Věcná práva
Jiří Spáčil , Petr Coufalík , Eva Dobrovolná , Bohumil Dvořák , Michal Králík , Pavel Petr , Jindřich Psutka , Kateřina Ronovská
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398624/bmid_vecna-prava-Fvd-398624.jpg
4
7
2
Učebnice navazuje na úspěšnou učebnici rodinného práva z Nakladatelstvá C. H. Beck. Poskytuje celkový pohled a orientaci v problematice věcných práv a zabývá se i řešením nejasných právních otázek, které před teorii a praxi postavil nový občanský zákoník. Je rozdělena do tří částí. V první se podává výklad tradičních věcných práv (držba, vlastnické právo a jeho modifikace, věcná práva k věci cizí), samostatné kapitoly jsou věnovány pojmu "věc" a soukromoprávní problematice staveb. Druhá část se zabývá katastrem nemovitostí a třetí část správou cizího majetku. Výklad je doplněn praktickými případy pro lepší pochopení látky, v poznámkách pod čarou se autoři věnují sporným otázkám, uvádějí literaturu a významnější judikaturu a doplňují výklad úvahami a informacemi sloužícími zájemcům o hlubší studium.... celý text
Literatura naučná Právo Učebnice a slovníky
Vydáno: 2018 , C. H. BeckOriginální název:
Věcná práva, katastr nemovitostí a správa cizího majetku , 2018
více info...
Přidat komentář
Nakladatelství C.H.Beck je obecně zárukou kvality a u této učebnice Věcných práv tomu není jinak. Předně lze ocenit podložení teoretických pasáží názornými příklady a rovněž i velmi kvalitní strukturu a přehlednost učebnice. Na druhou stranu se domnívám, že některé právní instituty zde obsažené mohly být popsány více do podrobna, což je však to jediné co mohu učebnici vytknout. Celkově se však jedná o jednu ze zdařilejších učebnic a pro základní vhled do věcných práv je ideální volbou.
Štítky knihy
učebnice právo učebnice vysokých škol, skripta učebnice práva katastr nemovitostí věcná břemena
Nebudu lhát, soukromé právo nemám rád – tím méně právo občanské, jeho kvintesenci. Navíc mu příliš nerozumím – ač dle názoru některých nejmenovaných učitelů, jejichž iniciály však jsou F. M. a P. T., mu stále rozumím lépe něž některé senáty Nejvyššího soudu (koukám na tebe senáte 21. a senáte 26!).
Nikoliv nevýznamným problémem naší civilistiky je fakt, že ji socialisté za svých 40 let vládnutí úspěšně zlikvidovali a NOZ navrtivší se k relativně rozumným základům práva římského, inspirován mnoha zdroji (například Kanadským Québecem) vlastně ještě prožívá zkušební dobu. Uznejte, osm let účinnosti není na 3081 paragrafů úplně mnoho, takže leckteré instituty stále zůstávají nevyužívané, kvalitní ustálená judikatura neexistuje a v nezřídkavých případech právní vztahy a skutečnosti převyšují počet těch podle nové legislativy (bytové spoluvlastnictví) a jindy zkrátka stará úprava stále zapleveluje současnou realitu (porušení superficiální zásady). Proto nepřekvapí že v zásadě neexistují kvalitní publikace (míněno učebnice) týkající se NOZ. Existují, prý, dvě dobré. Jednou z nich jsou zde přítomná věcná práva, druhou Rodinné právo téhož nakladatelství.
A je to tak. Jak níže píše kolega, jedná se o velice kvalitní publikaci, která nadto druhým vydáním prošla mírnou úpravou. Někdy je problematická obsahově (nekritické přijetí tvrzení Nejvyššího soudu, že derelikci nemovitosti lze provést jakoukoliv formou, z čímž třeba mohu souhlasit osobně (nikoliv pak na základě zákona), rozhodně však nelze souhlasit s argumentací NS), jindy stylisticky (spoluvlastnictví), pak také názorově (osobně se mi nezdá přehodnocení pohledu na petitorní ochranu obligačně oprávněných, ale uznávám, že § 1044 je poněkud obtížný a literou více vyhovuje učebnici přijatému názoru, teleologicky se mi to však zdá zcela nevhodné).
I přes to všechno se jedná o zajímavou publikaci, většinou příjemně napsanou a obsahově, kupodivu, celkem dostačující. Úplně dostačující není. Musím se zde připojit k obecné výtce, že kde začíná problém, končí komentář. A to tohle ani není komentář. Čili ne, na řešení komplikovanějších problému nepostačuje, ale na naučené základů zcela bez výhrad. Nota bene když je doplněná množstvím kazuistiky, což je také příjemné.
Je škoda, že se jedná o učebnici práv věcných, nikoliv práv absolutních majetkových. Pro Olomouc je sice v tomto stavu perfektní, my však (Brno) máme výuku absolutních majetkových práv v celku (bohužel) a musíme tak shánět dědické právo někde jinde… Ale co už…