Vypravěčka

Vypravěčka https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/218323/bmid_vypravecka-Yk9-218323.jpg 5 4234 1130

Sage pochází z rodiny s židovskými kořeny a její babička přežila holocaust. Ona sama se snaží vyrovnat s jiným traumatem – se smrtí matky. Na skupinové terapii se seznamuje s devadesátníkem Josefem Weberem. Při jednom z jejich rozhovorů ji tento muž, kterého si všichni v jeho okolí váží a mají ho rádi, požádá, aby mu pomohla spáchat sebevraždu. Tíží ho svědomí, přirozenou smrtí se mu však zemřít nedaří. Aby Sage přesvědčil, vzpomíná na své působení v SS i koncentračních táborech. Po dlouhém zvažování Sage kontaktuje úřad pro vyšetřování nacistických zločinů a podaří se jí přesvědčit babičku, aby jí i ona vyprávěla o svém mládí. Zděšeně naslouchá, co všechno zažila v polském ghettu, v Osvětimi i později na útěku. Je možné, že se s Josefem Weberem setkala a může ho usvědčit? A kdyby Sage vyhověla přání starého muže – byla by to vražda, nebo vykonání spravedlnosti na tyranovi? Kontroverzní brilantní román o vině a trestu americké bestselleristky Jodi Picoultové.... celý text

Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: , Ikar (ČR)
Originální název:

Storyteller , 2013


více info...

Přidat komentář

Hathor89
06.11.2016 5 z 5

Dárek, který mě potěšil.
Rozhodně nejlepší částí knihy je vyprávění Minky, ghetto, koncentrační tábor, smrt blízkých … Emotivně vybarvené téma holokaustu, které patří k mým oblíbeným (nutí mě přemýšlet na tím, jak se cítili pronásledovaní lidé, jaký byl život v tehdejších letech … a jak si nemohu stěžovat, protože můj život je skvělý). Paralela s příběhem, který psala Minka, se mi také líbila. Jodi Picoultová otevřela (mimo jiné) knihou a postavou Sage diskuzi, která rozděluje společnost. Má cenu hledat a stíhat nacistické zločince po tolika letech (co si na nich vezmeme, můžeme jim odpustit)? Jasně říkám ano, vyhledávat a stíhat. Nechci, aby další generace viděly, že jsme je nechali bez povšimnutí jít. Ale i příběhy těchto lidí stojí za povšimnutí, proto se mi líbilo vyprávění Josefa.

Barbara182
05.11.2016 5 z 5

Původně se mi do čtení moc nechtělo kvůli tomu těžkému tématu, ale nakonec musím říct, že je to skvělá kniha, hodně komplikovaná jako většina od Jodi Picoultové, a rozhodně hodně silná, možná o to silnější, že si člověk při čtení uvědomuje, že nejde o žádnou fikci, ale že se takové hrůzy opravdu děly. Klidně bych ji dala do povinné četby, už jen proto, aby lidé nezapomněli.


Babo
27.10.2016 5 z 5

Knihu jsem dočetla a teď nevím co napsat. Myslím,že i kdyby každý z těch miliónů umučených sepsal svůj příběh , nezabránil by tomu ,aby se podobná zvěrstva neopakovala.
Je to snad tím ,že tato hrůza je nepřenosná ? Kdo nezažije nepochopí?
Proč tolik těch co prošli peklem koncentračních táborů mlčí (mlčelo) ?
Jen ve výročí se sejdou politici ,aby uctili památku umučených v Lidicích , Ležákach ,,,,,aby ti samí politici schvalovali bombardování a vraždění civilistů v jiných zemích .
Moji rodiče samozřejmě 2. světovou válku prožili i když nebyli v koncentračním táboře,tak nikdy němcům neodpustili .
Tehdy bílá byla bílá a černá zůstala černou. Teď si máme myslet,že všechno je jinak než se to tváří.
Divná doba,,,,,,

Adiee19
24.10.2016 5 z 5

Patri medzi najlepsie knihy ktore som citala..smutne emotivne a koniec prekvapujuci..davam 10 *

IvanaB
24.10.2016

Když jsem u "Je to i můj život" psala, že to byla druhá knížka, u které mi tekly slzy, netušila jsem, že brzo přijde další. Tahle... prostě nemám slov... Doslova jsem ji hltala, ale i proto, abych tu popisovanou hrůzu už měla za sebou, v jednu chvíli mi hrkly slzy do očí a musela jsem přestat. Neskutečně emotivní. Tak surový popis zvěrstva a nejhorší na tom je, že to byla pravda, že se to dělo. Můj pradědeček zemřel v Matthausenu, babička byla u toho, když ho odvádělo gestapo, sama byla u výslechu, nedokážeme si ani představit, co lidé tenkrát museli prožívat.

Terysek82
23.10.2016 5 z 5

Tato kniha se po přečtení dostala na první místa v mém žebříčku..

petulka.sasanka
23.10.2016 5 z 5

Nemohla jsme se od knihy odtrhnout. A i když ji mám přečtenou, pořád o ni přemýšlím. Doporučuji všem!!!!

Ladydwarf
18.10.2016 5 z 5

Velmi zajímavá, bravurně napsaná kniha. O holokaustu jsem četla hodně, tady se mi líbí, že to zaujme i čtenáře, který se historii zas tolik nevěnuje. A taková zvěrstva je nutné znovu připomínat. Vyvolalo to ve mně řadu emocí a určitě vím, že se k Vypravěče vrátím.

Acquenta
10.10.2016 5 z 5

Pod mýma rukama prošlo už spoustu knih s touhle tématikou, ale tahle je jediná, u které mi tekly slzy. Vlastně jsem téměř nedokázala ani číst Josefovo vyprávění...příběh o malé holčičce, která zpívala, když...ne, to nejde...šíleně emotivní kniha, u které se zamyslíte nad tím, jaký život vlastně vedete a že za něj můžete být vlastně rádi...

cincina
09.10.2016 5 z 5

Naprosto fenomenální kniha! Sice jsem jí četla tuším vloni, ale to nic nemění na tom, že je to příběh, který se vám zaryje do paměti. I já ho stále nosím v hlavě a už se těším, až se do knihy pustím znova!:)
Skvělý příběh plný zvratů, kniha mě neustále něčím překvapovala, bavila... někdy jsem sice byla zmatená, protože se tam odehrává více příběhů najednou, ale časem se v tom zorientuje každý a potom už to jde samo:)

Alzbetta
06.10.2016 5 z 5

Tak to byla síla!!!
Moje problémy jsou tak směšné...
Každý by si měl přečíst příběh Minky a zamyslet se jestli ty naše starosti jsou opravdu tak hrozné.
Krásná kniha.

DarkFireflies
03.10.2016 5 z 5

Knihu jsem nechala ještě měsíc po dočtení odležet, protože až teď jsem schopna napsat smysluplný a objektivní komentář. Příběh možná nebyl celou dobu naprosto faktograficky přesný, možná se občas táhl, ale vůbec jsem to nebyla schopná vnímat. Děj se mě tak prudce niterně dotkl že jsem dokázala vnímat jenom ten silný příběh a ten chvílemi děsivý náboj který se z něj linul... A tím to končilo.
Knize nic nevytýkám, protože si nechci přemýšlením nad chybami kazit zážitek z knihy.

Pokud hledáte příběh o (ne)lidskosti, víře, o tom, že každá akce vyvolá svou děsivou reakci a především o ohromné síle ducha, je to ta správná kniha. Po skončení Minčina příběhu jsem si nebyla jistá kam kniha směřuje, ale konec mi čekání vynahradil - rozhodně jsem to nečekala. Konec je trošku zdlouhavější a takové té správně americké romantické omáčce se také úplně nevyhnete, ale to jsou pouze drobnosti.
Takže za mě rozhodně *****.

vkrepsova
02.10.2016

Super :-)

Chytuš
01.10.2016 5 z 5

Kniha, která ve mně bude rezonovat ještě dlouho... Josef a jeho příběh, kdy hned ze začátku tušíte, že na něm něco úplně nehraje... Co přesně se dozvíte ke konci knížky (všímavý čtenář dřív, než úplně na konci - škoda, že Sage všímavá nebyla, určitě by pak Josefovi řekla něco jiného). Proti tomu Minka a její vyprávění, které je nejsilnější z celé knížky - a to ne kvůli všem těm hrůzám, které zažila, ale hlavně kvůli její lidskosti... Nádherná byla i paralela s Minčiným vymyšleným příběhem o Anie a Aleksovi. Příběh točící se kolem Sage by klidně mohl být kratší, nicméně i v něm byly hodně silné momenty (například dialog mezi Sage a Mary o odpuštění byl výborný). Jediný, kdo mi v knize vyloženě vadil, byl Leo - ta jeho zarputilost bojovat bitvy, které vůbec nejsou jeho a černobílost pohledu... Ale to je jen drobná subjektivní výtka, román jako celek by měl být na seznamu povinné školní literatury.

bamba
30.09.2016 5 z 5

Neviem, čo by som robila na mieste hrdinov a som rada, že na ich mieste nie som. Ale nie som ten typ, čo odpúšťa!
Chce to od autora riadne gule a žalúdok niečo takéto napísať.

Kao
29.09.2016 5 z 5

Neuvěřitelná kniha. Bylo mi zle když Josef vyprávěl svůj příběh. Bylo mi do breku. Ale stejně jsem si přála, aby mu odpustila.
Zůstávám s otevřenou pusou a se slzami v očích stát nad tím, co ti lidé doopravdy přežili. A jak byli silní. Když je masově stříleli, mnozí z nich stáli s hlavou zdviženou a své smrti se neohroženě dívali do očí. A ti, kteří přežili, museli celý zbytek života žít s pocitem, že jsou třeba jediní z rodiny, kteří zůstali naživu. Budili se s nočními můrami, které bývaly pravdou.
Jejich příběh nesmí být nikdy zapomenut. Nikdy.

katrubkova
25.09.2016 5 z 5

Asi nejsen az tak zkuseny ctenar, abych byla schopna vytvorit nejaky kriticky nazor. Poprve v zivote jsem stravila celou sobotu u knihy a prakticky zapomnela na obed. Absolutne mi vyhovuje autorcino prolozeni Mincineho vypraveni necim pritomnym, vsednim a pro nektere mozna okatym jako je peceni chleba nebo milostnou zapletkou. Jsem rasa, ze tenhle kousek mam ve sve knihovne.

salamandrina
17.09.2016 5 z 5

Myslela jsem, že to bude taková ta americká sentimentální kravina, která bude hrát na city. Naprosto špatný odhad. Autorka píše tak, že se nemůžete od knihy odtrhnout. Četla jsem hodně knih o holocaustu, ale u téhle jsem občas musela knihu odložit a rozdejchávat to (no, možná už jsem stará). V Osvětimi veselé konce nebyly a jsem ráda, že autorka to popsala tak, jak se to dělo... rodiny se rozpadaly a člověk byl najednou naprosto sám a v takové situaci, do které nevěřil, že by někdy mohl upadnout, že by se mohla stát právě jemu - když nic neudělal. Tohle všechno autorka skvěle vystihla, prostě jednoduše. Jedna z nejsilnějších knih, které jsem v tomto roce četla.

leneu
16.09.2016

Tak mne zatím nenadchla... připadá mi, že jde po povrchu, nedokáže mne strhnout...
Možná je to tím, že jsem před pár dny dočetla Jsou světla, která nevidíme...to je úplně jiná liga.

jirina4159
14.09.2016

Patří ke knihám, které se nezapomínají.