Nejkrutější měsíc
Louise Penny
Případy vrchního inspektora Gamache série
< 3. díl >
Vítejte ve Three Pines, zapomenuté, zapadlé vísce, kde nejkrutější měsíc právě dostál své hrozbě. Jaro je idylické období: na stromech raší pupeny, čerstvě rozmrazenou půdou se prodírají první květiny. Ne všechno se však probouzí k životu... Když se pár místních rozhodne uspořádat na Velikonoce seanci ve starém domě Hadleyových, aby z něj vypudili zlo, jeden z nich zemře. Hrůzou. A patrně mu na onen svět někdo pomohl. Brilantní a empatický Armand Gamache, vrchní inspektor quebecké Sureté, přijíždí vyšetřovat další případ – tentokrát bude muset čelit jak nebezpečným démonům tohoto na první pohled idylického městečka, tak i svým vlastním.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
The Cruelest Month , 2007
více info...
Přidat komentář
... přemýšlel, že básník nenazval duben nejkrutějším měsícem proto, že decimuje květy a narašené stromy, ale protože to někdy neudělá. Jak těžké musí být pro ty, kdo nekvetou, vidět všude kolem sebe nový život a naději...
V pořadí již čtvrtá knížka, kterou jsem od L. Pennyové četla a pořád jsem nadšená. Nejde ani tak o detektivní zápletky, které mě samozřejmě taky hodně baví, jako spíš o styl psaní. Z každé knihy na mě dýchá pohoda, krása a klid. Je taková lidská. Zajímavé psychologické postřehy, které nutí k zamyšlení. A jako třešnička na dortu francouzská kuchyně...
Další brilantní dílo madam Pennyové. Jako vždy napínavé, nepředvídatelné a zajímavé dílo, s bezvadným nápadem. Velice u těchto knih oceňuji krásný popis, vždy se umím vžít do dané situace nebo na konkrétní místo, přesně, tak jak to umí tato dáma popsat. Velmi doporučuji. Chystám se přečíst všechna díla s Armandem.
Detektivku jsem si přečetla, ne kvůli tomu, že i my tady máme brzy duben, takže i Velikonoce... ; ) Ale proto, že si tuto autorku, díky jejímu stylu psaní, zamilovávám víc a víc. Ani tentokrát se nemusíte brodit potoky krve, přelézat hromady zavražděných a přesto má kniha grady a dost velké napětí. Dokonce si autorka v příběhu pohrála s motivem čarodějnictví...
Do malebné vesničky, se podívat rozhodně nepojedu! Autorka ji popsala tak krásně, že tam podle zdejších komentářů, chce jet téměř každý, kdo detektivku přečetl. ; ) Takže tam budou mít asi pěkně narváno. Ale divit se tomu vážně nedá... ; )
Knížku doporučuji.
Třetí pokračování Případů vrchního inspektora Gamache se sice opět odehrává v idylické vesničce Three Pines, celé se ale točí okolo strašidelného domu Hadleyových, démonů a je plné tajemství jednotlivých obyvatel i členů vyšetřovacího týmu.
Trošku déle mi trvalo se do knížky začíst, každopádně se opět jedná o příběh bez potoků krve s nečekaným odhalením ať už pachatele či situace v quebecké Sûreté.
Autorka mě baví čím dál víc. U první knihy Zátiší jsem byla mírně rozpačitá, ale druhá už mě chytla a třetí, tedy tato, je opravdu famózní. Obě linie příběhu jsou zajímavé, autorka mě stále držela v napětí a k tomu bonusem jsou skvělé myšlenky. Proto mívám u sebe mobil a zajímavé pasáže si fotím a poté zaznamenávám do zápisníku.
Už třetí díl a stále mě to baví. Baví mě i verše a citáty, které autorka do příběhů vkládá a také to, že se vždy ještě navíc dozvím něco nového. V tomto díle z oboru psychologie (blízký nepřítel).
Miluju Agathu Christie a styl Louisy Pennyové je podobný klidným přístupem a uvažováním hlavního hrdiny inspektora Gamache. V tomhle díle byla oproti předchozím hodně zajímavá spíš jeho ,,soukromá" linie, než samotný vyšetřovaný případ, ale i ten měl co do sebe.
První i druhý díl byly bezva, ale tenhle třetí mě naprosto dostal a očaroval. Pochopila jsem, že paní spisovatelka má takový humor a vhled do lidského srdce. Začtěte se a užijte si to.
Do knížky jsem se tentokrát vůbec nemohla začíst. Připadala mi zbytečně zdlouhavá a případ celkem nezajímavý. Nicméně do dalších dílů této série se rozhodně pustím.
Hned po přečtení prvního dílu jsem se musela vrhnout na další. A tento díl jsem přečetla za dva dny, jak jsem byla zvědavá. Ani ne tak na vraha jako na situaci inspektora Gamache. Už mám zamluven další díl. Jako sběratelka Agathy Christie mám další autorku, která se stává mou oblíbenou.
Už jsem psala k 1. a 2.dílu a stále bych se opakovala.
Pro mě je celá série s Gamachem skvělá. Četla jsem ji hned znovu dokola. Není to klasická detektivka s klasickým pátráním, kdo tohle očekává, bude možná zklamaný. Je to pátrání v lidském nitru - často velmi bolestivé.
Děkuji paní Penny za Gamacheho.
Opět v Tree Pines a opět skvělé počtení. Jedná se o třetí knihu v pořadí a zatím se mi tato líbila nejvíce. Dozvídáme se více o minulosti vrchního inspektora Gamache a do toho skvělá detektivní zápletka. O finální gradaci děje ani nemluvím. Za mě stokrát ano!
Asi bych chtěla bydlet v Three Pines (no ale zase nějak moc se tam vraždí, tak nevím). Tenhle styl mám moc ráda - ze stránek neteče krev, ale tak nějak "poklidně" se tam vraždí :-). Klasická detektivka :-) Už začínám číst další díl (dostala jsem je všechny na vánoce, tak si užívám).
Třetí díl případů vrchního komisaře Gamache. Za sebe "říkám",ze spisovatelka s každou další knihou "roste". Obsah je lépe vypracovaný, také některé postavy ,se kterými jsme se seznámili již v první knize získávají větší důležitost a své postavení a důležitost.. také samotný inspektor dává nahlédnout do svého soukromí a blíže se seznamujeme s jeho rodinou.... Za mě plný počet ⭐⭐⭐⭐⭐
Štítky knihy
detektivní a krimi romány čarodějnice Velikonoce vesnice jaro vyvolávání duchů, seance zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2014 | Zátiší |
2014 | Vražedný chlad |
2015 | Nejkrutější měsíc |
2017 | Hladový duch |
2017 | Pohřběte své mrtvé |
Kniha Nejkrutější měsíc je v
Právě čtených | 8x |
Přečtených | 619x |
Čtenářské výzvě | 39x |
Doporučených | 32x |
Knihotéce | 339x |
Chystám se číst | 195x |
Chci si koupit | 42x |
dalších seznamech | 7x |
Kniha mě příliš nenadchla. Jedná se o první knihu od této autorky, kterou jsem četla, možná je tedy nedostatek mého nadšení způsoben i tím, že nejsem na její styl zvyklá. Při četbě mi vadil způsob vyprávění, který bez sebemenšího předělu přeskakuje mezi různými časovými rovinami a mění bez varování "vyprávějící" postavu (POV), často i třeba jen na jednu dvě věty. Jednotlivé postavy v Three Pines mi připadaly velice ploché a nepříliš odlišné jedna od druhé. Co se týká samotné zápletky, často jsem se ztrácela v machinacích uvnitř policejního sboru a při odhalování vraha jsem se nemohla zbavit dojmu, že inspektor neuspěl díky pečlivé práci či geniálnímu mozku, ale spíš přišel k podezřelému i důkazům jako slepý k houslím (a věšteckým kartám). Do knihy se mi vůbec nedařilo začíst a vlastně jsem ji dočetla jen kvůli četným referencím k provincii Québec, kde jsem určitý čas pobývala.