Rytířská krev - Rytířské bitvy a osudy II. 1208-1346

Rytířská krev - Rytířské bitvy a osudy II. 1208-1346 https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/316819/mid_rytirska-krev-rytirske-bitvy-a-osud-FCW-316819.jpg 5 75 9

Rytířské bitvy a osudy série

< 2. díl >

Rytířská krev, druhý svazek tetralogie Rytířské bitvy a osudy, pokračuje barvitým líčením válečnictví a rytířských zvyků konce raného a počátku vrcholného středověku. Skrze osudy hraběte z Montfortu a vikomta Trencavela projdeme nesmiřitelnou válkou s Albigenskými na jihu Francie, u Lehnice budeme svědky střetu křesťanských rytířů s Mongoly a ve dvou bitvách, u Coutrai a Bannockburnu, uvidíme, kterak rytířské vojsko začaly porážet houfy neurozené pěchoty. Dvě obsáhlé části jsou věnovány posledním bitvám dvou českých králů; budeme se v nich snažit dopátrat pravdy o smrti Přemysla II. Otakara u Dürnkrut a Jana Lucemburského u Kresčaku. Nové vydání je krom ilustrací rozšířeno o osudy Jeana de Joinvilla, účastníka 7. křížové výpravy, a o obranu Akkonu, poslední křižácké výspy ve Svaté zemi.... celý text

Přidat komentář

Dejf_ano
19.10.2023 5 z 5

Osobní pocit je takový, že druhý díl tetralogie je lepší než ten předcházející. Pokud bude mít celá série vzestupnou tendenci má se čtenář na co těšit. Velice se mi líbily kapitoly věnované Přemyslu II. Otakaru a Janu Lucemburskému. Nutno dodat, že Jan Lucemburský na mě působil jako velmi sympatický panovník, který byl věrný rytířským ctnostem. Naproti tomu v hodinách dějepisu jsem tento pocit vůbec neměl, kde s poutavé historie žák dostane pouze nudnou bramboračku :)

Hor89
17.12.2022 5 z 5

Druhá kniha z Rytířské série. Kniha je opět velice čtivá a o trochu lepší než první díl - hlavně zajímavějším výběrem bitev a postav. Vyzdvihnout musím hlavně miniživotopisy Simona de Montfort a Guillauma de Beaujeu, a bitvy u Courtrai, Bannockburnu a závěrečnou u Kresčaku. Čteno a hodnoceno druhé rozšířené vydání od Akcentu.


J.P.S.
05.03.2022 5 z 5

Skvělá publikace o vybraných válečných událostech z 13.-14. století. Doba, kdy se ideál rytíře dostal na vrchol a kdy válečná střetnutí spíše připomínala turnaj. Jenže on ten rytířský ideál v reálu nebyl nic počestného, leckdy to byla spíše zástěrka pro legitimizaci bezohledného vraždění, jako třeba při tažení proti Albighenským kacířům, o němž si přečteme hned v prvních kapitolách. A o to více bylo ohromující, pokud se na to některá z valčících stran na rytířský ideál vykašlala a prostě se rozhodla naduté pány v železe vypráskat po svém - jako třeba Mongolové u Lehnice, skotší horalé u Bannockburnu, flanderští měšťané u Curtrai nebo waleští lučištníci u Kresčaku. O všech jmenovaných bitvách i událostem jim předcházejícím se v knížce také dočtete.

Nejvíce mě bavily kapitoly o bitvách na Moravském poli a u Kresčaku. Ani ne proto, že se týkají naší historie, ale spíše proto, že zde autor vyvrací některá klišé. Například král Přemysl Otakar II. rozhodně nebyl nijak „zrazen“, ale prostě jen velmi nedocenil politickou situaci v Říši a hrubě podcenil přípravu na bitvu (na rozdíl od Rudolfa Habsburského). Jak konstatuje autor, král „železný a zlatý“ byl možná skvělý rytíř, ale naprosto mizerný vojevůdce. Stejně tak Jan Lucemburský u Kresčaku velmi pravděpodobně nikdy nevyslovil žádné „toho bohdá nebude…!“, ani nevjel do již prohrané bitvy, natož s českými rytíři. Jak se smrt slepého krále odehrála ve skutečnosti se autor velmi přesvědčivě pokusil zrekonstruovat na základě pečlivého porovnání různých verzí dobových kronik (a výsledek je dost překvapivý...!). Pochvalu rovněž musím vyslovit za kapitolu o válce se Skoty a vysvětlení, jak to bylo se skutečným Wiliamem Wallacem (nahony vzdálenému od toho filmového s Melem Gibsonem, snad s výjimkou jeho popravy… ).

Velmi čtivé, ocení každý zájemce o středověké válečnictví.

Francois17
27.02.2022 4 z 5

Nebylo to špatné, ale místy trochu nepřehledné. Očekával jsem, že to bude o něco lepší než první díl, ale je to asi tak stejné. Doufám, že dál už to bude zajímavější.

Rawen616
12.02.2020 4 z 5

Další parádní dějepis od pana Kovaříka. Druhá kniha z "rytířské" řady pokračuje přesně v duchu prvního dílu. Opět se na podrobném popisu několika bitev seznámíme jak s dobou, tak i historickými osobnostmi a vojenskými technikami. Bitvy jsou opět vybrány tak aby byly co nejatraktivnější - tažení proti Albigenským(Katarům), bitva rytířů s mongolskými nájedzníky u Lehnice, povstání Skotů atd. Pomyslným vrcholem knihy je určitě skvělá kapitola o Přemyslu Otakarovi II. Hvězdičku dolu dávám za slabší obrazový doprovod a také za poslední, oproti svižnému zbytku knihy, trochu utahanější část o Janu Lucemburském. Jinak ale nelze, než opět doporučit.

parxel
15.03.2018 5 z 5

Opět plný počet hvězd. Tyhle knihy od pana Kovaříka se prostě čtou samy. Pouze v některým místech jsem se trochu ztrácel v té spoustě různých jmen, ale jinak to nemá chybu. Takhle nějak si představuji zajímavý dějepis a ne to, jak mne to učili ve škole. Těším se na další díl.

braunerova
02.04.2016 5 z 5

Literatura faktu psaná čtivou formou, jak je u autora zvykem. Přečetl jsem na jeden zátah. Každou kapitolu autor uvádí krátkým povídáním o vývoji rytiřství a vysvětlením souvislostí, které k bitvě vedly. Nechybí ani popis zbraní, které se používaly. Vyvrací i mýty, které se nabalovaly v průběhu dějin, třeba tu o zradě českých pánů na Moravském poli:

"Že za to nemohl Milota, ale taktika protivníka, schopnosti Rudolfa, který v očích obrozenců a pozdějších vlastenců dorostl do postavy démonické? Že byl Přemysl skvělý rytíř, schopný vladař, leč s válečnickým nadáním notně průměrným? Snese samolibost národní malosti, již je třeba podepírat berličkami výmyslů, tak hořkou a nepřikrášlenou pravdu?".

elizabeth_ba
30.09.2015 4 z 5

Docela dobrý a čtivý popis bitev u Suchých Krut a u Kresčaku. Snad někdy najdu čas i na přečtení těch dalších, k nimž jsem se zatím (bohužel) nedostala

Akana
14.10.2012 5 z 5

Čtivé zpracování dramatických epizod ze středověkých dějin, tentokrát v několika případech úzce spjatých s naším regionem. Přístupné komukoliv, přitom plné informací a detailů, o kterých povrchnější zájemce o historii nemá tušení a které přispívají k vytvoření opravdu plastického obrazu popisovaných bitev a jejich okolností. Jiří Kovařík je zručný psavec i fundovaný badatel a líbí se mi, že leckterý zažraný mýtus nebo přímo lež nemilosrdně demaskuje a posílá kam patří.