Královna stínů

07.06.2018

Hodně slaboduchoučké psaní i na oddechovku pro děti.

27.05.2018

Toto je díl ve kterém už jde doopravdy o dost pro naše hlavní postavy, rozhodně je to snad nejlépe napsaný díl série.
Čte se to skoro samo a vy si ani nepřejete, aby to skončilo.
Ještě, že když to pak skončí, tak máte k přečtení další díl :)

22.05.2018

Kapitoly s Aelin mě sice bavily o trošku míň než v předchozím díle, ale ostatní postavy to dokonale nahrazují. Tím, že se Aelin přesune do Zlomuvalu, začne to tam být zajímavé u Doriana a Chaola. Dokonce mě bavily i kapitoly s Manon, které mě v minulém díle nudily. Postavy jsou dokonale propracované, vyvíjí se nové zajímavé vztahy mezi nimi a mají jedinečné charaktery. Opravdu moc se těším na další díl.

10.05.2018

Nejlepší díl s celé série prostě pokud jste nečetli první díl tak tahle série vážně stojí za to úžasně napsané hrozně čtivé prostě za mě top :)

08.05.2018

Zatím nejlepší díl z celé série. Spousta nových sympatických postav, hodně jsem si oblíbila Lysandru a celkem i Manon...

Rozhodla jsem se, že nebudu číst pátý díl dokud nevydají ten šestý (Věž úsvitu)... A i přesto, že díl vychází celkem brzy, k sobě musím být upřímná a přiznat si, že ZA ŽÁDNOU CENU čekat prostě a jednoduše NEZVLÁDNU! ❤

UKÁZKA Z KNIHY:

"Tvoje vlasy! Všechny sis ostříhal!... Když se teď proměníš, bude tvá jestřábí podoba oškubaná?"

"Nevím, jestli tě mám zaškrtit, nebo tě poplácat po zádech." "Mám dojem, že tuhle otázku řeší velká řada lidí."

"Jestli kvůli tobě umřu, vymlátím z tebe v pekle duši."

Sarah je opravdu skvělá autorka a touto knížkou mi opět dokázala, že si zamiluji snad vše, co napíše :D.

02.05.2018

Tak musím říct, že tento díl mi přišel zatím nejlepší. A jsem zvědavá co bude dál. :)

02.05.2018

Musím říct, že mě Královna stínů bavila mnohem více, než předešlý díl. Nepokládala bych to za nějaké zlepšení autorky, četla jsem ji nemocná, takže na ni bylo mnohem víc času a energie.
Jedná se o ten díl, kde malá skupinka lidí (většinou s mega-ultra-skvělými schopnostmi) bojuje proti celému světu a jejich plány vždycky vyjdou bez nějaké větší úhony. Což mě v celé knize iritovalo a já často koulela očima. Moment, kdy se něco zesere, je když jde Chaol milosrdně zabít Doriana (samo sebou naprosto nelogicky) a do cesty se našim povstalcům postaví čarodějnice, takže se tyhle dvě linie trochu propletou. Jen bohužel nuceně a nelogicky.
Slovo "nucenost" na celou knihu tak nějak hrdě pasuje, včetně vztahů, která je napsána jen pro publikum, protože celému příběhu to spíše ubírá než přidává. Tak například, Aelin a Jeřáb, kteří na sebe ve trojce skoro nepohlédli, ale po krevní přísaze, by na to hned chtěli skočit. Nejvíc mě ale dostal začínající vztah Mannon a Doriana, protože sakra, princ viděl naši čarodějnici jednou v životě, a hned by se navenek drala jeho lidská stránka. Jakože halo, větší klišé typu "zachránila jsem tě pomocí své lásky" by nebylo?
Celkově jsem si postavy oblíbila, přišly mi charismatické, ale tady jsem si říkala, že mají společného asi jen jméno. Téměř všichni jsou tu tuctoví hlupáci, kteří obdivují a klaní se Aelin. Třeba Jeřábův temperament je úplně zameten pod koberec, a z Aedona se stal děsný žárlivec, přestože mi ve trojce připadal celkem inteligentní. Jediný, kdo z povstalců netrpí chorobným opěvováním Aelin, je Chaol. Z něho se zase stal nadutý pitomec. Takže se mými favority staly Lysandra, která v tomhle opěvování nebyla zas tak otravná, Mannon a Dorian, jehož démonická linka byla fakt výborná.
Na tloušťce knihy a při čtení je znát, že Sarah J. Maas je už nějaké to jméno. Myslím si totiž, že kniha prošla jen korekturou pravopisu, ne kurekturou textu a děje. V knize je totiž spoustu nezajímavých pasáží, které jsem si celkem užívala, ale pro zrovna ne-milovníky jejího stylu to muselo být čiré utrpení. Přece jen je poznat, že autorka sází spíš na popisování nedůležitých věcí, než na popis věcí důležitých a nějaké té akce.
Kniha končí šťastně. Jakože tak, kdy se sice něco posere, ale hlavní hrdinka to všechno hezky napraví. Hlavní zloduch byl dopaden, v ten moment pro mě kniha skončila, protože mě upřímně moc nezajímá, co bylo dál. Takže nevím, jestli se mám pouštět do Říše bouří, eliminace těch menších nepřátel mě moc nebaví, a tady má jít právě o to. A nejspíš tam půjde i o ty vytoužené vztahy, které mě tolik štvaly. Ale tohle jsem přečetla za chvilku, tak se pokusím během čtení Říše bouří taky onemocnět, abych se do toho dostatečně ponořila.

25.04.2018

Konečně jsem dočetl další díl a mám za sebou naprosto nudné čtení, kdy jsem se musel mnohdy do čtení i nutit, abych další díl z této série dočetl. Více než fantasy, tato kniha připomíná román z červené knihovny a to ještě k tomu velmi průměrný. Už se nemohu dočkat až vyjde nový Anthony Ryan, abych si spravil huť.

22.04.2018

Paráda....tolik nových osob, které jsem si oblíbila...teď hlavně ty ženské :) Zase o něco lepší díl, jak předchozí. Už se těším na další.

12.04.2018

Tak konečně dočteno, na to jak jsem předchozí díly zhltla rychlostí blesku jsem se s tímto dílem potýkala neunosně dlouho. Že by Aelin dospěla a "zmoudřela" to se asi úplně říc nedá, i když její chování není už tak nabubřelé a spratkovské, a rozhodně je mi mnohem sympatičtější než v předešlých dílech. Vůbec mi nevadilo, že Chaol a Dorian neměli v tomto díle tolik prostoru. Naopak mě mrzelo, že tam neměla víc prostoru Manon a černozobé čarodějnice, s každou knihou je mám radši a radši a těším se , že v dalším díle dostanou víc prostoru a třeba i na možný vztah mezi Manon a Dorianem:). Nicméně se těším na další pokračování, které si s chutí a doufám, že i rychleji přečtu.

09.04.2018

Boží...Boží a zase Boží ....milují tuhle serii a už se těším na další díl...Tolik zvratů a zjištění ...Nemám slov k tomu abych popsala to, co mi vždy kniha od Sarah J. Mass nabídne a já to s radostí přijímám.

08.04.2018

4. díl ze série Skleněný trůn ,byl určitě nejlepší .Četlo se to samo .Tentokrát ten děj měl takový šmrnc. Bylo to akčnější , konečně se tam něco pořádně dělo a hlavně se některé věci rozlouskly. Samozřejmě nechyběla láska , přátelství a noví hrdinové se kterými se určitě ještě setkáme.

31.03.2018

Naprosto boží stejně jako všechny předchozí. To si prostě musíte přečíst! :D

23.03.2018

Přečetla jsem ji naráz, ale byla jsem celý víkend díky tomu doma. Za mě jí doporučuji!

22.03.2018

Po dlouhou dobu mi zabírala místo v batohu a následně i na poličce. I tak jsem ji s chutí (i když pomalejším tempem než bych chtěla) přečetla. A musím říct že nezklamala. I když tam byly části kdy jsem se fakt nudila, tak mne kniha dosti bavila. Zamilovala jsem si nové postavy a už se těším na další díl.

12.03.2018

Nemám slov, naprosto úžasný.

11.03.2018

Musím říct ze kniha me doslova dostala, celá série začíná nabírat na obrátkách a nemůžu se dočkat až se pustím do dalšího dílu

04.03.2018

Tento díl mě úplně zlomil. Události knihy jsem nečekala a srdce mám zlomené a dokonce ani slzy nechyběly. Troufám si říct, že to byl zatím asi nejlepší díl z celé série, tím nechci říct, že ostatní měly horší kvalitu, to ne, ale prostě

V Říši bouří dostaly více prostoru i ostatní postavy. Aelin mán stále svou většinu, ale už je menší. Je mi trošku líto, že mi tam Chaol vůbec nechyběl-nebyl totiž vůbec v knize. Ale Elena v knize sehrála klíčovou roli a já u těch scém brečela. Je tam několik flash-backu, které ukazují, jak to doopravdy bylo s Nehemií a jaká budoucnost čeká, nebo spíš nečeká Aelin. Manoniny části mě zase bavily více.

Mě v knize přišlo celkem vtipně jak si tam všechny Sarah spárovala. Lorcan a Elide, která v této knize dostala více prostoru a úkol, Aedion a Lysandra, Aelin a Jeřáb, Chaol a Nesryn (i když ani jeden tam nebyli), Dorian a Manon. Cesty všech postav ce opět zkříží a pude to napínavé. A Maeve se opět ukázala, jako mrcha a tentokrát vyhrála a Aelin všechny - včetně mě -odrovnala svými plány.

04.03.2018

Sarah J. Maas opět ukázala svů talent na nečekané zvraty. Kniha mě úplně pohltila a bylo to napínávé od začátku do konce. Královna Stínu, stejně jako ostatní knihy SJM nejsou zrovna nejtenčí, ale zato jsou velmi obsáhlé a popsané do detailů a napínavé.

Pro mě byl celkem nezvyk, když už Celaena nebyla popisována jako Celaena, ale jako Aelin. Nechtěla jsem si to připustit, ale Celaena mi trošku chyběla, i když se na ni nezměnilo nic, kromě jména. Zato Chaol se změnil... Tak, jako jeho vztah s Aelin/Celaenou. Části o Manon mě konečně začaly bavit, i ona se celkem změnila a její cesta se zkřížila s ostatními postavami knihy. Aedion byl už v minulé knize, ale ted', jeho scény se svou dlouhp ztracenou sestřenicí jsou úžasné. Vztah Aelin a Jeřába (Rowan) se změnil, a hodně.

Zvraty v knize byly naprosto perfektní. Aelin všem vytřela zrak, a ne jen jednou. Já se ani smíchu nemohla ubránit, protože to opravdu nešlo. A zakončení jsem málem probrečela, ale naštěstí vše dobře dopadlo. Jediné, co mi bylo líto, že se Aelin nedostala do hrobky, ale v příští knize bude mít Elena klíčovou roli.