Vítězové
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/515304/bmid_vitezove-JlZ-515304.png
5
493
132
Medvědín / Medveďovce série
< 3. díl
Završení trilogie z hokejového městečka Medvědín Od událostí, o nichž nikdo nechce mluvit, uběhly dva roky. Všichni se snažíme posunout dál, jenže cosi v tomhle lese to člověku nikdy úplně nedovolí. Jsme město se smutkem v srdci a násilí zde visí ve vzduchu, máme rádi pohádky s dobrým koncem, ale vlastně jsme tušili, že tahle mezi ně nepatří. Tentokrát to začíná vichřicí a končí střelbou. Někdo, kdo byl dlouho pryč, se vrací domů. Někdo nás opouští navždy. Někdo se zamiluje, někdo sní o NHL a někdo o pomstě. Někdo usíná vedle své nejlepší kamarádky, někdo se pokouší vzkřísit manželství a někdo se snaží ochránit své děti. Někdo nenávidí, někdo bojuje, někdo popadne zbraň a zamíří ke stadionu. Ne všichni, za koho jsme bojovali, se dočkají šťastného konce a ne všichni, které milujeme, zestárnou. ––– Nejpůsobivější na této trilogii je způsob, jakým Backman popisuje svět sportu. Vylíčí jeho krásu a zároveň vytáhne na světlo veškerou jeho odpornost. Když příběh skončí, máme pocit, že jsme viděli to nejhorší, ale přesto je to pro nás stále krásné.... celý text
Přidat komentář
Přestože znám od Backmana lepší knihy, jde o velmi důstojné zakončení této série.
Backmana prostě miluju. Touhle bichlí jsem se prokousávala se všemi emocemi - smích, pláč, radost, šok... Teď si sednu a "ulovím nula ryb"... Bylo to boží. Škoda, že tím to v Medvědíně končí.
Neskutečná nálož emocí. Po dlouhé době knížka u které jsem se zasmála i ukápla slza.
(SPOILER) Bolo to.. neviem či mi na to budú stačiť slová. Na túto knihu budem spomínať veľmi veľmi dlho ako na niečo odlišné a skutočne výnimočné. Stále ma dojíma i rozosmieva zároveň, priateľstvo Mayi s Annou, pohľad na skupinku z úplne inej strany, razantnú a láskavú starostlivosť Benjiho sestier.. prepojenosť všetkého a všetkých. Lebo ako Backman hovorí "Nezáleží na tom či ste niekoho osobne poznali alebo nie.. s niektorými ľuďmi je to tak, že keď odídu, máte pocit, že ste odrazu stratili niečo veľmi dôležité." .. Vedeli sme to od začiatku, no stále som nejako dúfala v iný koniec pre Benjiho.. z toho mi bolo dosť smutno..a neskutočne nahnevaná som bola na rodičov Mattea a Ruth. Čo to dočerta je?!? "Dostali sme ťa ako dar, takže nemôžeš byť obyčajný človek, musí byť z teba kazateľ.." (nejde o to, že kazateľ, ale že musíš sa podriadiť a v živote sa len báť Boha..alebo ako Ruth pochovali na inom cintoríne aby sa nemuseli "hanbiť" alebo aby mohli ostatným tvrdiť, že niekde žije, lebo oni nemôžu za jej hriechy?!?! .."Rodičia sa toľko rozprávali s Bohom, že sa už nebavili ani navzájom.." Unikla im základná podstata ohľadne "miluj blížneho svojho..".. totálny stredovek. Ten politik, no čo už.. ale toto?! Tu som vždy musela na chvíľu zastaviť a zjesť niečo sladké, lebo táto úroveň správania k vlastným deťom.. nehorázne otrasné.. Samozrejme, ako to už pri Backmannovi býva, prešla som celou škálou emócií.. Utkvela mi jedna myšlienka, čo veľa vysvetľuje "nezáleží na tom čo sa stalo, dôležité je to ako to ľuďom objasňujete.." ;) neuveriteľné, fantastické dielo.. Na túto tému by mala byť diskusia, recenzia nestačí..
Bála jsem se, aby třetí díl nebyl až moc.
Bála jsem se, že knize uškodí opakovaní situaci z předešlých knih.
Bála jsem se, že ji budu číst opravdu dlouho, pač je kniha opravdu tlustá..
Ovšem bála jsem se zbytečně. Medvědín i jeho obyvatelé mě vtáhli do děje, jako bych tam žila s němi odjakživa. Prožívala jsem všechny jejich vzestupy a pády, hlavně ty pády. Pan Backman to opět dokázal.
Na tuhle knihu budu vzpomínat hodně dlouho...
Od posledních knížek ze série mívám vysoká očekávání a tohle teda nezklamalo, i když bych Benjimu moc přála jiný konec příběhu.
To bylo jako...vrátit se domů.
Tolik emocí najednou. Půlku knihy jsem prakticky prořvala, protože...ále přečtěte si to sami!
Backmane, co mi to děláš kurňa. Tohle byla neskutečná nálož emocí. Já opravdu nemám slov, místy se mi zalévaly oči slzami, místy jsem se smál tak moc nahlas, že to nešlo zastavit. Autor má schopnost vdechnout postavám život tak uvěřitelně, že když jsem včera došel až na konec, tak mám v sobě najednou hrozně prázdno. Říkal jsem si, co budu dělat se svým životem, protože chci víc, chci víc Medvědína a víc z postav, co mi budou chybět. Tahle série mi přirostla srdci a je plna úžasných myšlenek. Tohle se nedá zrecenzovat, tohle prostě musíte číst.
Děkuji prozřetelnosti za ten den, kdy začal Fredrik psát knížky, protože udělat tolik čtenářů šťastných, to se hned tak nevidí. A tato série, já prostě nemám slov. Nechme promluvit autora: str. 109: "zborcené sny mohou bolet ty, kteří nás milují, víc než nás samotné." a str. 300: "Manželství. Mělo by existovat jiné slovo pro stav, kdy jsme svoji už mnoho let. Kdy už máme dávno za sebou okamžik, v němž jsme to přestali vnímat jako svou volbu. Už si tě nevybírám každé ráno znovu, to byl krásný slib, který jsme si řekli v den svatby, už si jen neumím představit život bez tebe. Nejsme čerstvě rozvité květy, jsme dva stromy se srostlými kořeny, zestárli jsme v sobě." Nejlepší, co jsem letos četla, nevěřila jsem, že můžou být všechny postavy tak živé, tak pochopitelné, tak sympatické, nevěřila jsem, že 641 stránek nemá slabé místo, je to geniální. Znovu jsem si oblíbila ztřeštěné Mayu s Anou, Amata a Benjiho, Petera s Mirou, ale i nové postavy Hannah s Johnym a jejich 4 děti od T. Jak živé jsou postavy Fráčka, Suneho nebo i Thea nebo Zacki, prostě tenhle díl je nej. A perlička na závěr, v tomto díle se neodehrál ani jeden ligový hokejový zápas.
Backmana zcela nekriticky zbožňuju a málokdo mě dokáže tak dojmout. Čti to s kapesníčkem je moje motto u všech jeho knih a ani Vítězové nebyli výjimkou.
Jedná se o velmi důstojné zakončení celé mědvědínské série, přesto mám ke knize pár výtek. Kniha by potřebovala zkrátit, některé pasáže byly zbytečně dlouhé a nic nového do příběhu nepřinášely. Na další výtku si vypůjčím slova klasika: "Člověče, vy tam máte postav jak na orloji!" Těch postav bylo tolik, že bylo těžké se v nich orientovat. V závěru mi přišlo, že už Backman příliš tlačí na pilu. Prostě z vás ty slzy dostanu, i když nechcete, což nevím, jestli má spisovatel jeho kvalit zapotřebí.
Fredrik Backman umí brilantně vystihnout lidské chování i to, jak se věci vzájemně ovlivňují. V této sérii nám představuje městečko Medvědín a později i Hed, kde se takřka vše odvíjí od hokeje. Právě toto téma je gró této série, čtenář je totiž svědkem toho, jakým způsobem se lidi mohou nechat ovlivnit maličkostmi. Celou sérii jsem poslouchala v audioverzi a vřele to doporučuji i vám, protože knihy jsou skvěle namluvené. Příběh jako takový gradoval opravdu až do samotného konce a byť se stále točí okolo podobných věcí, rozhodně mě i tak bavil. Závěrečný třetí díl byl možná místy trochu natahovaný, avšak i tak ve mně vyvolal silné emoce a celou sérii se mu podařilo povedeně zakončit. Tato série je rozhodně jedinečná a neměla by vám uniknout!
Těšila jsem se na závěrečný díl Medvědína a byl moc hezký, i když smutný. Jenom mi trochu vadilo to neustálé opakování věcí z předešlých dílů, trošku jsem se u toho chvílemi až nudila. Ale i tak se mi knížka líbila.
Nemůžu jinak než plný počet hvězdiček, i kdyby tam nebyl nikdo jiný než Benji, tak stejně bude hvězdiček 5. Sice, jak tu již párkrát zaznělo se autor dost opakuje v některých výrazech, ale tomuhle autorovi to asi všichni rádi odpouštíme. Kdo četl první 2 díly, musí zjistit, jak to s tímhle zasněženým hokejovým městem dopadlo. Myslím, že se závěr triologie povedl a snad nejsem sama, komu je líto, že už nic dalšího nebude.....
Backman je už navždy můj oblíbený autor. I kdyby napsal kuchařku, přečtu ji. S Vítězi jsem se strašně trápila. Asi za to nemohl ani autor, spíš moje přetrvávající čtecí krize a počasí... Přišlo mi to tentokrát zdlouhavé a trochu se opakující. Ovšem Benji, Maya, Velkoměšťák, Amat, Držhuba, Bobo a Tess... Ach Tess! A Johnny a Hannah... Tolik postav, tolik životních příběhů. No co vám budu... Na konci jsem brečela zase jako želva. Medvědín je pro mě z téhle trilogie top! A někdy ho znovu přečtu. I tak mi zůstanou v knihovně všechny tři díly. Co kdybych chtěla někdy Benjiho zase zažít až do konce. Přečtěte si, ale nečekejte pecku.
Četla jsem druhý a třetí díl hned po sobě, tak se mi občas zdálo, že se děj opakuje...leckdy i úvahy, které dělají autorovi knihy tak skvělé. Je to vlastně o ničem a o všem. Hrozně hezky se to čte, a to přesto, že je to smutné! Všem co mají rádi hluboké příběhy doporučuji.
Asi takhle: prvni třetina knížky byla neskutečná nuda. Nemohla jsem se začíst, říkala jsem si, že to byly vyhozený peníze a ztráta času to vůbec číst. Odskočila jsem si k jiným knížkám, asi tak ke třem ke čtyřem, ale nedalo mi to a odhodlala jsem se to dočíst. Ještě že tak! Druhá třetina byla o hodně lepší a ta poslední- neskutečná jízda... Málokdy u knížky zamáčknu slzu, ale tady, na posledních stránkách, jsem bulela. A nestydím se za to.
Perfektně zakončená trilogie o Medvědínu a Hedu, o lidech i jejich osudu a budoucnosti.
Takže za mě - nenechat se odradit začátkem, stojí to opravdu za to!
Bohužel se přidám ke skupině čtenářů, kterým kniha nesedla.
Jsem opravdu velkou fanynkou pana Beckmana, ale toto je první kniha, kterou jsem prostě nedočetla. Jak již tady někdo psal, nevěřím tomu, že by se někdo pustil do třetího dílu, aniž by nečetl předešlé. Proto mi přišlo úplně zbytečné neustále vrácení se a připomínají děje.... pak ten pomalý vývoj nového příběhu..... až mě to natolik unavilo až bohužel unudilo a přestalo vlastně zajímat jak to skončí.
A naprosto se ztotožňuji s recenzi PetrCepek
Od přečtení druhého a třetího dílu neuplynulo tolik času, takže jsem si postavy nepotřebovala až tolik připomínat a spíše tak plynule navázala (narozdíl od prodlevy mezi prvním a druhým, kde jsem s tím měla zpočátku lehké problémy). Budu se asi opakovat, ale Backman má na psaní zkrátka dar. Jeho text bych už myslím poznala i kdyby psal anonymně a nedokážu si představit, že bych knihu od něj odmítla číst.
U tohoto závěrečného dílu triologie je zde na databázi hojně kritizována délka knihy. Přiznám se, že jsem kvůli ní zprvu dala také přednost několika jiným audioknihám, ale ve výsledku vlastně nemůžu říct, že by se v knize objevilo nějaké hluché místo. Jsem opět velmi spokojená čtenářka, i nadále Backmanova fanynka. Jen možná kdybych byla jeho kamarádka a on se mnou diskutoval, zda napsat čtvrtý medvědínský díl, poradila bych mu, ať už to nedělá, v nejlepším se má přestat:).
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění mezilidské vztahy lední hokej severská literatura švédské romány
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Backman je srdcovka, zvláště tato trilogie. Sedí mi jeho styl psaní, jeho lehkost, ač popisuje těžké věci, um popsat vnitřní svět a pohnutky k činům a hlavně sonda do maloměstského života a chování radikálních skupin. Kniha nabitá rozporuplnými emocemi, jak už to u něj bývá.