Dokud se budeš smát
Hana Marie Körnerová (p)
Vesnice Stamice série
< 2. díl
Léto 2002. Do povodněmi zničeného Polabí přijíždějí příbuzní, přátelé i docela cizí lidé, aby pomohli postiženým. Ve vesničce Stamice se tak setkává Kamila s kamarádkou Ilonou, kterou neviděla skoro patnáct let. Vzpomínají na minulá léta, na události, které poznamenaly a zcela změnily jejich předešlý život, práci, manželství, rodinu... Příběh o tom, že nejbližší pomocná ruka je vždycky na konci vlastní paže, ale dobré zázemí je k nezaplacení. Že princové na bílém koni vymřeli už před spoustou let, ale občas se najde chlap, kvůli kterému stojí za to něco risknout. I když výsledek je nejistý. Že přežít se dá v podstatě všechno, pokud se nezačnete litovat a pokud se uprostřed chaosu, ve který se občas mění každý život, ještě dokážete zasmát.... celý text
Přidat komentář
Dokud se budeš smát je volné pokračování Stanice odložených lásek, kde se opět setkáváme s hrdinkami z malé vesničky Stamice. Tentokráte se ocitáme po roce 2002, z dívek se staly zralé ženy s rodinami. Jaké byly další osudy Kamily a její kamarádky Ilony, která jí zmizela na spoustu let ze života?
Krásná kniha o životě. O tom,že se v životě dějí i špatné věci.A někdy, když si myslíme,že nemůže být hůř,tak jsme se spletli.
Samostatně jsem tuto knihu nečetla, ale je to druhá část https://www.databazeknih.cz/knihy/co-neodval-ani-cas-374739 , která se mi moc líbila a dala jsem 5 hvězd
Příjemná letní oddychovka...bohužel v životě nejsou jen samé příjemné věci a tato kniha to potvrzuje...hlavní hrdinky jsou ale silné holky a vše nakonec překonají.
Čtivě psané, určitě doporučuji přečíst.
Kniha je volným pokračováním Stanice odložených lásek a i tady si myslím, že z ní víc budou mít ,,pamětníci" let před a těsně po Sametové revoluci.
Samotný příběh dvou kamarádek je ale moc pěkný, ze života, může se stát komukoliv a v kterékoliv době, protože ty špatné karty občas dostáváme každý. Ale pokud se s nepřízní osudu dokážeme poprat, jako tyto knižní hrdinky, nenecháme se srazit na kolena, a dokud se budeme i smát, může být zase líp.....
Pěkný příběh, ovšem příběh Ilony byl o dost zajímavější než ten druhý, který jsem oproti němu dost upozaďovala a občas sem tam přeskakovala.
volné pokračování Stanice odložených lásek se četlo také jedním dechem, jen starosti už byly o něco vážnější ....
Tohle bylo že života. S hlavními hrdinkami se osud opravdu nemazlil. Chápu, že pro někoho je kniha pesimisticky laděná, ale já v ní vidím i hodně naděje a životního moudra. Obligátní větu: "Proč právě já?" si asi položí v životě každý. Prostě, dokud se dokážeme smát......
Druhý díl ze série VESNICE STAMICE. Tentokrát sledujeme životní osudy Kamily, kterou známe již z prvního dílu a její kamarádky z dětství ILony. Ilona se v dětství s rodiči ze Stamic přestěhovala do Prahy, ale kamarádství přerušeno nebylo. Až jak šel čas, dívky dospěly, vdaly se, narodily se jim děti, intervaly vzájemných návštěv se prodlužovaly a byly stále delší, ale pořád svým způsobem o sobě věděly. Na začátku knihy se ve zralém věku znovu potkají ve Stamicích, které zasáhla velká povodeň. A začnou vzpomínat, co vše v životě zažily. A vzpomínání to nebude moc veselé. Obě hrdinky si zažily své, čtení to bylo místy hodně tísnivé, ať už se jednalo o domácí násilí či závažnou nemoc, to vše je potkalo a musely se s tím poprat. Ale pokud se v životě ještě dokážeme i přes všechna životní trápení zasmát, není to tak hrozné.
Je to kniha hodně pesimistická,nemocným jsem přála uzdravení a těm týraným ať se vzepřou.
Příjemná jednohubka na odpoledne.
Ráda čtu knihy této autorky a tato se mi také líbila. Bylo mi líto Kamily i Ilony. Neměly to jednoduché.
Autorka skvěle popsala obyčejný život, lidské trápení a radost z jednoduchého lidského štěstí.
Po 90 stranách jsem knihu odložila. Tolik pesimismu, špatných událostí a negace na tak málo stránkách bylo až příliš, momentálně jsem neměla náladu toto číst.
Knížka se četla velmi dobře. V podstatě takový příběh ze života, kterých jsou tisíce. Člověk si uvědomí, kolik toho je možné na svých bedrech unést když se s vámi život nemazlí. Hlavní je to nevzdat, bojovat a dívat se dopředu, že jednou bude líp. Hlavní hrdinka byla skutečně v tomto směru obdivuhodná. Kniha je napsána velmi čtivou formou a stránka letí za stránkou. Jak už jsme konec konců u paní Körnerové zvyklí.
Knha se cetla sama. Pribehy jsou ze zivota, napeti, zklamaní, laska. Krasna pointa- vse se ma vrat pozitivne a s usmevem.
Autorka nezklamala. Tak jako její všechny knihy i tato byla skvělá. Nic v knize nechybělo - napětí, láska, zklamání. Kniha se četla sama.
Smutné příběhy, které by se mohly stát každému, nebo alespoň někomu, koho dobře znáte... Nicméně hlavně knihou prolínalo pozitivní vyznění o tom, jak je důležité se problémům nepoddávat a brát události vždy z té lepší stránky. Toto pozitivní vyznění bylo osvěžující a milé:
"Když vidím, jak se lidi litujou pro každou maličkost, mám chuť je praštit a zařvat: Nelitujte se! Lítost vás úplně rozloží. Naštvěte se! Vztek je konstruktivní! Třískněte s něčím a řekněte sprosté slovo. Aspoň s jedním r! To vážně pomáhá. Hlavěn těm, co je běžně nepoužívají. A pak se zvedněte, i když se vám nechce, a začněte něco dělat. Hlavně nikdy neříkejte tu stupidní větu: Proč se to stalo právě mně? Rozhlédněte se! Každý má nějaké trápení a většina z nich je větší než to vaše!"
"A ještě bych doporučitla smích," podotkla Ilona. "Protože vážně pomáhá. Dokud se dokážeme zasmát, není to s námi tak zlé!"
Krásná kniha, dal bych ji číst povinně všem materialistickým lidem(v mém okolí asi 98%,aby si uvědomili
co je v životě opravdu důležité.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2012 | Heřmánkové údolí |
2019 | Hlas kukačky |
2018 | Co neodvál ani čas |
2013 | Kočár do neznáma |
2022 | Jelení vršek |
Kniha, která klame tělem. Podle obálky, jsem čekal nějakou slaďárnu a tak se mi do čtení moc nechtělo. Příjemně mě tedy překvapilo, že v podstatě opak byl pravdou. Ze dvou příběhových linií, bych chtěl obzvlášť vyzdvihnout tu, která se týkala Ilony, Přemka a Alice. Prostě skvěle a naprosto uvěřitelně napsaná gradace jednoho nelehkého vztahu. Člověka až mrazí, jak snadno se ženy v podobné situaci dostanou do úzkých.
Škoda jen, že jsem dřív nesáhl po Odložených láskách. Podle zdejších komentářů, bych se potom asi dokázal více vcítit i do životního příběhu Kamily.