Stopařův průvodce Galaxií
Douglas Adams
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/3996/bmid_stoparuv-pruvodce-galaxii-qT0-3996.jpg
4
4462
622
Stopařův průvodce Galaxií série
< 1. díl >
Tato bravurní parodie na sci-fi je dnes již klasické dílo. Komplikovaný a originální příběh začíná zničením Země, která musí udělat místo nové galaktické dálnici. Hlavní hrdina příběhu, docela obyčejný pozemšťan jménem Arthur Dent, má to štěstí, že s pomocí svého přítele Forda Prefecta, údajně nezaměstnaného herce, z něhož se vyklube mimozemšťan, stopne kosmickou loď, a tak se mu podaří uniknout z místa katastrofy...... celý text
Humor Sci-fi Fantasy
Vydáno: 2002 , ArgoOriginální název:
The Hitchhiker's Guide to the Galaxy , 1979
více info...
Přidat komentář
Stopařova průvodce jsem si chtěla přečíst už hodně dávno - jednak mám ráda sci-fi... a taky že je to už taková klasika. A nějak jsem si neuměla udělat představu, co bych asi tak mohla od knihy dostat.
Nakonec se z této knihy vyklubal dost svérázný příběh postavený na absurdních situacích a britském suchém humoru. A to je podle mne něco, s čím by případně čtenář měl počítat, když se do knihy začne pouštět. Nejedná se totiž úplně klasický sci-fi román. Ta humorná složka tvořená z bizarních a absurdních situací a rozhovorů tu hraje dost podstatnou roli. Pro mne osobně to bylo něco, na co jsem si musela dost zvykat. Asi jsem na tom nebyla zrovna správně mentálně nastavená, abych to uměla ocenit, a bohužel jsem tomuto stylu, kterým je kniha napsaná, začala přicházet na chuť až v závěru. Což vím, že je problém hlavně u mne.
Proto v tuto chvíli dokážu hodnotit jen průměrně. Víc jak polovinu knihy jsem se ztrácela, dějem mi to přišlo zmatené a chaotické. Ani ten humor mi dlouho nedokázal přirůst k srdci. Holt jsem nebyla v tom správném rozpoložení a až ten konec jsem si vlastně začala užívat, což je dost škoda. Knihu si budu muset přečíst znovu a věřím, že ji napodruhé ohodnotím lépe a knihu si náležitě užiju a ocením ji.
Další z knížek, které se mi těžko hodnotí nezaujatě, protože pro někoho znamenají vrchol literární tvorby. Ale i proto jsem si Průvodce chtěla už delší dobu přečíst, ačkoli nejsem žádný fantasy fanda. A nelituji. Oltáříček mu sice zřizovat nehodlám, ale docela jsem se bavila. Styl humoru mně osobně sednul, knížka se čte rychle a dobře. Povedené ilustrace z Průvodce tomu dodaly ještě něco navíc. V budoucnu určitě sáhnu i po dalším dílu.
Využívám Knižní výzvu hlavně proto, abych se konečně donutil přečíst knížky z vlastní knihovny, ke kterým jsem se dosud nedostal. Jinak by mě asi nikdo nedonutil přečíst si sci-fi. A byla by to škoda, knížka je vtipná a zábavná a její kultovní status docela chápu.
Podívejte se. Když hodnotíme Stopařova průvodce, musíme si uvědomit, že vyšla v časech, kdy na Divokém východě spolu souložila Blbost se Zločinem, aby nám jejich děti mohly vládnout dodnes.
Většina knih, které do té doby byly nepřeložené, tak mohly zůstat, aniž by to ovlivnilo intelektuální rozvoj našeho obyvatelstva, které dohání naše západní vzory co může.
Nevím, proč Stopařův průvodce získal své kultovní postavení, ale jsem si jistý, že ne pro své mimořádné kvality. Pokud se nepletu, četl jsem několik (rádoby) humorných sci-fi, které se řídily jeho odkazem, takže můj nejlepší odhad je, že D. Adams měl prostě to štěstí, že s žánrem začal mezi prvními.
Pokud nebudete čekat žádné zázraky, možná se pobavíte. Nesmíte zkrátka laťku nastavit příliš vysoko.
(SPOILER)
OBSAH :
Kniha je o Arthurovi Dentanovi, který se jednoho rána probudí a kolem jeho baráku jsou demoliční buldozery, které se chystají zničit jeho dům. V tom ho vyruší jeho přítel Ford Prefect, který mu vysvětlí, že je to jedno, protože Země bude zničena kvůli stavbě nové intergalaktické dálnice. Ford se s Arthurem zachrání tím, že si stopnou vogonskou vesmírnou loď. Vogoni zjistí, že jsou na palubě 2 stopaři a nechají je vyhodit do kosmu, kde mají pár vteřin na záchranu. Oni mají, ale velké štěstí, nabere je loď Srdce ze zlata, kterou ukradl prezident Galaxie, aby našel planetu Magratheu. To se jim podaří a dozví se, že před miliony lety vynalezli ten nejlepší počítač Hlubina myšlení, který dokáže odpovědět na otázku Života, vesmíru a vůbec. Po 7,5 milionu let odpověď zjistil. Odpověď je 42. Nikdo, ale neví, co to znamená, tak postaví nový nejvýkonnější počítač, kterým byla planeta Země. Zemi si objednali myši, aby dělali pokusy na lidech, protože lidi byli správou rasou na zjištění souvislosti s odpovědí 42. ….
HODNOCENÍ :
Tato knížka se mi moc líbila, byla vtipná, napínavá, hezky se mi četla.
Moje oblíbená postava je hluboce deprimovaný robot Marvin.
Obrovské zklamání. A také týdenní literární utrpení. Relativně nedávno jsem přečetl Hrozny hněvu od Steinbecka za 4 dny a teď jsem se s touhle relativně krátkou knížečkou lopotil víc než týden.
Chápu, že to má být parodie. Na to ale navazuje hned první otázka - nemá parodie být něčím vtipná? Trochu jsem se pousmál za celou knihu možná tak dvakrát.
Ale co je hlavní - děj fakt neměl smysl. Ale nebyl tak roztomile a vtipně absurdní. Byl prostě jenom... no, divný. Jednání postav nemělo smysl a postavy samotné neměly žádný charakter. Byly úplně ploché a to, co dělaly, nemělo zdánlivě žádnou motivaci. A kdykoliv se objevila nová postava, měla ještě absurdnější a zkomolenější jméno, než ta předtím. Vážně taková přehlídka bizáru, na které se marně snažím najít nějaká pozitiva.
Takže pardon, ale Adams pro mě nebude a tahle jeho klasika asi už vůbec ne...
„Stále více lidí se přiklánělo k názoru, že udělali nenapravitelnou chybu už tehdy, když slezli ze stromů. Někteří dokonce tvrdili, že chybou bylo vůbec na ty stromy lézt, že měli všichni pěkně zůstat v oceánech.“
„Stopařova průvodce galaxií“ jsem s hihňáním četla jako střední školu flákající Metlička, za několik let znovu (se stejným úspěchem), potom se objevil film (těšila jsem se velice a skončila převážně zklamaná), nyní jsem si dala repete ve formě poslechu. Čím jiným odvádět pozornost od mizerné doby plné úzkosti, než knihou o zničení Země?
Příznivci sci-fi a praštěného humoru ve stylu Monty Pythonů by se měli dobře bavit, leč ne každý musí být pozitivně naladěn na tento druh prdlé legrace a absurdních situací, tudíž si netroufám Adamsův kult vyloženě doporučit.
S hodnocením váhám; kdysi to bylo jasných 5 supernov, momentálně už tak jasné nebyly. Pokud bych se zaměřila čistě na audioknihu, Vojtěch Dyk se do přednesu chvályhodně položil, ovšem u některých postav se pitvořil příliš (např. Ford byl téměř neposlouchatelný). 80-85%
Každopádně bych neměla zapomínat mít neustále ručník na dosah... také špunty do uší pro případ, že bych při stopování skončila ve vogonském létajícím talíři a byla vystavena nejhorší formě mučení – poezii!
„Ó fretná chrochtobuznosti!
Tvé mikturace jsou mi
Co zprudlé žvastopunksery na plzné včele
Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy
A krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty
nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem,
tak bacha na to!“
V konečný fázi musím hodnotit za 4*, ale není to z daleka pro mě! Anglický humor mi dělá radost jen z části, jinak se mi to zdá, jako pořádná hadrovina! Ano styl je parádní, někdy sice zdlouhavý, ale pro mě ne moc čtivý! Prokousával jsem se tím. P.s. Nechcete to někdo komplet koupit? I s šestým Gaimanem ? :)
Předem se omlouvám všem fanouškům, ale musela jsem tuto knihu vzdát, přestože jsem jí měla ve výzvě. Tentokrát jsem poslouchala audioknihu a jediné povedené na tom všem byl výkon Vojty Dyka. Při 10.kapitole jsem to už nevydržela. Přišlo mi, že se v knížce nic neděje, semtam jsem se zasmála, ale přišlo mi to opravdu slabé a zdlouhavé. Snad moc nepopudím.
Sci-fi normálně nečtu. Nějak mě nedokáže nadchnout. Ale toto! Dávám 100%. Kniha mi připadala strašně krátká. Ještě že má pokračování.
Babylonská rybička, vogonská POEZIE či hluboce deprimovaný robot Marvin a spousta až poeticky laškovných mezigalaktických hrátek zaručí košer humor a třeba i zastávku v Restaurantu na konci vesmíru...
"Jeho tlusté střevo v zoufalém pokusu zachránit civilizaci vyskočilo až do krku a zardousilo mu mozek..."
Kniha je naprosto skvělá, ale není pro každého. Anglický humor málokdo chápe. Mnoho lidem vtipný nepřijde, protože je hodně specifický. Pokud ale víte co myslím když řeknu "anglický humor" a vy ho máte rádi, kniha rozhodně nezklame. Autorovi se na málo stran podařilo vměstnat propracované postavy a mnoho vtipů v kontrastu s myšlenkami.
Jsem ráda že jsem si to přečetla, protože to bylo na mém TBR listu ale nevím, jestli se pustím do dalších dílů. Možná někdy v budoucnu.
Mám jenom jednu otázku: Jak to, že se mi tenhle pangalakticky hyperhustej ultraskvost nedostal do ruky dřív?! Odpověď pravděpodobně bude znít: Čtyřicet dva.
Kdo by neznal dnes již klasiku humorné sci-fi. Škoda, že D. Adams odešel tak brzy.
Stopařův průvodce Galaxií jsem poslouchala jako audioknihu. A byla to opravdu dobrá volba. Nebýt zábavného čtení Vojty Dyka, asi bych nebyla schopna knihu doposlouchat.
Vojta Dyk si opravdu pohrál s každou postavou s jejím hlasem . Dodal tomu velkou šťávu a já se opravdu bavila.
Každopádně příběh jako takový nevím jestli mě tak úplně bavil... Bylo zajímavé zjistit, proč se všechno děje. A kam ten děj vůbec spěje... ale tak nějak se mi to celé zdálo hrozně táhlé... Nejvíc to opravdu zachraňovalo to, že jsem se pustila do poslechu a né do čtení.
Tak uvidíme, co ty další díly. Třeba mi to celé dohromady dá mnohem větší smysl.
Ke knize už prakticky nemám co napsat, znám ji prakticky nazpaměť a hodnotím automaticky sty procenty. Tentokrát se mi ale zachtělo dát si ji v autě coby audioknihu v podání V. Dyka. A dlužno podotknout, že Dyk Adamsovu textu dodal potřebnou dávku další úchylnosti. Chvíli mi teda trvalo, než jsem si zvykl na to, že Ford zní jako ten nejhorší ukoktaný zhulenec pod sluncem, a že Zafod pravděpodobně dříve, než se stal galaktickým prezidentem, žil kdesi na Těšínsku. Také mne pobavilo, že náš panprezident v Dykově podání není tradičním Vogonem, nýbrž přezíravě deklamuje v roli Hlubiny myšlení; v důsledku toho si pak posluchač může vychutnat legendární báseň "Ó fretná chrochtobuznosti" namísto Miloše v podání někoho, kdo silně připomíná zvěčnělého mistra Karla. Zkrátka musím říct, že toto audioprovedení dodává Stopařovi další šťávu. Sice možná není pro každého, ale pro mě se to k této legendární šílenosti sakra hodilo. 100%
Pět hvězdiček za samotnou knihu, která je geniální svým humorem nápady a šíleností.
Jednu bych strhl za konkrétní provedení audioknihy čtené V. Dykem. Stopařova průvodce jsem četl několikrát, mám rád i jinak odmítaný film, Marvina, vogony, skryté vtípky, vzdychající dveře, fjordy atd. atp. A Dykovo pojetí tomu dodávalo jistou novou úroveň. Na druhou stranu to někdy bylo až příliš - třeba u Forda, který celou dobu zněl fakt úděsně.
Naopak jednu zpět zase přidávám za ilustrovanou verzi od Černodana. Můj šálek čaje :)
Štítky knihy
humor zfilmováno anglická literatura stopaři humorné sci-fi
Autorovy další knížky
| 2003 |  Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho |
| 2002 | Život, vesmír a vůbec |
| 2002 | Převážně neškodná |
| 2002 | Sbohem, a díky za ryby |
| 1991 | Stopařův průvodce po Galaxii / Restaurant na konci vesmíru |
Kniha Stopařův průvodce Galaxií je v
| Právě čtených | 104x |
| Přečtených | 6 968x |
| Čtenářské výzvě | 1 077x |
| Doporučených | 548x |
| Knihotéce | 1 398x |
| Chystám se číst | 1 376x |
| Chci si koupit | 285x |
| dalších seznamech | 53x |
Ze začátku se mi Adamsův styl zdál hrozně překotný, jako kdyby házel bez ladu a skladu na papír myšlenky, které ho zrovna napadly a ani moc nerozmýšlel, jestli se mu hodí do konceptu. Jenže po chvilce jsem tomu jeho bláznivému vesmíru přišel na chuť natolik, že zbytek knížky už jsem doslova zhltl a hlavně- se opravdu bavil. Samozřejmě vede depresivní robot Marvin, ale všechny postavičky jsou správné charaktery (čti jeden větší blázen než druhý). Zkrátka jak jsem nedávno v seriálovém světě propadl Doctor Who, tak v tom knižním si mě omotal kolem prstu Arthur a spol.