Lehké fantastično
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/285790/bmid_lehke-fantasticno-sOa-285790.jpg
4
2527
208
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 2. díl >
Zeměplocha se řítí k nevyhnutelné srážce se škodolibou rudou hvězdou a zachránit ji může pouze jediný člověk – neschopný a zbabělý čaroděj Mrakoplaš, který byl naposledy spatřen v okamžiku, kdy přepadl přes okraj světa... Nejlegračnější a nejpodivuhodnější fantasy v této i jakékoli jiné galaxii!!!
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno:
2002
,
Talpress
Originální název:
The Light Fantastic , 1986
více info...
Přidat komentář
Pratchett svou výstředně škodolibou a neskutečně zábavnou literární pouť začíná od prvního písmene a prvního slova této části Zeměplochy, tedy od jejího samotného názvu. Prý lehké fantastično... Dílo je napěchované nelogismy, sarkasmy a prudkým ostrovtipem. Možná až přeplácané. Perníková chaloupka, barbar Cohen... Žánrově oddychovka. Ale. Stačí na sekundu polevit v pozornosti a jsem ztracená. Jedinými jistotami zůstávají růžovoobrýlený turista Dvoukvítek, nedostudovaný mág Mrakoplaš a cestovní Zavazadlo. Věci, které se kolem nich dějí, už ale podléhají řízenému (myslím) myšlenkovému chaosu. Nechápu, jak sem se ocitla zrovna támhle, nebo s kým a kde zrovna kdo mluví. Nechápu proto ani dost dobře, jak toto dílo může někdo udržet pohromadě. Pratchett, kdo jiný. Každý se totiž nakonec potká s každým. Téměř. Snad nejvyšší úroveň imaginace, s jakou jsem se kdy setkala.
[audiokniha]
Tenhle chlápek musel mít za život nasbíráno kvanta moudrosti, lidských zkušenosti a neskutečně se dokázal radovat ze života. Našel báječný způsob jak to vše předávat dál....
"Je známo, že věci z nežádoucích vesmírů vždycky hledají vstup do toho našeho. Je to pro ně stejná psychická potřeba jako pro nás hledat lepší spojení nebo bližší obchod."
"Dvoukvítek sice toužil po tom, prohlédnout si nekonečno, ve skutečnosti se pohyboval v uzavřeném světě vlastních myšlenek."
Hravě dětská, čistá, přehledná a smyslem naplněná fantazie byla jeho obrovským darem, který až neskutečně povýšil kouzelným smyslem pro humor, který z příběhů tryská jako gejzír.
"Základ nové stromové víry, která velice rychle zaplavila všechny pralesy světa spočíval v tom, že hodný strom, který povede čistý, slušný a přímý život si tak zajistí i život posmrtný a když bude vyjímečně dokonalý vrátí se znovu na svět v podobě 5000 roliček toaletního papíru" :o)
Musel dobře vnímat způsoby správné a pokroucené komunikace se Stvořitelem a dělal to osvíceně s velice jemným humorem. Narážky na variace duchovních světů v tomto díle nemají chybu.
Zároveň rozkrývá jen tak jako mimochodem mnohé ze základů fungování mezilidského světa.
"To je ten vztah 'pořád se háhají, ale jeden bez druhého nedá ani ránu' "
"V debatní místnosti jeho mozku vyskočilo několik emocí najednou a začaly se překřikovat. V čele se chvilku držela úleva, pak jí ale odkopl někam do kouta šok a nakonec se do čela protlačilo ohromeni. Hrůza se pustila do boje s pocitem ztráty a jejich zápas skončil, když se z nejbližších dveří vynořil stud, aby se podíval, co se to tady vlastně ke všem čertům děje."
Přednes pana Kantůrka, jinak geniálního překladatele, není vždy ideální, ale přesto jsem kouzlu této série definitivně propadla. . . . . . je to správná 'víceúrovňová literatura' jak píše v komentáři BLeeCraleek
Ježiš, to zas byla kravina! :-D
Ale nemůžu si pomoct, báječně pestré postavy se mi nějak zarývají pod kůži, i přestože Pratchettův vypravěčský styl mě irituje.
Trošku lepší než Barva kouzel. Několikrát jsem se i zasmála. Nicméně tomu stylu asi moc nerozumím..... nějak mi čtení těchto knížek nejde a nechápu, co na tom všichni vidí ....
To byla jízda! Příběh měl mnohem větší spád než Barva kouzel. Mrakoplaše a Dvoukvítka nelze nemilovat. A k tomu barbar :) Jdu si pro další díl!
Pár kouzelných pasáží z knihy:
SPOILER
"Co budeme dělat?" rozhlížel se Dvoukvítek.
"Zpanikaříme?" navrhl Mrakoplaš s nadějí. Vždycky si myslel, že nejlepší cesta k záchraně je zpanikaření. Jeho teorie vycházela z toho, že lidé, kteří se v minulosti setkali se šavlozubým tygrem, dali rozdělit zhruba na ty, kteží zpanikařili a utekli, a na ty druhé, kteří zůstali stát na místě a říkali něco jako "ó, jak vznešená šelma."
"Vzpomínáš, když jsme letěli v mracích a já měl strach abychom do něčeho nenarazili, řekl jsi, že jediná věc, do které bychom v té výšce mohli narazit, je mrak nacpaný kamením."
"No a?"
"Jak si to věděl?"
Zábavné, vtipné a střeštěné. Mrakoplaš i Dvoukvítek jsou skvělí, ale musím přiznat, že moje nejmilejší postava je Zavazadlo. A velké sympatie má i Bethan. V knížce je tolik skvělých pasáží, u kterých jsem slzela smíchy, že je mi líto, že končím.
"Vy nejste strom, že ?"hlesl Mrakoplaš...
"Nebuďte blázen, stromy přece nemluví."
"Promiňte. To je tím, že jsme měli v poslední době se stromy nějaké potíže, a člověk je z toho celý zmatený, znáte to."
"Ani ne. Víte, já jsem kámen."
"Táboráky z knih?"
"Ano. Strašné, co?"
"To bych řekl!" souhlasil s ním Cohen. Ta představa byla hrozná. Každý, kdo nějakou dobu žil pod širým nebem, znal cenu dobré tlusté knihy, kterou jste mohli rozdělávat oheň celou sezonu, pokud jste vytrhávali jednotlivé listy opatrně. ....
.....Cohen věděl, že lidé píší do knih různé věci. Vždycky mu to připadalo jako strašlivé plýtvání časem.
(3/19)
Pokračování Barvy kouzel. Fantastično bylo lepší, nebyla jsem zahlcena pojmy a náležitostmi celé Zeměplochy. Po Dvoukvítkovi se mi bude stýskat, s Mrakoplašem byli bezva dvojka. Budu se však těšit na další příběhy z tohoto světa.
Jediná kniha ze Zeměplošského univerza, které je přímé pokračování předchozí knížky. Když se podívám na knihovnu, tak je zřejmé, že knížky postupně bobtnaly a kdyby tuhle dvojici Pratchett vydal později v sáze, je možné, že by vyšla jako kniha jedna. Přechod mezi díly se mi moc nelíbil, protože není dostatečně vysvětleno, jak se podařilo (SPOILER) protagonistům dostat zpátky na Zeměplochu (nebo jsem to mezi řádky alespoň nevyčetl), ale Pratchett to humorně zaobalí ostatně jako všechny ostatní nevysvětlitelné záhady (třeba jako objevování kouzelného obchodu :-) ). Nejfantastičtější je asi závěr knihy, kdy se Velká A'Tuin zastaví, aby pozorovala...však víte co :-) Klasika nad klasiky, která ve mě i po dekádách vyčaruje úsměv na tváři. Je čas přelouskat celou Zeměplochu tak, jako za mlada ;-)
Knížka mi zpříjemnila víkend s rýmičkou a moc mě bavila, stejně jako první díl. S Dvoukvítkem a Mrakoplašem je prostě sranda, navíc jsem si hodně oblíbil i Zavazadlo a Smrtě. To je skvělej chlap, nemůže za to, že dělá svoji práci pořádně :) Překvapil mě konec, brzy si určitě najdu čas na pokračování.
Tato kniha mě úplně pohltila, od začátku do konce. Strhující děj, úžasné postavy. Šťastný konec. Ideální oddechová kniha pro relaxaci.
Mnohem lepší dojem než z prvního dílu. Autor už do nás nepumpoval horem spodem všechny kouty a zákonistosti Zeměplochy a o to byl děj a humor bohatší. Celý příběh se mi prostě líbil mnohem víc. Rád se pustím do dalšího dílu.
Poslouchal jsem jako audioknihu. Mnohem lepší než Barva kouzel. Celý příběh jsem se bavil a občas i docela zasmál navíc to má jakousi jiskru. Nebo jsem si zkrátka po prvním díle zvykl. Tak jak tak pokračuji v Zeměploše.
Pořád se pohybujeme v samotných zárodcích Zeměplochy a první dva díly by snad mohly i původně vyjít jako jeden díl, protože většina výtek platí i tady. Naštěstí ale ne všechny, různých meta zážitků je zde, k mojí radosti, pomálu. Osobně podezírám Terryho Pratchetta, že chtěl celou sérii původně postavit jen na Mrakoplašovi. I když mám tohoto "máka" rád, jsem šťastný, že nakonec věnoval spoustu prostoru i dalším barvitým postavám.
Ano, i tuto knihu jsme také přečetli a výborně se u toho bavili, jen jsem to sem nezapsala včas, podobně jako u Morta.
Po přečtení dvou prvních dílů v přímé návaznosti musím uznat, že jsem se opravdu bavila. Vím, že v pozdějších dílech Pratchett své umění psát vyšperkoval k dokonalosti, ale i tyhle dva první díly hodnotím velmi dobře. Po pravdě když jsem s nimi začínala, ani jsem netušila, že se mou oblíbenou stane postava vyrobená z myslícího hruškovníku.
Stejně jako u první Zeměplochy, i tento díl má ještě svoje mouchy a některé jevy ne tak docela korespondují s následujícími příběhy. Jsem vlastně docela ráda, že kdysi dávno v pravěku byly mými prvními knihami ze série příběhy čarodějek. Přesto má i Lehké fantastično čestné místo v mé knihovně.
Dobrodružná zeměplošská kniha, ve které není nouze o překvapení a nápadité slovní hříčky dávající čtení specifický šmrnc. Dvoukvítek je po boku Mrakoplaše stále pln svého turistického nadšení, zavazadlo si svéhlavě pocupitává napříč celým příběhem a stařičký avšak stále udatný barbar Cohen překypuje neohrožeností, ať se děje cokoliv. To jsou hlavní z jedinečných parťáků, kteří vás při cestování magickým světem Terryho Pratchetta budou doprovázet a ke kterým si po čase zase určitě najdete svou cestu.
Štítky knihy
Zeměplocha humor Mrakoplaš zfilmováno mágové Dvoukvítek Zavazadlo
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Kniha Lehké fantastično je v
| Právě čtených | 33x |
| Přečtených | 4 363x |
| Čtenářské výzvě | 202x |
| Doporučených | 187x |
| Knihotéce | 1 044x |
| Chystám se číst | 185x |
| Chci si koupit | 61x |
| dalších seznamech | 18x |
Výborné pokračování Barvy Kouzel, možná ještě o fous lepší. Tentokrát se nejednalo o sled patálií, ale kniha měla jasný cíl. Děj byl sice trochu roztříštěný, ale ty jednotlivé střípky byly právě tak vtipné.