Tak pravil Zarathustra

Tak pravil Zarathustra https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/52225/bmid_tak-pravil-zarathustra-3NX-52225.png 4 443 76

Hlavní básnicko-filozofické dílo originálního německého filozofa (1844–1900). Formou aforismů, legend a mýtů formuluje základní teze své filozofie. Nietzsche zde rozpoutává celý ohňostroj rétorického a poetického umění. Dává jasně najevo, že člověk není cílem sám o sobě, ale že jeho posláním je „překročit sám sebe“.

Poezie Literatura naučná Filozofie
Vydáno: , XYZ (ČR)
Originální název:

Also sprach Zarathustra - Ein Buch für Alle und Keinen , 1885


více info...

Přidat komentář

eraserhead
28.05.2018 3 z 5

S trochou nadsázky zajímavě pojatá parodie bible. Nietzscheova snaha o nějaké ucelenější dílo. Jak je u něj obvyklé, s něčím s ním souhlasím (s kritikou náboženství a křesťanství), s něčím mě vytáčí. Některé obraty jsou až tesatelné do mramoru nebo do zápisu v notýsku citátů. Byl to prostě zvláštní člověk.

flipflop
20.02.2018 1 z 5

Strašná srágora. Až se zblázním, tak také něco napíšu ;-)


werewolf88
07.12.2017 5 z 5

Já s Nietzschem (čtením) nemám až takový problem, ale samozřejmě nejvíce kritiky a jedu na toto mistrovské dílo budou plivat id*oti (hlavně ti, co se tu hned ohánějí Hitlerem), kterým to hlava nebere nebo k tomu nemaj vůli. Ohledně Nietzscheho ...tady je jasné, že se jednalo o výjimečného člověka. A nenechte se zblbnout tím, že číst papírovou knihu(prostě normální knihu) je o život. Kniha má být papírová pokud to jde .-)

dedliipf
01.12.2017

Filosofie pro beta samce.
Povinnost pro šestnáctileté misantropy.

Antonín185
22.11.2017 5 z 5

Nietzsche už za svého života trpěl tím, že mu lidé nerozumějí a věřil že ho budou chápat tak za 200 let. Lidstvo má proto ještě zhruba sto let čas.
Zarathustra je, řekl bych, jeho stěžejní dílo a ač těžké na čtení a pochopení, nelze než smeknout před géniem člověka, který dokázal tak skvěle shrnout jednotlivá témata. A že ho lidstvo přibíjí na kříž? Vždyť ani svého Boha neumí milovat více, než že ho přibilo na kříž..
Kniha není pro každého, ale každý by ji měl zkusit číst a pokusit se o svůj pohled..

tester
12.09.2017

Něco vzdáleně podobného jako Labyrint světa a ráj srdce, ale psané člověkem ve stavu změněného vědomí vlivem duševní nemoci. Čili chaos a bláboly pomatence. Labyrint je jen slabý čajíček.
Komenský psal psal s jasným rozumem.
A Hitler se chytil následující úvahy:
Nejvíce jsou jeho nesympatie cítit k chátře. Ta podle něj není čistá a znemožňuje vývoj v nadčlověka. Necítí vůči ní nenávist, ale hnus - "Žebráci měli by však nadobro býti odstraněni! Věru, je k zlosti jim dávat, k zlosti jim nedávat." Za chátru považuje lidi sociálně slabé, ale také lidi povrchní a poživačné. Několikrát opakuje, že lidé si mezi sebou nejsou rovni a nemají se jimi ani nikdy stát, a to že je dobře. Vyjadřuje také myšlenku o tom, jak by měli vypadat vyšší lidé: "Nejčistší nechť jsou pány země" nejnepoznanější, nejsilnější nechť jsou pány země!
Kniha Tak pravil Zarathustra jako celek může působit dojmem, že jde o dílo obsahující názory věčně nespokojeného egoisty a povrchního sexisty, který tíhne až k sadistickým sklonům. Při bližším přečtení jsem ovšem zjistila, že mnohé myšlenky nutí nejen k zamyšlení, ale dokonce i k souhlasu s nimi. To, co pravil ať už Zarathustra sám, nebo jeho slovy Friedrich Nietzsche, má svoji hloubku a je stejně poučné, jako zneužitelné.
http://www.phil.muni.cz/~lcerna/seminarky/kadrnozkova/pravil.html
Jak to probíhalo a dopadlo je celkem známé.
Kniha je volně ke stažení v PDF. Pak se v prohlížeči PDF dá text prohledávat, dělat poznámky atd. Číst papírovou knihu je o život.

Cink262
06.09.2017 5 z 5

„Ó Zarathustro, tvé plody jsou zralé, ty však nejsi zralý pro své plody!“

ALadin1905
03.08.2017 5 z 5

Dílo, které vám svou hloubkou a tíží může změnit život ... Neskutečný básnický talent autora spolu s jeho myšlenkami - ovlivněnými východními filosofiemi,- které jsou často univerzální, někdy hraníčící s šílenstvím, znamenají velké nebezpečí pro čtenářovu mysl :)

Jacck
30.07.2017 3 z 5

Na Nietzchem nejvíc obdivuju jeho básnický dar jazyka. Pokud jde o jeho filosofii a myšlenky, tak mám pocit jakobych četl génia na hranici či už za hranicí šílenství.

hystericwidow
22.04.2017

Teoreticky bych to po částech možná i dočetla a mohla bych to nějak ohodnotit. Přišlo by mi to ale trochu pokrytecké... Zatímco v některých kapitolách jsem hltala každé slovo, jinde jsem tím proudem myšlenek jenom plula bez jakéhokoliv intelektuálního pochopení. A když většinu knížky takhle (ne)pročtete, asi opravdu není na místě hodnotit. Stejně tak jsem prozatím vzdala četbu. Vím, že jsem se tak připravila o spoustu dalších silných myšlenek, ale zase nejsem příznivcem čtení podobajícího se vytrvalostnímu běhu.
(A jasně, my všichni, co jsme to vzdali, si můžeme sypat popel na hlavu, jak nedozrálí ještě jsme. On byl ale Nietzsche prostě megalomanský magor a je naprosto v pořádku ho občas nechápat ;))

jockjock
21.03.2017 3 z 5

Kdyby se Zarathustra vydal na cestu ted,tak myslím že by za svoje názory dostal leckde přes hubu.Pro mě je nejlepší kapitola O cestě tvurčího,dodržet ty myšlenky co jsou v ní je rozhodně výzva (asi nesplnitelná).

Romanka89
25.02.2017 4 z 5

Tohle nelze číst jen jednou, je to náročné, složité, plné symboliky. Kniha pro všechny a pro nikoho. Na moje první přečtení mě nejvíce zaujala asi kritika křesťanství. Bůh je mrtev. "Bohem nazvali to, co jim odporovalo a ubližovalo a věru, bylo mnoho hrdinnosti v jejich zbožňování! A nedovedli jinak milovat svého boha než tím, že člověka přibili na kříž!“

Čtenářská výzva 2017: Kniha od autora ze sousedícího státu.

rabor
23.02.2017 2 z 5

Ó moji bratři, Zarathustru jsem střet a děl mi, že búh je mrtev. Však dál marnivých slov ohýbal, o velkém poledni pozemském i lidském, aby opět člověku zvěstoval nadčlověka. Černé pijavice, co strom života dusí, plísnil a na jejich ducha plival, na ruiny jejich domú nadčlověka postavil. Však co zříme na tom zbořeništi falešné velkoleposti, kdo tam stojí? Postava to není, snad je prach co se vznáší svou prázdností! Otáčí se ve větru jako cnost na jazyku toho falešného proroka, když kráčí za tím svým přízrakem, jak osel za mrkví. Však nechť kráčí a luzu nechá za zády, když on jediný pravdu o cnosti zná. Snad časem pújde samocen. Kdysi byl duch bohem, pak se stal člověkem, ba nyní se stává luzou a zítra Zarathustrou nazývati se bude. Kdo čtenáře zná, pro čtenáře nic už neudělá. Ještě sto let čtenářú – a duch sám zatuchne.
Ó moje duše, já tě naučil pohrdání, jež nevrtá jako červotoč: pohrdání velkému a milujícímu, jež miluje nejvíce tam, kde nejvíce pohrdá.

Psychokuna
25.01.2017 5 z 5

Tak tohle bylo vyčerpávající!
Skvělý, to bezesporu ale vyčerpávající. Myslím, že teď s Friedrichem na nějakou dobu přeruším styky abych měla čas se z toho vzpamatovat.
Ale stejně je to Bůh!

PeterPetrik
24.01.2017 1 z 5

Knihu som chcel prečítať kvôli Ničovmu NADČLOVEKU, no toho som tam nestretol. Pre mňa to bolo pseudo rozprávanie, plné symbolov a nezrozumiteľných opisov. To sa ani nedá nazvať sklamaním. Proste autor nepoužíva jazyk aby sprostredkoval informáciu To že si to má každý vysvetliť ako chce je blud. Ako by povedal pán Nietzsche, hnus.

Miro.slav
19.07.2016 5 z 5

Túto knihu treba (pre)čítať a (pre)čítať ju niekoľko krát. No nie preto, že by bola ťažká (síce sčasti ťažká je, to áno). Ale okrem toho je neskutočne ľahko a dobre čitateľná. O čom tá kniha je? To nech si každý zodpovie sám pre seba. Stojí určite za námahu. Len na inšpiráciu, Nietzsche cez postavu Zarathustru poukazuje na niektoré svoje "notoricky" známe koncepcie, ako je koncept nadčloveka, no dozvedáme sa aj o koncepte vyššieho človeka. Prehodnotenie hodnôt? Áno, aj to tu nájdeme. Amor fati? Áno, taktiež. Kritika kresťanstva? Samozrejme. A ešte oveľa viac, pekne zabalené do epického putovania samotárskeho Zarathustru. Odporúčam.

TomášPf.
08.07.2016

Kniha Tak pravil Zarahustra je plná symbolů a jinotajů a to je popravdě její absolutně největší síla. Každý si z ní může díky tomu odnést to, co potřebuje. Ostatně udělali to i nacisté, ač jde o knihu, která je s tak centralistickým a utlačovatelským režimem v tom nejostřejším kontrastu. V knize jsou rozpory a je zcela v pohledu na člověka jednostranná. Kritizuje kulturu vycházející z řecké filosofie a křesťanství a přitom staví svého nadčlověka z materiálu, který ve starém Řecku vznikl. Nietzscheho filosofie odjinud nepochází. Snad s výjimkou jeho ostrého individualismu, jehož míra je tu téměř absolutní. Kritizuje náboženství a přitom jiné hlásá, ač s rozdílem tím, že k jeho Bohu (snad egu) se lidé nemají modlit, ale nechávat mu průchod. Požaduje návrat k zvířeti v nás, k absolutnímu individualismu a neoceňuje ani to pozitivní, co kultura přináší. Zevšeobecňuje a všechny lidi řadí na tu stejnou úroveň, ale což je to možné? Vynalézá koncept nadčlověka, který je pouhým vzdorem, odporem vůči kultuře, ale ničím víc.

Kniha je dle mého autoterapií velmi originálního a frustrovaného myslitele, která si dík svému extremismu, struktuře, jazyku a opakujícím se mystickým jinotajům získala oblibu a punc díla, které nelze jednoznačně vyložit a tudíž se vykládá již přes sto let, jak koho zrovna napadá. Navíc do svého středu vsadil autor chytře nadčlověka, koncept lákavý a nikde přesně definovaný. Navzdory mnoha velmi zajímavým myšlenkám (které však již napsali mnozí před Nietzschem), musím napsat, že jde o jedno z nejpřeceňovanějších filosofických děl, které jsem zatím četl. Pokud knihu mám hodnotit, bude mnohem vyšší z toho důvodu mé hodnocení stránky literární než té filosofické. Nicméně rozhodně stojí za přečtení.

vlkcz
29.06.2016 4 z 5

Tak pravil Zarathustra patří ke knihám, které je velice obtížné číst a interpretovat. O tom svědčí i to, že byl zneužit nacisty (učení o nadčlověku), přitom z kontextu díla je zřejmé, že stádnost a poslušnost, ke kterým nacismus vedl, jsou právě těmi věcmi, které Nietzsche viděl jako největší překážku v individuálním růstu a objevení božské podstaty v člověku.

MH.
23.05.2016 3 z 5

Nelze objektivně hodnotit knihu, kterou jsem nepochopil nejméně z poloviny.
Ale... Myslím, že jednou, až se budu cítit o něco moudřeji se k ní rád vrátím a zkusím to znovu. :)

Plútarchos
07.02.2016 2 z 5

Po přečtení Nietzscheho Zarathustry si připadám jako blbec, protože jsem nepochopil, co tím chtěl autor říct! Vzhledem k mé nadutosti, absolutnímu nedostatku pokory a sebestřednosti, je to samozřejmě autorova chyba. ;-)
Uznávám, že myšlenka evolučního překonání člověka "nadčlověkem" a myšlenka "věčného návratu" mohou mít hypoteticko-teoreticko-akademicko-filozofickou hodnotu, ale snad to šlo prezentovat méně pateticky. Já jsem sice taky tak trochu (někdy) misantrop (hlavně v přecpaném dopravním prostředku), ale Nietzsche - to je jiný level. Obsah ani forma mě nenadchly. On asi fakt nechtěl, aby to ti "malí" lidi četli! Nietzsche BYL asi filozof, ale básník teda nebyl (anebo mizerný). Aby člověk jako já pochopil alespoň některé jeho myšlenky a názory, musí si o něm přečíst pojednání od jiných autorů (např. od Irwina Yaloma, že?). Hranice mezi genialitou a šílenstvím se tady naprosto stírá a já se cítím - jak už jsem napsal - jako blbec, protože ji nemohu rozpoznat! Některé pasáže se čtou lehčeji, dokážu vnímat myšlenku, zahalenou do alegorií, obrazů, představ. Většina textu je však pro mě nesrozumitelná, jako čmáranice na plátně, jako skvrny na expresionistickém obraze - vyjádření pocitů a prožitků z Nietzschova vnímání člověka a jeho bytí. Nietzsche odmítá náboženství ("Bůh je mrtev!") a hlásá a vyzdvihuje lidskou vůli:
"Ano! Já jsem Zarathustra, bezbožník!
Ti učitelé oddanosti! Kde je co malého a chorého a prašivého, tam všude vlezou jak vši! a jen můj hnus mi zabraňuje, abych je rozmáčkl.
Nuže dobrá! Toť kázání mé pro jejich uši: jsem Zarathustra, bezbožník, jenž káže 'Kdo jest bezbožnější mne, abych se radoval z jeho návodu?'
Jsem Zarathustra, bezbožník: kde koho naleznu sobě rovna? A všichni ti jsou mi rovni, kdož sami si určují svou vůli a odhazují od sebe všechnu oddanost.
Jsem Zarathustra, bezbožník: já i každou náhodu si vařím ve svém vlastním hrnci. A teprve, je-li tam dovařena, vítám ji jakožto potravu svou.
A věru, nejedna náhoda pánovitě ke mně přišla: pánovitěji však promluvila k ní má vůle, -- tu ležela již, prosíc, na kolenou -- prosíc, aby u mne nalezla přístřeší srdce, a lichotivě domlouvajíc: 'Jen pohleď Zarathustro, kdo to přátelsky k příteli přichází!' --"