Tiché roky

Tiché roky
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402756/bmid_tiche-roky-yGd-402756.jpg 5 6817 6817

Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.... celý text

Přidat komentář

Aimee1
13.05.2019 3 z 5

Chuťovka, na kterou jsem se opravdu těšila, ale bohužel moc nebylo na co. Příběh je o dost smutnější než jiné texty od autorky, ale na tom by ani tak nesešlo. Přijde mi, že knize něco typicky "mornštajnovského" chybí. Jasně, román jako Hana se nepíše na objednávku, co dva roky, ale i tak. Když srovnám Hanu, Slepou mapu i Hotýlek, tak dojdu k závěru, že autorka má jeden mustr, ze kterého se chtěla touto knihou trošku vymanit. Ale nevím, zda se jí to povedlo - za mě asi moc ne :(

Ouninka
13.05.2019 5 z 5

Opět pěkná kniha od paní Mornštajnové, všechny její knížky se mi líbily…nejvíc samozřejmě Hana, tu jsem četla jako první a ta mě naprosto dostala, ale možná je to tím, že ráda čtu tématiku 2.světové války…ostatní její knihy byly všechny moc krásné….psaní paní spisovatelky je kouzelné :-). Už teď se těším na další dílko … :-)


Martinates
12.05.2019 5 z 5

Bravo! Velmi čtivá kniha se silným příběhem, která mě okamžitě vtáhla do děje a už mě nepustila. Pět hvězdiček je málo. Doporučuji!!!

Prske
12.05.2019 5 z 5

Velmi smutný a těžko pochopitelný příběh o složité době a složitém vztahu otce a dcery. Doporučuji přečíst.

pavlinice
12.05.2019 5 z 5

Neskutečně skutečný příběh. Za mě jedno velké ANO!

Kočičáci
12.05.2019 5 z 5

Ty nejobyčejnější příběhy bývají zpravidla ty nejsilnější. Proč vymýšlet akční nesmysly, když to většinou život zamotá za nás. Líbí se mi, že každá kniha od paní Mornštajnové je jiná, jak tématem, tak zpracováním.
Tiché roky jsou opět velmi povedeným dílem, které nás provede temnou českou minulostí posledních desetiletí a zároveň tichou domácností rodiny Žákových. Pro mě osobně, je to velmi smutná kniha, ve které jsem si neoblíbila žádnou z postav, ale o to víc jsem prožívala jejich charaktery. Lítost nad mlčenlivou Bohdanou, která marně doufá v otcovu náklonnost. Vztek nad bezcitným Stanislavem, který se užírá zpackaným životem. Zlost nad Bělinou letargií a nečinností, která rodinu držela v klinči. A i když osudy postav nejsou veselé, o to jsou pro mě intenzivnější a uvěřitelnější. Oceňuji prolínání vyprávění a návaznosti vět mezi jednotlivými kapitolami - zajímavý nápad. Prostě SKVĚLÉ!!!

"Ticho našeho domu bylo nervózní a křehké, naplněné nevyřčenými slovy. Hrozilo, že se protrhne a všechna zadržovaná slova se vyhrnou ven, zůstanou viset ve vzduchu a už nikdy se na ně nepodaří zapomenout."

monushka
12.05.2019 5 z 5

Krásný a smutný příběh, který se čte jedním dechem. Umím si představit pokračování této knihy.

valovapeta
12.05.2019 5 z 5

Super kniha, jen konec moc hrrr. Dočkáme se pokračování?

dagmar7365
12.05.2019 3 z 5

Velká očekávání přináší velká zklamání a tak je to i v případě nové knihy Aleny Mornštajnové. Knih o rodinných tajemstvích, lžích a pošramocených vztazích, kdy nic není tak jednoduché, jak se to na první pohled zdá, bylo napsáno spousta. Nové téma tedy Alena Mornštajnová nepřináší, což ničemu vadit nemusí. Problémem se stává, pokud není ani zabaleno do atraktivního kabátku, nějak zajímavě zpracováno, před tím než je předloženo čtenáři.
A tady nový román značně pokulhává.
Kniha je psána z pohledu otce a dcery. Kapitoly se střídají, přičemž dcera vypráví v ich formě, o otci je vyprávěno v er formě. První věc, která mě rušila.
Děj začíná vyprávěním dcery, když jí bylo 13 let, popisuje dům a jejich soužití a jazyk a forma skvěle kopírují vypravěčský styl 13 letého děvčete. Bohužel, dcera roste, ale styl se nemění. A to je druhý kámen úrazu.
Celá kniha na mě působí dojmem, jako by autorku honil čas a musela práci odevzdat do nedělního večera, přičemž psát začala v sobotu ráno (obrazně řečeno, věřím, že ji psala mnohem déle). Jazyk a styl psaní ničím nevybočují nad běžný standard spisovatelky románů pro ženy, občas mám pocit, že nesedí "počty" (Podle děje otci musí být alespoň 80 let, v textu se píše "ve svých více než sedmdesáti letech"), ke konci vysloveně s vyprávěním chvátá. Na začátku věnovala dětství Svatopluka spoustu stran, rozehrála zajímavé situace, připravila si scénu, kterou ale z mého pohledu nevyužila. Na konci pospíchá a jen tak stručně shrnuje děj. V rámci jedné kapitoly skáče z minulosti do přítomnosti. (SPOILER) V jednom odstavci Svatopluka opustí Běla uprostřed parného léta, v druhém se z toho hroutí a uléhá pod ohromnou únavou na postel, aby o 7 řádků níže již seděl na lavičce a bylo jaro o 5-6 let později (v textu to není zmíněno, odhaduji podle událostí). Čtyři odstavce z pěti po sobě jdoucích začínají slovem "Svatopluk..." atd. To už jsou možná hnidopišské drobnosti, které ale bohužel celkový dojem velmi kazí. A tady možná padá část viny na práci odpovědné redaktorky. Kdyby odvedla lepší práci, nemuselo z toho vzejít dílo, které neurazí, ale ani nenadchne.

mirunda
12.05.2019 5 z 5

Knihy autorky mají pro mě zvláštní význam. Jejich děj mě vždy pohltí, byť vždy popisují život rodiny v určitém časovém období. Je to pro mne oddych a relax po všech detektivkách a vraždách. Navíc je kniha psaná krásnou češtinou.

Marketa1994
11.05.2019 5 z 5

Moje druhá kniha od A.Mornštajnové.
Po Haně přišly Tiché roky. Dvě knihy, které nemůže člověk mezi sebou porovnávat, protože jsou prostě obě úplně jiné, ale přesto jsou obě skvělé.

indyka
11.05.2019 4 z 5

Je to stále stejné, ale dobré - asi tak bych shrnula své třetí knižní setkání s autorkou. Zajímavý děj, tempo tak akorát...Jen konec přišel moc brzy, zrovna ve chvíli, kdy by to bylo pro čtenáře pekelně zajímavé. Takových konců už mám plné kecky...ale jinak příjemné čtení na klidnou sobotu, doporučuji.

otesánek
11.05.2019 5 z 5

Je dokonalá!Spisovatelka i její knihy. Příběh svatopluka a jeho dcer upoutá pozornost a táhne čtenáře víc a víc číst a nepustit knížku z ruky. Možná by mi trochu zajímal rozvinutejší konec, ale i tak...Možná dobře tak že je jaký je a proto jsou knihy paní Mornštajnové skvělé.

Jančislava
11.05.2019 4 z 5

Ach jo už ji mám prectenou. Člověk se takovou dobu těší a pak je to hned fuč. S knihou jsem opět spokojená, ale tento příběh mě tolik nechytil jako ty tři předešlé. Přišel mi i kratší, ale neměl takový náboj. Paní Mornštajnová je výborná vypravěčka a jsem moc ráda, že její knihy znám. Opět zajímavý pohled na jedno období našich dějin líbí se. Mi, že nezklouzla k osuzovani jednoho nebo druhého. Je to výborná spisovatelka a já se moc těším na další knihu.

Sisine
11.05.2019 5 z 5

Miluji knihy paní Mornstajnove.opet nezklamala.jsem nadšena,jak z obyčejného života a obyčejných věci umí napsat knihu tak zajímavou,ze člověk přímo hlta stránky.

Singid
10.05.2019 5 z 5

Další skvělá kniha od paní Mornštajnové

Renatecka
10.05.2019 5 z 5

Parádní, jako všechny od paní Mornštajnové.

Clara del Valle
10.05.2019 3 z 5

Obálka knihy slibovala úplně jinou knihu než jsou ty předchozí. Omyl... kniha je naprosto stejná jako ty předchozí.

Beruska18
09.05.2019 5 z 5

Za mě naprosto úžasná kniha od skvělé spisovatelky. Až mi je líto, že už ji mám přečtenou, tak krásně se četla ....

martinaandulka
09.05.2019 5 z 5

Na 4 knihu jsem se od paní Morštajnové těšila a opět byla skvělá.Je napsaná z pohledu dcery a otce, který k sobě nemohli najít cestu ... .Kniha se čte krásně, žádná hluchá místa,do příběhu jsem se hned začetla a příběh mě úplně pohltil.