Bretaňský příliv

14.07.2021

Za šumění přílivu jsem pročítala tuto knihu - i když nebyl bretaňský ....

Komisaři Dupine - společně s autorem mne lákáte navštívit ten mystický a legendami opředený kraj - kraj na konci světa ....

Mimo vyšetřování vražd je tu připomínka příběhu Tristana a Izoldy a také hledání pokladu.... co vše dokáže moře skrýt ....

A samozřejmě bretaňské speciality, které autor zřejmě uvede ve svém pokračování ....

Ráda se s ním ponořím do této mystické krajiny - a doporučím.

26.05.2021

Můj oblíbený autor, co tedy napsat. Jsem proto trochu zaujatý, ale popis krajiny je v každé knize, kterou jsem od autora přečetl, trochu jiný. Stejně tak kulinářská oblast. Navíc v této knize je popsán zákusek, který chci časem zkusit vyrobit. Příběh je dost členitý, stejně jako krajina ve které se odehrává a nejen krajina, ale i moře. Přesto byl poutavý, jen toho cofi je tam pro mne až moc. Doporučuji.

04.04.2021

Tenhle díl se nepovedl. Případ to byl zmatený a mystický, podezřelými byli všichni a nikdo, motiv tak nějak vyšuměl do ztracena, já vím, zlato je zlato, ale v této formě? Do toho zdlouhavé poučné pasáže o Bretani, které si jindy vychutnávám, tentokrát však bylo všeho nějak moc. A ten závěr? Jako fakt sorry, ale za ten dostává kniha hvězdu dolů.
Jako obvykle musím vyzdvihnout autorovu schopnost vytvořit dokonalou atmosféru, při plavbě na rozbouřeném moři se houpal žaludek i mně, slanou vůni moře a chaluh jsem cítila i v obýváku. Na spokojenost to ale bylo málo.
Takže mi v textu vadily i překlepy, špatné pády, chybějící slova a podobně. Kdyby mě příběh pohltil, asi bych nad tím mávla rukou, takhle ale bohužel.
Ne že bych Dupina přestala milovat, ale k tomuto dílu se už nevrátím.

19.02.2021

Mám moc ráda bretaňské příběhy. Byla jsem tam na poznávacím zájezdu a tímto vzpomínat na místa, kde jsem byla.

07.02.2021

Mám moc ráda tyhle detektivky plné jídla a bretaňských tajemných příběhů. Vadilo mi tam přílišné používání cizích slov, které byly občas jak pěst na oko (jakoby se překladateli nechtělo hledat český ekvivalent) a pak pár překlepů (v e-knize, tak třeba ten šotek řádí jen tam). Nejvíc mi vadil překlad francouzských slov, hlavně místních názvů. To tedy mohl pan překladatel konzultovat s nějakým francouzštinářem. Např. "Sedí v Chez Brunu." - myšlena hospůdka Chez Bruno - krásně česky U Bruna apod.

15.01.2021

Znovu dobrý kriminální příběh. A znovu i skvělý vyšetřující Dupin. Každopádně si začínám myslet, že si tyto krimi příběhy vybírám podvědomě i díky krásným autorovým popisům přírody - prostředí, do kterých své krimi příběhy vsazuje.

06.10.2020

Jako vždy krásné a inspirativní prostředí, přímo lákající k návštěvě Bretaně, ale detektivní zápletka mi připadala slabší a trochu nedopečená. Něco mi tam prostě chybělo, a nejde jen o otevřený konec příběhu nalezeného a ztraceného artefaktu. Třeba i s důkazy a vodítky je to tentokrát chabé a vztahy mezi oběťmi trochu nedořešené.

19.08.2020

Tenhle díl mi trochu ,,vázl,, ne a ne ho dočíst....s dalším dílkem série chvilku počkám:-)

07.08.2020

Další díl série bretaňských detektivek opět nezklamal. Po líčení bretaňských pokrmů, odstínů moře, popisu ostrovů a přírody vůbec, doufám, že příští rok už návštěva Bretaně klapne ????

18.07.2020

Mám pocit, že fotky na obálkách jsou ilustracemi k daným lokalitám! Ta momentální je ostrov Tristan! Minule byly solné "záhony" a příště bude třeba zase něco...

14.07.2020

Takže ostrov Sein. Tak na ten mám vzpomínku, kterou s komisařem sdílím. Na ostrov se dá (coby pasažér cizinec) dojet buď velkým trajektem, to je ta lepší varianta, anebo rychlým člunem. Cestou tam mě vezl rychlý člun, vlny byly děsivé a místo bylo už jen k stání a na přídi. Ukázkové šavle jsem začala vrhat tak někde v půlce cesty, pěkně po větru a směru jízdy. Potom už nebylo vrhat co...na pevninu (ostrov) jsem se vypotácela, složila se někde na břehu a tam se snažila zbavit kombinace točení a houpání (takže vím přesně, o čem se tam píše) a ode všeho mi odpomohl až místní lékař a kdoví co všechno v jednom, který za své služby chtěl poslat pohled :) asi tam má sbírku takových pitomců rovnou nad stolem. Některá místa v knize popisovaná si dokonce i vybavuji!

13.07.2020

Komisař Dupin a úchvatná Bretaň, coby skutečný ráj na zemi, popáté.
Chcete zažít autentickou Bretaň? Navštívit ostrovy v Douarnenezské zátoce, plavit se na člunu rozbouřeným Atlantikem, vdechovat slanou tříšť z mořské vody, okusit i mořskou nemoc, poznat hrdé Bretoňce, vyslechnout si nekonečnou řadu bretaňských mýtů a pověstí a pochutnat si na bretaňských mořských potvorách v těch nejneobvyklejších kuchyňských úpravách? Tak tahle zvláštní netradiční detektivka s prvkem mystična je to pravé…
Pro mě už je to i milé setkání se starou partou svérázných policajtů a jemným humorem, který poněkud vyvažuje tentokrát hodně kruté zločiny. Pro někoho divný konec, já za něj dávám palec nahoru.

09.08.2019

Jako vždycky hezký čtení

28.05.2019

Bretaň, tajemná a drsná, země pověstí a mýtů, země, která bude napořád v mém srdci
Proto jsem sáhla po knize, plné bájných příběhů a majáků, které jsou jednou z mála jistot, pro odvážné obyvatele nejnebezpečnějšího pobřeží Evropy.
Tak mi nijak nevadí, že kriminální zápletka je v tomto příběhu tak trochu stranou, ačkoliv jde o závažné téma naší doby.
Přesně tohle jsem čekala a taky dostala a kdo touží poznat atmosféru Bretaně, tomu vřele doporučuji.

28.05.2019

Skvělé! A ten dotek mysteriózna byl taky moc pěkný. Pan komisař mě baví čím dál víc. Ovšem kde seženu to ragú z humra... :)

24.02.2019

Ano, ano, ano, Bretaň nezklamala ani tentokrát! Motivace velmi surových vražd byla tak nejasná, že se napětí stupňovalo velmi intenzivně, navíc obohacení souborem bretaňských legend, které do případu vstupovaly více než místně... Řekněme, co bych potřebovala (kromě dobré kávy) po přečtení tohoto příběhu: podívat se z majáku na Atlantik, potkat na procházce tuleně a dát si ragú z humra... A vzhůru na další příběh!

31.01.2019

Zajímavosti o historii i současnosti Bretaně a ostrovu Sien. Krásný popis přírody, ale podle mně je tento díl nejslabší jako detektivka.

22.01.2019

Paráda: skvělé počtení pro milovníky Bretaně, nejzápadnějších mysů Francie a tamního atlantského (divokého skalnatého a hned vedle i písčitého chráněného) pobřeží. Kniha dopodrobna seznamuje čtenáře se zákoutími a ostrovy Douarnenezské zátoky a Mořským přírodním parkem Iroise (velmi užitečné mapky nechybí). A to vše v souvislosti s napínavým rybářsko-ekologickým příběhem, s povícero děsivými hrdelními zločiny a mnoha podezřelými.
Pařížský komisař Dupin se mi tu líbil mnohem víc ("Nedokázal v sobě zmobilizovat ani energii potřebnou k tomu, aby měl špatnou náladu."), má své mouchy (např. rituály: "Těch měl ostatně tolik, až to vypadalo, že se celý jeho profesní i soukromý život skládá převážně z rituálů. Včetně takových, které většina lidí řadí spíš do kategorie splínů, tiků nebo vrtochů."), ale s místním koloritem se už skvěle sžil (i nějakou větičku v místním jazyce se naučil), a vyšetřování je náležitě komplikované, důkladné (a důkladně popsané) a přitom přirozeně svižné (až na to, že příliš často si Dupin říká, že na to a to měl myslet sám a dřív - kolegové to už za něj prostě udělali sami), s neustálými přesuny mezi ostrovy a mezi pobřežními vískami s úchvatnou atmosférou, výhledy a barvami - ve dvou dnech je hotovo.

(Pár překlepů se vloudilo, ale jeden mne aspoň pobavil: "Alibi dravé jako řešeto.")

22.10.2018

Po této knize jsem sáhla díky výzvě a jsem za to moc ráda. Tak nabité dva dny při vyšetřování nejsou zrovna nejobvyklejší, ale přesto byly naprosto fascinující. Taky nejsem příznivcem obšírných popisů krajiny a prostředí, ale s takovou lehkostí, jako se mi četly v Bretaňském přílivu, jsem se snad ještě nesetkala. Jediná výtka z mé strany: kde se poděl Manet?