Válka s Góty

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Prokopiův spis nazvaný prostě Knihy o válkách se původně skládal ze sedmi knih. První dvě líčily válku s Peršany, další dvě válku s Vandaly a konečně poslední tři válku s Góty. Každá z těchto tří částí byla koncipována jako samostatný celek a každá z nich také začínala líčením událostí, které válce předcházely. V bojích s Peršany se tak vrací k době smrti císaře Arcadia a ve válce s Vandaly až k době smrti jeho otce Theodosia I., kdežo knihy o válce s Góty začínají líčením jednoroční vlády posledního západořímského císaře Romula Augustula. Při vlastním popisu válek pak už Prokopios pokračuje v přísně chronologickém pořádku, přičemž při výkladu o událostech v Asii a v Africe sleduje podle Hérodotova vzoru dobu vlády jednotlivých panovníků, kdežto při líčení válek v Itálii příklad Thúkydidův a události vřazuje do jednotlivých let války, jak šly za sebou. Události jsou ve všech třech částech díla uvedeny až do roku 550, kdy Prokopios dílo zveřejnil. Později přidal k dílu ještě jednu knihu, kterou dovedl do roku 552. Tato kniha už není jen pokračováním předchozích knih o válce s Góty. Líčí v ní události ve všech částech říše souvisle a zároveň věnuje velkou pozornost i vnitřním poměrům, takže kniha se z historie jednotlivých válek mění v historii celé říše. Poslední knihu válek Prokopios dokončil roku 556....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144408/big_valka-s-goty-OzR-144408.jpg 4.79
Žánr:
Literatura naučná, Historie

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Ὑπέρ τῶν πολέμων λόγοι. Hyper ton polemon logoi, 556


více info...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Kniha Válka s Góty

476AD
15.05.2019

Skvělá kniha. Přečteno jedním dechem. Prokopia lze právem označit za největšího historika své doby.

Marbo
14.02.2018

Opět jsem po čase zavítal do šera dějin a nelituji. Prokopios je i dnes čtivý. Veselé čtení to ovšem není, nová, středověká Evropa se rodila ve velkých bolestech.


kasparos
11.02.2017

Vynikající kniha

jiri7583
10.06.2015

Jiří.
Historie je můj koníček a v knihovně dostupné Války s Góty jsem četl.
Z vašich informací jsem nepochopil podle čeho hledat vámi uvedenou poslední knihu válek či spíše dějiny císařství.
Ačkoli kniha málo upřesňuje pojmy Gót či Svéb nezbývá než věřit, že je necenzurovaná.
Jako nikde jinde se zde dozvídáme, že přichází jacísi chytří Gótové vstupující do služeb, vše rozvrací, teprve poté se objevují jimi přivolaní nájezdníci coby Avaři, kteří zotročují balkánské Srby a ženou je před sebou do válek. Není pak nic jednoduššího nežli tvrdit, my ne to oni.
Nepoplatný historik by měl zvážit kde se tu oni Svébové vzali, kdo vlastně jsou a jestli tu žili dřív nežli příchozí Sarmati měl by je mít za původní obyvatelstvo.
Nejedná se tu o komplot tzv. římského císařství s Germány? Zpráva o rozbití krymské říše připouští účast Římanů, Julius Cézar usazuje v Galii francké piráty z ostrova Rhodos, aby coby majordomové nejprve zradili své pány Alamany a poté jako Karlovci ovládli císařství a útočili na Moravu aj.
Ať tak či tak po přečtení lze pochopit proč autor považuje Thúlé za ostrov a proč ho Hitler nenašel.

martin č.
08.06.2015

Válka s Góty (kterou Odeon vydal ve druhé knize) se mi líbila snad ještě víc než předcházající války s Peršany a Vandaly. Ale možná to je jen tím, že prostředí (dobývané) Itálie znám lépe, vím, kde které město leží a lépe jsem se tak orientoval v opravdu podrobném textu. V tomto směru byl Prokopis vážně pan historik. Vždyť celé jeho Války mají asi 800 stran hutného textu (a k tomu sepsal ještě dílo o Justiniánových stavbách a tajnou historii). Právem je tak hodnocen jako největší řecky píšící historik od dob Polybia. Díky němu a jemu podobným (Thukydides, Polybios, Ammianus Marcelinus,...) jsou nám dnes určité dávné epochy známé do velikých podrobností.
Justiniánova doba musela být velmi pohnutá a rozšíření říše o původní západní území vydobyté krví a obrovským vylidněním Itálie i Afriky. Jenom samotný Řím byl mezi lety 536-552 obléhán a dobyt střídavě byzantskými a gótskými vojsky pětkrát a počet jeho obyvatel se snížil z kdysi půlmiliónu na pouhých pár tisíc!
Kdybychom takhle znali např. historii u nás ve školách probírané Sámovy říše, o níž ve skutečnosti víme jen pár vět z jediné franské kroniky, to by bylo něco.
Některé zajímavé pasáže z Prokopiových válek jsem si neodpustil opsat do citátů.