Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532046/bmid_slepa-mapa-65c9dcbded670.png
5
6112
6112
„Lidé přicházejí na svět z různých důvodů – z lásky, náhodou, nebo omylem. Já jsem se narodila kvůli bytu,“ předesílá hlavní hrdinka Anežka na začátku ságy o trojici žen, která se začala psát už před první světovou válkou. Do Anežčina osudu se promítají nejen životní příběhy jejích rodičů a prarodičů, ale i krutý dopad dějinných událostí. Její babička Anna odjela přes odpor rodičů do pohraničního městečka na severu Čech, aby tam se svým vyvoleným začala nový život – ten se však záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později se pak s těžkými začátky potýká i jejich dcera Alžběta, donucená prchat před německou armádou zabírající Sudety. Po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu – tentokrát v podobě důstojníka StB – i život vypravěčky Anežky... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Veronika Gajerová
více info...
Přidat komentář
Přečteno podruhé v životě - tentokrát ušima jako Četba na pokračování na ČRo. Popravdě jsem si děj této knihy vůbec nevybavovala a pokud ano, pletlo se mi to s Hotýlkem. Proto jsem moc ráda, že jsem si knihu znovu oživila a zvyšuju své hodnocení zpřed pár lety ze čtyř hvězdiček na pět.
Mně se kniha líbila ale přišla mi taková emočně plochá.. Nedokázala jsem se s hrdinami zžít a prožívat jejich osudy.. Dělo se tam toho hodně ale moc rychle. Každopádně je to fajn čtení, avšak Haně se nemůže rovnat.
Moc hezky napsaná kniha, ze začátku mě chvilku trvalo se orientovat v postavách, ale pak to stálo za to. Určitě doporučuji.
Poslouchám už podruhé. Líbí se mi i to, že je to o obyčejných lidech. Po čtení několika biografií známých osobností se zas ráda vracím na (někdy i tvrdou) zem k běžným lidem žijícím v náročné době.
Další knížku od paní A. Mornštajnové, co jsem si vyposlechla jako audio na ČRo. Knížka se mi moc líbila. S citem popsané osudy rodin a jednotlivých postav. I jejich charaktery a důvody, proč se jejich životy tak odvinuly. Zajímavé i napínavé, ale smutné čtení.
Audio ČRo: První seznámení s Mornštajnovou v celku dobrá. Opět retrospektiva na minulé časy, ale v audiu se to dá hezky spolknout už. Ten um tam je. Jasně, ne vždy záživné, ale v závěru docela silné.
První kniha, kterou jsem od Mornštajnové četla, byla Hana a nalákala mě i na další knihy. Když jsem začala číst Slepou mapu, měla jsem trochu obavy z toho, že příběh bude příliš podobný Haně a případné další knížky už budou stále to samé, pouze jiná jména. Když jsem ale pokračovala dál ve čtění, přesvědčila jsem se o tom, že jsem se mýlila. Samozřejmě byly v knize jisté podobnosti, ale nepůsobily špatně a neoriginálně. V dalším čtení knihy, dalším poznáváním postav a zaplétáním se do příběhu jsem zjistila, že se mi tato kniha líbí snad víc než Hana.
Slepá mapa nabízí několik životních příběhů, kdy jeden ovlivňuje druhý. Na pozadí se dějí historické události, které ovlivňují postavy a jejich osud bez toho, abychom si to třeba uvědomily. Je tam plno postav, které jsou propojené, ale i přes to jsem nikdy neměla pocit, že bych se v nich ztácela.
Kniha je tu vychválena již mnohokrát, takže vlastně ani nemám moc co dodat :-) Snad jen že s chválou souhlasím :-) Velmi mi vyhovuje autorčin styl vyprávění.. Několik generací "obyčejných" žen, kde každá žije svůj život v době, kdy se celý svět rychle měnil.. válkou.. změnou politické situace.. důsledky..
také jsem si teď knihu užila znovu při čtení na pokračování v rádiu a za mě se to velmi hezky poslouchalo :-) dokonce dvakrát dokola :-D
Druhá kniha od autorky, poslechnuto jako čtení na pokračování. Trochu depka zvláště s tím zvukovým doprovodem (jako hudba se to označit nedá), ale nedokázala jsem přestat poslouchat. Není to téma, které vyhledávám, ale je to napsané tak, že jsem prostě nemohla jinak, než doposlouchat. Děj se prolíná desetiletími a generacemi od první světové války až po roky po převratu v roce 89. Možná proto se mi to líbilo o to víc, díky té rozmanitosti. Skvelá kniha.
Knihu jsem si po letech připomněla v rádiu čtením na pokračování, mám z knihy stále stejné nadšení jako před lety.
Čtení na pokračování ČRo2
Četla jsem již před lety, nyní jsem si ráda připomněla poslechem. Mornštajnová je opravdu paní Spisovatelka s velkým S. Nelehké osudy, postavy, které mají své klady i zápory, umění odvyprávět příběh poutavě, zaujmout čtenáře a vzbudit v něm emoce... Prostě nádhera.
Skvělá kniha. Byla to moje první kniha od autorky, kterou jsem četla poprvé před 5 lety.
Je to velmi čtivá kniha. Všem autorku doporučuji
Teď jsem si ji připomněla jako četbu na pokračování v rámci Českého rozhlasu od Petry Kocmanové.
Nádherná kniha.
Pro mě velmi omotivni, ostatně jako všechny příběhy paní Mornštajnové.
Osudy všech tří žen, jejich blízkých a známých - nicméně ten poslední: Anežka...co říct, měla jsem z ní malém depresivní stavy také - byly velice dokonale vybarvené a lidské.
Závěr mě opravdu mile překvapil, doporučuji!
Anna, Alžběta i Anežka pro mě byly trošku jako přes kopírák. Že by dědily nějaké trauma? Každopádně jediné slovo, které mě ke všem třem a jejich literárním životům napadá, je MARNOST. Baví nás ještě vůbec číst o všech těch událostech 20. století pořád dokola? Za mě ta kniha nepřinesla nic nového ani dramatického. O čem vlastně byla?
Poslouchal jsem jako četbu na pokračování v rámci vydání Českého rozhlasu od Petry Kocmanové.
Dokonalé! Ze začátku sice hodně postav, které se mi pletly, tak jsem si musel vše napsat na papír, ale pak už to šlo samo - čtivé ale na poslech ještě lepší.
Hezká rodinná kronika, která mě překvapila svým koncem. V Alžbětě jsem se kolikrát viděl - a to povahově. Docela mě svým chováním bavila.
Paní Morštajnová umí psát moc hezky,knihu jsem četla 2 x a ted po 3 jsem využila jako četbu na pokračování Českého rozhlasu a je to bravurně načtené Petrou Kocmanovou.
Moc krásná kniha. Velmi čtivě napsáno. Všechny osudy zajímavé, některé jsem četla se zatajeným dechem, jiné se slzami v očích. Doporučuji k přečtení.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
(SPOILER) Tvorbu Aleny Mornštajnové jsem si velmi oblíbila a zařekla jsem s, že než ke mně dojde štafeta na její novou knihu Les v domě, přečtu si všechny její dosavadní knihy. Už mi chybí jen Listopad a přesto je mojí nejoblíbenější knihou od autorky Hana, ta mě naprosto uchvátila.
Slepá mapa vypráví o třech generací žen jedné rodiny, každá je úplně jiná a všechny se jmenují od písmene A Anna, Alžběta a Anežka, každá z nich udělala ve svém životě něco, co by ostatní odsoudili.
Celý příběh je vyprávěn z pohledu nejmladší Anežky a i její příběh je ve finále nejpoutavější. Annin příběh začíná po první světové válce, kdy se seznamuje s Antonínem, do kterého se zamiluje, on je však starší a má jí za hloupou a zbytečně upovídanou, nakonec si jeho srdce ale získá. Jejich dcera Alžběta je charakterově psí čumák, není zlá, jen není empatická a nemá absolutně smysl pro humor. Vše bere smrtelně vážně a dost často s lidmi nevychází. Její velká láska jí zklame a už to vypadá, že zůstane sama, nakonec se vdá, ale její manželství není šťastné a končí tragicky. Alžbětina dcera Anna zažívá ve svém životě doslova pocit marnosti, jestli je někdo, kdo opravdu neví, co si se svým životem počít, je to Anna. Řekla bych, že takových lidí jako je Anna, je mnoho, jen já jsem z jejího života dostala depresi