Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/346644/bmid_spalovac-mrtvol-xH2-346644.jpg
4
4554
571
Slavný příběh o spalovači mrtvol, podivínském Karlu Kopfrkinglovi, je podobenstvím o patologickém vývoji malého člověka k přijetí zla. Filmové zpracování z roku 1968 patří ke zlatému fondu české kinematografie.
Přidat komentář
Tak tohle byla jízda. První 3/4 byly nudné ale pak to vygradovalo a normálně jsem se bála každé další věty, co se proboha stane, co udělá. Jazyk v knize je naprosto děsivý, chladný-měla jsem z něj husí kůži.
Pak jsem se dívala na film a musím říci, že jsem tam lépe pochopila konec. Hrušinský zahrál hlavní postavu naprosto geniálně, psychopat na první pohled prostě XD.
Knihu doporučuji, myslím, že je dobré si občas něco takového přečíst.
(SPOILER)
Horor, který ukazuje jak je lehké ze slušného člověka pomocí chytrých frází a propagandy udělat podporovatele nacismu. Hlavni hrdina Karel K. - je vzorný otec, nekuřák, abstinent, pracuje v krematoriu. Má manželku a dvě děti - jeho dokonalý, krásný svět narušuje příjezd jeho kamaráda Williho Reinka (oddaného nacisty) a ten postupně přiměje věřit Karla v jeho rasovou nadřazenost a vyvraždí téměř celou svou rodinu.
Děsivý příběh, doporučuji zhlédnout film, který mi přijde děsivější, než většina dnešních hororů. ( Oproti knize se příliš neliší:))
Zvlášť prostředí krematoria působí ve filmu depresivně. Pan Rudolf Hrušínský zahrál Karla Kopfrkingla dokonale.
Doporučuji všem studentům k maturitě, protože se o ní skvělé hovoří.:)
Nechci tady kopat do vosího hnízda, ale film na mě zapůsobil podstatně víc.
Chápu, že se tahle knížka všem líbit nebude, ale podle mne je geniální.
Je to skvěle napsané a člověk cítí nějaký divný pocit. Např. jak furt pan Kopfrkingl vypráví o smrti, atd... Je tam i pár vtipných momentů, ale zároveň je knížka často zneklidňující až děsivá.
Tahle kniha je pro mne nezapomenutelná a nečetl jsem ji naposledy. :)
Upřímně jsem z knihy celkem zklamaná. Neměla jsem moc žádná očekávání, ale i tak jsem dostala něco jiného, než jsem si myslela, že dostanu.
Kniha ze začátku šla dobře. S hlavní postavou jsem více méně sympatizovala a děj se nijak extra netáhl. Později mě hlavní postava začala tak neskutečně lézt na nervy, až se to prostě nedalo pořádně číst. Nemyslím, že by mě štvala nějak vyloženě svým chováním, ale tím co říkal. Jak se neustále a pořád dokola opakoval. Že nikoho nepustil ke slovu. Brrr.
Ten konec jsem trochu čekala, ale i tak mě fakt hodně překvapil. Troufla bych si říct, že to zachránil? I když k situaci, která tomu předcházela není moje tvrzení z morálního hlediska úplně v pořádku.
No, ale abych nebyla jen negativní. Bylo fajn vidět myšlenky a celkové myšlení lidí z té jiné strany, než se o tom všude píše. Druhá polovina knihy už celkem odsýpala a celkově se četla příjemněji, protože absence děje nebyla již tak velká jako v první polovině.
Myslím, že si kniha zaslouží být v klasice, protože after all nebyla vůbec nijak špatná a chápu, že si ji někdo může třeba velmi oblíbit.
První polovina knihy mi přišla taková utahaná, tempo mi zřejmě nesedělo, protože jsem se musel do čtení dost nutit. Následně to ale nabere spád a začíná i rychlá proměna hlavního hrdiny. Vraždy jsou popsány takovým nenuceným stylem, jako jen tak mezi řečí. Atmosféra je dusivá a nepříjemná, tak jak to má být.
Děsivé, strašidelné, znepokojivé, tajemné a...a co? Je vtipné, že na začátku knihy jste v podstatě schopni s hlavní postavou sympatizovat, říkáte si, že má vlastně v mnohém pravdu, že s ním souhlasíte. čím hlouběji se začtete, zjistíte, jak moc vás chování hlavní postavy znepokojuje - a není to tolik proto, že je to zkrátka ukázkový psychopat - ale spíše proto, že si moc dobře pamatujete, že na začátku knihy jste s ním mnohé sdíleli. Ano, tohle dokáže skutečně dobrá psychologická kniha, která se nebojí ukázat čtenáři, že v každém člověku sídlí zlo, že je jen na nás, co si zvolíme jako svou cestu. Myslím, že to je zásadní rozdíl mezi knihou a filmem - již na začátku filmu tak nějak tušíme, že Karlovi pohledy, Karlův hlas i způsob vyjadřování jsou nám jaksi nepříjemné či nepochopitelné. V knize to ale evidentní není. O charakterových výchylkách se dozvídáme sice už na začátku knihy, ale ta postupná změna je tak nepatrná, že jediné, co člověk cítí je onen pocit znepokojení, který provází čtenáře po celou knihu. Dalším zásadním rozdílem mezi filmem a knihou je důraz na vedlejší postavy. V knize jsou jaksi ztraceny za výraznou osobností Karla kdežto ve filmu září např. zcela vynikající Vlasta Chramostová nebo Ilja Prachař.
Naprostá klasika a prvotřídní důkaz, že i klasika nemusí být nudná, naopak že jí označení za klasickou mnohdy škodí a zbytečně vzbuzuje dojem něčeho zkostnatělého, nezáživného, nesrozumitelně napsaného. Nic není dále od pravdy. Spalovač mrtvol je svěží, neuvěřitelně zábavné dílo s promyšlenou strukturou, postavami, jež si přes jejich bizarnost oblíbíte, scénami, které nikdy nezapomenete, a jazykem, který budete mít chuť napodobovat.
Geniální kniha, vybrala jsem si jí do maturitní četby a rozhodně toho nelituji, určitě jsem jí nečetla naposledy.
Ukázka geniálně napsané knihy, která vás nenechá chladnými. Buď vás nadchne, zhnusí, naštve, vyděsí nebo rozbrečí. Film jsem neviděla, ale myslím že i samotná kniha má moc vyvolat až hororovou atmosféru. Sama jsem po přečtení byla naprosto znechucená a až den poté jsem byla schopná ocenit výjimečnost této knihy.
Škoda nudné první poloviny - všechno se četlo 2x - poprvé když to hlavní postava slyšela nebo zažila a pak když to slovo od slova tlumočila dál. Málem jsem nedočetl.. V 2. polovině to naštěstí nabere spád s proměnou hlavního hrdiny, která by mi asi za normálních okolností přišla urychlená, ale zde naštěstí byl p. Kopfrkingl tak trochu vadný od začátku, takže to bylo věrohodné.
Mrazivé, děsivé a zároveň geniální. Ukázka toho, jak se člověk vlivem okolního světa dokáže změnit. Po zhlédnutí filmu na mě dílo udělalo ještě větší dojem, zejména ztvárněním pana Kopfrkingla Rudolfem Hrušínským.
Nadoblačně děsivé.
Od prvních řádků jsem z hlavy nemohla dostat záběry z Herzova filmu, který předlohu na plátno převedl perfektně, ale hlavně jsem si nedokázala vytvořit představu Karla Kopfrkingla oddělenou od R. Hrušínského. Což mě - navzdory tomu, že jeho KK je famózní a přesný - trochu mrzí, knize to ale samozřejmě na kvalitě nijak neubírá. Fuks měl dar psát o divných lidech, divné době a temné atmosféře originálním způsobem, z jeho postav mrazí.
Kniha bola dobrá, ale ku koncu to bolo nechutné. Čo už.
Knihy sa píšu, aby boli čítane.
Dobře, já věděla, že je to zvláštní dílo, říkali to všichni kolem mě, co to četli. Ale že to bude až takové psycho, to jsem fakt netušila. A to se pan Kopfrkingl zdál celkem.. milý? Romantický? A nejhorší na tom je, že si to všechno dokázal tak ospravedlnit, že snad ani nesmýšlel nijak zle. Proto se nedá brát jako záporná postava. Prostě.. až příliš ovlivněný dobou. Takových asi byla spousta. Hvězdička navíc pro Miroslava Táborského, který to přečetl tak, že mě občas fakt mrazilo. A dáma s pérem a malý tlustý pán mají taky plus
Spousta hlubokých myšlenek, a to nejen v monologu hlavní postavy, ale i v dalším textu této špičkové novely, vyprávěné na pozadí historických skutečností krásnou a vybranou češtinou. Ukazuje, jak je snadné manipulovat s myšlením jednoduše uvažujících lidí a převrátit jim jejich život vzhůru nohama a navíc je přesvědčit, že to, co dělají je jediné správné! Neváhal bych tuto knížku srovnávat s románem Victora Huga Devadesát tři, který popisuje chaos po francouzské revoluci v roce 1793.
Hodně mrazivý a hororový román. Pěkně napsaný a velice pěkně nafilmovaný. Aneb jak ideologie a fanatické přesvědčení dovede člověka ke krajnostem a svými činy jde doslova přes mrtvoly.
Moje první kniha od autora, opět se mi potvrdilo, ze příběhy z války nemám ráda. Každopádně kniha je čtivá a konec mě lehce překvapil.
Vůbec jsem nevěděla co čekat, ale kniha se četla překvapivě velmi dobře. Moc se mi líbila charakteristika Karla Kopfrkingla, jeho promluvy a hlavně oslovení jeho ženy nebo dcery (čarokrásná, nebeská), to bylo kouzelné. Zaujal mě i styl psaní, kdy promlouvá hlavně pan Kopfrkingl a ostatní jsou jakoby v pozadí, takže to působí trochu osamocenou atmosférou. Jako by nikdo jiný moc neměl co říct. Stejně jako podivný stále vracející se motiv bláznivé slečny. Všechno dohromady to i přes zdánlivě jednoduchý příběh vykresluje depresivní nádech od začátku až do konce, kdy se začne stupňovat. V podstatě mě mrzelo, že kniha končila tak brzy a konec nebyl více rozvedený, ale i tak to ve mě vyvolalo pocity, které mělo, takže účel a myšlenku kniha naprosto splnila.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno česká literatura kolaborace antisemitismus první republika, 1918-1938 ideologie krematoria Protektorát Čechy a Morava
Autorovy další knížky
| 2017 |  Spalovač mrtvol |
| 1985 | Pan Theodor Mundstock |
| 2004 | Myši Natálie Mooshabrové |
| 1975 | Příběh kriminálního rady |
| 1978 | Variace pro temnou strunu |
Zcela upřímně jsem na rozpacích. Po přečtení Fuchsova Pana Theodora Mundstocka jsem se těšila na zajímavější dílo. Spalovač mrtvol je originální a zvláštní počin, ale oproti předchozímu jmenovanému mu něco schází.
Podle mě, hodně uškodil příliš pomalý rozjezd, který se natahuje podstatnou částí knihy, aniž by došlo k nějakému vývoji nebo zvratu. Zato finále, které bylo dobré a i emotivní, by si určitě zasloužilo více rozvést, některé věci dopovědět.