Tatér z Osvětimi
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382011/bmid_tater-z-osvetimi-V67-382011.jpg
4
4305
1133
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
1. díl >
Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2018 , CPressOriginální název:
The Tattooist of Auschwitz , 2018
více info...
Přidat komentář
Knížka mě velmi zaujala, byla hodně čtivá. Nedoporučuji citlivým povahám číst v autobuse. Rád si jí ještě někdy přečtu.
Tatér z Osvětimi je historický román, který se odehrává (jak už bylo řečeno v názvu) v Osvětimi. Je to tedy další příběh z prostředí koncentračních táborů a druhé světové války.
Jako takový je příběh silný. To, čím si Lale a Gita a i všichni ostatní vězni museli projít, je strašné a já si dodnes kladu otázku, jak se to vlastně mohlo stát, kam vás různé okolnosti dovedou a hlavně co všechno dokáže populismus, který dostal Hitlera k moci.
Příběh je opravdu skvělý, asi zvláště proto, že ho napsal sám život. Jen se zatajeným dechem jsem četla o tom, čím vším si Lale prošel a jak se dokázal "oklepat" a bojovat dál.
Problém mám však se stylem vyprávění nebo jak to správně nazvat. Četla jsem už vícero knih z tohoto prostředí a tohoto období. První jsem dokonce přečetla, když mi bylo pouhých 12 a tehdy mě to natolik zdrtilo, že knihu jsem na dlouhá léta schovala do šuplíku a nechtěla ji ani vidět. Četla jsem Hanu, která mě rozplakala. Ale tuhle knihu prostě nenapsal sám Lale, ale pouze svůj příběh někomu převyprávěl a ten to sepsal. Navíc to měl být původně scénář. Kniha mi právě proto přišla spíš pouze jako popis a nedokázala jsem se do příběhu vžít jako u Hany. Moc tomu nepomáhalo, že Laleovi dlouhé měsíce vše procházelo a že mu prošli i velké věci. Chápu, že ten muž měl jen nesmírné štěstí, ale v kombinaci se zpracováním knihy jsem se prostě nemohla do příběhu vžít, nepůsobil až tak reálně. To mě hodně zklamalo. Tatér z Osvětimi mě nerozbrečel tak jako Hana a jiné příběhy. Mrzí mě to.
Ale co se musí nechat, tak příběh je napsán čtivě. Jsou zde někdy i krátké kapitoly, ale hlavně mě zajímalo, co se bude dít s Lalem dál a tak jsem se od knihy nemihla odtrhnout a slupla jsem ji jak malinu.
Postavy jsou také skvěle vykreslené. Je jasné, kdo je dobrý a kdo zlý. Nejvíc se mi líbilo jaký byl Lale gentleman za každých okolností. Ani Osvétim mu toto nesebrala.
Ale prostě mi u této knihy chyběl nějaký ten přesah, osobní přesah, takový ten styl vyprávění, který vás vtáhne do děje a zamává vám s emocemi. Jako by mi tam chyběli emoce.
Ale jedno se musí nechat. Takovou lásku, kterou našli Lale a Gita si asi přeje najít každý. Osvětim ji akorát posílila.
Silný příběh plný krutosti, strachu a beznaděje, ale taky lásky, zodpovědnosti za druhé a naděje. Neměli bychom zapomínat...
Životní příběh člověka, který byl v Osvětimi a oproti druhým mel štěstí, že tu dobu přežil, poznal svou životní lasku,kterou i přes odloučení dokázal znovu najít a prožít s ni zbytek života.Je moc dobře,ze veškerá zvěrstva, co se děly,nezlomily vsechny lidi a někteří dokazali i dál žít,i když to muselo být těžké...
Normálně si půjčuju 2 knížky na měsíc, maximálně 3... půjčila jsem si tuhle v úterý, dnes máme čtvrtek a já jí vracím... Co dodat... Ta kniha mě chytla tak, jak jedna ze 1000... Málokdy se mi to stane, že usednu a čtu a čtu, i kdyby se svět měl zbláznit....
Jelikož se o druhou světovou dost zajímám, tak mě přijde až neskutečně kolik štěstí Lale měl, kdyby to nebyl životopis, tak tomu neuvěřím... Neskutečně fascinující a úžasná knížka, která mě zcela dostala do kolen...
Čekala jsem příběh trochu jiný, ale popravdě jsem tímto nebyla vůbec zklamaná. Ač prožití tohoto příběhu muselo být strašlivé, tak jsem si ve čtení našla spíše příběh lásky a na ten jsem se upnula. Na hrůzy té doby krásně napsané a jsem opravdu ráda, že jsem si knihu přečetla.
Tato kniha byla prvni, co jsem cetla s touto tematikou, knihy ctu jine. Absolutne nerozumim, ze zde ma tak vysoke hodnoceni.
Musim rict, ze to na me nejak nefungovalo. Dialogy hrozne jednoduche, dej a popis taky, jde videt, ze se jednalo puvodne o scenar. Na me to proste nepusobilo, nezanechalo to takove dojmy a emoce jake by asi melo, pravdepodobne je to stylem psani, ktery mi proste absolutne nesedl.
Samotny pribeh je samozrejme dojemny a predstava krasna, ze nekdo v takove dobe a miste najde zivotni lasku a prezije to vsechno. Nektere pasaze mi prisly nerealne a dost zjednodusene. Chvilemi se mi nechtelo pribehu ani verit... diky tomu, jak to autorka lici to vypada, ze to vlastne nebylo tak “hrozne”, dostal se k jidlu, vlastni pokoj, moznost uzit si s Gitou.. v podstate takovy tvrdsi skautsky tabor. Na to o jak moc silne tema se jedna, jsem z knihy zklamana a predstavovala jsem si absolutne neco jineho.
Kniha je pro zacinajici ctenare a nenarocne ctenare. S touto tematikou jsou urcite lepsi dila na ktere se casem vrhnu.
Zajímavá, mrazivá, ikdyž některé pasáže poměrně těžko uvěřitelné. I to ale dovedu pochopit, myslím, že na některé věci už se ani vzpomínat do detailů nechtělo. Pro příběh to nebylo podstatné a naopak realita některých jiných mikropříběhů to plně kompenzuje. Asi nejvíc mě zasáhnul epilog o tom, že rodiče Laleho v Osvětimi skončili taky. Je milosrdné štěstí, že toto Lale nevěděl...
Fakt, že jsem knížku přečetla během dvou dní, ehm nocí... u mě o něčem vypovídá. Času je málo a spím snad ještě raději, než čtu. Nevím, jak to vnímali jiní, určitě je tam leccos zkreslené. Konec konců to Lale vyprávěl až na sklonku života, pravděpodobně je děj i hodně zjednodušený, ale pro mě znamenal naději a víru. Lale i Gita měli bez pochyby ve vší té mizérii obrovskou dávku štěstí. Jejich láska je na pozadí ponuré doby a příběhu jako oáza s čerstvou vodou uprostřed pouště.
Kniha se mi velmi líbila. Poukázala na to, že špatné věci dělali všichni, a to jen proto, aby přežili. Špatné věci, které se děly v koncentračních táborech, zde nebyly nikterak zlehčovány, zároveň zmíněny jen tak - mimochodem. Pokud čtenář není pozorný, nedivím se, že tvrdí, že jde o zklamání. Kniha mne okouzlila ale především proto, že neukazuje veškerá zvěrstva na sílu, za každou cenu, nechá svým způsobem na čtenáři, zda přemýšlí více, nebo čte "jen" příběh. Zároveň jsem ráda, že byl zmíněn život hlavních hrdinů po 2. sv. válce.
Kniha celkem zklamání. Mám načteno hodně novějších knih na toto téma a už to na mě působí jen jako byznys..navíc v této knize je dost až dost neuvěřitelných pasáží - jdou bez dozoru 4km z Brezinky do Osvětimi? ?? Dost často mají klobásy a ještě tolik, aby se dělil? Celkem mírný trest na to , kolik u něj našli diamantů, peněz atd
. No, toto vyprávění je asi hodně utvořené tak, aby nalákalo čtenáře. Ale dle mě spíš odrazuje ...
Nádherná kniha se silným příběhem. Rozhodně doporučuji k přečtení. Lidé by neměli zapomínat.
myslím, že kniha si zaslouží víc než 81%, velmi silný příběh, jeden z mála se šťastným koncem, ke konci jsem už měla co dělat, abych nebrečela, doporučuji všemi deseti!
Silný příběh a určitě nezpochybňuji ty hrůzy, které tehdy lidé museli zažívat. Ale tenhle případ byl plný náhod, Lale byl na mě až moc neohrožený, chvilkami jsem měla problém příběhu věřit.
TATÉR Z OSVĚTIMI jsem si koupila na doporučení své kamarádky. A jsem ji za to nesmírně vděcná!
Četla jsem mnoho komentářů a někteté nebyly moc pozitivní. Vůbec jsem nevěděla, co od knihy očekávat. Ale....moc se mi líbila! Zaujalo mě téma o zakázané lásce mezi vězni z koncentráku. Opravdu moc povedené. A jsem moc ráda, že se Lale o ten svůj přiběh podělil právě s touto paní spisovatelkou, aby se o něm dozvěděl celý svět.
Nutnost přečíst!!!
Ačkoli se děj odehrával za těch nejděsivějších podmínek, kniha byla velmi pěkná. Byla čtivá a až mnohdy k neuvěření jaké měl hlavní hrdina štěstí i když byl žid. Určitě doporučuji.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismu
Autorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Kniha Tatér z Osvětimi je v
| Právě čtených | 83x |
| Přečtených | 6 931x |
| Čtenářské výzvě | 2 432x |
| Doporučených | 329x |
| Knihotéce | 1 111x |
| Chystám se číst | 1 609x |
| Chci si koupit | 422x |
| dalších seznamech | 31x |
Silný příběh lidí přeživších nejhorší hrůzy novodobé historie, příběh ukazujicí, že ryzí láska přežije všechny lidské krutosti. Příběh inspirující a povzbuzující k životu, znovu mi připomněl, že opravdu nemáme nač si v dnešní době stěžovat. Jsem šťastná, že Lale se rozhodl na sklonku svého života příběh sdílet, tohle svědectví by si měli lidé opakovaně číst...já to tedy mám určitě v plánu, když si zas budu myslet, že se mám špatně.