Zaklínač: Meč osudu

Zaklínač: Meč osudu https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13878/bmid_zaklinac-povidky-1-vyd-zaklinac-mec-8I7-13878.jpg 5 508 24

Tři příběhy se Zaklínačem. Hlavním hrdinou tvorby A. Sapkowského je zaklínač Geralt z Rivie. Jako nájemný hubitel upírů, vlkodlaků a všemožných nebezpečných netvorů pochopitelně ovládá bojové a magické techniky nezbytné pro jeho zaměstnání. nicméně není pouze chladnokrevným profesionálem a už vůbec ne jedním ze superhrdinů, jimiž se žánr fantasy jen hemží. Postupně vychází najevo, že neměl možnost si svůj osud svobodně zvolit, ale naopak je nucen draze platit za schopnosti a dovednosti nedosažitelné a vesměs též nepochopitelné běžným smrtelníkům. Proto vyvolává strach a zároveň nevraživost a odpor těch, jejichž životy vlastně chrání. Přes své pozitivní působení jsou zaklínači odsouzeni k vyhnanství na samém okraji společnosti, která sice působí vnějškově středověkým dojmem, avšak s mnoha atributy převzatými ze současnosti. -- zdroj: legie.info --... celý text

Přidat komentář

Kapis
07.10.2014 5 z 5

Vyníkající vyvrcholení povídkových knih, připraveno k zahájení velké románové ságy, povídky v Meči osudu byly asi nejsilnější, prolínají se dějové roviny, jde vidět, jak se AS pomalu vypracovává, jak moc klade důraz na vývoj postav. Má to vyšší a vyšší úroveň. Prostě bomba!! Tak a vzhůru znova po pár letech na Krev Elfů. Jsem si jist, že Zaklínač se mi nikdy nepřejí.

HTO
29.04.2013 5 z 5

Úžasné, úžasné povídky.


„Nemusíš se omlouvat. Znám tě.“
„To se ti jen zdá, že mě znáš. Nezapomínej, že jsem dost složitý charakter.“
„Marigolde,“ povzdechl Geralt, kterému se už opravdu chtělo spát. „Ty jsi cynik, prasák, kurevník a lhář. A na tom, to mi můžeš věřit, není nic složitého. Dobrou noc.“
„Dobrou, Geralte.“

*

Marigold neustále mluvil, bez přestávky, skákal z tématu na téma a prakticky nic nedořekl. Vyprávěl o zemi Barsa, kde hloupý zvyk dívkám přikazuje střežit panenství až do svatby, o železných ptácích z ostrova Inis Porhoet, o živé a mrtvé vodě, o chuti a prapodivných vlastnostech safírového vína, zvaného cill, o královských čtyřčatech z Ebbingu, hrozných a rozmazlených spratcích zvaných Putzi, Gritzi, Mitzi a Juan Pablo Vassermiller.


Niraj
25.04.2013 4 z 5

Tuhle knihu bych doporučoval číst až po bližším seznámení se se situací v Zaklínačově světě (nevím ale zatím, která kniha by to měla být). Jinak hrozí, tak jako u mě, že se člověk začně v událostech ztrácet. Hlavně povídka "Něco víc" byla pro mě místy trošku chaotická (právě neznalostí pozadí).
Ale jinak, co se čtivosti a příběhů týče, nemám co vytknout, platí totéž co jsem již psal u Zaklínač: Stříbrný meč. Příběhy jsou napínavé, kdo má Geralta rád, na své si příjde.

steppen-wolf
16.04.2013 5 z 5

Komentář navazuje na můj komentář ke knize Věčný oheň (viz http://www.databazeknih.cz/knihy/zaklinac-vecny-ohen-13877), která v originále tvořila jednu sbírku povídek pod názvem Miecz przeznaczenia. Jedná se o druhou polovinu povídek ze kterých je již cítit autorovu přípravu na následující Ságu. ´Trošku se obětovat´ je ještě samostatná povídka, byť je více "vztahová" a méně akční, než třeba povídky v první sbírce, druhé dvě mají jsou již přímými prology k nadcházející Sáze. V ´Meči osudu´se Geralt poprvé setkává s Ciri - svým osudem (vztah těchto dvou postav pak žene celou Ságu dopředu) a Něco víc´ se odehrává již bezprostředně před událostmi popisovaných v prvních kapitolách Krve elfů - během první války s Nilfgaardem (kdo nechápe, přečte, pochopí:-) ).
Jinak, o autorově stylu platí vše, co jsem napsal ve Věčném ohni, snad jen dodám že v této knize je ještě o něco propracovanější a vypsanější, postavy a vztahy mezi nimi jsou hlubší a celkově je znát přenesení důrazu z akce na podrobně zpracovaný, složitý svět a psychologii postav v něm se pohybujících. Což jsou rysy pro následující Ságu naprosto typické,