Trpké víno / Klášterní kostnice
Vlastimil Vondruška
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/196369/bmid_letopisy-kralovske-komory-iii-196369.jpg
4
359
53
Letopisy královské komory série
< 3. díl >
Pokračování příběhů královského písaře Jiřího Adama z Dobronína. I tentokrát mu jeho představený nejvyšší komoří svěří vyšetřování záhadných případů, s jejichž řešením si nikdo neví rady. V případu nazvaném Trpké víno musí v Praze královský písař se svými pomocníky rozplétat složité klubko rodinných vztahů, které vedou až ke zločinu. Další příběh se odehrává v ženském klášteře v Doksanech. A aby bylo vůbec možné vyšetřovat podivná úmrtí jeptišek, musí Rozárka naoko vstoupit do řádu.... celý text
Přidat komentář
Opět takové pěkné, odpočinkové počtení, na jaké jsme si od pana Vondrušky zvykli. Líbila se mi více druhá povídky, ve které musí královský písař se svým pomocníkem bakalářem Petrem vypátrat, kdo vraždí v klášteře, ve kterém ještě navíc "vládne hřích smilstva a dokonce i sodomský".
Druhý příběh mi přišel až trochu moc zamotaný. Tato série zatím bohužel nedosahuje úrovně příběhu Oldřicha z Chlumu :-(
Díky Čtenářské výzvě jsem se seznámila s knihami pana Vondrušky a zjistila jsem, že pro chvíle odpočinku se mi stávají vítaným zpestřením. S hlavními hrdiny jsem se již seznámila a líbí se mi vývoj postav i vztahů. V prvním příběhu bylo hodně zamotané vyšetřování a také nebezpečné. Inu přimotat se do cesty tlupě zlodějů nebylo bezpečné tehdy ani nyní. V druhém příběhu mě zaujalo neobvyklé prostředí kláštera s hrůzným tajemstvím. Ocenila jsem, že autor nijak neznevažoval svým vyprávěním zvolenou cestu duchovních. Jen bylo ukázáno, že pokud je někdo k této cestě donucen, tak to zpravidla nepřinese nic dobrého pro jeho život ani život jeho druhů. Jsou to jen takové okrajové střípky, ale zaujaly mě. Celkově jde o odpočinkové příběhy. Přesnost historického rámce neumím posoudit. Určitě si časem přečtu i další knihy ze série.
Pro mě spíš takové pohádkové než napínavé. Jména jsem sice ještě sledovat stíhala, ale chvílemi jsem se přistihla, že děj nevnímám a ani se mi pak k němu nechtělo vracet a číst odstavce znovu.
„Vondruškoviny“ mě bavily, baví a prostě bavit budou. Žádná vysoká literatura to věru není, historicky je to občas mimo a i to vyšetřování sem tam trochu pokulhává v logice..., ale když ony ty příběhy mají takové nějaké zvláštní kouzlo, že po nich vždycky sáhnu s radostí a užiju si je od první do poslední stránky.
ale jo... zatím jsem si ještě Petra tak neoblíbila jako Otu, vlastně se vždycky při vyšetřování někam "zdejchne", ale příběhy jsou dobré.
LKK3 - předběžný komentář 2018_01_09
TRPKÉ VÍNO
Nádherná detektivka, která nás mimochodem upozorňuje na
POZOR ! - MOŽNÝ SPOILER
!!! !!! !!!
výhody některých historických budov.
Z kostelních věží ještě ani nedozněl hlas zvonů odbíjejících poledne, když Jiří Adam z Dobronína vstoupil do paláce pánů z Vartemberka na Menším Městě pražském. Starobylá a na pohled úctyhodná budova stála v široké ulici na svahu pod Pražským hradem. Před vraty okolkoval voják v barvách nejvyššího purkrabího s halapartnou v ruce a žertoval se služebnými, pobíhajícími kolem s putnami na vodu. Zdvořile otevřel těžká vrata a požádal královského písaře, aby počkal, že hned přivede paní domu. Jiří Adam z Dobronína se ani nestačil pořádně rozhlédnout honosně zařízeným mázhauzem, když se na schodech objevila manželka purkrabího Kateřina a za ní její nevlastní dcera Lucie. ...
Vskutku vynikající. Při dočítání, a po dočtení jsem měl trošku zmatek v tom, zda, kdy a jak příběh vlastně končí. Na konci předposlední kapitoly jsem měl dojmem, že příběh skončil. Otočil jsem stránku, a zajásal jsem. Ejhle ono, pokračování. Další kapitola pak už přinesla skutečný konec. Tehdy jsem ale, začal naopak hledat další pokračování. Podle mého by se týkalo rodiny uhlíře, a ani pár vět o Petrovi a Rozárce by na závěr neškodilo.
Dokonce další den jsem zkontroloval čísla stránek, zda náhodou nevypadlo pár listů.
Příběhy pana autora mám totiž rád nejen jako detektivky, ale především pro jejich lidský rozměr, pro to, jak citlivě vždy přistupuje k hlavním postavám svých příběhů.
V tomto případě mne ale závěr přeci jen trochu zklamal. Detektivce to na kvalitách sice rozhodně neubralo, ale pan autor nám v tom okamžiku nebyl tak sympatický, jako dřív. Přitom by to bylo tak jednoduché. Stačilo přidat pár vět.
KLÁŠTERNÍ KOSTNICE
Citát na úvod: Jiří Adam z Dobronína nestranil přijímání podle římského způsobu ani podobojí. K Bohu se obracel vždy upřímně a bylo mu jedno, jaký ornát má na sobě kněz. Co však poznal na první pohled, byla skutečnost, že návštěvník je významným prelátem. Na prstu měl nádherný prsten s tmavým berylem a v ruce třímal zlacenou opatskou berlu.
Pan autor se docela odvázal. Jsou to totiž tentokrát jatka.
A na závěr:
"Trestat má pouze Bůh!" "A případně ještě královské soudy," dodal skromně Jiří Adam z Dobronína. "Nejvyšší hofmistr říkává, že vzteklého psa je třeba utratit bez lítosti. Jsem rád, že světské soudy nemusí tenhle smutný příběh rozhodovat. Nechávám na Vás, vznešený opate, abyste rozhodl, zda mají naše bezvýznamné lidské síly pomáhat boží spravedlnosti trestat hříšníky."
Opravdu perfektní, jen jsem se na konci trošku ztratil v tom kdo je, (byl,) kdo.
Tomu by šlo zabránit hlubším popisem postav, které v příběhu vystupují.
Celkový dojem se po celou dobu držel na 5, několikrát přišel pokles na 3. Proto dávám za 4.
2018_09_02 - Nejpíš si to zopakuji. Přečtu to prostě ještě jednou. Žádná oběť to nebude. Autorovy detektivky večer před spaním jsou mé oblíbené.
Opět posloucháno jako audiokniha - já čtení toho pana Hyhlíka prostě miluji, už kvůli tomu jak načetl Harryho Pottera :-)
Tyto 2 příběhy z Letopisů se mi líbily mnohem víc než předchozí - zvláště ten druhý o vraždách v klášteře. Už se těším na další. Jsou to příjemně strávené chvíle při domácích pracích ;-)
Tak jsem narazila na knihu od pana Vondrušky , kterou jsem ještě nečetla (to je tak, když čte člověk série na přeskáčku) :-).
Četla jsem přes víkend mezi vařením, praním, uklizením a díky napínavému ději jsem vše zvládla v rekordním čase :-). Příjemné počteníčko.
Pěkné počtení, ale ta aura Jiřího Adama z Dobrotína a jeho pomocníků není taková, jako u Oldřicha z Chlumu.
Pořád stejně dobré jako každý Vondruška, jen... No, není to prostě precizní Agatha Christie, takže i když mě okouzluje to historické prostředí a oceňuji nápaditost děje, stejně jako u ostatních jeho detektivek jedno malé nespokojené já pořád remcá, že některé indicie a události nejsou dostatečně vysvětlené, nebo se mi prostě zdají minimálně nedotažené.
Jestli mohu porovnávat dvě moc pěkné povídky, tak ta druhá nemá chybu. Nechápu, kde autor bere inspiraci. Příběh z kláštera má kouzelnou pointu.
Až bude někdo kritizovat autora, tak mu tohle vnutím přečíst.
Doporučuji, všem co mají rádi krásné detektivku s bezva zápletkou.
Více se mi líbila povídka druhá. Děj mne zcela pohltil a nemohla jsem se od knížky odtrhnout. Navíc mám blízký vztah k tomu kraji.
Nevím proč, ale první dva díly Letopisů jsem přečetla, ale příběhy mi nepřipadaly tak strhující. Tento třetí je úžasný. Doporučuji všem, kteří mají rádi tajuplné příběhy při kterých se mohou hezky bát. :-)
Přečetl jsem jen první část, protože nejsem čtenář detektivek - nicméně u mě je div, že jsem vůbec nějakou detektivku otevřel. Čili udělal jsem výjimku a soudím, že se k tomu možná i někdy vrátím, abych to dočetl, až nebudu muset číst do školy atp.
Dobře propracovaný svět a reálie v něm a onen fakt, že detektivní zápletky nejsou zas tak velké, je pro mě spíš výhodou.
Je krásné, když vás kniha dokáže vtáhnout do děje, a vy máte pocit, že to prožíváte. Jste přímo v ulicích a zdravíte konšele, přemýšlíte kdo má asi tak prsty v zavraždění..., vnímáte napětí, když se pátrá a vyšetřuje. A nebo třeba jako v mém případě, dostváte hlad, když úplně vidím to skvělé jídlo ;-)
Tohle mám s každou knížkou a příběhem od pana VONDRUŠKY!
Dvě napínavé a čtivé povídky, ještě o trochu více se mi líbila Klášterní kostnice, především sugestivním vylíčením života v ranně novověkém klášteře.
Štítky knihy
vraždy stará Praha Jiří Adam z Dobronína, písař
Část díla
Autorovy další knížky
| 2014 |  Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
| 2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
| 2019 |  Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
| 2002 | Dýka s hadem |
| 2019 | Falknovská huť |
Kniha Trpké víno / Klášterní kostnice je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 618x |
| Čtenářské výzvě | 25x |
| Doporučených | 28x |
| Knihotéce | 179x |
| Chystám se číst | 36x |
| Chci si koupit | 14x |
| dalších seznamech | 4x |
První příběh byl logický.Klášterní kostnice mě moc nezaujala,asi proto,že to prostředí se mi moc nelíbilo a vlastní příběh byl takový zmatený.Prostě to nebylo ono.