Velký Gatsby
Francis Scott Fitzgerald
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/394592/bmid_velky-gatsby-aUe-394592.jpg
4
4448
596
Velký Gatsby vyšel poprvé roku 1925. Za autorova života nebyl příliš populární, dnes však patří k nejznámějším a nejčtenějším dílům moderní americké literatury. Jazzová hudba, stejně jako příběh o vášni a tragické lásce je evidentně nadčasový. Roku 2013 vznikl nový, moderní český překlad Martina Pokorného. Ve stejné době přišla do kin hvězdná filmová adaptace. Zámožného, výstředního a poněkud záhadného Jaye Gatsbyho ztvárnil Leonardo DiCaprio, svůdnou Daisy Carey Mulliganová.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , OdeonOriginální název:
The Great Gatsby , 1925
více info...
Přidat komentář
Příběh o absolutní, až fanatické lásce. Gatsby ve svém domě pořádá velmi často okázalé večírky, na které je zván a přívětivě přijat úplně každý kdo se zastaví. Tajně totiž doufá, že na jím pořádaný večírek jednou zavítá ta, na kterou nedokáže přestat myslet. Děj se odehrává těsně po konci 1. světové války a autor dokázal fantastickým způsobem vykreslit tehdejší atmosféru doby. Přesto váhám, jestli si kniha skutečně zaslouží plný počet bodů. To, že zde nenacházím charakterově kladnou postavu, snad až na vypravěče příběhu, mi tolik nevadilo, ale ta kniha je jeden velký mejdan. Jinak se v podstatě nic jiného neděje. Takže dějově je to docela slabota. Kniha zaujme především díky vykreslení charakteru jednotlivých postav a také tím jaké přináší poselství. Audiokniha rozhodla o tom, že se nakonec přikláním k plnému počtu bodů. Načetl jí naprosto fantasticky pan Filip Čapka.
Jsem ráda, že mám na seznamu prectenych knih. Námět a děj mi vůbec nevadil, seděl mi přesně do doby a postavy odpovídaly představám. Později mi tam více a více vstupovaly scény z filmu, což mě trochu rušilo a mrzela me Daisyna chladnost vůči dítěti. Popisy postav i domu Gatsbyho se mi líbily.
Za mě 3,5 hvězdy.
Jedná se snad o jednu z mála knih, kdy se radši přikláním k filmu. Možná šlo obsazení, nebo styl autorova psaní, avšak nebylo to to pravé ořechové. Když jsem si ale četla a zároveň koukala na film a doplňovala pár informací, které ve filmu scházeli, tak jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.
Tady musím říct, že film se mi líbil více než kniha. Ano, jsem zaujatá, Leonardo je můj oblíbenec. Ale film si pustím kdykoli a s chutí, knihu už asi číst nebudu. Vůbec mi neutíkala, nějak divně se to táhlo, ač tam nebyla hluchá místa. Krásné tři *. :)
Nečekala jsem, že se bude číst tak dobře.
Krásně napsaný příběh se smutným koncem.
Knihu jsem četla kvůli maturitě, ale tak strašně se mi nelíbila, že jsem ji raději odložila a přečetla si jinou. Naprosto o ničem, postavy extrémně nesympatické. Nikdy se ke knize již nevrátím.
Občas má člověk pocit, že asi došlo k omylu a četl úplně jinou knihu než všichni ostatní. No, nejspíš jsem jen čekala něco jiného a tohle mi prostě nesedlo. Styl psaní mi přišel strojený a nesympatický, stejně jako vypravěč sám, a nenašla jsem snad jedinou postavu, kterou bych si mohla oblíbit. Arogantní Buchanan, rozmazlená Daisy, lehkomyslná Jordan a Gatsby, o kterým nevím, co si mám myslet. Takže tenhle týpek pět let škudlil prachy (nelegálním obchodem s alkoholem, nutno podotknout), aby si pak pořídil obří barák s bazénem, pořádal v něm párty, a oslnil tak svoji dávnou lásku (která je mimochodem vdaná a nezdá se, že by po něm nějak tesknila), aby nakonec dost neslavně skončil? Jako asi chápu, co je hlavní myšlenkou díla, můžeš mít sebevíc peněz, ale skutečné přátele si tím nezískáš, jakmile se ztratí to pozlátko, zůstaneš sám a nikdo po tobě ani neštěkne, nicméně podání mě nijak zvlášť neoslovilo. Možná to bylo částečně tím, že jsem z hodin literatury věděla, jak to má dopadnout, ale docela jsem se nudila a na to, jak je knížka útlá, mi trvala přečíst déle, než je u mě obvyklé.
Moje srdcovka! Tak barevný a zajímavý příběh, který je ve skutečnosti šedý a smutný...
Knihu jsem si vybrala k maturitě, ale nejdříve jsem viděla film, který mě velice zaujal. Kniha se mi moc nelíbila. Měla jsem v knize zmatek od začátku dokonce. K maturitě ji doporučuji a i jen tak k přečtení, ale je lepší si jí půjčit v knihovně než kupovat.
Nenávidím Daisy. Skutečně nevím, co víc bych k tomu ještě řekla. Při čtení se mi nálady měnily stejně rychle, jako počasí na horách. Za chudáka Gatsbyho jsem byla zoufalá stejně jako šťastná. Na Daisy prostě plivu. A to ani nemůžu vlastně říct co mi vadí víc. Jestli její neschopnost postavit si vlastní hlavu nebo naopak její potřeba, si za každou cenu (tedy i za cenu krve) zachránit vlastní kůži.
Jinak je ovšem tato knížka naprostým skvostem a ukázkou toho, že plný dvůr úsměvů a stovky nejbližších přátel ještě nedokazují, že za vás tahle masa jednoho dne zapálí byť jen jedinou pietní svíčku.
Po dočtení téhle knížky jsem chvilku, tj. pár dnů seděl (tedy metaforicky řečeno; pracovní dovolenou člověku nedají jen kvůli knížce se špatným koncem) a přemýšlel, co takhle napsat.
Knížka to nebyla nijak dlouhá, četla se vážně dobře (hlavně ke konci to chytlo takový spád, až jsem byl vděčnej, že me v mládí naučili plavat, jinak bych se asi utopil), a nezpochybnitelným plusem bylo, že všechny ty meganadudózní pařby zažil i tady jmenovec „džejefkeje“, čili psal takříkajíc z vlastní zkušenosti.
Přesto mám pocit, že ještě pár stránek by klidně snesla, některé věci mi nebyly jasné (hlavně teda příběh tady paní Daisy).
Za docela dobrý považuju fakt, že v této knížce není jeden určitej padouch, ale vyskytuje se zde padouch kolektivní (seriózně – tohle neměli ani Na Větrné hůrce), jelikož ve finále nese prakticky každý svůj díl viny, a to včetně vypravěče.
Co ale musím vychválit až do nebes, je ilustrované vydání od Ledy. Ilustrace jsou fakt nepopsatelně krásné, stejně jako obálka a celkové technické zpracování. Jsem rád, že i u nás vycházejí TAK krásné knížky.
Shrnuto – díky zmíněným nedostatkům nedám pět, ale jen čtyři silné a rychlé * (plus deset imaginárních za ilustrované vydání).
P.S. Všem, kteří by rádi se Scottem utopili pár dalších (neknižních) chvil, doporučuju film Woodyho Allena Půlnoc v Paříži, kde se postavy FSF a jeho ženy Zeldy několikrát důležitě mihnou.
Knihu čtu až poté, co jsem několikrát viděla film, který mi přišel o něco lepší než kniha.
Klasika, kterou jsem s hanbou přečetla až nyní, když už nějaký ten rok sjíždím X-té gumy =) Nevím, číst to v dobách studií na gymplu, asi by mě to uchvátilo. Měla jsem však pocit, jako by šlo o příliš malý kousek másla namazaný na příliš velký krajíc (zatímco jsem očekávala pořádnou máslovou porci). Hlad z toho sice nemám, ale necítím se spokojeně napucnutá. Psychologie postav jede jen po povrchu, děj mi také přijde jen jako letmé sklouznutí se po malé zmrzlé louži... Výjimečně platí, že film mě na lopatky dostal víc.
„Do letních nocí zaznívala z domu mého souseda hudba. V jeho modrých zahradách přecházeli muži a děvčata a pohybovali se jako noční motýli mezi šepotem, šampaňským a hvězdami.“
Ve snech můžeme být, čím chceme, nebo, kým chceme, můžeme si splnit všechno, po čem toužíme … realita ale nebývá tak milosrdná.
Příběh Velkého Gatsbyho je příběhem o iluzích a sebeklamech … v lásce, přátelství, věrnosti, úspěchu, které nám brání žít … skutečný život!
Velký Gatsby je jedním z příběhů o ztracené generaci, tentokrát 20tých let … o generaci, která se ztratila v iluzích o oslnivé budoucnosti plné bohatství a prosperity, a která /ještě o tom neví/ bude brzo čelit realitě let 30tých. V tuto chvíli je totiž poválečný vývoj v Americe přímo strhující – a to po všech stránkách … ze všech klubů a barů je slyšet jednoduše rytmický a optimistický jazz a melancholicky uklidňující blues … tvrdá realita je zatím v nedohlednu a hrdinové tohoto příběhu tak můžou prožívat své životy ve stínu svých iluzí, ale i oni se ze svých snů probudí … a budou nakonec muset realitě čelit.
Teď ale … „světla září jasněji … orchestr hraje … a smích se rozlévá hýřivě kolem … sebevědomé dívky, které se proplétají sem a tam mezi obtloustlejšími a stálejšími hosty, stávají se na vypjatý, radostný okamžik středem skupinky, a potom, vzrušeny svým triumfem, klouzají dál v moři přelévajících se tváří, hlasů a barev pod stále se měnícím světlem.“
Ve Velkém Gatsbym vám autor představí vzorek vyšší společnosti a celkem věrohodně a podrobně popíše mezilidské vztahy uvnitř – pomocí vypravěče Nicka vás zasvětí do jejich minulosti, názorů a snů … právě večírky u Gatsbyho odhalují jejich povrchnost a omezenost, kdy smyslem života jsou peníze, velké domy, drahé šaty a nová auta, a cílem … zahnat nudu! Kdo nemá peníze, nestojí za pozornost …
A sám Gatsby? … pro ostatní je hrdina, žije totiž americký sen! … zbohatl a má všechno po čem touží a na ničem jiném přeci nezáleží … ale pro Gatsbyho jsou peníze něčím jiným, vidí v nich prostředek ... pro získání lásky, ale jde to? Kdepak, Gatsby jen sní svůj vlastní sen, a ani tahle iluze ve světě reality prostě neobstojí!
„Byla první „slušnou“ dívkou, kterou v životě poznal. S lidmi jejího druhu přišel do styku za různých neobjasněných příležitostí, ale mezi ním a jimi byl vždycky neviditelný ostnatý drát. … byla pro něho dráždivě žádoucí. … Bylo v tom zralé tajemství, nápověď, že nahoře jsou ložnice krásnější a chladnější než jiné ložnice, že chodby pulsují veselým a skvělým životem a že někde čekají milostná dobrodružství, která nejsou zatuchlá … ale svěží, oddychující a vonící zářivými letošními automobily a tanečními večírky … Vzal si, co mohl dostat, hltavě a bezohledně … nechal ji, aby uvěřila, že je osobou ze stejné vrstvy jako ona sama – že je plně schopen se o ni postarat. Ve skutečnosti takovou možnost vůbec neměl, … nedopadlo to, jak si představoval. Snad měl v úmyslu vzít si, co může, a jít – ale tu shledal, že se zavázal jít za svatým grálem!“
PS: měla jsem to podobně jako "sgjoli"- komentář níže - přilnout k postavám povrchním a pro mě tak nudným, se mi taky nedařilo.
Miluju ten příběh. Krásná ilustrace tehdejší doby. A překvapivě i nádherná filmová adaptace :)
Moje oblíbená kniha, moc dobře se mi četla. Do Gatsbyho se člověk hned zamiluje :-) Je ale pravda, že se nemusí líbit každému. Ale troufám si tvrdit, že v tomto případě se mi asi víc líbilo filmové zpracování, což jako knihomol často neříkám! :-)
Moje nejoblíbenější klasická literatura. Vrcholné dílo F. S. Fitzgeralda. Vlastním pět vydání v pěti různých jazycích. Jsem blázen, já vím. :-) Pan Fitzgerald, to byl pán pařmenů, spolu se svojí manželkou Zeldou si dokázali užít Jazz Age a Roaring 20s. Jeho knihy jsou odrazem života večírků a společnosti smetánky, o velkých úspěších i hrůzných pádech. Jsou chvíle, kdy vám peníze nekoupí ani štěstí ani lásku. A minulost také nelze opakovat, jak v to věří věčný snílek Gatsby. Doporučuji i jeho další knihy jako Něžná je noc, Krásní a prokletí, i povídku o Benjaminovi Buttonovi :-)
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura angličtina dvojjazyčná vydání 20. léta 20. století rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 2019 |  Velký Gatsby |
| 2009 |  Podivuhodný případ Benjamina Buttona / The Curious Case of Benjamin Button (dvojjazyčná kniha) |
| 1979 | Velký Gatsby / Poslední magnát |
| 1992 | Krásní a prokletí |
| 1976 | Něžná je noc |
Kniha Velký Gatsby je v
| Právě čtených | 99x |
| Přečtených | 7 286x |
| Čtenářské výzvě | 1 108x |
| Doporučených | 315x |
| Knihotéce | 1 576x |
| Chystám se číst | 1 262x |
| Chci si koupit | 193x |
| dalších seznamech | 75x |
(SPOILER) Nádherná kniha, která mě oslovila už na začátku. Viděla jsem film už dřív ale můžu říct že se mi líbilo obojí. Dokonalá zápletka a děj až jsem místy uvažovala jestli Gatsby není padouch ale jeho láska mě vždycky překvapila stejně tak i Nickův vztah s ním byl originální jako celé kniha, prostě paráda. škoda jen že to skončilo špatně.