Prokletý kraj
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486758/bmid_proklety-kraj-hGb-486758.jpg
4
1977
1977
Michaela Klevisová tentokrát opustila kriminalistu Josefa Bergmana a v románu z Pošumaví nahlíží na zločin pohledem dvou mladých žen, jejichž životy jsou provázány s místy, kudy se opakovaně prohnaly dramatické dějiny. Zapadlá vesnička Jelení Hora má temnou minulost a dodnes to není ideální místo k životu. Není divu, že odsud Gerda vždycky chtěla odejít a uniknout minulosti. Teď se ale rozvedla, je bez peněz a nezbylo jí nic jiného, než se s dcerou vrátit do nuzného domku po rodičích. Linda na stejné místo přijíždí na dovolenou, aby pátrala po minulosti své rodiny, která se před čtyřiceti lety odstěhovala. Vzápětí ve vesnici dojde k úmrtí a obě ženy odhalí přísně střežené tajemství související s krajem, kde nikomu nebylo souzeno být šťastný. Autorka úspěšné detektivní série se v této knize místo krimi zápletky soustředí na mezilidské vztahy v prostředí sousedícím s národním parkem a vojenským prostorem. Přes minulost zdejších obyvatel odhaluje historii plnou zvratů, která někomu zabránila v těchto místech naplno zakořenit a jiné k Pošumaví neplánovaně připoutala.... celý text
Přidat komentář
3.5/5
Hned na začátek musím napsat, že měl Prokletý kraj neskutečně skvělou a tajemnou atmosféru. Pohraničí, lesy, tajemství, samota, vesnice, historie. Tohle všechno příběh obsahuje a už jen to dýchá podzimem! Já teda knihu četl ještě v parných dnech, ale doporučuju, abyste si Prokletý kraj přidali na říjnové nebo listopadové TBR.
Bylo to navíc mé první čtení od Michaely Klevisové, na kterou jsem slyšel spoustu chvály. Musím uznat, že mě čtení bavilo a prostředí mělo prostě něco do sebe, akorát jsem z příběhu nebyl ohromený tak, jak jsem očekával. Nepřišlo mi, že by v knize byly nějaké nové prvky, něco, co jsem ještě jinde nečetl a co by mě překvapilo.
Každopádně jsem si příběh společně s atmosférou užil. Pokud vás baví pátrání po tajemstvích a historie vesnicí a obyvatel, Prokletý kraj by vás mohl zaujmout.
Kniha, která potěší - atmosférou samoty, ne čistě nostalgickým poměrem k minulosti, popisem vesnice Jelení Hora, v níž žili a žijí lidé (Němci, rumunští Slováci, Češi..., dobří i zlí, vstřícní i uzavření) a podle toho, jak přes ni procházela historie, mimo jiné utvářela její současnost... Vražda tentokrát děj jen koření, v hlavní roli je tajemství a cesta ke smíření.
Hezký příběh propojující současnost s minulostí. Ze začátku jsem měla trochu problém se zorientovat v jednotlivých postavách, takže děj trochu pokulhával, ale pak se vše velmi pěkně rozjelo. V knize možná mohlo být více pasáží z deníku, tj. popisu minulosti rumunských Slováků, o jejichž komunitě v Jižních Čechách jsem neměla vůbec tušení. Opět jsem si tak rozšířila obzory:-). Autorka prostě umí a ani mi tentokrát nevadilo, že to nebyl další díl mé oblíbené série s Bergmanem.
Je neuvěřitelné, že každá kniha paní Klevisové je jiná, ale přitom stejná. Stejná v tom, jak je úžasně napsaná. Jak vás vtáhne do děje, jak z popisu jasně vidíte místa, ve kterých se příběh odehrává, jak vás čeká wow efekt, který ale vyplyne přirozeně a ne nijak násilně a mnoho dalšího. V první chvíli mi bylo líto, že se tentokrát znovu nesetkám s panem Bergmanem, ale v průběhu čtení jsem si nakonec na něj vůbec nevzpomněla. V závěru tedy ještě jedna společná věc - po dočtení se mi pak vždy nějakou dobu stýská po postavách a mrzí mě, že se musím zase vrátit do svého života :)
Tajemství v zapadlé vesničce na jihu Šumavy - to dalo dohromady příběh téhle knihy a také poodhalilo osud tří žen, jenž se v této vesničce potkaly... Nádherná kniha s kriminální zápletkou je především o pátrání po minulosti a pochopení současnosti..
Kleviska bez Bergmana? Vůbec nevadí! Michaela Klevisová vydala knihu, která nepatří do série s Josefem Bergmanem a věřte, že to nevadí. Jihočeská vesnička, skvělý popis místa, kraje, postav, což je Michaely největší přednost, no a vraždička. Výborná knížka, opět se mi potvrdilo, jak příjemně strávený čas to byl, mám to tak u jejích knih vždy.
Dýchá to atmosférou pohraničí, kde se náplavy z různých koutů Evropy teprve poznávají, nenávidí a také sem tam milují. Také na nějakou tu vraždičku, zadávené daňky a ztraceného pejska dojde a kupodivu to na stálé napětí docela stačí. Styl autorky mi sedí a rád si zase něco od ní přečtu.
Překrásné popisy krajiny, poetické, ale nic přeplácaného. Děj je jednoduchý, ale napínavý. Chytne a nepustí. Nejlepší, co jsem od autorky četla.
Prokletý kraj je poutavý příběh zasazený do nádherného prostředí šumavské přírody. Děj se odehrává v jedné malé vesnici, jejíž obyvatelé tvoří pestrou směsici zvláštních lidí. Jejich spletité osudy jsou vzájemně pořádně provázané tak, jak je to na takových odlehlých místech možné. Tady stačí jen lehce naťuknout, vody se rozčeří a dávné spory znovu ožívají a vyplouvají na povrch.
Tento příběh o mezilidských vztazích s detektivní zápletkou má dokonale zachycenou atmosféru, je tu cítit láska k přírodě i zvířatům a své místo zde mají i staré pověry.
Pro mne to bylo příjemné počtení, tu lehce tajemnou podzimní atmosféru malebné Šumavy jsem si vychutnala a bavily mě osudy lidí žijících v tak krásném a zároveň tvrdém kraji. Za mě silnější 4* a doporučení.
Tento díl mi přišel, vzhledem k předchozím, poměrně mírumilovný. Ale ve výsledku se mi tato poloha autorky docela líbí.
Od autorky jsem nejprve četla Drak spí a říkala jsem si, že je tam detektivní zápletka a její vyšetřovatelé tak nějak navíc, že by úplně stačilo vystavět příběh na těch skvěle vykreslených postavách. A v této knize mi to autorka "splnila":). Čtivé, napínavé a ještě postavené na historických reáliích, lze jen doporučit.
Podle vysokého hodnocení (90%) jsem od knihy očekávala daleko víc. Bylo to takové vyprávění či pátrání po historii obyvatel žijících v šumavském pohraničí, ale napětí mně přišlo málo napínavé, záhady málo záhadné a i to v anotaci avizované úmrtí za nejasných okolností, od kterého jsem si slibovala, že do pozvolna plynoucího příběhu vnese trochu dramatu, přišlo až téměř v závěru knihy. Nakonec asi nejsilnější atmosféru celé knihy nejlíp navozují popisy krajiny a sychravého podzimního počasí.
Příběh tajemný od prvních stránek. Mrazivá atmosféra šumavské vesnice uprostřed lesů, kde obchází slídil a v oknech domu k pronájmu chybí závěsy. Nalezený deník se zápisky z dávné minulosti, které ale se současností souvisí víc, než by člověk čekal. Bavily mě všechny tři hrdinky, všem jsem fandila, aby si daly život do pořádku. A i když to není detektivka, tak ke zločinu tu dojde a konec je hodně dobrý.
Prokletý kraj je takový bonbonek na víkend na chalupu, když se budete brodit poklady schovanými na půdě nebo s babičkou vzpomínat na předchozí generace.
A ani nevadí, že tam tentokrát není inspektor Bergman.
Michaela umí skvěle popsat krajinu, navodit atmosféru a přivést vás doprostřed zajímavého a napínavého příběhu. Přesně tohle všechno tu je.
Víc neprozradím, nudit se nebudete ️
Je to hodně dobrý. Má to všechno, co obvykle napínavé knížky Michaely Klevisové mívají: menší město s historií, propletené vztahy, vztah k zvířatům a vraždu. Nemá to tentokrát Josefa Bergmana a já zjistila, že mi nechybí. Že aspoň víc prostoru dostaly ty zajímavé postavy.
Jihočeská vesnička má pár obyvatel a buď to tu milujete nebo děláte psí kusy, abyste se odsud dostali... Linda sem přijede zjistit, proč máma s babičkou o rodném místě málo mluví. Jaký byl děda Arnošt a kdo je tajemná žena, která ji straší ve snech. Najde odpovědi na svoje otázky a mnohem víc. Samu sebe.
Ale taky se bude bát slídila a přemýšlet, kdo vraždil...
Moje první setkání s touto autorkou a musím říct,že mě to bavilo. Děj mě vtáhnul do toho krásného prostředí a moje fantazie mi jela před očima jako film. Kniha se četla téměř sama a rychlostí blesku. Určitě se k této autorce ještě vrátím.
Skvělej a temnej příběh s dokonale vykreslenou ponurou atmosférou. Není to klasická Klevisová, na kterou jsme zvyklí, ale ničemu to nevadí, jakmile začnete číst, neodtrhnete se. Doporučuji.
Musím říct, že podle nadšených komentářů a vysokých hodnoceních jsem čekala o hodně víc. A ono ne. Takové nemastné, neslané.
Čte se to dobře, ale děj plyne tak nějak pomalu, žádný zlom, žádné napětí. Ani mi to nepřišlo jako detektivka. Spíš román o hledání sama sebe, jako bonus odhalení jednoho starého tajemství a jen tak naokraj, skoro až ke konci, vražda. Ale žádné zásadní drama, zvrat. Za pár knih už si ani nebudu pamatovat, o čem to bylo.
Štítky knihy
Šumava pro ženy tajemství reemigrace Pošumaví vyrovnání se s minulostí rodinná historie, dějiny rodu české romány Jelení Hora Slováci v Rumunsku
Autorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Krásně popsaná příroda kniha se moc pěkně četla.