Inferno

Souhlasím, že Inferno je asi nejhorší román. Dodám: společně se Ztraceným symbolem. Nevím, ale přijde mi, že D. Brown je už úplně mimo. Dle mého soudu, kdyby knihu napsal někdo jiný, nenajde ani vydavatele. Prodává se jen díky jménu. Příběh není ani napínavý ani zajímavý a už vůbec ne dobře napsaný. Naprosto neporovnatelné s Anděly nebo předchozími knihami.
U žádné z jeho předchozích knih se mi nestalo, že mě nezajímalo pokračování. Prokousal jsem se do cca 3/4 příběhu a knihu odložil. Nestálo to za tu \"námahu\". A to jsem do knihy vkládal poměrně velké naděje, díky prostředí ve kterém se měla odehrávat.

Abych nebyl úplně kritický, tak si myslím, že Inferno bude super film. A to hlavně díky prostředí Florencie. I ta základní kostra příběhu může být zajímavá, nebude-li ji Brown prznit svým příšerným stylem.

22.09.2013

Inferno je nejhorší román Dana Browna. Slavný spisovatel jede podle svého zavedeného mustru, až člověka několikrát při čtení napadne to známé přísloví o opakovaném vtipu. Brown se tentokrát při promýšlení románu asi hodně díval na Fincherovy filmy Hra a Sedm. Do toho zamíchal Dantovu Božskou komedii, Vasariho Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, přidal základy biochemie a transhumanismu, protřepal, zamíchal a jako výsledek uvařil čtenářům neuvěřitelný guláš. Jako vždy je nejsilnější v kulturně-historických popisech, když se hlavní hrdinové ocitnou ve Florencii, Benátkách a Istanbulu. Ale to už je lepší přečíst si třeba Muže z Vinci od Františka Jílka nebo Waltariho Šťastnou hvězdu. Tam je líčení středověkého a raněnovověkého umění nejen přesnější, ale i barvitější.

22.09.2013

Přemýšlím, která z knih o Robertu Langdonovi mne asi zaujala nejvíce.... Popravdě? Nevím. Ale můžu říct, že Inferno má dle mého z Langdonovské kvadrologie asi nejpřekvapivější zvraty a nejneočekávanější závěr.

06.08.2013

Po první dvou kapitolách mě knížka naprosto nadchla a to přetvralo až do samotného závěru. Nevím jak to Dan Brown dělá, ale naprostá vyváženost děje, popisu historických událostí, charakterů a vědeckých objevů čtenáře ani chvíli nenudí a obzvlášť pro mě je tato a vlastně i všechny další knížky od Browna nesmírně poučných, kde se přiučím nejen cizí jazyk, kdy celou tuto knížku provází italština, ale i něco z historie, vědy a bezpečnosti. Inferno je knížka geniálně propojující díla Danteho, Botticelliho, Franze Liszta a mnoha dalších, kteří jakýmkoliv způsobem ztvárnili nejhlubší peklo Danteho Božské komedie ze 14. stol. a přitom vše bezvadně zapadá do naší doby. Robert Langdon opět řeší hádanky, které mají zabránit celosvětové zkáze, ale oproti předchozím knihám sám zpočátku vůbec neví, jakou roli v tom všem hraje on sám. Díky amnézii musí postupně skládat dílky skládačky, než v samém závěru vše do sebe začne zapadat a i čtenář, ne však dřív jak Langdon, zjistí kdo a proč za tím vším stojí.

29.06.2013

Dobrá knížka...určitě lepší než předchozí Ztracený symbol, ale na Anděle a Démony jednoduše nemá...
Prostě Brownova klasika - napínavý příběh, strhující děj od začátku do konce, akce, zvraty, detailní popisy jak historických událostí tak místopisu (třeba do Florencie nebo Istanbulu už jezdit nemusíte, hlavní turistické a historické monumenty jsou skvěle popsané...stejně tak Dantova Božská komedie).... Co mi trošku vadí je stěžejní bod celé knihy - problém rostoucí celosvětové populace. Já chci strhující zábavnou knížku a nepotřebuji číst poučná kázání o tom jak by se měla společnost chovat a jak by se měla zamyslet....určitě to problém je, ale Browna jsem do ruky vzal, protože jsem se chtěl pobavit. Až si budu chtít přečíst fakta o současných celosvětových globálních problémech, tak šáhnu do jiných polic v knihkupectví....