Rady zkušeného ďábla

od:

Rady zkušeného ďábla

Lewisovu nejúspěšnější knihu není třeba obšírněji představovat: jde snad o nejvtipněji podané reálie „ze života pokušitelů“. Hlavní postavou příběhu je zkušený ďábelník, který formou dopisů a instrukcí radí elévovi v pokušitelském úřadu. Spojenými silami se pokouší zničit život konkrétního člověka. Lewis bravurně vystihl to, s čím se každý z nás ve svém životě denně setkává: pohrdání druhými, pokrytectví, zákonictví, pocit výjimečnosti, pocit mimořádné svatosti, propady do depresí, skepse a pochybnosti. Rady zkušeného ďábla jsou nejenom vtipným čtením, nýbrž nám umožní nahlédnout více do zákulisí duchovního světa… Kniha je věnovaná Lewisovi nejlepšímu příteli J.R.R. Tolkienovi....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/33275/rady-zkuseneho-dabla-33275.jpg 4.6359
Originální název:

The Screwtape Letters (1942)

Žánr:
Duchovní literatura, Náboženství
Vydáno:, Zvon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (57)

Přidat komentář
Elea
předevčírem

Zajímavý nápad s trochu obrácenými významy pojmů, hodně témat k zamyšlení.

intelektuálka
29. srpna

Za zmínku stojí, že autor konvertoval k víře až po třicítce...

Rady pekelníka sdělované formou dopisů mladému učni odráží lákadla, svody a pokušení a spoustu myšlenek, které stojí za úvahu..

"Dábel je opakem anděla jen do té míry, jako je zlý člověk opakem dobrého..."

"Milton: Bytost, která dokáže milovat, ještě nemůže být ďáblem..."

"Jedním z našich velkých spojenců teď je církev sama..."

"Coleridge - modlitba: připravil svého ducha k lásce a oddal se pocitu prosebné modlitby..."

"Hlavní příčiny lidského smíchu jsou Radost, Legrace, Vtip a Uštěpačnost..."

"Lidé žijí v čase, ale Bůh jim za cíl určil věčnost..."

"Lidé si dělají nároky na něco, co zní stejně směšně v Nebi i Pekle - vlastnictví..."

"Žádný člověk nemůže o ničem říci "moje" v plně majetnickém smyslu..."

Kde jsem nesouhlasila - to byly rozvahy o lásce a válce - ale já přece jen žiji v jiné době... /vydáno 1942/

LucKub
26. srpna

Knihu jsem precetla na jednim dechem a poznala jsem v ni na urcitych mistech nejen sama sebe, ale i sve blizke a pratele...je az neuveritelne, ze kniha, ktera byla psana v roce 1942 bude stale takto aktualni i v roce 2018.

Džena
22. července

koľkokrát som sa v tej knihe našla...až hrôza. Celkom fajn sebareflexia miestami

belldandy
11. června

Za mě je tohle nejlepší Lewis, ale já ho vlastně moc nemusím. :)

koudja
03. června

Kniha s často velmi trefnýma postřehama. 8/10

Chytuš
14. dubna

Další knížka, která mate tělem :-) Zdá se útlá, ale je natolik nacpaná myšlenkami, že nejde jen tak přelétnout... Na první pohled se může zdát, že je hlavně pro křesťany. Já bych řekla, že je pro VĚŘÍCÍ. Nejsem křesťanka, můj pohled na Boha se od křesťanského pojetí v mnohém odlišuje, nikoli však od pojetí C.S.Lewise. A teď už vím proč. V jedné kapitole se totiž sám Lewis dotýká problémů, které má křesťanská církev a duchovní - mnohdy jsou totiž odkloněni od pravé víry víc, než jejich ovečky...
Rady zkušeného ďábla jsou knihou, ve které v každé etapě života najdete něco, co s vámi bude hluboce souznit. A v průběhu času se tohle souznění zřejmě bude měnit... Každopádně má velký potenciál zaujmout svými myšlenkami všechny otevřené duše.
PS: Hodněkrát jsem při čtení uvažovala, jak se asi jmenuje ten můj pokušitel, o kterém vím, že občas našeptává... Přišla jsem na několik verzí jeho jmen - a hlavně o to autorovi zjevně šlo, aby si čtenář lépe uvědomil vlastní jednání a svoje hříchy :-)

antuka
03. dubna

Nejsem křesťan, ale jsem hříšník (vědomí hříchu tu bylo podle Zmarchroba dřív než křesťanství), a tahle knížka mi občas přišla nechutně suchá a bigotní a občas strašně trefná a ty trefy byly bolestivé. A je jasné, že příště až jí budu číst, což nejspíš budu, tak mi bude připadat puritánská a trefná v úplně jiných místech, ale to už je osud člověka, jehož celý život je až do samého konce jenom zmítáním mezi dobrem a zlem.

berau
01. dubna

Je to outlá knížka o necelých 150 stranách, ale obsahově a myšlenkově se připravte na tisícistránkovou bichli, která vás po přečtení dovede ke zjištění, že v celém svém životě, na každém kroku, volíte mezi dobrou cestou a tou špatnou, na kterou vás zkušeně postrkává ten zlej.

Wiedzmin
17. března

Náročná četba, kde na každou stránku připadne 50 myšlenek. I přes svou náročnost ale doporučuju. Pro mě zásadní dílo pana Lewise a kniha, kterou jsem 2x odložil a 3x přečetl, pokaždé s novým poznatkem. Nadčasový masterpiece. Kdo chce vidět křesťanskou propagandu, tak před přečtením a udělením komentáře, ať si nejdřív přečte životopis Lewise a pak plive.

limetka2008
07. března

No..... co dodat? Každý tam najdeme své peripetie životních zatáček, odboček, slepých cest i křižovatek, i poznání, čeho všeho ten zlej zmetek umí využít.... ale i naději. Útlá knížečka velká obsahem. Budu se k ní určitě víckrat vracet.

Cipori
27. února

Výborná kniha, je vidět že autor byl dobrým pozorovatelem...

Henry_1986
31. ledna

Asi budu patřit mezi to minimum lidí, kterým se to nečetlo vůbec dobře...ale přece jen to někdo níže vidí podobně. Forma a způsob sdělení ujde...nicméně takovýmto knihám říkám, že mě asi potkaly ve špatný čas na špatném místě...možná když bych byl mladší, oslovovalo by mě to více. Dnes jsem po pěti kapitolách dokonce knihu odložil...asi už mám těchto myšlenek za život už dost a vše vidím svýma očima.

Když bych byl až moc kritický, možná bych se přiklonil až k názoru:
constantinne
14.11.2017odpad!
Odporná křesťanská propaganda.

archandelka
09. ledna

Nepopírám, že celé téma autor pojal velmi originálně, ale nečetlo se mi to vůbec dobře.

mirektrubak
29.12.2017

Ukazuje se, že C.S. Lewis je dobrý pozorovatel lidí a jejich vlastností. V této knize dokázal na některých místech velmi přesně popsat ty z mých špatných vlastností a zlozvyků, které jsem si neuvědomoval, nebo si je nechtěl přiznat - Nesobeckost a Iluze ušlechtilé hádky byly trefami do čisté desítky. V tom mi byla kniha nápomocná.
Bohužel těch míst, kde jsem byl Lewisovi vděčný za otevření očí, nebylo tolik, kolik jsem jich našel v K jádru křesťanství. Častěji zde pouze rekapituluje dosti známé nešvary společenského (nejen církevního) života. Že je lepší číst knihy, které člověka baví než ty, od kterých se čeká, že je budeme znát. Že prvotní zamilovanost pro fungování partnerského života nestačí... Je mi čtyřicet let - kdybych tyhle věci netušil a dozvěděl se je teď od Lewise, tak to by bylo opravdu na pováženou.
Někde jsem zdvořile nesouhlasil (třeba s tvrzením, že hledání vlastních slov a míst pro modlitbu a vyhledávání bohoslužeb v různých kostelích jsou ďáblovým přáním), někde jsem nesouhlasil i docela nezdvořile (chlapecké účesy u žen jako ďáblovo dílo).

Docela často jsem zde narazil na tvrzení, která - zřejmě pro nedostatek místa - nebyla dobře vyargumentovaná. Třeba: mladí lidé jsou náchylnější k tomu, vnímat duchovní aspekty života, protože nejsou tak zaujati majetkem a společenským postavením. S tím názorem čtenář už buď souhlasí a tak to tvrzení není užitečné (pokud pominu radost z toho, že se shodnu se slavným spisovatelem). A nebo čtenář nad tím tématem nepřemýšlel a pak ho Lewis nemá čím přesvědčit (pokud nepřijmu nějaký názor jen proto, že to tvrdí slavný spisovatel). Ale možná mi na tom něco uniká.

Asi největší rozpaky jsem měl z formy knihy. Když se budu snažit donutit tříleté dítě, aby snědlo něco, co příliš nechce jíst, tak můžu předstírat, že lžička s rajskou omáčkou je letadlo a dětská ústa jsou domeček pro letadla. To může fungovat (alespoň teoreticky). Ale když spisovatel píše pro dospělé čtenáře o seriózním tématu? Proč to nejde napsat normálně, jako souhrn Lewisových názorů a musí to být v nějaké rozverné podobě?
Třeba je to tím, že se má jednat o humor a já to nepoznal. To se mi stává...

Elieneth
20.11.2017

Z dopisů mladého pokušitele mě skutečně až mrazí. Při čtení této knihy mi opravdu docházelo, že věci tam popsané se dějí i v mém životě. Opravdu skvělá kniha! Byla jsem ráda i za to, že při čtení musí člověk trochu víc přemýšlet nad tím, co čte. :)

Atanone
20.11.2017

Nadčasová kniha..nevím,jak moc je o křesťanství ať už pro,nebo proti..podle mě je to hodně o lidské přirozenosti.. Někomu pohled do zrcadla řekne,co je dobře a co špatně.. a někdo pohled do zrcadla nemá rád

IchLiebeLesen
19.11.2017

Většina lidí tuhle knížku odsoudí, protože je na ně jednoduše náročná. Není to klasická spotřebitelská kniha. Je tam mnoho témat, nad který se křesťané (i když nechápu proč) vyhýbají. Tato kniha by nás právě měla nakopnout k tomu se o ta témata zajímat a začít žít zase o něco lépe.

constantinne
14.11.2017odpad!

Odporná křesťanská propaganda.

alef
14.11.2017

"Někteří lidé mi složili nezaslouženou poklonu, když si mysleli, že Rady zkušeného ďábla jsou výsledkem mého dlouholetého studia teologie. Nenapadlo je, že existuje ještě jeden stejně spolehlivý způsob, jak se poučit o pokušení - mé vlastní srdce." (C. S. Lewis)

"Poprvé za celou svou kariéru jsi ochutnal to víno, které je naší odměnou za všechnu námahu - muka a chaos lidské duše - a ono Ti stouplo do hlavy" ...

... tak tohle bylo celkem nečekané setkání s pokušením :-) ... Zmarchorb je zkušený pokušitel, a každého, kdo se mu dostane do drápů, čeká těžký boj ... proto, než začnete číst, nezapomeňte, že ďábel je lhář! ... a do karet mu hraje spousta výhod, jako třeba, že díky vývoji, který jsme my, lidé, zahájili před mnoha sty lety, nedokážeme už věřit něčemu nezvyklému, nevěříme už ani na ďábly, a on ví, že je to jeho velká výhoda, stačí, aby nám tihle pekelní pokušitelé stále pořád dokola opakovali, že všechno, co se kolem nás děje je všední záležitost, a že je to tak fajn, a jsme jejich, ... oni totiž mají největší strach z toho, aby se nám nepodařilo probudit náš rozum, nevšední lidský rozum je dokonale mate, a nemohou si pak být jistí, jak to všechno skončí ... a tak našeptávají a svádí ... velikánskou hromadou smyslových zážitků, které se na nás valí ze všech stran a jejichž jediným úkolem je, naučit nás zapomenout ... používat vlastní rozum :-) ... poslední dobou, když se tak dívám kolem sebe, připadá mi, že je to pro Zmarchroba a jeho kumpány minimálně 1:0 ...
... přesto jsem stále optimistka ... a tohle mě trochu uklidňuje :-) „At budeš dělat cokoli, v duši Tvého pacienta bude vždycky trocha zloby i trocha dobroty.“

... tak snad ten věčný boj dobra a zla ještě není u konce :-) ... na své straně máme totiž mocného spojence, který nás, lidské „obojživelníky“ (to divné spojení duše a těla) nepochopitelně miluje, a který nám stále dokola odpouští naše selhání :-).

Doporučuji, a možná teď je zrovna vhodná doba, na chvíli se zastavit a vzpomenout si ... příběh, který máte před sebou Vám může být pomocníkem, zavede Vás do skrytých zákoutí duše ... a pak velice jasně a srozumitelně ukáže na ty slabé, ale i silné stránky člověka :-).

blindone
04.11.2017

Mám rád koprovou omáčku a vím, že spoustu lidí ji rádo nemá. Já zas nemám rád růžičkovou kapustu. Tato knížka je výborná, i když občas je v ní kopr s kapustou.

Red_Fox
31.10.2017

Nepopírám, že kniha (spíš knížka) byla napsána v originálním duchu a našly se v ní zajímavé myšlenky, ale měla jsem velký problém se začíst a zabavit se. Moc mě neohromila. Sto lidí, sto chutí...

Simonovič
29.10.2017

Múdre myšlienky, originálne napísaná kniha a stále aktuálne témy. Vyvracia predstavy mnohých ľudí o tom, aký je Boh, o tom aký je diabol ale aj o tom aký je človek. Kniha ktorá odhalí to čo už dávno vieme ale neuvedomujeme si. Veľmi dobré, chytľavé no posledné stránky sa mi čítali už ťažšie, štýl knihy a irónia môže po čase omrzieť, no aj napriek tomu je to kniha ktorú treba prečítať.

Tyet
26.10.2017

Tenká knížka proslulého C. S. Lewise je souborem dopisů s radami, který píše jeden ze zkušených ďábelských pokušitelů Zmarchrob mladému, začínajícímu podřízenému jménem Tasemník. Rady udělované zkušeným praktikem se týkají „pacienta“, jehož má Tasemník získat pro Peklo. Chvílemi je knížečka na můj vkus příliš prvoplánová a bigotní, ale má i moc pěkná místa, z nichž jsem opsala poměrně aktuální část o zbabělosti a strachu:
„Ale nejlepší je nenávist spojená se strachem. Zbabělost – jakožto jediná ze všech neřestí – je jenom bolestná; je strašná, ať ji člověk cítí, tuší nebo na ni vzpomíná, zato nenávist má i své příjemné stránky. Proto je často tou kompenzací, kterou se člověk odškodňuje za utrpení způsobené strachem. Čím více se bojí, tím více bude nenávidět. A nenávist také skvěle utišuje pocit hanby. Pokud tedy chceš těžce zranit jeho lásku k bližnímu, měl bys nejprve porazit jeho statečnost.“

D.V.Spudil
12.10.2017

I s odstupem několika týdnů od přečtení si uvědomuji, že na mnohé věci se dívám prismatem Rad... A říkám si, nojo, tenhle a tenhle něco dělá, ale Lewis napsal o takovém jednání to a to... Neměl jsem dojem, že by tam pro mě byl nějaký nový názor, ale stejně mám dojem, že ač se mi to četlo docela těžko (nevím, čím to, snad že jsem to vždy četl unavený), trochu mě to změnilo. Tuhle knížku bych mezi prvními doporučil jakémukoli studentovi, který se už dokázal prokousat svou povinnou literaturou :)

ZuzanaMrh
03.10.2017

Je to hodně zajímavá kniha, která nutí k zamyšlení. Ale jakožto nekřesťanka (nikoli ateistka) jsem v textu vnímala určitou nenápadnou manipulaci a vnucování křesťanského pojetí Pekla a Boha.

ziriant
28.06.2017

Nevěřím v Boha. Nevěřím v člověka. Ateista nejsem. Ale všechny tyto skutečnosti jsou podle mě při čtení této knihy nepodstatné. Proto, že věřím na své svědomí. Proto, že pracovat na sobě má smysl. Proto, že naši blízcí i my samotní si zasloužíme, abychom se k sobě chovali lépe. A zde jsem našla lehkou a příjemně alegorickou, ale místy také dost konkrétní formou podaná témata, nad kterými bychom se měli vážně pozastavit, abychom dosáhli svého.

essterkaa
10.05.2017

Knihu jsem přečetla doslova jedním dechem. Naprosto skvělý nápad na knihu, velmi dobré k zamyšlení. Musím se poklonit před autorem a jeho intelektem, a proto knihu můžu jedině doporučit!

Hun
22.03.2017

Nápad skvělý, spousta výtečných postřehů, ale poslední třetina kniha výrazně slabší. Tam už je dost prázdného intelektuálního filozofování, řekl bych. Autor se postupně trochu zamilovává do vlastních myšlenek. Vybírám pár citátů:

„Ať budeš dělat cokoli, v duši tvého pacienta bude vždycky trocha dobroty i trocha zloby. Tu zlobu musíš zaměřit na jeho nejbližší bližní, které potkává každý den, a dobrotu zase do nejvzdálenějšího okolí, na ty lidi, které nezná. Pak bude zloba zcela skutečná a dobrota téměř neskutečná.“

„Všichni lidé se postupně stávají tím, za co se vydávají.“

„My chceme, aby se celá jejich rasa věčně honila za něčím nedosažitelným – aby nikdy nebyli v současnosti čestní, laskaví ani šťastní, ale aby všechno skutečné, co v přítomnosti dostávají, hromadili ke spálení před oltářem budoucnosti.“

„Musíš v něm pečlivě pěstovat ten podivný předpoklad, že ‚Můj čas patří mně‘.“

„Naučili jsme lidi říkat ‚Můj Bůh‘ ve smyslu, který se skoro neliší od ‚mých bot‘ a znamená ‚Bůh, který mi něco dluží za mé věrné služby‘.“

pucii
29.01.2017

Trochu mi při čtení běhal mráz po zádech. Člověk si vůbec neuvědomí, kolik nástrah kolem něj je. Obdivuji Lewise, že takovou knihu napsal a k úvodu ještě připojil něco ve stylu, že se jedná o jeho zkušenosti, myšlenky, selhání, že nebylo třeba nic studovat.