Srdceboly
Simona Monyová (p)
„Svatební pochod mi vždy připomíná hudbu, která se hraje, když vojáci táhnou do boje,“ řekl lyrický básník Heinrich Heine a nevědomky tak s předstihem naprosto dokonale vystihl obsah knihy Srdceboly. Je to příběh o manželství, které začíná okázale se vší parádou a končí na bojišti, je to příběh plný vášně, intrik, touhy, žárlivosti, sexu, paniky ze stárnutí, osobní nezralosti, lží a pomstychtivosti. Je to příběh pro všechny z Vás, kteří už vědí, že manželství není souboj. V souboji se totiž dá vyhrát.... celý text
Přidat komentář
Četla jsem hned po Krotitelce snů a ta mě bavila mnohem víc. Možná proto, že byla mou první. Srdceboly mi přijdou velmi podobné.
S další knížkou od této autorky asi počkám pár měsíců.
Knížka čtivá, ale na mě trochu moc depresivní, nejspíš zčásti autobiografická, připadá mi, že hodně aspektů se v knížkách Simony Monyové opakuje a bohužel to nejspíš značí autorčino nízké sebevědomí a stavění vzhledu a sexuální touhy nad všechno ostatní, což mě osobně mírně leze na nervy...
Zdálo se mi, jako by kniha vlastně ani neměla děj. Byla jen velmi rozsáhlým popisem vlastností hlavních i vedlejších hrdinů a demonstrováním jejich chování na příkladech. Nejvíce bych ocenila tak posledních 10 stran, kdy už hlavní hrdinka konečně vzala rozum do hrsti a začala se sebou něco dělat.
Štvaly mě její neustálá touha zastavit čas a přestat stárnout. Hlavně jsem ale nechtěla číst o ženě, která pokořovala celé naše pohlaví. Více by se mi líbilo, kdyby se jí děly špatné věci a ona se s nimi snažila prát silou svého ducha, než když jí byl osud celkem nakloněn, ale chlapa měla debila a vše podřizovala svému libidu.
Nevím, zda je plusem, že je konec takto otevřený, protože jsem po přečtení celého příběhu značně skeptická. Bylo by klidně možné, že Adam svoji manželku zase něčím uchlácholí.
Celou knihu fascinovalo, že v ní nebylo ani jednou zmíněno jméno hlavní hrdinky, s tím jsem se ještě nesetkala a autorka má za to u mě plus.
Jedna z nejsmutnějších knih autorky, i za jejím obvyklým ironickým humorem je cítit hodně trápení, kterým si i sama procházela. Domácí násilí, kdy je úspěšná žena týrána svým zamindrákovaným manželem, který jí nesahá ani po kotníky...toto téma se v jejích knihách objevilo už několikrát a zjevně zrcadlilo její realitu. Škoda, že sílu, jakou nakonec nalezla hrdinka knihy nenašla autorka ve svém skutečném životě.
Já nevím,četla jsem před týdnem Sebemilenec a to se mi docela líbilo,tak vytáhnu další a koukám,tohle je nemlich úplně to samé,včetně slovních obratů,akorát hlavní hrdinka je o pár let mladší,ale úplně stejně blbá.Kdybych tuhle četla první,bylo by toto moje hodnocení té druhé ....A myslím,že to byla poslední kniha od této autorky,kterou jsem kdy četla,protože další dávku toho,že svět je plný bohatých,úspěšných žen středního věku, které jsou ochotné živit prvního sebestředného blba,který na ně pohlédne bych už asi neunesla...
Smutné a pravdivé, ten pocit, kdy musíte hledat a zdůrazňovat vlastní chyby nebo je dokonce cílevědomě vytvářet, abyste potěšila svého partnera … Láska je někdy fakt hnusná.
Knihu jsem dočetla jen kvůli tomu, abych se dozvěděla kdy hlavní hrdinka sebere konečně odvahu a pošle Adama k šípku! Jako příběh skoro až neuvěřitelné, ale jestli se to opravdu odráželo od života spisovatelky, je možné že by tak dlouho vydržela s takovým sráčem? Protože jinak Adama nemůžu nazvat!
Kniha se mi líbila, byť se v ní silně odráží vlastní život autorky. O to víc z knihy mrazí. Doporučuji.
Byla to moje první kniha od této autorky a připadala mi strašně depresivní. Těžko pochopit, proč hrdinka tak dlouho zůstávala s někým takovým.I když člověk možná pořád věří v lepší zítřky. Mám vypůjčené ještě další knihy tak uvidím....
Autorka mě uvádí pokaždé, když si přečtu její dílo do debilní deprese, nejsem vyznavačem rozsáhlého veselí a nezavírám oči před realitou života. Ale její díla mě vždycky přidusí v jiskře života... Je to dost smutné..
Myslím, že to byla poslední kniha od Monyové, kterou jsem přečetla. V této byly zcela zřetelné prvky autobiografie a prognóza vlastní smrti.
Čtení na dvě hodiny bych charakterizovala jako příjemné, s tempem příběhu, který se žene kupředu nesmírnou rychlostí. Román pro ženy v nejpravějším slova smyslu.
Díky této knize jsem pochopila, proč se autorce přezdívalo Viewegh v sukních. Příběh byl žensky jemnější, ale pořád ufňukaný a sebestředný pohled na život autorky spíše než výplod její imaginace. Bohužel mě hluboce zklamala. Alespoň, že nebyla dlouhá.
Rozhodovala jsem se jestli dát čtyři nebo pět hvězdiček :-) Nakonec zvolila 4, protože mi kniha v podstatě nic nedala. Ale je to skvělá oddechovka a dobře se čte. Je to moje první Monyová, ještě mám koupené tři, tak jsem na ně také zvědavá..........
Nakonec nebyla špatná. Fajn příběh.od dechovka, kterou slupnete na posezení. Už teď se těším na další její příběh.
Touto knihou jsem byla naprosto pohlcená... Každý okamžik, každou ránu, každou zradu a bolest jsem prožívala s ní...
Knihy od Simony mám ráda, čtou se dobře a je v nich až mrazivá a surová realita bez příkras, která vyznívá o to více, kdy už všichni víme, jak to s jejím životem nakonec dopadlo:-(
Příběhy v jejích knihách jsou si sice dějově hodně podobné a velmi často splývají, ale přeci i náš skutečný život taky takový je, pořád jen lítáme nahoru a dolů a když máme kousek štěstí, tak i nějaký ten happyend potkáme...
Srdceboly jsou oproti jiným knížkám taková celkem pohodová "jednohubka", cítila jsem, že po Kingovi potřebuji nutnou změnu žánru a to se povedlo! 3,5 hvězdy a rozhodně budu pokračovat, na mém nekonečném čtecím seznamu nyní čeká Tchýně a uzený...
Štítky knihy
nevěra Brno manipulace (psychologie) manželská krize poslední kniha autora
Autorovy další knížky
2011 | Srdceboly |
2003 | Tchyně a uzený... |
2006 | Sebemilenec |
2005 | Krotitelka snů |
2011 | Citová divočina |
Kniha Srdceboly je v
Právě čtených | 2x |
Přečtených | 1 340x |
Čtenářské výzvě | 470x |
Doporučených | 25x |
Knihotéce | 237x |
Chystám se číst | 100x |
Chci si koupit | 18x |
dalších seznamech | 2x |
Jako všechny knížky SM velmi čtivá, trochu smutná, krátká... Doporučuji.