říká "to nejlepší na konec". :-)
Bavilo, veľmi. Mám však trochu guláš z toho, ktoré mená stoja za zapamätanie a ktoré nie.
+ Úvodní kapitoly, včetně příběhu posla a následně návštěvy u Codringhera a Fenna
+ Závěrečné putování Plotnou se správně zaklínačskými monstry
+ Rozpletení některých dříve nadhozených tajemství
+ Bratrská pomoc kombinovaná s dělením země (s hranicí na řece), v Polsku ví...
- Upovídané a dějově zmatenější přeskakující kapitoly, děj se mi zdá jakýsi náhodný
- Zásadní nedostatek Geraltovy klasické "zaklínačoviny"
- Ani Čas opovržení nemá svůj opravdový konec
- Ciri se stává podobně "otravnou" jako Arya Stark v pozdějších knihách Her o trůny
A vzhledem k tomu, že předchozí Krev elfů ode mě dostala podmíněně 4 hvězdičky, Čas opovržení už tedy 3. Mé nadšení poněkud chladne.
Jediné, co bych knize vytkla je to, že jsem se občas ztrácela v postavách.. objevovalo se zde mnoho nových postav, takže bylo občas těžké se v tom vyznat.. obzvlášť pak v tom, kdo vlastně s kým válčí a proč. Nicméně i přesto musím hodnotit plným počtem, jelikož jsem příběh hltala od začátku do konce a nebyla jediná část v knize, která by mě nebavila.
Tak to byla parádní jízda. Příběh o Geraltovi a Ciri se mi začíná více a více líbit. Kniha je hodně čtivá, napínavá, dokáže i šokovat. Co je moje malá výtka a vyčetla jsem i z komentářů, je větší přítomnost politiky v příběhu. I já se někdy ztrácela, kdo je proti komu, musela jsem se hodně soustředit a už jsem se v těch politických sítích pak moc nemotala. Tyto pasáže se sice hůře četly, ale o to zajímavější pro mě byly.
Super byly i pasáže z pohledu jiných postav než hlavních. Pasáže takového charakteru mám velmi ráda, odhaluje nám příběh z jiné perspektivy, je to i záživnější a méně monotónní.
Čas opovržení je skvělá kniha, neváhejte a začtěte se do série Zaklínač :-)
Mám trochu zmatek v čarodějských a královských pletichách - kdo s kým a proč... Na fantasy moc politiky, ale jinak gut.
I po těch dvaceti letech, kdy se k této sérii vracím, je to skvělá kniha. Opravdu bravurně napsáno. Má to spád, děj, souboje, napětí.
(SPOILER)
Další fajn díl. Ciri se učí používat svoje schopnosti a dovednosti v reálných situacích, což není tak jednoduché, jak se jí zpočátku zdálo. Podle konce to vypadá, že nám v dalším díle zase trochu zdivočí a bude s partou slušně zatápět svému okolí.
Na celé sérii se mi zatím nelíbí pouze extrémně dlouhé kapitoly, ale to je můj osobní problém, takže asi nemám co vytknout a těším se na další díl.
Konečně díl s ucelenějším stylem vyprávění. I když nezbytné bleskové odbočky si Sapkowski opět neodpustil. Zvrat na čarodějnickém banketu byl vskutku nečekaný (a to se stačilo vymočit do kytky na balkóně a všechno mohlo být jinak). Ale množství jmen a vzájemné pletichaření kdo s kým a jak bylo místy ubíjející až jsem tuto část celkem prozíval ... do té doby než Geralt s Ciri vytáhnou meč a nadělají ze všech karbanátky. Kromě této malé výtky je zbytek zběsilá jízda, která nedovolí vydechnout. Spousta nově příchozích postav skončí v kaluži krve, občas se vykuchá nějaká ta potvora, občas roztomilému psíkovi ukousnou hlavu. Radost číst.
Čas opovržení nastal a není už možné být nestranný, tuto krutou lekci pocítí zaklínač na vlastní kůži, a nejen na té své. Na rozdíl od něj všemi pronásledovaná Ciri zjistí, že hrát si na zaklínače a čarodějku je zábavné, ale pokud chce přežít, přece jen bude muset zabíjet a to nejednou. Království se jedno po druhém hroutí a tolika botami pošlapaný lid si postupně uvědomuje, že jediná strana, na které se vyplatí stát je ta svá.
Jedno zlo plodí druhé, ohně starých svárů se znovu rozhořely. Skoro až se zdá, že se stará proroctví vyplní a svět se vykoupe v krvi.
Čas opovržení, ze začátku tak připomínající pohádku o šťastné rodince, v půlce prudce sešlápne plyn a vyřítí se vstříc pořádné krvavé řeži. Plány v plánech jiných plánů, magické souboje, zrada za zradou, krev a šťastný konec v nedohlednu.
Čtvrtá kniha a druhá kniha ze série o Ciri a Geraltovi je opravdu nezapomenutelnou jízdou plnou politických pletek a nenávisti.
Štítky knihy
magie polská literatura zaklínači
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Kniha Čas opovržení je v
| Právě čtených | 80x |
| Přečtených | 6 882x |
| Čtenářské výzvě | 253x |
| Doporučených | 386x |
| Knihotéce | 1 894x |
| Chystám se číst | 493x |
| Chci si koupit | 136x |
| dalších seznamech | 23x |
Mám občas pocit, že už nikdy nebudu chtít poslouchat při výtvarné práci, mytí nádobí a před usínáním nic jiného než Zaklínače v provedení Martina Fingera. Zkrátka moc jsem si tento poslech oblíbila a doporučuju ho všem. K příběhu bych snad řekla jen to, že oproti prvním dvěma povídkovým dílům se můj pohled na zaklínačův svět změnil. Už to není jen o zabíjení příšer. Vlastně se nám tu i přes původní Geraltův nezájem dost zamotala politika a osud světa. Zajímavé je také to, že můj původní plán vypadal tak, že si nejprve "přečtu" všechny knihy a pak se vrhnu na Divoký hon. Ale vzhledem k tomu, že do hry vstoupil seriál, získávám informace o světě, který vytvořil Sapkowski, ze třech různých zdrojů zároveň. Sice si v poslechu knih pořád udržuju malý náskok, ale vše je tak jaksi komplexnější a intenzivnější, z nahodilých spojlerů si vůbec nic nedělám.