Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4155
901
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem četl až po Žítkovských bohyních, nadšen z autorčina stylu, který se mi velice líbil. Četl jsem kladné hodnocení tohoto titulu a zároveň ne tak příznivé přijetí od čtenářů jako měly právě Žítkovské bohyně. Myslel jsem si, že čtenáři pouze neporozuměli látce, o které kniha vypráví. Ale po přečtení knihy dávám za pravdu jak kladným recenzím, tak kritickým ohlasům. Kniha je výborná, a to jak tématem, tak stylem, jakým s látkou pracuje. Je třeba o této době vědět a je třeba znát i pro český národ nepříjemné kapitoly z naší historie. Diskuze v předvolebním klání o prezidentský post to jen potvrdila. Právě v té době jsem román dočítal a přímo jsem si mohl potvrzovat, jak málo je tato doba v povědomí lidí. Moje bezvýhradné přijetí knihy narušují pouze některé scény příběhu. V některých chvílích mi přijde chování hlavní hrdinky Gerty Schnirch naivní. Po hrůzách, které při Brněnském pochodu smrti zažila, a při následném dlouhém pobytu na moravském venkově se diví, že jejich byt v Brně jim už nepatří. Ano, má to zapůsobit na čtenáře, ale hlavní hrdinka je srozuměna s událostmi natolik, že ji to nemůže překvapit, po tom, co prožila. Vadí mi i popis měnové reformy v roce 1953, to postihlo všechny obyvatele, nejen německé obyvatelstvo, které zůstalo. Vždycky byli našimi spoluobčany, proto je čekal stejně neveselý osud jako celý národ, nelze na to proto hledět tak, že to byla další rána pro obyvatele německé národnosti. Jsem rád, že jsem knihu četl, při čtení posledních stránek jsem to na můj vkus až moc prožíval. Je třeba, abychom tuto historii znali, protože se to nesmí opakovat.
Zajímavé bylo také sledovat shodné prvky v této knize a v Žítkovských bohyních, například role ženy. Žena hraje hlavní roli a muž je v příbězích jen do počtu. Shodným prvkem u obou knih je i vliv dějinných událostí na život jedince, který je zde figurkou vytvářející si v možných mantinelech svůj příběh.
Bude zajímavé sledovat, kterým směrem se tvorba Kateřiny Tučkové dále posune, už teď se těším.
Strhující kniha s tématem dnes opět aktuálním. Skláním se před touto mladou autorkou.
Silný, dojemný příběh O vině a nevině Čechů a Němců za druhé světové války. O odsouzení nevinných za něco co nespáchali, kolektivní vina , román o odpouštění na obou dvou stranách, o nezájmu mladé generace slyšet o omylech svých otců.
Doporučuji a smekám před autorkou, která tak citlivě zpracovala toto ožehavé téma naší historie.
Obdivuji Kateřinu Tučkovou, že dokázala tak skvělým způsobem zpracovat toto těžké téma. Většinou se každý zajímá o to, jak bylo ublíženo Židům za 2. světové války. Bylo jim neskutečně ublíženo, o tom není pochyb. Ale jak se měli Němci tady, po válce? Všichni se hodili do jednoho pytle a podle toho se soudilo: "Jseš němec, tak jsi špatný". Nikoho nezajímalo, že někteří Němci nechtěli být Němci už tenkrát za války. Byli Čechy jako každý jiný. Měli ale tu smůlu, že jejich předkové pocházeli z Německa a v nich trocha toho němectví přece jen zůstala.
Líbilo se mi, jak byla v knize popisována různá místa v Brně (který dům byl rozbombardován, co stálo na jakém místěm, jak se všechno tenkrát po válce změnilo).
Je to pochmurný a smutný příběh, který se čte jedním dechem. Rozhodně zasloužená Magnesia Litera!
Velice dobře zpracované téma. Kniha moc dobře napsaná. Každá postava ukazuje svůj rozdílný poválečný osud.
Kniha, která mě hodně moc oslovila. Připomněla mi trochu Cejch od Zdeňka Šmída, ale téma je rozsáhlejší. Mohl by to být asi taky dobrý film... Drsné, depresivní, pravdivé. Na konci mě příjemně překvapilo, že dostaly prostor k vyjádření svých myšlenek i ostatní postavy, se kterými jsem už moc nepočítala. Něco málo píšu i v diskuzi...
Hodně smutná kniha o tom, že je těžké a beznadějné bojovat proti osudu. Takové knihy chybí v doporučené školní literatuře.
Velmi čtivé,drsné théma - ale takhle to prostě bylo. Pro mnohé z nás překvapivé, jak krutě se dokázali chovat někteří Češi v poválečných dnech k odsunutým Němcům. Chápu, že to byla odplata, ale mstít se na bezbranných ženách, dětech, starcích, z nichž mnozí se ničím neprovinili.
Syrový, bezútěšný příběh. S tématem, jež podobně jako Habermannův mlýn Josefa Urbana, odkrývá kontroverzní a temné stránky československých dějin. Z románu místy prosakuje čirá bolest, zoufalství a bezmoc - o co se nepostará reálná předloha vyprávění a faktické události (pohořelický pochod, zvěrstva během vysídlení Němců z Československa, etc.), dotvoří autorčina licence: hlavní hrdinka do vínku dostává takovou dávku nepřízní a neštěstí, s kterou by se vypořádal jen vskutku málokdo – každá z nich by vydala na samostatný román. Katarze však nepřichází ani závěrem, a pokud ano, pouze v nepatrných náznacích. Časový záběr románu je ohromný, zahrnuje předválečné roky i dobu po sametové revoluci, což představuje na jednu stranu odvážný počin, který má své určité opodstatnění (generační pohledy v otázce viny a možného odpuštění), nicméně jednotlivé periody působí poměrně nevyváženě a spousta postav, jimž byl zpočátku věnován značně velký prostor, vymizí zbytečně brzy nebo se v ději opět náhle objeví, ovšem „nepřirozeně“ (až šablonovitě) např. jen skrze formu dopisu.
Úžasná kniha. I manžel konstatoval, že musí být skvělá, když o ní pořád mluvím (jinak ho se zážitky ze své četby moc neotravuju). Nemohla jsem si pomoct, byla jsem plná dojmů. Škoda, že mé znalosti historie nejsou takové, abych věděla, kolik z toho je nebo mohla být pravda.
Pro mě neskutečně poučná a zajímavá kniha, přečetla jsem jedním dechem a kdybych to bylo možné dám hvězdiček šest. Velká poklona mladé spisovatelce!
Depresivní knížka v jaké autenticky ožívá drsná doba, jakou prožila minulá generace. Autorka je asi po stránce dějepisu velmi vzdělaná, dokáže o dějinách dobře psát.
Velmi dobře zpracované téma odsunu Němců po druhé světové válce. Autorka sice místy balancuje na hraně velmi negativního postoje k Čechům, kteří jako by všichni se sadistickým potěšením ubližovali nevinný Němcům, ale snaží se tento postoj vyrovnat, vyvážit. Román je velmi rozsáhlý, jak počtem stran, tak i obdobím, které mapuje. Jde o překvapivě vyzrálé dílo mladé spisovatelky.
Existuje spravedlnost? Nakolik může člověk ovlivňovat svůj osud a nakolik o něm rozhoduje společnost, politika, lidé? Co je to vlastně domov? Co zapomínat, co odpouštět, jak chápat další generace? Zajímavá kniha. Nejen o osudu Gerty Schnirch, brněnské dcery Němce a Češky.
(citace,str.378) Koukala se na ten náš stát jako na něco, do čeho nepatří a čím šíleně opovrhuje. Po těch sáhodlouhých výlevech, co si mi stěžovala, jak ji odsud Češi vyháněli a jak ji nikdy nepřijali! koukala jsem se na ni jako na cvoka. Jako by v mojí mámě byly dvě ženské. Jedna ta ukřivděná německá, co ji vyhnali z domu, a druhá nadřazená německá, co se Čechoslovákům, mezi kterými žije, jen posmívá. A ta česká, co v sobě vždycky viděla, ta jako by někam zmizela.
Velmi zajímavá knihy na neotřelé téma. A před Katkou Tučkovou smekám. Mladí lidé se musí dozvědět nefalšovanou historii.
Strašně depresivní kniha, která mě zatáhla do Brna a poté na jižní Moravu během a po skončení 2. světové války. Přiznám se, že po jejím přečtení jsem si musela "odpočinout" u Agathy Christie! Ale doporučuju - hlavně kvůli realistickému vykreslení brněnského prostředí a vztahů mezi Němci a Čechy.
Silné a dlouhou dobu velmi ožehavé téma zpracovala Kateřina Tučková poměrně typickým a nepříliš překvapivým způsobem. Škoda, že se více nevěnovala poválečné atmosféře v naší republice, ale rozhodla se příběh přenést i do dob nám blízkých. Na jednu stranu díky tomu poměrně dobře zachytila proměnu krajiny, kterou po Němcích začali devastovat komunisté, na stranu druhou tím trpí kniha samotná. Výpověď o nesmyslné kolektivní vině se tak rozmělňuje na vyprávění o osudem neustále okopáváné Gertě Schnirch.
Kniha získala letošní Magnesii literu - Cenu čtenářů a její autorka byla mezi nominovanými na Cenu Jiřího Ortena 2010. Její obsah je pro mne děsivý. Na stránkách, popisujících jak Češi hnali brněnské Němce z města ven, jsem si vybavila povídku Šála, která pojednávala o jiném pochodu - židů do koncentračního tábora. Nebyl v tom žádný rozdíl! Děj románu postihuje více než šedesát pět let hlavní hrdinky - napůl Češky, napůl Němky i dalších žen, které celý život žily, ať už v Československu či v Rakousku, na okraji společnosti, v podstatě bez domova. Bohužel nejen ony, ale často i jejich děti ...
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Kniha Vyhnání Gerty Schnirch je v
| Právě čtených | 104x |
| Přečtených | 5 983x |
| Čtenářské výzvě | 1 537x |
| Doporučených | 603x |
| Knihotéce | 1 073x |
| Chystám se číst | 1 476x |
| Chci si koupit | 243x |
| dalších seznamech | 39x |
Knížka pro lidi, kteří stále omílají hrůznost druhé světové války a do kontrastu s ní dávají "skvělou" dobu komunismu. V této knize je jasně vidět, že neznamená, že hrůzy, o kterých se málo mluví, jsou více odpustitelné.