V bílém plášti
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/439259/bmid_v-bilem-plasti-mu2-439259.jpeg
4
339
103
Svorníkem povídkové sbírky jedněch z nejlepších českých autorů současnosti jsou postavy mužů a žen v bílých pláštích, na jejichž práci závisí naše zdraví a mnohdy i život. Sedm příběhů z prostředí nemocnic, sanitek i zubařských ordinací, ve kterých na nemoci, přicházející stáří, naděje, životní prohry i náročnost lékařského povolání nahlížíme očima doktorů, zdravotních sester, ale i samotných pacientů i jejich příbuzných.... celý text
Přidat komentář
I když na tvorbu českých autorů moc nejsem, musím říci, že tato sbírka povídek je fakt povedená.
Kraluje jí Kopretina Aleny Mornštajnové, která je vypravěčsky brilantně zvládnutá. Vyvolá ve vás nostalgické pocity, nervozitu i obyčejnou radost ze čtení.
Poprvé mě zaujal i Marek Epstein, jehož povídku z hlavy dlouho nedostanu. Soucítila jsem, děsila se toho ponížení a závěr ve mně vyvolal úsměv.
A zahajující Soukupová je tísnivá a smutná. Také mě zaujala.
Zbytek se mi četl lehce, ale nezanechal stopy. Nebyl ale nijak špatný.
Ráda jsem knihou listovala a užívala si krátké momenty ze života hrdinů, vděčná za to, že nesedím v čekárně u doktora, vděčná za to, že nepracuji ve zdravotnictví.
Mohu doporučit.
Všechny povídky jsou moc hezky napsané. Jen zubařská se mi nelíbila, ale to z osobních důvodů :-D
Povídky vůbec nečtu, tak ani nevím jak pořádně hodnotit. Knížku jsem vyhrála v soutěži, jinak by se ke mě určitě nedostala.
Čtení na půl hodinky, některé povídky se mi líbily víc, některé míň, nejvíc od Petry Dvořákové a Ireny Hejdové. Zasmála jsem se u Marka Epsteina. Dávám 4.
Povídky moc nemusím, vždycky mám pocit, že dlouho trvá, než se do příběhu začtu, a pak už je hned konec. Ovšem tyto mě bavily. Všechny. Možná je to tím, že prostředí zdravotnictví vlastně všichni známe, tak mi nedělalo problém se hned začíst. Některé byly smutné, jiné docela úsměvné a jednu z nich si dokážu představit i rozpracovanou na celý román.
Vydařená sbírka povídek.
Povídková sbírka "V bílém plášti" mě zaujala více než "Rodinné povídky." A přestože některé povídce do pěti hvězdiček trošku chybělo, celkově musím dát nejvyšší hodnocení. Líbily se mi všechny povídky, ale tentokrát mě nejvíce zaujala povídka Marka Epsteina, Petry Dvořákové, Petry Soukupové a Aleny Morštajnové.
(SPOILER) Knížka se mi moc líbila. Povídky většinou nečtu a vlastně vůbec nevím proč. Toto je taková jednohubka psaná velmi dobrými českými autory. Moc se mi líbily povídky od Soukupové, Epsteina, Hejkalové i Hejdové. Ale návštěva zubaře a kolonoskopie byly líčeny tak věrohodně, že mi daly docela zabrat. Už to chtělo jen odběr krve nebo gastroskopii a patrně bych sebou sekla. Takže za mě 5/5
Opět jsem neodolal, a přečetl další sbírku z edice Česká povídka. Svět zdravotnictví v podání českých současných autorů nezklamal. Jsem rád, že se netýkal "covidu", ale obecně osudů zdravotníků a pacientů. A zatímco v předešlé sbírce Rodinné povídky to u mne vyhrála Mornštajnová, zde můj favorit byl M. Hejkalová s Andělem milosrdenství.
Tematické povídkové sbírky nakladatelství Listen bývají kvalitativně nevyvážené, ale tato se opravdu povedla. Přečetla jsem ji s chutí na jeden zátah.
Útlá, malá knížka a v ní 6 velmi dobře napsaných povídek. Každá měla své kouzlo, ale také poznání, že lékaři a sestry jsou také jen lidé, a ne všichni mají své povolání jako poslání.
Také úplně nefandím povídkám, ale tohle je povedená sbírka, navíc od výborných českých autorů z prostředí, které každý důvěrně zná a většinou nerad navštěvuje. Žádná nezklamala, ale nejvíc mě pobavil Marek Epstein.
Nejsem velký fanoušek povídek, ale tady jsem neodolala a pořídila si audioknihu. Byla to velmi dobrá volba, protože povídky se skvěle poslouchaly. Nejvíce se mi líbilo vyprávění od Ireny Hejdové - pro mě nejlepší ze všech. Nicméně Petra Dvořáková a Alena Mornštajnová jsou také zárukou kvality. Naopak mě tentokrát zklamala Petra Soukupová a kvůli tematice i Marek Epstein - tady je to ale čistě můj problém, tohle prostě nebylo nic pro můj citlivý žaludek.
Přelouskáno za nedělní odpoledne. Četlo se velice dobře, paradoxně první povídka od Petry Soukupové byla za mne tou nejslabší nebo spíše nejsmutnější? Kopretina od paní Mornštajnové to napravila a poté si všechny povídky držely laťku poměrně vysoko.
Můžu jen doporučit.
Sbírka mě mile překvapila. Napsali ji talentovaní čeští spisovatelé. Nejvíc mě pobavila povídka o návštěvě vyšetření kolonskopie. U ní jsem se fakt mlátila. Doporučuji všem, kdo má zrovna před výkonem nebo se chystá. Jinak pro mě bílý plášť znamená komplikace. A povídky komplikaci vystihly. Povídky se dobře čtou.
Milá jednohubka, která vám zkrátí cestu v MHD. Povídky byly dobře promyšlené, četly se rychle, mám z nich o kapku lepší pocit než z těch Rodinných :-)
Soubor šesti povídek českých autorů ze zdravotnického prostředí. Trochu jsem se bála patosu témat smrti a umírání, naštěstí to zde bylo jen lehce, české autorky ovládají totiž umění, jak vše stočit do vztahových melodramat, a mě to vůbec nevadí. Takže v bílém plášti nic moc medicínského krom hlavních postav. Možná mě trochu jako zdravotníka mrzí, jak byli lékaři a sestry v jednotlivých povídkách vykresleni, samé klišé, nejvíc mě vyděsila sestra v podání p. Hejkalové. Zdravotnická tématika je hluboká studna, a historek a příběhu by každý zdravotník za léta praxe vysypal na stovky stran. Chybí mi zde nějaká ryze veselá povídka. Epsteinova povídka o zákoutích kolonoskopie mě bavila moc, stejně tak Dvořáková, Hejdová, Hejkalová.
Myslím si, že napsat povídku je mnohdy těžší, chybí zde ten prostor na rozvinutí postav a dějové linky, tady je třeba uvést čtenáře hned do děje, navábit a po pár stranách udělat závěr. Tenhle soubor se oproti "Město mezi zelenými kopci" moc povedl a čtenář se díky němu může seznámit s tvorbou jednotlivých autorů.
Skvělá sbírka povídek ze zdravotnického prostředí.
Knížka by klidně mohla být plnější.Tak moc se mi líbila že těch šest povídek bylo málo.
Odpolední káva a nebylo co řešit
Víc takových sbírek od českých autorů.
Kraťoučké povídky současných českých autorů. Některé lepší, některé horší, ale celkově se mi výběr líbil. Nejvíce mě zaujala povídka Petry Dvořákové a pro mě dosud neznámé Ireny Hejdové. Jen jedno je pro mě zarážející, jak téměř všichni autoři vykreslili zdravotnický personál, ať už lékaře nebo sestry, jako někoho, koho pacient v podstatě otravuje, nezajímá, berou ho jako simulanta, nebo pouhou položku na seznamu, kterou je třeba rychle odbavit. Snad jen lékařka z povídky Do důchodu působila dojmem, že jí na pacientovi záleží. Skoro aby se člověk bál k doktorovi jít a s něčím otravovat :)
Štítky knihy
lékařské prostředí lékař a pacient pacienti
Část díla
Autorovy další knížky
| 2009 |  Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
Kniha V bílém plášti je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 482x |
| Čtenářské výzvě | 137x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 118x |
| Chystám se číst | 100x |
| Chci si koupit | 25x |
| dalších seznamech | 1x |
Povídky z pohledu lékaře či pacienta. Nejvíce mě oslovila hned ta první od P. Soukupové, to nepochopení tak zabolelo. A co se týče hrdiny M. Epsteina, ti co to podstoupili, dobře vědí.