S láskou, Lukov
Mariana Zapata
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/464121/bmid_s-laskou-lukov-dTd-464121.jpg
4
1089
1089
Kdyby někdo požádal Jasmine Santosovou, aby popsala posledních pár let svého života jediným slovem, určitě by bylo neslušné. Po sedmnácti letech – a bezpočtu zlomených kostí a nesplněných slibů – tuší, že se doba, kdy ještě bude soutěžit v krasobruslení, chýlí ke konci. Ale když přijde životní nabídka od arogantního idiota, kterého si posledních deset let představovala, jak ho strká pod rozjetý autobus, Jasmine možná bude muset všechno přehodnotit. Včetně Ivana Lukova. Vtipný tzv. slow burn příběh o rodící se náklonnosti mezi dvěma mladými lidmi v atraktivním prostředí krasobruslařských soutěží. Typický autorčin styl vyprávění z pohledu hlavní hrdinky, rázné dívky, která se musí prosadit v tvrdém konkurenčním prostředí a využít životní příležitosti i za cenu toho, že jí může dosáhnout jedině v partnerství s nenáviděným kolegou.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , Fragment (ČR)Originální název:
From Lukov with Love , 2018
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Bohužel musím jít proti proudu.
Eh...to nebylo dobrý, vážně ne.
Skoro 500 stránek čteme o buchtě, která má v hlavě totální hokej (jo a závodí v krasobruslení, možná měla přeci jen v mládí jít na ten hokej), protiřečí si, neustále se soudí a vnitřně brečí v nesmyslných situacích.
Já myslela, že ji fláknu na každé stránce, co autorka popisovala její stavy + bych preventivně flákla i její totálně pošahaný rodině...
Miluju krasobruslení a oddychové čtení, ale všechno kolem bylo utopeno v samých, do kolečka a na palicu se opakujících pasážích:
"Nasedni si"
"Ne"
"Ano"
Hajzl...
"Říkám, nasedni si"
"Ne"
"Ano"
Debil....
Když tohle čtete po stopadesátý, chcete se oběsit...
Jediný plus knížce za Lukova, ten toho totiž moc neřekl, takže neměl co zkazit...
Moje třetí kniha od Zapaty. Opět se jí nedá upřít velká čtivost, byť jsou jednotlivé romantické příběhy skoro jako přes kopírák. Zavítáme zde do krasobruslařského prostředí a nutno říci, že zrovna tohle mě na knize bavilo nejvíc (autorka sama zmiňuje třeba film Ledové ostří, který i já mohu doporučit, ovšem pouze první díl, ne ty další natahovačky ;), pokud máte taky krasobruslení rádi, tak určitě mrkněte i na seriál z minulého roku Spinning Out). Každopádně knihu doporučuji všem, kteří mají v lásce slow-burn a hate-to-love romantiku. Hlavní hrdinové jsou sympatičtí a Jasminina praštěná rodina je skvělá:-D. Kulti ale pro mě stále vede !!
Moc milá knížka, hodně slow burn, jak jsme od Zapaty zvyklí, a samozřejmě hate-love vztah. Jediné, co mi tam tentokrát vážně chybělo, byly i kapitoly z pohledu Ivana. To by tomu dodalo jiskru.
Byla fajn, i když mě ta holka chvilkama strašně vytáčela tal i tak jsem si to čtení moc užila. I když za mě zůstává mou srdcovkou zůstává Kulti ten se mi líbil ze všech nejvíc.
Tak tohle byla paráda! Knížky Mariany Zapty jsem brala jako příjemné, vtipné oddechovky, které jsou ale průměrné. Pobavíte se u nich, ale neřeší nic převratného a dlouho mi v hlavě nezůstanou. No to o této knížce rozhodně říct nemůže. Je boží! Knížka je čtivá a nemohla jsem se od ní odtrhnout a potřebovala ji, co nejdřív dočíst.
Moc se mi líbilo prostředí krasobruslení, které se v knížkách moc neobjevuje. Navíc mi z laického pohledu přišlo, že to měla autorka pěkně nastudované a věděla, o čem píše. Ono na krasobruslení se krásně kouká a člověk by skoro ani neřekl, kolik zatím musí být dřiny a bolesti.
U Jasmin se mi hrozně líbilo, jak je svá, nebojí se říct, co si myslí. I když na začátku možná až trochu moc přemýšlela. Ivan... No kdo by si ho nezamiloval?! Užívala jsi si, jak se o Jasmin staral a vždy tam byl pro ní. Mezi oběma postavama fungovala skvělá chemie, ať už na začátku když se vzájemně hašteřili, nebo na konci když si k sobě našli cestu.
Z knížky musí vypíchnout monolog maminky Jasmine k nahým tělům v časopise, ten byl naprosto dokonalý! A pak se mi moc líbil epilog.
Jednoznačně nejlepší knížka autorky a musím říct, že mě velmi mile překvapila.
Další kniha Mariany Zapaty je za mnou! Autorka má svůj specifický styl psaní, který se dá snadno rozpoznat. Vždy si drží svůj typický nevybíravý humor, svéráznou hlavní hrdinku a nezvyklé, povětšinou sportovní prostředí, kde se příběh odehrává. Ani tady tomu nebylo jinak. Jasmine aneb ledová princezna, co si nenechá nic líbit, nevěří lidem a nejde daleko pro ostrá slova. Naproti tomu Ivan, nejen idol dívek a žen, výborný sportovec, ale rovněž skrývající takovou tu něžnou "mazlíkovskou" stránku, díky které byste ho nejraději umačkali, protože prostě, kdo by nemiloval Váňu? Musím však říci, že ty jejich vzájemné roztržky za začátku, mě možná bavily úplně nejvíc z celé knížky, přestože Ivan se posléze projevil jako skvělý romantický hrdina. Nicméně, autorka se v druhé polovině knihy dle mého příliš soustředí právě na různé nenápadné zamilované momenty mezi ústředním párem, doprovázené menšími skoky v čase, na úkor kterých vše ostatní trošičku ustupuje do pozadí a působí jenom jako potřebná kulisa. Závěrem se tedy jedná o pěkný příběh, ale Kulti pořád vede!!!
To byla zase nádherná "pohádka" ze sportovního prostředí. Krasobruslení miluju! Ivan i Jasmin byli skvělí. Jejich špičkování mě moc bavilo a vůbec jsem se nenudila. Rozhodně stojí za přečtení!!!
Krásný příběh ze světa krasobruslení. Bylo to plné sarkasmu, houževnatosti a lásky.
Príbeh s pomaly sa rozvíjajúcou romancou na akú sme u autorky zvyknutí! Veľmi pekné. Páčila sa mi chémia medzi hrdinami, sarkastické poznámky a ich doťahovanie bolo ozaj zábavné. Celkovo som sa vedela vžiť do tej súťažnej atmosféry. Jasmine bola niekedy ozaj otravná, so svojími myšlienkovými pochodmi ale Ivan to vyvažoval svojim prístupom. To čo mi vadilo pri predchádzajúcich príbehoch tak aj tu - keď už sa konečne dali dokopy tak sa to rýchlo skončilo :) plus mám dojem, že niektoré veci by som ja osobne chcela dovysvetlovať ale inak nemám vážnejších námietok a som spokojná :)
Je to už pár dní co jsem knihu dočetla a pořád jsem stejně nadšená! Mám ráda tento styl romantiky, mám ráda styl Mariany. Kniha je čtivá a zábavná ( smála jsem se nahlas). Líbí se mi, že celou knihu čekám na něco i když vím, že to příjde ale jde o tu cestu. No a navíc zbožňuju filmy o krasobruslení! Ledové ostří? To jsem viděla snad milionkrát a tahle kniha se tomu podobala prostředím a také tím “od nenávisti k lásce” Doporučuji všem co mají rádi pomalou romantiku.
Příběh je napsaný velice čtivým jazykem, stylem vyprávění a vtipnými dialogy (nejen) mezi hlavními postavami, které snadno vtáhne čtenáře do děje a nepustí před koncem příběhu. Autorka v ději nepoužívá příliš popisů a naopak poměrně akčně a především pomalu rozplétá jednotlivé nitky příběhu, takže se čtenář při čtení nenudí až do poslední řádky. :)
Příběh lze zcela jistě pochválit za zajímavé prostředí, ve kterém se odehrává a odhaluje silné i slabé stránky, které jsou součástí světa vrcholového krasobruslení.
Osobně se mi líbila vedlejší dějová linka připomínající nástrahy života na sociálních sítí (např. ztrátu soukromí, stalking, šikanu, zneužití fotografií atd.), jichž by si měl být vědom každý uživatel těchto služeb či aplikací.
Jako nedostatek zde lze uvést, že je celý příběh postaven na řadě klišé, generalizací, stereotypů a také, že podobnou zápletku mezi hlavními postavami lze nalézt ve velkém množství románů pro ženy a dívky.
S láskou, Lukov bych je jedním z nejlepších románů, který jsem četla z tohoto žánru a mohu jen všem vřele doporučit k přečtení. :)
(SPOILER)
Když jsem od autorky dočetla knihu Rytmus, já a Malychin, byla jsem přesvědčená, že po další knize nikdy nesáhnu. Jenže hned, co jsem si tohle řekla, čekala na mě ve schránce knížka From Lukov with Love, kterou jsem si s velkým nadšením objednala asi měsíc předtím, než jsem se pustila do Malychina. Měla jsem tehdy opět období, kdy jsem trávila hodiny na youtube koukáním na krasobruslení a měla jsem chuť přečíst si něco z krasobruslařského prostředí. Když už jsem knihu měla v ruce a vyhodila za ní tolik peněz (jo, ten paperback stál šest stovek), řekla jsem si, že zkusím alespoň pár stránek a kdyžtak to odložím. A jelikož mě nic extra nevytočilo, dočetla jsou to až do konce. I když mi to trvalo přes měsíc.
A nyní slyšte verdikt. :D
Co musím na knize hodnotit pozitivně, je to, že neobsahovala nechutné vtipy jako Malychin (nebo jsem jim v angličtině nerozuměla, to je taky možnost). Žádný vtipy o kadění, pohlavních nemocech, tělesném ubližování a růžových okurkách… se nekonaly. A pokud ano, tak jen v omezené míře, kterou dokážu snést. Prostě když to srovnávám s Malychinem, Zapata se fakt hodně krotila. Pokud ale nemáte s Malychinem zkušenost, možná vám to stále bude připadat moc, zejména sprostými slovy se rozhodně nešetří (ale jelikož je to NA a ne YA, mně to nevadilo).
Hlavní hrdinka Jasmine byla trochu osina v zadnici, ale přesto jsem si ji oblíbila. Lukov mi místy připomínal (alespoň vzhledově a podle ruského jména) Malychina, ale NAŠTĚSTÍ se z Lukova vyklubal docela sympaťák. Docela. Zase to nepřehánějme.
Jasminina rodina byla skvělá a prostředí bylo opravdu docela fajn, i když místy to bylo trochu přitažené (nikdo nevydrží půl roku spát jen 3 hodiny denně a zbytek dne trénovat, to fakt ne). Líbila se mi „hlubší myšlenka“ v zápletce s otcem. Romantika měla dobře nakročeno, a myslím, že bych hlavním hrdinům i docela fandila, ALE…
Je tu jedno velké ale.
A to, že ta kniha BYLA NESKUTEČNĚ DLOUHÁÁÁÁÁ. Moje vydání mělo 500 stran a kdyby se to zkrouhlo na polovinu, opravdu by to vůbec ničemu nevadilo. Kapitoly byly nekonečné, obsahovaly předlouhé dialogy, neustálé mrkání, zírání a mračení se. (Pokud jste viděli můj Reel, určitě víte i kolikrát bylo použito slovo mrkat.) Skoro nic se v knize nedělo – jako fakt. Vypravěčka někdy potřebovala i čtyři strany, aby ze sebe dostala jednu jedinou myšlenku. V knize chybělo JAKÉKOLIV drama. Největší vzrůšo bylo, když si hlavní hrdinka zvrtla kotník a když Lukov přišel na to, že hlavní hrdince chodí tak trochu nevyžádaná pošta. Což je další věc, nad kterou bych se ráda pozastavila.
Stalking není sranda. A když mi došlo, že v téhle knížce bude zmíněno, byl to jeden z důvodů, proč jsem ve čtení pokračovala, protože mě zajímalo, jak se to v příběhu vyvine. Haha, lol, vůbec nijak. Což mě opravdu hodně zklamalo. Na několika stránkách hlavní hrdinka vypráví o tom, jak ji to jeden čas drtilo a ničilo, až si musela zrušit sociální sítě, aby její „fanoušek“ neměl přístup k fotkám a považovala to tím za vyřešené. Kromě toho, že takto to v reálném životě často nefunguje, když hlavní hrdince začala nevyžádaná pošta chodit znovu, nejen, že to nikomu neřekla (rodině, ani policii), ale ještě se tvářila, že „o nic nejde“, ale přesto si dopisy schovávala „v nočním stolku, aby měla důkaz, kdyby se něco stalo“. Tohle téma je těžké a chápu, že autorka tím nechtěla kazit atmošku, ale tak to prostě neměla zmiňovat vůbec. Rozhodně ne jen proto, aby se Lukov mohl v jedné chvíli zachovat „ochranitelsky“ a odvléct hlavní hrdinku k sobě domů. Pokud někdo dostává takovéto dopisy, není to „pohodka“ a je opravdu nutné někomu se svěřit (rodině, policii, kamarádce), už jenom kvůli vlastnímu bezpečí. Protože dopisy to často nekončí.
Bylo tam ještě pár drobností, co se mi nelíbilo – jak se Lukov choval na začátku k hlavní hrdince, když spadla, jak si neustále dělal srandu z její váhy a to, kdy jí poprvé oznámil, že jí miluje (to bylo fakt uuuh!). A absence jakéhokoliv milostného napětí tomu taky nepomohla.
Ale jinak mohu konstatovat, že to bylo… čitelné. Mělo to skvělý potenciál, občas jsem se dokonce zakřenila (to jsem od tebe nečekala, Zapato), ale ta délka byl za mě opravdu problém. Do čtení jsem se nutila a ke konci mě to už spíše obtěžovalo, takže jsem si to „velké finále“ ani tolik nevychutnala, už i vzhledem k tomu, že jsem očekávala úplně to stejné jako od jiných Zapatiných knih: (view spoiler) (a jo, odhadla jsem to).
Obecně knihu nedoporučuji, existují mnohem lepší romantiky, u kterých nebudete usínat nudou.
Pokud jste milovali Kultiho, mohl by se vám líbit i Lukov, ale pokud vás Kulti nenadchnul, od tohoto neočekávejte něco víc. Bylo to milionkrát lepší než Malychin, ale za mě pořád průměr, a pro mě to tedy byla už opravdu poslední kniha od Zapaty.
*Knihu jsem četla v angličtině, nemohu se tedy vyjádřit ke kvalitě překladu, kdy zejména některé nadávky nemají v češtině ekvivalent a v angličtině znějí mnohem více přirozeně.
Autorka opět nezklamala. Umí skvěle popsat prostředí, ve kterém se příběh odehrává, také pocity postav, se kterými příběh prožíváte. Jediné, co bych vytkla, byl začátek, který mi nepřišel tak zajímavý, ale pak jsem se do knihy začetla a nedokázala se odtrhnout. Ke konci jsem měla i slzy v očích.
já nevím, jak to autorka dělá, ale každá její knížka si mě úplně získá. miluju ten humor, sympatické postavy, prostředí, úplně všechno. její knížky patří mezi moje nejoblíbenější. jediné, co mě teď mrzí je, že už jí mám dočtenou a už jí nikdy nebudu číst jako poprvé. ale to mě určitě nezastaví, rozhodně jsem to nečetla naposledy :D
Já Marianu Zapatu zcela a bezmezně miluju. Nadchla mě už s Kultim, ačkoliv bych nikdy nevěřila, že by mě mohla bavit pětisetstránková knížka o ženském fotbalu.
Autorka dokazuje, že dokonalý příběh nepotřebuje žádná srdceryvná dramata, křivdy z minulosti, mrtvé snoubenky, nevěrné manželky, smrtelné nemoci atd. (promiňte Vi a Penelope).
Dokazuje, že knížka pro ženy nepotřebuje v každé kapitole podrobnou erotickou scénu (upřímně, Marianě ty milostné scény ani moc nejdou).
Dokazuje, že se i bichle bez většího děje může přečíst s ohromnou radostí a během jednoho večera (no dobře, během noci).
S láskou, Lukov je skutečně trochu zdlouhavější než předchozí knihy, v první půlce bylo málo Ivana a hodně Jasmíniných pocitů. Ale na konečném dojmu to absolutně neubírá. Nejdřív čtěte o budování vztahu a důvěry, o dřině na ledě. A pak tam autorka tu romantiku naseká, až moje srdce plesalo a tančilo.
Ačkoliv nemám nic proti naší české obálce, tak ta originální je mnohem hezčí a nechápu, proč je třeba měnit to, co je dokonalé.
A nechápu, proč Fragment nemá rád knihy a vydává paperbacky. Jestli si někdo zaslouží pevnou vazbu, tak rozhodně Mariana a její knihy.
No a o tom, že nakladatelství je málo aktivní a mělo by autorčiny knihy vydávat častěji, asi není potřeba vůbec psát...
Krasny pribeh,milujem vsetky jej knihy. Sadol mi jej styl pisania a aj jej zmysel pre humor.
Patřím do fanklubu této autorky. Vlastně ani nevím proč, ale vždy se na její knihy těším. Autorka píše jednoduché děje, bez nějakých šílených zvratů. Člověk vždy ví jak to dopadne, ale přesto se neumí od knihy odtrhnout, totéž platilo o této knize. Hlavní hrdinové mi nevadily, trošku mě štval ten rychlý konec, kdy jsem nechtěla aby kniha tak rychle skončila... mohlo to být více podrobnější a vůbec by mi nevadilo kdyby ten konec měl menší spád. A popravdě ty její epilogy nesnáším, protože vždy chci víc a to nejlépe druhý díl.
Opravdu krásná knížka. Naprosto nechápu, jak to autorka dělá, že celá knížka nemá žádný závratný děj, všichni vědí, jak to určitě dopadne, ale i tak člověk nemůže přestat číst. Rozhodně doporučuji, i když Kulti se mi asi líbil o trošku více.
Štítky knihy
přátelství láska rodina krasobruslení důvěra bruslení
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kulti |
| 2021 | S láskou, Lukov |
| 2020 | Rytmus, já & Malychin |
| 2022 | Srdcem proti zdi |
| 2023 |  Drahý Aarone |
Nejdřív fotbal, pak hudební kapela a teď krasobruslení - prostředí, na které jsem se těšila ze všech nejvíc.
I když se každá kniha odehrává někde jinde, ten romantický příběh je stále stejný. I postavy v ničem zásadním nevybočují a jsou si hodně podobné. A je to případ i Ivana Lukova a Jasmine Santosové. Místo kopaček jim ale autorka nasadila brusle a fotbalový stadion vyměnila za zimní.
Humor Mariany Zapaty mám ale ráda a její nejnovější knihu jsem přečetla extrémně rychle, a to je to téměř pětisetstránková bichle!
Je S láskou, Lukov lepší než Rytmus, já & Malychin? Rozhodně!
A je lepší než Kulti? Není. Ale ani není o nic horší.