Sapiens: Stručné dějiny lidstva
Yuval Noah Harari
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447963/bmid_sapiens-strucne-dejiny-lidstva-iuF-447963.jpg
4
1186
258
Dramatický je příběh bezvýznamného lidoopa, který před dvěma miliony let někde v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své přírodní bratrance a ovládl celou planetu. Základní životní parametry člověka jsou určeny biologicky, ale poskytují úžasný prostor. Ne biologie, ale kultura (kolektivní víra) je klíčem k pochopení dramatického rozvoje lidstva. Jen ona umožňuje spolupráci velkého počtu lidí, kteří se navzájem neznají. Po první, kognitivní revoluci před 70 000 lety následovaly další překvapivé zlomy v dějinách – objev zemědělství, peněz, společenské mytologie, imperiální společnosti, kapitalistického úvěru a víry v budoucnost, objev vědy, techniky i genetického inženýrství. Zdá se, že dějiny mají směr – vždyť obchod a kapitalismus, věda a technika, planetární komunikace i geopolitické vědomí spojily svět do globální vesnice.... celý text
Literatura naučná Filozofie Historie
Vydáno:
2017
,
Leda
Originální název:
Sapiens: A Brief History of Humankind , 2011
více info...
Přidat komentář
Rád bych napsal něco hodně inteligentního, ale myslím, že postačí, když knihu jen upřímně doporučím. Je mimořádně originální a uspokojí především přemýšlivé jedince. Jen ještě dodávám, kdyby to někomu bylo jako doporučení málo, že autor je vynikající vypravěč a má velký smysl pro humor, pročež své pojednání bere s příjemným nadhledem.
Bože jak dlouho jsem hledal zábavnou knihu o historii lidstva, ne žádné obrázkové nudně chronologicky popisné bichle. A toto je přesně ono. Historie daná do souvislostí, stovky zajímavých faktů, které si člověk neuvědomí nebo nemá šanci ze školy vědět. Navíc rozumné uvažování autora o věcech minulých i budoucích podané velmi zábavnou a čtivou formou. Bravo!
Kniha Izraelce Yuvala Noaha Harariho má podtitul Od zvířete k božskému jedinci a provází nás vývojem lidského druhu od jeho téměř nelogického vzniku přibližně před sto tisíci lety až po současnost. Autor má dar hovořit stručně, jasně, jednoduše a jeho závěry jsou logické. Knížka rozhodně není nikterak složitá a klidně by jí porozumělo i dítě. Nakonec by se mohla stát školní povinnou četbou, proč ne. Mě zaujalo to, že jsme kdysi dávno obětovali pohodlí a celkem nerušenou existenci vývoji našeho mozku, ačkoliv to tenkrát rozhodně nebylo výhodné. Zaplatili jsme za to nutností více a vydatněji jíst a bolestí páteře. Mohli jsme si spokojeně žít jako většina ostatních zvířat a mohlo to tady vypadat zcela jinak. Prozřetelnost s námi má ale jistě velkolepé plány, když našemu vývoji obětovala doslova celý svět. Tak snad tyto naděje v nás vložené nezklameme.
„Vzhledem k tomu, že se lidská dovednost stále rozvíjí, likviduje bídu i nemoci a naplňuje osobní ambice, převládá představa, že musíme být šťastnější než naši předkové ve středověku, nemluvě o tom, že ti zase museli být mnohem spokojenější než lovci doby kamenné.
Takové vysvětlení se zakládá na víře v pokrok a není přesvědčivé. Nové technické možnosti ani lidská přizpůsobivost nemusí ještě vést k šťastnějšímu životu. Když se lidé během zemědělské revoluce naučili obdělávat půdu, jejich kolektivní síla vzrostla, ale úděl jednotlivců se zhoršil. Zemědělci museli na získání obživy vynaložit větší úsilí než jejich předchůdci a odměnou jim byla méně výživná, jednotvárná strava, více nemocí a vykořisťování.
Kritici pokroku věří, že mezi lidskými možnostmi a štěstím existuje nepřímá úměrnost. Moc korumpuje. Čím více moci lidstvo má, tím usilovněji buduje chladný, mechanický svět, který našim skutečným potřebám nevyhovuje. Evoluce zformovala naši mysl i tělo pro život lovce a sběrače. Přechod k zemědělství a k průmyslu nás odsoudil k nepřirozenému životu, v němž nemůžeme plně projevit své vrozené sklony a instinkty, a proto ani uspokojit své niterné touhy. V pohodlném životě městské středostavovské třídy není nic, co by se alespoň trochu blížilo vzrušení a radosti lovců mamutů po úspěšném lovu. Každý nový vynález nás vzdaluje od ráje.
Nemůžeme ale za každým vynálezem vidět temný stín, jak je to typické pro romantiky. Bylo by to stejně dogmatické jako víra v nevyhnutelný pokrok. Pravda je někde uprostřed.
Na současné úspěchy moderních Sapiens můžeme být hrdí jen v případě, když zcela odhlédneme od osudu ostatních živočichů. Mnoho z onoho opěvovaného materiálního bohatství, které nás chrání před nemocemi a hladem, jsme nahromadili na úkor laboratorních zvířat, dobytka a drůbeže. Miliardy zvířat prošly továrnami na maso, jejichž krutost nemá v dějinách obdoby. Uznáme-li jen zlomek z protestů obhájců práv zvířat, dojdeme k závěru, že průmyslové zemědělství je největší zločin v dějinách. Máme-li hodnotit globální míru štěstí, nemůžeme se zabývat jen spokojeností vyšší vrstvy Evropanů nebo jen mužů. A možná ani ne štěstím samotného Homo sapiens.“
Kniha Sapiens má pokračování s názvem Homo deus, které jsem hned začala číst.
Z hlediska času velice obšírně pojatá, z hlediska hloubky témat lehce povrchní publikace o zdokumentované historii lidstva. Nejzajímavějším a nejpoučnějším znakem knížky je globální náhled na minulost našich předků v kontextu světa a různých civilizací vůči sobě. Harari je mimochodem očividně pohan jak poleno. Jeho názor není nepodobný Dawkinsovu. Takže "zaplaťpánbůh" ten správně realistický.
Něco málo z knihy:
Homo sapiens od nepaměti dělil lidi na „my“ a „oni“. „My“ byla skupina, do které patřil, a „oni“ byli všichni ostatní. Žádné zvíře nejedná v zájmu svého druhu. Žádnému šimpanzovi nezáleží na dobru všech šimpanzů, šnek pro globální šnečí komunitu nehne ani tykadlem, žádného alfa samce lva ani nenapadne, aby se stal králem všech lvů, a u žádného česna v úlu nenajdete nápis „Dělnice všech zemí, spojte se!“
Monoteisté s řádem problém nemají, ale trápí je původ zla. Tato hádanka má jedno logické řešení. Dalo by se tvrdit, že existuje všemocný Bůh, který stvořil vesmír a všechno v něm – a tento Bůh je zlý. Nikdo v dějinách ale na podobnou víru neměl žaludek.
První mimoevropská země, která se pokusila zorganizovat vojenskou výpravu do Ameriky, bylo Japonsko. Stalo se to v červnu 1942, když Japonci dobyli Kisku a Attu, dva ostrůvky u aljašského pobřeží. Zajali deset amerických vojáků a jednoho psa, ale dál k pevnině se nedostali.
První makrohistorická kniha, která se mi dostala do ruky - a jsem okouzlena. Je to taková "kniha údivu"; autor vedle sebe řadí neuvěřitelné množství faktů, prokazuje encyklopedické znalosti nejen historie, ale i sociologie, filozofie, psychologie atd., přitom se propracoval do stavu "vím, že nic nevím" a více klade otázky, než že by na ně odpovídal. Prochází dějiny rodu Homo sapiens, boří s přehledem některé mýty (např. jeden z aktuálně nejrozšířenějších - "tolik násilí ve světě nikdy nebylo") a průběžně se u něj objevuje téměř dětsky formulovaný dotaz "jak je možné, že...?" Nemyslím, že by mi utkvěla jednotlivá fakta - ale sledovat nabídnutý způsob myšlení pro mne bylo fascinující.
Kniha je velmi zajímavá svým rozsahem zasahováním do mnoha oborů. Nicméně mi kniha připadla lehce povrchní a zjednodušující. Některých témat se autor jen lehce dotkne a hned vkládá svůj tvrdý postoj k věci bez dalších faktů a možnosti jiného úhlu pohledu.
Je zajímavý autorův rozhled a schopnost propojení historických událostí na ose vývoje lidského druhu.
Velice svěží, nový, inteligentní a kousavě kritický pohled na všetečného, polointeligentního Sapiense jako logického, avšak bohužel notoricky nezodpovědného správce planety Země, a na jeho vysoce kontroverzní dílo či "dílo". Naše činy hovoří za nás a karma, kterou jsme jako Sapiens vytvořili, nás pomalu dostihuje. Pokud se vám kniha líbí, velmi doporučuji dvě dechberoucí, monumentální, mistrovská díla, Landesovo Bohatství a bída národů a Morrisovo Why the West Rules... For Now.
Před 70 000 lety byli naši předci bezvýznamnými živočichy kdesi v zapadákově východní Afriky a neměli na svůj ekosystém o moc větší vliv než třeba gorily, svatojánské mušky či medúzy. Kdo by tušil, že jednou, a to takřka lusknutím prstu, budou se procházet po Měsíci, štěpit atomy, luštit genetické kódy nebo psát knihy o vlastní historii?
Strhující příběh o tom, jak a proč se tato bláznivá představa stala skutečností, vypráví izraelský historik Yuval Noah Harari ve své knize Sapiens, která se brzy po svém vydání roku 2011 stala mezinárodním bestsellerem a dosud byla přeložena do více než 40 jazyků. Zachytit lidské dějiny v jediné knize o 400 stranách jeví se přinejmenším jako výzva, snad i jako drzá troufalost. O to více však překvapuje elegantní lehkost a jiskřivá pronikavost, s níž se Harari tohoto úkolu ujal a s níž sklenul impozantní myšlenkový oblouk.
Hlavní Harariho tezí a leitmotivem celého díla je tvrzení, že za úspěchem Sapiens stojí epochální vynález: jazyk. Právě díky symbolickému systému umožňujícímu fikci, získal totiž Sapiens schopnost kooperovat efektivně a flexibilně ve velkých počtech. To je možné jen skrze imaginární příběhy, skrze mýty o duchu našeho kmene, o velikých bozích na nebi, o posvátných zákonech, o legitimitě panovníka, o poslání našeho národa, o lidských právech, o penězích a společnostech s ručením omezeným, zkrátka díky sociálně konstruované realitě. Homo Sapiens je především Homo poeticus, tvor vyprávějící příběhy, z nichž splétá složitou síť, které říkáme kultura. Odvíjení těchto příběhů, jemuž říkáme dějiny, Harari ve své knize s mimořádnou literárností rekonstruuje.
Mezi nejpozoruhodnější pasáže knihy patří Harariho provokativní líčení zemědělské revoluce coby pasti, do níž člověka vlákala pšenice a odsoudila jej tak k 10 000 letům dření na poli, filosofující kapitola věnovaná historii lidského štěstí, totiž otázce, zda se Sapiens postupem dějin stával šťastnějším, či provokativní výhled na lidské perspektivy v 21. století, které je podle autora pro Sapiens nejspíš stoletím posledním. Ne však proto, že se náš druh zničí, nýbrž proto, že se vylepší. Po Homo Sapiens přijde Homo Deus, vědomý inženýr vlastní DNA i vlastních fiktivních příběhů.
Kniha vyniká dramatickým spádem, inteligentním humorem a nadsázkou, odvahou k suverénní zkratce, osvěžujícími příklady, a konečně schopností jednoduše a jasně vystihnout jádro problému bez jeho přílišného zploštění. Svým spojením vypravěčského mistrovství s erudicí představuje příklad odborně-popularizační knihy par excellence a aspiruje na vytvoření velmi vlivného narativu, který osloveným rozšíří perspektivy jejich fikčního světa netušeným způsobem.
Nutno říct, že se kniha povedla, autorův styl psaní je lehký a strhující, takže jsem ji dal takřka jedním dechem.
Je to skvělá vstupní brána do studia širokého spektra lidské hmotné i duševní činnosti - některá přirovnání a bonmoty mě rozesmály, jiné poděsily, a zároveň nastolily další otázky.
Znal jsem autora z několika videí na youtube, tak jsem se na knihu moc těšil a nezklamala.
Jde o velmi čtivě zmapované osudy rodu Homo Sapiens napříč tisíciletími. Harari zajímavě komentuje poznatky z mnoha oborů lidské činosti a jejich vývoj - náboženství, zemědělství, průmyslu, geografické objevy, ekonomie, filozofie, sociologie, politiky, ...
Zaujal mě názor, že nejlíp nám bylo jako lovcům a sběračům, a že od neolitické revoluce kdy začal růst počet lidí na světě už se člověk musel začít více ohánět abychom se všichni uživili.
Dlhšie pri čítaní som si kládol otázku ako dokázal niekto zaujímavo a vtipne opísať antropológiu, biológiu, históriu ( áno aj ju o_O ) či sociológiu. Odpoveďou bude výber správnych metód (príklad, premietanie, kladenie otázok) s formátovaním textu (krátke nenásilné kapitoly) a jedinečnej syntéze informácií s pohľadu biológie. Pre mňa inteligentná biblia moderného človeka.
Velice zajímavý, i když ne příliš lichotivý pohled na lidstvo, jeho historii, přítomnost i jeho pravděpodobné směřování v budoucnu.
Harariho knihu jsem objevil náhodou a ze zvědavosti jsem si ji koupil. Hned jsem se do ní začetl a nepustil, protože jsem nečekal, že někdo může napsat o vývoji lidstva tak komplexně, uceleně a zároveň poutavě. Jibro napsal skvělý komentář, se kterým zcela souhlasím.
Originální, zajímavé, přesvědčivé, čtivé, ale hlavně neuvěřitelně komplexní shrnutí dějin současného člověka od pravěku po současnost, korunované vizí blízké i vzdálené budoucnosti, která místy působí dost děsivě. V posledním desetiletí přidala věda další zajímavé dílky do skládačky toho odkud pocházíme a co skutečně jsme, takže všem lidem se znalostmi prehistorie čerpané naposledy četbou Lovců mamutů velice doporučuji. A nejen jim, kniha se také věnuje filozofii, náboženství, ekonomice, nástupu zemědělství, průmyslové revoluci, etice, ekologii atd. je toho tolik, že se to těžko shrnuje, pro názornost jedna myšlenka, co mě hodně zaujala:
"Jak ale udržet víru v imaginární řád, jako je křesťanství, demokracie nebo kapitalismus? Především nikdy nepřiznat, že je to celé vymyšlené. Je třeba trvat na tom, že společnost stojí na objektivní realitě, kterou stvořili velcí bozi nebo přírodní zákony. Je nezbytné tvrdit, že mezi lidmi existují zásadní rozdíly ne proto, že to tvrdí Chammurapi, ale proto, že tak pravil Enlil a Marduk. Lidé si jsou rovni ne proto, že to prohlásil Thomas Jefferson, ale proto, že je tak Bůh stvořil. Svobodný trh je nejlepší ekonomický systém ne proto, že to napsal nějaký Adam Smith, ale proto, že takové jsou neměnné zákony přírody."
Velmi dobrá kniha, které otevře oči v takových maličkostech jako důvod vzniku náboženství nebo proč je Nizozemsko centrem evropského finančnictví. Stejně jako většina moderních knih, chce obsáhnout všechno což mě zpočátku znejistilo, ale nakonec jsem rád že jsem ji přečetl a k několika kapitolám jsem se vracel. Edit: Nakonec jsem si ji koupil :)
Štítky knihy
evoluce náboženství antropologie humanismus evoluční biologie civilizace Bůh a člověk dějiny lidstva člověk a společnost
Autorovy další knížky
Kniha Sapiens: Stručné dějiny lidstva je v
| Právě čtených | 225x |
| Přečtených | 1 650x |
| Čtenářské výzvě | 188x |
| Doporučených | 180x |
| Knihotéce | 510x |
| Chystám se číst | 1 075x |
| Chci si koupit | 346x |
| dalších seznamech | 17x |
Na začiatku mi kniha pripadala príliš kritická ku všetkému- človek bol lovec, bolo to zlé, človek bol zberač, bolo to zlé, človek začal hospodáriť, bolo to tiež zlé. Od ďalšej štvrtiny knihy, to celé prešlo na zaujímavý popis ľudského spoločenstva, na spájanie súvislostí o vývoji kultúry, rovnocennosti/nerovnocennosti, a pod.
Ak čo i len trošku premýšľate nad osudom ľudstva, tak Vás tu neprekvapí nič nové, ale podá vám to ucelenejšiu predstavu.
Čo ma prekvapilo, bola posldná kapitola, ktorá sa venovala pocitom šťastia , ktoré teda mnoho kníh neskúma.
Odborníkom sa kniha nebude páčiť, pretože im bude pripadať príliš vágna, ale laikom, ktorí si o tom radi niečo prečítajú, bude pripadať úchvatná a poučná.