To
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/415050/bmid_to-LZb-415050.jpg
4
4796
4796
Derry nie je obyčajné malomesto. Pod jeho povrchom spí prastaré zlo. Vždy keď sa prebudí, na niekoľko rokov rozpúta v Derry a okolí smršť neopísateľných hrôz. Strašná sila, ktorú možno nazvať len To, ovláda obyvateľov, vraždí nevinné deti a zdá sa, že ju neuspokojí nič okrem najvyššej obete. Kto ju prinesie tentoraz? Skupinka priateľov, ktorí v Derry vyrástli, dnes žije roztrúsená vo všetkých kútoch sveta. Sú bohatí, úspešní aj slávni, ale nie sú šťastní. A najmä im chýba veľká časť spomienok na desivé udalosti z detstva. Kto im vymazal pamäť? Ak to chcú zistiť, musia sa opäť stretnúť s pradávnym zlom. Kedysi sa mu dokázali vzoprieť a prežiť. Ale dnes už nie sú deťmi a niečo podstatné, čo im kedysi pomohlo zahnať To, im chýba.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi velmi líbila, až na pár částí kdy jsem měla nutkání jí odložit, ale nakonec jsem jí dočetla. Popisy sice zdlouhavé, ale alespoň mě pořádně v táhli do děje.
Skvělá kniha, moje nejoblíbenější od Kinga. Opravdu stojí za přečtení, příběh je prostě geniální. Posledních přibližně třista stran člověk hltá a nemůže se odtrhnout. Knihu doporučuji přečíst dvakrát, na druhé čtení člověk narazí na spoustu nových informací, které při prvním mohl kvůli velkému množství nových informací přehlédnout (například při kapitole Hovory).
Úžasná knížka, můj první King, ale určitě ne poslední. Některé pasáže byly sice méně zajímavé a popisy zbytečně dlouhé, ale jinak jsem se občas přistihla, jak prožívám příhody s hlavními hrdiny. Nepovažuji To za klasicky horor, neboť jsou v ní i hlubší myšlenky, ale o to víc na mě ta kniha udělala dojem.
Nejobjemnější bibli ( aspoň prozatím ) Stevovy tvorby bych rozdělil na několik částí. Tak za prvé je to fungující mystika děsu ve vizuální podobě zubatého šáši Pennywise v starém dobrém Derry včetně prolínání se jednotlivými časovými údaji, za druhé jako vždy skvěle postavené dětské postavy, kdy si jeden možná přímo přeje být členem party Smolařů a za třetí plynulá linka k dospělým osudům původní partičky. Bohužel co u mě vůbec nefungovalo je celá ta abstraktní mystika nejen kolem podstaty samotného TO, zakousnutého rituálu a radši snad ani nezmiňovat ten dětský grupáč ve stokách, který celé to vyznění vynikajícího námětu a atmosféry pohřbil do kytek a je pro mě symbolem nejzmršenějšího konce, jaký Král postavil ... Mohla to být pecka na úrovni Svědectví, ale takhle "jen" - 80 %
Zajímavé čtení, příběh se ubírá směry, které často vůbec netuším. Hlavní postavy si člověk zamiluje. Nicméně k závěru se děj stává nečekaně symbolický/abstraktní a to mě moc nebavilo. Další výtka je k tomu, že King často popisuje do nejmenší podrobnosti detaily, které pro příběh nemají význam a často mě nudily. Klidně o 100 stran, nebo i víc, by se dala kniha zkrátit bez újmy.
Knihu jsem četla po několika letech a nějak zvlášť mě nenadchla...
Jako jo, bylo to fajn čtení, ale byli i chvíle, kdy mě to nebavilo...
Tohle je přesně jedna z těch knih, která může posloužit všem – fanoušci si ji rádi přečtou, odpůrci si s její pomocí mohou zřídit domácí fitness studio a pro šedou zónu to bude skvělé „PŘEČTI SI MNE ZASE A ROZHODNI“ těžítko.
Ačkoliv zprvu mne kapku poděsily ty rozměry, jak jsem se začetl, nešlo to odložit. A nakonec jsem byl spokojen, jelikož v knize bylo prakticky všechno: mládí a jeho radosti, dospěláctví a jeho starosti, sex, násilí, humor, strach, odvaha, imaginace, sci-fi, trocha fantasy, a opravdu gigantický kopec různých (nejen) popkulturních narážek na dobové fenomény.
Velký plus dávám za výborně vymyšlenou historii Derry, za dětské hrdiny a jejich dospělá já, jakož i za záporáky (myslím si, že skutečnými záporáky byli lidé, nikoliv Pennywise – ten byl jenom takovou PR tváří zla).
Mírným zklamáním byl konec, ale přesto takto výtečně zpracovaný horor, který není jenom o tom BUBUBU ZMETCI!, si zaslouží 5 pěkně hnusných *.
P.S. Pokud budete mít možnost a chuť, doporučuji opatřit si polské vydání. Kromě jiného totiž polština disponuje unikátním slovníkem nadávek, což je pro tuto knihu velkým darem.
Připouštím, že mi poněkud trvalo se do této knihy začíst, ale nakonec se mi to podařilo a nakonec se kniha četla rychleji, než jsem si vůbec dovedl představit.
Bohužel nemohu tvrdit, že by to byla nejlepší kniha od pana Kinga, jakou jsem četl. Je dobrá, ba dokonce je skvělá, ale není pro mě dokonalá. Já moc nemusím malé děti. Když je hlavním hrdinou jedno dítě, bolí mě to. Ale když jich je celá skupinka… brrr. Naštěstí dětičky nemyly až tak otravné a toto menší týráníčko mé osoby bylo prokládáno časovou linkou dospělých, což je mimochodem zajímavé provedení knihy, které se mi velice líbilo.
Kniha má dobou atmosféru, kterou náš drahý Pennywise krásně dokresluje svými humoristicko-děsivými výstupy. Pennywise je mi asi postavou nejsympatičtější.
Na knihách pana Kinga mám nejraději jeho hru s psychikou charakteru, což zde není tak běžný jev, což je mi celkem líto. Obsahem TO, je hraní si s lidským strachem, postava od postavy, ale to se mi nezdálo tak nějak… stejně dobré. Co se hororových prvků týká, musím téměř kacířsky říci, že tu prakticky nejsou. Jednou jsem cítil lehké mrazení, ale na některé další jeho knihy to nemá. Co kniha dokáže, je znechutit čtenáře, to jistě ano, konec konců, v tom je King obecně skvělý.
Tohoto příběhu si cením hlavně kvůli konci, kvůli naší drahé Maturin a kvůli tomu, že se jedná o další pasáž na dlouhé cestě k Věži.
Ano, je to dobrá kniha, ano má dobrý děj, ano, je napsaná příjemným slohem pana Kinga, ale možná, že pro tu svou masivnost (a připusťme si, že je to celkem velká kniha), ztrácí na působivosti samostatných pasáží a aspektů, které u kratších románů od pana Kinga tolik oceňuji.
Nejsem schopen zde sdělit všechny své postřehy a názory, navíc jsem knihu četl již před delší dobou, takže se mi spousta důležitých věcí vypařila z hlavy a tam přejdu k závěru a řeknu: Je to výborná kniha, ale není to nejlepší dílo pana Kinga (pro mě). Za přečtení však rozhodně stojí a těch pár dnů, které budete muset knize věnovat, bude dobrou investicí.
P.s.: (spoiler)
I já, když jsem tuto knihu četl, jsem byl koncem dosti frustrován, protože nám pan King dal to nejjednodušší vysvětlení. (Jako vážně, podělanej mimozemšťan? Nic lepšího na skladě nebylo?) Ale když se člověk vydá po stezce k Temné Věži...
T-t-t-TO je naprosto fenomenalni kus knihy. Nekolik hlavnich postav, dve casove linie...
Poprve jsem To cetl v roce 2010...byl jsem na stredni, pubertak, papiry na auto jeste potrebovali doschnout... Zajimalo me s kamarady okolo pouze, jak ziskat papir na dospelost..a co bude pak...o tom nikdo nikdo nemel ani sajna..
Ted je 2020....znova jsem to cetl.. S vybavovanim vzpominek hrdinum se i me zacalo vybavovat, jaky byl muj zivot..ne pred 27 lety, ale jen pred 10 a i takova doba stacila, abych hodne pozapomel.... pozoruhodne, jak TO dokazalo vytlacit z cloveka, co v nem drimalo.....
Nejradsi bych si to precetl hned znova..temer 1100 stranek a stejne to nestacilo...mozna, kdyz to vydrzim, nebo kdyz zapomenu, ze tu knihu mam...mozna, ji zase otevru za dalsich 10 let..abych mohl vedle dvou casovych fiktivnich linii pridat tu svou treti - opravdovou.
Pocet stran neni pro kazdeho, vsiml jsem si, ze lide casto voli radsi tenci cteni.... ale na co 5-7 podprumernych knih...kdyz tohle je "jen" 1 nadprumerna kniha, ale kniha, co Vam stoji za to nespat, nedelat nic jineho, nez to proste docist a byt par dni/tydnu v uplnem jinem svete.
Smekam, pred panem Kingem, ze mel tu trpelivost tohle napsat..od prve do posledni stranky.
Super příběh na zbytečně moc stránkách. Nudné pasáže za mě převažují nad pasážemi které byly uchvatné. Ale celkový dojem z knihy po shlédnutí filmu je "zlatá kniha" :-D
Za mě nicméně zklamání.
Má první kniha od Kinga a rozhodně ne poslední :) Za mě absolutní ''masterpiece''. Zpočátku mi vadily zdlouhavé popisy, ale za chvilku se to obrátilo a naopak mi přišly skvělé, vše jsem si živě představila. Fascinovaly mě plynulé přechody mezi minulostí a současností, ačkoliv se doba změnila někdy i uprostřed věty - skvělé! Přestože tu některé uživatele budu opakovat - sex dětí bych taky vynechala, to jediné mi malinko zkazilo dojem a přišlo mi to tam úplně zbytečné. Přesto za mě skvělá kniha a řadím ji mezi mé nejoblíbenější.
Před mnoha, mnoha lety jsem si kdesi na nějakém letišti pořídil "IT" - 1367 stránek anglicky psaného textu. Po pár desítkách stran a se slovníkem po ruce, jsem na čtení rezignoval. Poté se narodil Kindl s integrovaným slovníkem a já začal, konečně, číst knihy v angličtině, což je věru vynikající věc. TO bylo zasunoto někde hluboko v mé paměti, až se mi do ruky dostala kniha od Štěpána Krále - Memoáry o řemesle, což je tak trošku Štepánův životopis. I zjistil jsem, že je to člověk s neobyčejným pozorovatelským talentem a s obrovskou schopností vypravovat příběhy. Tak jsem si vzpoměl na TO. Jsouce již schopen číst v cizím jazyce, jsem se do toho rozsáhlého díla pustil. Mám radost, že jsem si přečetl ty memoáry, neboť dětství, které autor prožil v Maine krásně osvětluje svět knihy a svět dětských hrdinů. Bavilo mě číst ty jednotlivé kapitoly, bavily mě jednotlivé postavy, líbilo se mi přeskakování časových linií. Užíval jsem si Mikovy zápisky o historii Derrry. Trnul jsem napětím, když byl Losers club šikanován bandou Henryho Bowerse. Přemýšlel jsem o klaunovi, o amorfním zlu, co se to a proč se to děje? Užíval jsem si k dokonalosti vykreslené postavy dospělých, a jak koliduje jejich svět se světem dětí. Do momentu, kdy naši hrdinové vstoupí do kanálu, má za mě kniha 5 hvězd podtržených. Ta poslední část, kdy kniha spěje ke svému vyvrcholení, pro mě byla jakousi ledovou sprchou. Jako by najednou kouzlo předchozího zhaslo a na místo toho přišlo TO. Ale jakési velmi zjednodušené, neúplné, nedosahující kvalit toho co tomu předcházelo. Alespoň tak jsem to subjektivně vnímal. Jako by Štěpánovi došla trpělivost, už aby TO měl dopsané (po těch letech se mu nedívím).... Možná jsem to jen nepochopil, nebo pochopil špatně. Bohužel ty poslední kapitoly mě zanechaly zklamaného :-( Sám nevím jaké hodnocení tomu mám dát. Napsané je to vynikajícně. Naprosto chápu lidi, které mrzí, že Štěpán Král se věnuje žánru, kterému se věnuje :-) Leč jeho to tak baví, jak o tom píše ve svých memoárech.
Nebylo to špatné, ale ani dobré. Děj byl příliš zdlouhavý a vypravěčský styl mě úplně nezaujal. Asi tento autor nebude pro mě to pravé ořechové.
Mám v hlavě úplné prázdno. To mě vyčerpalo, dojalo, šokovalo, překvapilo. Do knihy jsem se naprosto zamilovala a řadím ji mezi mé nejoblíbenější. Přestože to není lehké čtení a kniha je poměrně obsáhlá, určitě se k ní v budoucnu vrátím (a to nejen jednou).
K originalitě celého příběhu snad nemusím nic říkat. Je neuvěřitelný a skvěle promyšlený. Neubrala bych ani jednu stránku, na knize jsem si užívala každé písmeno.
U knihy jsem se sice bála méně, než jsem očekávala, ale to je nejspíš proto, že jsem předtím viděla film.
Každou z hlavních postav jsem si dokázala oblíbit, ale nejvíc jsem si zamilovala Bena a Eddieho. Je skvělé, že v knize můžeme sledovat osudy všech těchto postav a každá dostala svůj prostor.
Knihu jsem četla pomaleji, protože to není lehké a oddechové čtení, ale také protože jsem nechtěla, aby skončila. Konec mi totiž zlomil srdce přesně tak, jak jsem očekávala.
Autorův styl psaní je originální a osobitý. S klidem můžu říct, že takový nikdo jiný nemá. V tomto případě to není jen o tom, že by mi styl psaní sedl.
Kniha je jednoduše, ale výstižně graficky zpracovaná, bavil mě u ní i pomalejší rozjezd (dokonce jsem si ho užívala) a bavily mě i dlouhé kapitoly, které jsou složené z kratších kapitolek.
Vše plynulo pomalu, ale jasně.
Doporučuji na 100 %!
Dnes už klasické hororové dílo od mistra tohoto žánru. Skvělé! Jediná drobná výhrada - kniha mohla být o něco kratší.
Tahle kniha byla pro mě jak horská dráha. Někdy jsem se musela nutit do čtení a jindy jsem se od ní nemohla odtrhnout. King má skvěle závěry, ale začátek byl pro mě nuda.
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké romány
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2010 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
První část - Jak známo, Stephen King je geniální vypravěč s velkým smyslem pro detail (byť mizerným smyslem pro celek, ale o tom později). Ve svých příbězích často odbíhá, aby nás seznámil s nějakým detailem ze života byť i vedlejších postav. Když pročítáte první část knihy, říkáte si, že zde si mistr v tomto směru nebere žádné zábrany a plní stránky mnoha detaily o postavách, které nejsou ani vedlejší, ale spíše tvoří velmi barvité pozadí celého příběhu. Jsem přesvědčený, že kdyby tuto rozmáchlost udržel King po celou dobu románu, nemělo by To 1000 stránek, ale více než 4000. Byť je zpočátku těžké orientovat se ve velkém množství postav, Kingovo skvělé vypravěčské umění nás krásně udrží ve střehu.
Část druhá a další... - Po rozmáchlém úvodu se naštěstí příběh začíná více držet hlavních postav. V dalších kapitolách dostaneme značnou dávku informací z historie Derry, ale oproti první části je vyprávění mnohem sevřejnější. Konečně se pořádně (byť postupně) seznamujeme s dětskými protagonisty (toto seznamování je završeno někdy zhruba v půlce románu), jejichž příbeh mě osobně bavil nejvíc. Jak se příbeh blíží velkému finále, začínají se objevovat první trhliny. Máme skvělý rozjetý příběh, skvěle vykreslené postavy, ale najednou jako by King úplně nevěděl, co s nimi. Začínají se objevovat šokující motivy, kdy problematika sexuálity u dětí je spíše vrcholem ledovce. Člověk si někdy říká, jestli to není zbytečné a možná trochu moc...
Velké finále - Velké finále ve formě konfrontace Toho v kanálech Derry přichází jako blesk z čistého nebe. Jako by Kingovi docházeli nápady, tak se rozhodne román rychle ukončit. Problém této části je v tom, že je jakoby oddělená od předchozích stovek stránek. Má jiný spád vyprávění, jen minimálně navazuje na předchozí děj. Nepůsobí jako přirozené vyvrcholení, ale spíše jako snaha román ukončit. Jak má King smysl pro detaily v oblasti popisu postav, skvěle nastaví situaci a očekávání čtenáře, tak v závěrech je často velmi slabý.
Přemýšlím, čím to je, že King často selhává v závěrech svých příběhů. Osobně si myslím, že je to tím, že často hrdiny konfrontuje se zlem, které je značně převyšuje. Pravděpodobně to dělá pro to, aby zvýšil napětí a očekávání čtenáře. To se mu daří, nicméně pak jako by nevěděl, co s velkým zlem udělat. Romány, které se tak vyvýjejí velmi nekompromisně a až téměr realisticky, najednou končí jako pohádky pro děti zázrakem, nějakým "deus ex machina", nebo zcela banálně. Bohužel toto se nevyhlo ani románu To a finální konfrontace s To je tak velmi neuspokojivá, nepravděpodobná a těžko uvěřitelná.
Coda - Při čtení závěru knihy na mne padla podivná nostalgie. Postavy příběhu mi budou chybět. Ostatně jsem s nimi strávil část života. Díky Kingovi, za tento velký opus.
Na Wikipedii jsem se dočetl, že kritik James Smythe o knize napsal, že při rozsahu nějakých čtrnáctiset stránek a váze skoro 4 libry je výzvou knihu už jen držet, natož číst. Nezbývá než souhlasit. Pokud jste zvyklí číst na cestách, kniha ve velmi pronese. Vazba se hroutí pod vlastní vahou i když jen stojí v knihovničce, natož, když ji strčíte do batohu. Postavy k Vám ale přirostou a King Vám o nich a o Derry bude vyprávět dlouhé hodiny. Snad Vás toto vyprávění brzy neomrzí.
SPOILERS AHEAD!!!
V této části bych chtěl rozvést, co mi na koncepci Toho vadilo, více do detailů. Opět je zde snaha vykreslit To, jako něco velkého, co převyšuje naše hrdiny, co sice žere lidi, ale symbolicky požírá celé Derry. To tedy přišlo z makrokosmu, žere Derry, jako svého antagonistu má Želvu, která také žije v makrokosmu, ale zdá se, že i ta je slabší než To. Čili na jedné straně máme supernaturální, téměř až božskou bytost, prostupující do paralelních dimenzí. Na druhou stranu se tato bytost manifestuje často jako klaun a ve finální střetu se projevuje jako obří pavouk. I když si dovedu představit, že by tato bytost mohla mít zájem na žraní lidí, moc nemohu věřit tomu, že se snižuje k takovým věcem, jako je kladení vajec. Byť zásadní zranění utrpí To při souboji v jiné dimenzi, nakonec je To zabito rozmačkáním fyzického srdce uvnitř pavouka (čili tato božská bytost má slabinu jako fyzické srdce). Když To umírá, vyvolává to sice přírodní katastrofu v Derry, ale v kanálech se To nezmůže na nic víc než hloupého pavouka. Stejně tak orgie mi přišly trochu moc a v podstatě zbytečné, byť asi chápu, že tím chtěl King naznačit jakousi ztrátu nevinnosti. Naši hrdinové však ale svou nevinnost ztratili už dříve. Připravili je o ni jednak dospělí, ale hlavně parta kolem Henryho Bowerse.