Veselí
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386002/bmid_veseli-0qh-386002.jpg
3
2408
686
Když dojdete až na konec slepé ulice, máte dvě možnosti, přešlapovat na místě, anebo se vrátit. Třiatřicetiletá Eliška se rozhodla pro návrat. Zpátky na jižní Moravu. Do svého dětského pokoje. K rodičům. K sobě samé. Ke své podstatě. Protože doma jsou odpovědi. Nová kniha s autobiografickými prvky se jmenuje Veselí podle Třeštíkové rodného Veselí nad Moravou.... celý text
Přidat komentář
Knížka neurazí, ale ani nepřekvapí. Čtivě napsaná oddechovka, místy milá, místy smutná, místy naivní....Každý si v ní určitě aspoň něco najde pro sebe.
Do půlky se to dalo ještě číst, ale pak už jen nuda a vlastně i nezájem o to, jak to dopadne. Je pravda, že se v knížce objevilo pár vtipných vět, ale to celkovému hodnocení zas tolik nepřidá.
Knihu jsem přečetla, ale neřekla bych, že to je její nejlepší kniha. Všechny knihy od autorky mám přečtené a tohle bylo slabší.
Skvělý způsob podání... To je tak hezky napsáno, nebo mi to alespoň sedlo a způsob autorčina vyjadřování mi byl hrozně blízký a příjemný... Tak jsem si tak pěkně lebedila, než přišla jistá depkoidní pasáž (kdo četl, ví, nejsem konkrétní kvůli potencionálním novým čtenářům) a ta to trochu zazdila... Moc smutné, moc tam toho bylo a já bych tak chtěla, aby Veselí bylo veselé... a tak ubírám hvězdu.
Moje třetí setkání s autorkou, tušila jsem, co čekat a přesně to jsem dostala - čtivou oddechovku, která se četla skoro sama a nebyl problém ji dát na jeden zátah, ale kterou během pár dní pustíte z hlavy. Takže čekejte příjemně strávený volný den, ne aspiranta na zařazení do povinné četby a s Veselím vám bude vesele.
Co se týče knihy samotné - občas jsem se smála nahlas, dialogy a hlášky jsou opravdu mistrné. Dost jsem se pobavila nad skvělou výstižností při popisování životu v korporátu či životního stylu mileniálů. Chyběl mi ovšem větší náhled do Eliščiny minulosti, proč se rozhodla v Praze se vším seknout a vrátit se na maloměsto, kde jí nebylo nic dost dobré. Dle přebalu knihy jsou doma odpovědi, nicméně nepřišlo mi, že by jich tam Eliška nějak moc našla.
Docela by mě zajímal náhled nějakého čtenáře přímo z Veselí, zajímalo by mě, zda autorka zobrazila prostředí a život v obci realisticky nebo z něj udělala tak trochu karikaturu pro pobavení.
Moje druhá knížka od autorky. Chvílemi jsem se fakt bavila, pak mi bylo zase smutno, v některých situacích jsem poznávala sama sebe, někdy jsem hlavní hrdinku nechápala. Je tam od všeho kousek - láska, humor, smutek... Celkově knihu doporučuji, četla se dobře.
Eliška se vrátí do svého rodného městečka, vrátí se zpět k rodičům, do svého bývalého dětského pokoje ve třiceti letech. Otevře si rybářský obchod a snaží se podnikat, na malém městě to bohužel není nic jednoduchého, to ji však neodradí. Poznává nové partnery, i ty minulé, nikdo jí však není moc dobrý, hledá totiž sami sebe. Takový obyčejný, neobyčejný příběh v Moravském dialektu. Kniha není nic úplně extra, je však čtivá. Pro mě tak obyčejný příběh až je to skvělý příběh. Tady platí, že v jednoduchosti je krása.
Výborný, výborný, výborný.skvele jsem se bavila,chvilkami i rehtala nahlas.fakt výborný .To moravské nářečì příběhu hodně pomohlo.
Bohužel, Veselí mě tedy nerozveselilo. Tentokrát za mě Třeštíková jedna velká nuda a klišé.
Zpočátku mi hodně vadily příliš dlouhá souvětí, někdy jsem se musela vrátit na začátek věty, abych pochopila, co autorka chtěla vlastně říci. Dále mi vadilo nářečí, které se mi zdálo až přehnané, ale možná to tak ve skutečnosti je. Na tyto věci jsem si po čase zvykla a pak už kniha jen příjemně plynula a já se nemohla odtrhnout. Někdy úsměvné, někdy hodně smutné čtení. Popisování bezmoci při nemoci a pak vyrovnání se se smrtí blízké osoby, při čtení člověk plně soucítí s hlavní hrdinkou.. Čekala jsem nějaký "happy-end", který se bohužel nekonal.
Začátek knihy pro mne byl velmi rozpačitý, chvilkami jsem váhala, zda knihu odložit či nikoliv, odrazovaly mne rádoby vtipné pasáže a nereálné momenty. Nicméně jsem vydržela a rozhodně nelituji! Zpětně ji hodnotím jako skvělou, Třeštíková má neuvěřitelný dar vtáhnout do děje tím způsobem, že prožívám každý okamžik s autorkou a nejsem schopná se od knihy odtrhnout. Určitě doporučuji!
Celkově mi autorčin styl vyprávění sedl, akorát zpočátku jsem měla pocit, že poměry ve Veselí líčí poněkud přehnaně, jako by se hlavní postava ocitla skutečně někde v "Buranově." Postupem času jsem si na to ale zvykla, a začala to brát jako nadsázku, párkrát jsem se u knihy i zasmála. Je znát, že se Radka Třeštíková inspirovala vlastním životem, v knize je několik momentů, kdy jako by mi mluvila z duše. Na druhou stranu mi chybí vysvětlení pro věci, které už tady zazněly - proč se vlastně Eliška vrací zpátky do Veselí, proč si otevírá obchod s rybářskými potřebami, když o rybách nic neví. A co mi tedy asi nejvíc vadilo, proč udržuje poměr s několika muži zároveň.
Byly tam momenty, kdy jsem se opravdu od srdce zasmála. Nicméně jsem měla občas pocit, že čtu červenou knihovnu, možná proto mě více bavila druhá polovina knihy. Kniha je čtivá a vtipná, občas smutná. Ale jsem ráda, že jsem si jí přečetla.
Tak to zkusím popořadě, zřejmě mi z toho vylezou klady i zápory na přeskáčku.
Řekla bych, že to je Třeštíkové nejosobnější a nejniternější knížka, že čtenáře pustila do své duše hlouběji než v předchozích příbězích.
S tím však zvláštně kontrastuje hlavní hrdinka, která jako by postrádala jakékoli city, empatii... Dost často se chovala jako úplná kráva.
No a pak to slovácké nářečí. Veselí znám docela dobře, bydlím nedaleko, a slovácky mluvím taky. Ale bohužel to místy nedodržela přesně (a v tomto případě bych čekala, že když už, tak už).
A jako karikatura na mě působilo i líčení života obyvatel moravské vesnice. Ve smyslu "aby se Pražáci měli čemu smát". Jasně, Veselí je fakt díra a Bzenec ještě větší, ale to neznamená, že tam žijí jenom samí burani.
Třeštíková se umí v jednu chvíli naprosto přesně dotknout bolavého místa v duši, napsat větu, odstavec, který v člověku (ženě?) hluboce zarezonuje... a pak se vrátí k jakési zvláštní plytkosti.
Konec byl divný. Dokážu pochopit, že to vlastně je jen jeden v podstatě neuzavřený úsek života, ono ne všechno v reálu končí ohňostrojem, svatbou nebo cváláním na jednorožci do duhy. Život prostě plyne, ale zanechalo to ve mně dojem jakési zvláštní neuzavřenosti.
Moje výhrady ale neměly vliv na chuť knížku číst, i když je to možná divné. Minimálně mě to donutilo napsat tohle poměrně obsáhlé hodnocení, což asi samo o sobě něco vypovídá. :-)
Suma sumárum - dobrá oddechovka, Třeštíková má svou cílovku a úspěch v podstatě vždy zaručený. Jen to ve mně holt zanechalo rozporuplný dojem.
První třetinu to vypadalo jako nejlepší kniha od paní Třeštíkové - velký potencionál, spousta zajímavých střetnutí, postav, situací. Jenže pak se z toho stala (jak už někdo trefně poznamenal) Lanczová pro dospělé - opět neukotvená třicátnice z Prahy, která jen střídá milence a neví coby. Ve všem tom mileneckém zmatku se dějová linie s otcem a rodinou vytratila a zbylo jen to, co zbyde ve všech knihách této autorky. Škoda.
Jako hlavní hrdinku jsem měla před očima samotnou Radku a s tou se četlo samo. Kniha mě moc bavila, je veselá, smutná, vtipná, dojemná ....prostě vše co má mít. Děkuji.
Po předchozích zkušenostech s knihami Radky Třeštíkové jsem očekávala další oddechovku, takovou mezihru, malou vycpávku mezi nějakou napínavou severskou detektivkou a kvalitní knihou k přemýšlení. A to jsem taky dostala - nic víc, nic míň.
Štítky knihy
nevěra humor Morava partnerské vztahy Slovácko mezilidské vztahy výběr partnera sousedské vztahy maloměsto české romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 | Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
myslim, ze nejsilnejsi knizka od pani Trestikove.. krasne ctive psane, kapitoly mizi pred ocima, hrozne mi sedl zpusob vypravovani, misty hodne usmevne misty smutne..jen jsem myslela, ze knizka nejako dopadne, za ten konec musim strhnout hvezdicku