S láskou, Lukov
Mariana Zapata
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/464121/bmid_s-laskou-lukov-dTd-464121.jpg
4
1089
1089
Kdyby někdo požádal Jasmine Santosovou, aby popsala posledních pár let svého života jediným slovem, určitě by bylo neslušné. Po sedmnácti letech – a bezpočtu zlomených kostí a nesplněných slibů – tuší, že se doba, kdy ještě bude soutěžit v krasobruslení, chýlí ke konci. Ale když přijde životní nabídka od arogantního idiota, kterého si posledních deset let představovala, jak ho strká pod rozjetý autobus, Jasmine možná bude muset všechno přehodnotit. Včetně Ivana Lukova. Vtipný tzv. slow burn příběh o rodící se náklonnosti mezi dvěma mladými lidmi v atraktivním prostředí krasobruslařských soutěží. Typický autorčin styl vyprávění z pohledu hlavní hrdinky, rázné dívky, která se musí prosadit v tvrdém konkurenčním prostředí a využít životní příležitosti i za cenu toho, že jí může dosáhnout jedině v partnerství s nenáviděným kolegou.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , Fragment (ČR)Originální název:
From Lukov with Love , 2018
více info...
Přidat komentář
Jak už je u Zapaty zvykem, tak je to zase milá a pomalá romantika. Opakují se tam podobné situace jako z Kultiho. Plus vidím v tom, že konec nebyl příliš sexuální a také skončil jinak než ostatní příběhy. Bohužel vážně zbytečné scény, kde se hlavní hrdinka stále dokola opakuje a Ivan ji stále dokola utěšuje. To už by si spisovatelka mohla odpustit a hned by to bylo kratší a čtivější. Dlouho se příběh táhl, ale ke konci to samozřejmě krásně dopadlo.
Zbytecne dlouhy. Zbytecna kvanta popisu zbytecnych udalosti. A naprosto nevyuzity potencial ze zacatku knihy. Prumerny americky film o krasobrusleni nebo serial na netflixu je zajimavejsi nez tohle.
Proc je to tak dlouhe, jsem vazne nepochopila, kdyz to nemelo zadny dej a konec byl sesmoleny na rychlo na poslecnich dvaceti stranach, coz me nemelo moc prekvapit… tak to bylo u obou predchozich knih.
Vlastne i hlavni hrdinka je prakticky ta sama, je jedno, jestli krasobruslarka nebo fotbalistka, a o protejsku plati to same. Zapata proste zkusila opisovat sama od sebe a ackoliv to u Kultiho tak nejak vyslo, tohle uz bylo vazne… zbytecne.
Timto s autorkou koncim, protoze se nesnazi psat nic noveho, jen drzi linii “deje”, postav a zaveru u vsech knih naprosto stejne. To muzu rovnou cist dokola jednu knihu a ty jeji to nebudou.
To byla taková krásná, milá knížka. Neskutečně jsem se bavila, to jejich dobírání bylo super. Knížku jsem si fakt užila. Doporučuji
Četlo se to jedna báseň. Chvilku mi trvalo si zvyknout na svéráznou hlavní hrdinku, ale pak jsem si ji oblíbila. I když musím říct, že mi přijde, že Zapata má ty postavy dost podobné - no, uvidíme, co přinesou další její knihy. Dost mi tady chyběl pohled Lukova, pasoval by tu přesně. Taky by možná nebylo na škodu knihu rozdělit na dva díly a trochu se podívat i na to, jak byli spolu, takhle to bylo bum prásk a byl konec. A z nějakého důvodu mi jméno Ivan vůbec k postavě nesedělo.
Nejlepší autorka, všechny knihy jsem četla a všechny byly úžasné.
Líbí se mi, jak autorka mění prostředí, jednou to byl fotbal, pak hudba a teď krasobruslení.
Odmalička miluju krasobruslení a když jsem se dozvěděla, že tato kniha vyjde v češtině, byla jsem štěstím bez sebe.
Musím se přiznat, že jsem dlouho nečetla knihu, která by mě tak moc pobavila a pohladila po srdíčku. Skvělá hlavní hrdinka, která se sebou nenechá zametat a Ivan Lukov? No ten je prostě k sežrání. A musím se přiznat, že u toho epilog mi dojetím i slzička ukápla :-D
Styl psaní autorky mě moc baví a já si díky němu užila celou tuto skvělou krasobruslařskou knihu.
Knihu S láskou, Lukov jsem si hrozně moc užila a já vám ji mohu jen a jen doporučit.
P.S. !Spoiler! Když koukám na krasobruslení a bruslař/ka vyskočí, jsem napjatá jestli se něco nestane a v této knize tomu nebylo jinak. Celou dobu jsem se děsila toho, kdy se tam něco opravdu pokazí a neumíte si představit, jak se mi ulevilo, když se nikomu nic nestalo:-)
Bože, to bylo tak dokonalé. Miluju to.
Mariana se právem řadí mezi mé oblíbené autorky. Ona ví jak na mě.
Zamilovala jsem se do hlavních postav. Líbilo se mi jak se mezi sebou kočkovali a jak si nadávali, aniž by se naštvali jeden na druhého. Líbilo se mi, jak si hlavní hrdinka šla za svým snem. Jedna věc mě na ní trochu štvala, jak byla tvrdohlavá a chovala se jako malé dítě, ale chápu, že to neměla jednoduché, Ivan ( Váňa :D) byl neoblomný a neústupný. Zkrátka to k tomu příběhu patřilo.
Miluju to, škoda jen, že to mělo tak málo stránek, i když to je celkem objemnější kniha, já chtěla zkrátka víc.
Doporučuji všem.
Autorka opět nezklamala. Sice chvíli trvalo, než se to rozjelo, ale bylo to naprosto dokonalý. Prostředí krasobruslení bylo skvělé a hrozně jsem si ho užila. Jasmine byla dobrá a silná hlavní hrdinka. Zbožňovala jsem ji i celou její rodinu. Ivan byl taky skvělí, i když trochu zahalený do tajemna, jak si chránil svoje soukromí. Milovala jsem jejich společné hádky a hašteření, u který jsem se nejednou smála nahlas. Ostatní postavy byly taky vtipné a hrozně super. Určitě si knížku ještě někdy přečtu.
Miluju! Miluju! Miluju! Jediná vada je, že těch stránek není víc! ... Zapata jen potvrdila (pro mě už po třetí), že je génius. Moc se těším na další její knížku.
Dříve jsem měla dny, kdy jsem byla schopná prosedět spoustu hodin u videí o krasobruslení a naprosto jsem ujížděla na všech dílech Ledového ostří, takže na knížku z krasobruslařského prostředí jsem se těšila moc. Jako takhle, tohle byla moje první knížka od Zapaty a obávám se, že i poslední.
Asi největším problémem téhle knihy je to, že je až moc dlouhá. Já chápu, že se jedná o slow burn romantiku, ale tam se skoro vůbec nic nedělo. Autorka je schopná rozvést jednu myšlenku i na čtyři stránky, a když se konečně začne dít nějaké vzrůšo nebo se začne řešit nějaký problém, hrozně rychle se to utne a takové ty závažné záležitosti, jako je například stalking zde třeba vůbec nebyly dořešené, což mě dost mrzelo. Moc tomu nepomáhá ani zabedněná hlavní hrdinka, která se většinu času chová naprosto příšerně. Lukov mě sice se ze začátku štval a nechápala jsem, co na něm všichni v té knížce vidí, ale nakonec jsem si ho celkem oblíbila.
Ale abych jenom nekritizovala, musím uznat že ta romantická linka mezi nimi mě fakt bavila a epilog o pár let později byl prostě hrozně sladký. Navíc zde bylo krásně vykreslené celé to prostředí krasobruslení a líbilo se mi, že jsme tak měli možnost poznat ten sport i z druhé strany. A i když mi úplně nesedl autorčin styl psaní, čtivost se tomu musí nechat a garantuji vám, že se jako já u čtení dokonce i párkrát zasmějete.
3⭐/5⭐ Věřím, že si tahle knížka najde spoustu příznivců, ale já už teď vím, že Zapata asi nebude nic pro mě.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros Media
Přesně tohle jsem od knížky potřebovala! Dokonalou slow burn romantiku s mou oblíbenou hate to love romantickou linkou a sympatickými hlavními hrdiny, kteří si jdou za svými sny.
Tentokrát žádné nechutnosti, žádný fekální humor, jen krásně drzé dialogy a opravdu vtipné scény, až jsem se několikrát smála nahlas.
Je úplně jedno, jestli píše Zapata o fotbale nebo o krasobruslení, pokud píše tak skvěle postavený příběh, jako v Kultim, je to jasná výhra. (I když jsem popravdě měla po dočtení nutkání zkouknout pár krasobruslařských videií, což se o fotbale říct nedá. :D)
Hlavní hrdinka Jasmine je přesně moje krevní skupina. Má kolem sebe jen své nejbližší, kteří ji chápou, je krutě upřímná, cholerická a často se kvůli tomu dostává do potíží. Naopak Ivan Lukov je miláčkem všech a dosáhl v krasobruslařské kariéře všeho, o co se Jasmine celou dobu marně snažila, není tedy divu, že Ivana nemůže vystát. Když ale Jasmine dostane nabídku být Ivanovou partnerkou v krasobruslení, je to její poslední šance, jak si splnit svůj sen, a tak i přes vzájemnou nevraživost začnou spolupracovat.
Celou knihu jsem přečetla prakticky za dva dny, a přitom je to pěkná bichle, vážení. Ale u Zapaty to (až na výjimky, že průšvihu Malychine?) ani jinak nejde. Její styl psaní je návykový, od příběhu se dá jen těžko odtrhnout a musíte číst v kuse až dokonce. Opět zde nechybí boží přezdívky (Kulička a Satan? Ano, prosím!) a skvěle vykreslené rodinné zázemí Jasmine.
Co dodat? Kdyby se mě teď někdo zeptal na nejlepší knihu, kterou jsem zatím letos četla, je to tato.
Tento příběh je jedním slovem úžasný! Nechybí mu nic. Je zde milá pomalá romantika, ale určitě se nebudete nudit.
Tak přesně tohle jsem potřebovala. Krásnou romantickou knihu, plnou humoru. Autorka má velice čtivý styl psaní. Ohromně mě to bavilo číst.
Určitě si přečtu i její další knihy.
Musím i já přiznat, že jsem byla Malychinem namlsaná, ale také díky tomu na „hrubší“ mluvu připravená. Krasobruslení se mi líbilo již od školních let (což je hodně dávno), kdy jsem ho v televizi sledovala a obdivovala výkony na ledě. Jasmine je houževnatá, tvrdě cílevědomá mladá žena, která chce „ještě“ dosáhnout svého snu, jenže jí nic nevychází. Léta ubíhají a přichází pocit naprosté frustrace, když dostane nabídku stát se na rok partnerkou mistra všech soutěží Ivana Lukova. Oba se znají a vědí o sobě, přestože Jas je kamarádkou Ivanovy sestry Kariny, bylo vždy jejich setkání katastrofou. Moc se mi líbila rodina Santosových – Sebastian, Jonathan, Tali a Ruby, jejich partneři Aaron i James, obdivuhodně obětavá maminka i její poslední manžel Ben. Myslím, že načerpat tolik rozmanitých informací a životních zkušeností k sepsání knihy dalo M. Z. zabrat.
Achjo..zase přečteno..i když sem ze začátku měla problém se začíst, tak poté sem knihu nerada odkládala..milovala sem špičkování mezi Ivanem a Jasmine..moc sem jim fandila..škoda, že tak skvělé knihy sou přečtené během chvilky..těším se na další knihu od autorky, protože je fakt skvělá a moc mě baví
Hmm....u téhle knížky začnu s kritikou. První věc, která mi vadila byla hlavní hrdinka, Jasmine, krásné jméno, ale ta povaha... Vážně jsem jednu chvíli málem knihu odložila nedočtenou, a to se mi nestává, vlastně nevím, kdy a jestli vůbec jsem někdy něco takového nějaké knížce provedla, spíš ne. Jasmine byla mimo, byla sprostá a svým způsobem zlá, zlá i na hlavního hrdinu, Ivana, který by si zasloužil metál za to, že se jí snažil neustále pomáhat a dokonce ji měl rád, ve skutečnosti by to bylo zcela určitě jinak, ale romantický příběh snese ledacos. Nejvíce mi vadila scéna, kdy doopravdy chtěla svého partnera kopnout do hlavy, bruslí, s nabroušeným ostřím a několikrát jeho a dokonce i sebe ujistila, že to opravdu udělá, pokud jí pustí nohy, nebo pokud by měla potom s kým závodit. Tohle do takového žánru skutečně nepatří a bylo to úplně mimo, viděla jsem člověka, co dostal nožem brusle do hlavy, ne, není to vtipný Mariano Zapato, a to tak, že vůbec. Chci Sal z Kultiho... Nechápu, oč autorce šlo, snad nějaký nezdařilý pokus a psychologický vývoj hlavní hrdinky? A co to rozpracované, ale nedopracované téma stalkingu? Další věc, která mi trochu vadila byla ta romantická stránka věci, totiž její absence, chápu záměr slow-burn romantických příběhů, ale tady to bylo tak pomalé, že to pak bylo až k smíchu, takhle to prostě podle mě nefunguje.
Kritiky bych našla víc, jenže na druhou stranu, líbilo se mi prostředí a příběh mě donutil podívat se na nějaké jízdy a vyhledat si krasobruslařské páry a konečně jsem pochopila, proč se mamce tenhle sport, který já doteď nepovažovala za sport, tolik líbí. Ivan Lukov je snem každé dívky a ženy, mým teda určitě, navíc, zachraňuje psy, králíky a dokonce prasátko, chci prasátko... A přečetla jsem knihu za jeden den, to se vzhledem k délce také počítá, takže to nemohlo být tak špatné. Nebo jsem na takovou knížku měla prostě náladu. Za mě tedy klady vyvážily nedostatky. Dnešní hodnocení je za mě subjektivní, a to tak, že až váhám, ale nakonec, takhle to s hodnocením jakéhokoli umění prostě je.
Fuhaa... no jsem ráda, že to mám za sebou popravdě. Nebudu lhát, protože prokousat se těmito téměř pěti sty stránkami byl trochu oříšek. Mně se od autorky poměrně líbila kniha Rytmus, já a Malychin, proto jsem se rozhodla se vrhnout i do krasobruslařského prostředí. Avšak zde mi nejspíše nesedlo ani chování hlavní hrdinky, ani celkově dějová linie. Pomalá romantika byla opravdu pomalá, až jsem začínala uvažovat nad tím, jestli vůbec nějaká romantika přijde na scénu. Vadily mi časté nehezké výrazy Jasmin, mířené proti Ivanovi. Také kapitoly na mě byly rozhodně příliš dlouhé a ke konci už jsem řádky spíše jen prolétávala očima. Ovšem musím pochválit námět nepodporujícího neboli nechápajícího otce či nelichotivé zprávy od anonymů, protože to už k takovýmto sportům patří. Rozhodně by se tedy všechny ty rodinné vztahy daly popsat lépe, ale chápu, že psychologie postav není asi cíl autorky. Spoustu situací bylo samozřejmě totální klišé, i když to se vyskytuje ve většině young adult knih. Netvrdím tedy, že kniha je špatná, pouze očividně nejsem cílovka, jelikož se už zaměřuji raději na vyspělejší knihy s hlubší tématikou.
„Jen máločeho člověk v životě litoval víc než toho, co nikdy nezkusil. A kdybych tuhle příležitost nepopadla za pačesy, litovala bych toho mnohem víc, než kdybych to neriskla.“
(SPOILER)
Tohle byla moje první Zapata a ačkoliv jsem slyšela tu chválu všude kolem a i já sama věřila, že to musí být dobré, tak i tak jsem nevěděla do čeho úplně jdu. Každopádně, jak se ukázalo hned v úvodu, strach jsem rozhodně mít nemusela. Styl mě bavil, mělo to svoje příjemné tempo, teda až asi na dvě situace, kdy se řešila jedna věc na milion stránek (zvlášť jedna), což bylo zbytečné, trochu otravné a kapku na škodu. Nenudila jsem se ale, pořád se něco dělo, plno akce - vážné nebo vtipné. Myslím, že tenhle počin autorka zvládla velmi dobře.
Hlavní hrdinka Jasmine se mi líbila, měla jsem jí ráda. Byla pěkně od rány a o to byla lepší, hrozně mě bavila. Byla mi blízká i věkem, což hodně cením. Líbilo se mi, že šla za svým snem, že se nevzdávala, že bojovala vůči všemu a všem. Byla silná a já ji za to obdivovala, protože sakra, ten její život/harmonogram nebyl vůbec pěkný a lákavý. Zvlášť, když navíc musela ještě chodit do práce, kvůli financím. Líbila se mi její rodina, se kterou se sice dokázala špičkovat, ale milovala je a oni ji. Překvapila mě, jak je velká a rozmanitá. Mrzel mě její táta, ale jsem za ni ráda, že se to dalo celkem do pořádku. Člověk jí jen musel fandit a držet palce, protože si to sakra zasloužila.
Druhý hlavní hrdina Ivan, člověk, kterého jsme vlastně moc neznali, především proto, že si chránil soukromí, mě osobně zaujal hned. Byla pravda, že byl trochu zahalen "tajemstvím" jako kdo vlastně pořádně je, ale netrvalo dlouho a zalíbil se mi a oblíbila jsem si ho, maximálně. A když jsme měli možnost ho poznat víc, tak mi ukradl srdce. Byl neskutečný, dobrosrdečný, neskutečně hodný, nesobecký a lidský. Co všechno dokázal, kým byl, jak se choval na svůj věk. Byl bohatý, uznávaný, medailista, ale když si z toho nedělal srandu, aby to vpálil Jas, tak to nikomu necpal, nechlubil se tím. Byl normální. Líbilo se mi, jaký je, jak dokáže pomoci lidem i zvířatům. Bavil mě a užívala jsem si jeho okamžiky na papíru. Byl super.
Ti dva dohromady byla pohroma. Nedokázali se netitulovat nadávkami, nezesměšňovat se a být v klidu. To jejich kočkování jsem zbožňovala. Spolu dokázali být neuvěřitelní, hrozně vtipní, i když si nadávali. A pak se to začalo lámat, přišla důvěra a další životní věci, které je víc a víc stmelovali. Byli neuvěřitelní a já si je užívala. Co se týče romantické linky, bože, ano, ty zvěsti o tom, jak je to pomalé byly pravda. Místy jsem málem vyletěla z kůže a zabíjelo mě to, ale i tak to bylo skvělé. Zvlášť, když se to (vy)stupňovalo. Ono se to ukazovalo už když se děli věci, kdy se o Jas Ivan staral, když byla nemocná anebo ji jen objal, protože to potřebovala. Když jí řekl to, co řekl anebo jen měl o ní strach a dokázal zuřit kvůli něčemu, co ho svým způsobem nemuselo zajímat. Cítila jsem to tam a moje romantická duše začala poskakovat s pompony do vzduchu. :D Prostě - konečně!
Děj je tedy zasazen na sportovní stadion s ledem a s krasobruslaři, kteří neskutečně dřou. Takové prostředí jsem ještě neměla tu čest poznat v knize a bylo to hrozně originální, hrozně fajn. Líbilo se mi to a bavilo. Kniha obsáhla dlouhou časovou linku, takže jsme krásně sledovali ten vývoj. Je tedy pravda, že se mi zdálo, že nějaké informace, které tam jsou v průběhu stokrát zmíněny nemají vysvětlení, což mě upřímně pěkně štvalo, protože prostě člověk to potřebuje vědět, aby ta skládačka byla celá a dávala smysl. Něco se vysvětlilo téměř až na konci!, fajn, ale něco mi přišlo, že nebylo vysvětleno vůbec, jen tam něco prolítlo, což je škoda. Ale to jsou spíš takové drobnosti, které samostatnému příběhu úplně neuškodí, jelikož ten zbytek, ta většina to vyvažuje nebo spíš vytahuje.
Na epilogy jsem vysazená, protože většinou jsou ještě sladší než zatracený klišé a jen občas se stává, že tomu tak není a tady to nebylo. Díky bohu! Tenhle epilog se mi hrozně líbil a po dočtení z toho mám hrozně dobrý pocit a člověk se musí usmívat, jakože fakt. Tohle se povedlo a jsem za Jasmine a Ivana hrozně ráda. Přála jsem jim tom. Bylo to krásné - a nejen závěr knihy, ale vlastně ten celek. Protože opravdu, od nenávisti k lásce je fakt jen krůček. Tohle byl jeden z mnoha důkazů. Tohle já můžu. Taky musím zmínit, že kniha je vyprávěna jen z pohledu Jasmine, což určitě není špatně, ale někdy bych si přála, aby do toho mohl kecat i Ivan. Protože prostě mě zajímá, co si myslí nebo jak to měl on. Ale není to žádná výtka. Zapata se mi trefila do vkusu a rozhodně nebudu váhat se pustit do jejích dalších knih, na které se už teď těším. Bylo to zajímavé, originální, čtivé, hodně vtipné, skvělé postavy, jejich dialogy a chování. Tenhle naducaný počin ráda doporučím a hodnotím (i přes drobné mouchy, které mě tam prudily), plným počtem, protože tohle si to zaslouží. :)
To Byla tak krásná knížka! Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Styl psaní mi neskutečně sedl, po přečtení knihy se cítím tak pozitivně naladena!
Štítky knihy
přátelství láska rodina krasobruslení důvěra bruslení
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kulti |
| 2021 | S láskou, Lukov |
| 2020 | Rytmus, já & Malychin |
| 2022 | Srdcem proti zdi |
| 2023 |  Drahý Aarone |
Hodně mi to připomínalo Kultiho, příběh se vyvíjí v podobném slow-burn rytmu, obě hrdinky nadevše milují sport který provozují a obě hlavní mužské postavy jsou úspěšní sportovci schopni velice upřímné lásky. Moc se mi líbil překlad, ale i autorčin um nepřehnat hašteření hlavních postav. V Malychinovi to bylo do očí bijící a až nepříjemné, Lukov s Koulí byl tak akorát, přesně vyvážené. Ikdyž mi vše Kultiho hodně připomínalo, pořád jsem si příběh strašně užívala. Akorát se nemůžu rozhodnout kdo z těch chlapů je lepší, Lukov nebo Kulti