Rubáš pro arcibiskupa
Peter Tremayne (p)
Sestra Fidelma série
< 2. díl >
Rubáš pro arcibiskupa patří k raným detektivním příběhům Petera Tremayna, jejichž hrdinkou se stala sestra Fidelma, tehdy ještě řadová příslušnice opatství Kildare v keltské Anglii sedmého století. Za zhruba dvacet let, co dvojice středověkých detektivů, Fidelma se svým, původně pouze detektivním partnerem, saským mnichem Eadulfem, okouzluje čtenáře na celém světě, prodělali oba dva pozoruhodný vývoj. V tomto příběhu se však vracíme takřka na začátek, kdy je náhoda svede u papežského stolce, a čtenář si jejich očima prohlíží středověký Řím s paláci i nebezpečnou chudinskou čtvrtí, především však rozlehlé katakomby, kde lze mezi hroby zemřelých křesťanů bloudit a třeba i zemřít. V Římě oba pátrají po vrahovi klerika, který měl být v nejbližších dnech vysvěcen na arcibiskupa v saském Canterbury. A protože z vraždy je podezřelý irský mnich, papežský dvůr děsí hrozba možné války mezi Irskem a saskými královstvími. Z původně předpokládané politické vraždy, po níž dochází k několika dalším nepochopitelným úmrtím, se díky Fidelmě a Eadulfovi vyklube příběh lidského selhání, chamtivosti a ctižádostivosti, jehož odhalení je ovšem mnohem náročnější a pracnější. Autor čtenáře na posledních stránkách napíná – sejdou se ti dva ještě někdy? I když díky mnoha dalším Tremaynovým příběhům odpověď dnes už známe, rádi se dáme napínat.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: 2012 , VyšehradOriginální název:
Shroud for the Archbishop , 1995
více info...
Přidat komentář
Tentokrát se Fidelma Rizzoli a Eaduft Watson ocitají ve středověkém Římě, kde jsou pověřeni vyšetřením vraždy saského arcibiskupa. O trochu lepší než Rozhřešení vraždou. Větší zaměření na detektivní příběh, zápletka nebyla tak přímočará, autor nás dokonce párkrát zavedl do slepé uličky, předhodil nám několik možných pachatelů, přesto si neodpustil neustálé poučování. Dobrých třicet stránek na konci bylo věnováno rozuzlení příběhu ve stylu Hercula Poirota. Paráda, tak to mám ráda. Ale to rozuzlení - kam se na to hrabe Němý Bobeš!
Opět krásně vystavěný příběh; jako bych to viděla, a jak se zdá, kuriální úředníci se s tisíciletími ani nemění... :-) Těším se na pokračování.
No.. tak je to konečně za mnou. A rozhodně to nebyla bezbolestná četba. Spíš naopak. Posledních pár stránek bylo ztělesněné utrpení. Nejdříve jsem se nemohl začíst. Ať jsem dělal, co jsem dělal, prostě to nešlo. Kdykoliv jsem bral knihu do ruky, bylo to proto, abych to dočetl, nikoliv proto, že jsem se na knihu těšil. Nutno říct - není to žádná extra tragédie. Ten příběh má hlavu a patu, má děj, logiku a možná i jednu - dvě zajímavé postavy, ale není to zkrátka ono.
Čekal jsem napětí, které se ovšem nedostavilo ani na okamžik. Čekal jsem zajímavá historická fakta - zase nic. Čekal jsem postavy, které bud mít rád, ale byly mi úplně ukradené.
Co mě však nejvíce štvalo? Chvílemi jsem váhal, zda čtu román nebo výkladový slovník. Text je protkán velkou řadou latinských slov a pojmenování, která se však po jisté době začnou donekonečna opakovat, což je dosti otravné. Nakladatel navíc zvolil ten způsob typografie, kdy je každé toto slovo napsáno kurzívou. OK, párkrát to nevadí, ale když je těch slov na stránce třeba deset, je to dost otravné. Navíc - a to bude možná způsobeno překladem, zní české věty, ve kterých je neustále a donekonečna použito to stejné latinské slovo, velmi divně a násilně. Často to také působí, jako by se autor snažil poučovat, což mě vadilo asi nejvíc.
Tohle je jen jeden příklad, kterých jsou ale v knize desítky: " Když byla mladá a začínala se učit, její pěstouni, jak se jim říkalo, ji jako jednu z prvních věcí naučili umění dercad - meditaci, jejíž pomocí dosahovaly četné generace irských mystiků stavů sitcháin čili míru." Následují další tři věty s minimálně třemi latinskými slovy a jejich výkladem a nesmí chybět jejich následné násilné užití ve větě, aby čtenář náležitě pochopil.
Některé věty jsem si však po přečtení musel skutečně poznamenat, protože patří mezi "klenoty". Tak například: "Na bratra Eanreda narazili ve společné levantur, čili prádelně, kde ho zastihli při namáhavé práci, pral totiž prádlo. Při jejich příchodu znervózněl, pak dále bušil do vlněného šatu, který pral." Fůůha - lekce logiky a latiny v jednom. Nevím, zda je to způsobeno blbým překladem nebo to tak autor zkrátka napsal...
Nejedná se o špatnou knihu. Určitě si najde a našla řadu nadšených čtenářů. Mě ale z výše popsaných důvodů nejen štvala, ale i nebavila, čili nudila.
Komentovat styl vyprávění anebo vůbec děj nemá, myslím, valný smysl. Kdo detektivky se sestrou Fidelmou zná, nebude nijak překvapen. Jen potěšen. Čtenář má možnost sledovat tuto přirozeně sebevědomou a vysoce inteligentní ženu své kultury, jak se pohybuje v ryze maskulinním světě Říma. Místy se člověk musí pobaveně uculovat.
U této knihy je jen jediná věc, která mě zamrzela: Ač v originále vyšla jako druhá ze série (a také na to místo dějově zapadá), u nás vyšla teprve te´d, jako čtrnáctá. Krapet nesmyslně.
Štítky knihy
Irsko 7. století mnichové, mniši historické detektivky jeptišky
Autorovy další knížky
2004 | Rozhřešení vraždou |
2005 | Paní temnot |
2004 | Nechte maličkých |
2009 | Pán duší |
2007 | Opat s mečem |
Kniha Rubáš pro arcibiskupa je v
Přečtených | 118x |
Čtenářské výzvě | 5x |
Doporučených | 1x |
Knihotéce | 64x |
Chystám se číst | 26x |
Chci si koupit | 4x |
dalších seznamech | 1x |
Druhý díl dobrodružství Fidelmy se mi zdál napínavý od začátku. Švih ději přidává i spor mezi Fidelmou a Eadulfem o směru pátrání. Historické poučení je jemně a obratně zakomponováno do děje a nevyčnívá. Závěr příběhu byl dobře vygradovaný, byť jsem výjimečně uhodla pachatele ještě před ním. Autor nám totiž připravil i další překvapivá odhalení. Dvěma slovy příjemný zážitek.