Svědectví
Margaret Atwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435165/bmid_svedectvi-7vh-435165.jpg
4
539
127
Příběh služebnice / Príbeh služobníčky série
< 2. díl
Když se za Fredovou na konci Příběh služebnice zabouchly dveře dodávky, neměli čtenáři ani ponětí, zda ji čeká svoboda, vězení, nebo smrt. Ale kdo si počkal, ten se po pětatřiceti letech napětí dočkal Svědectví. Margaret Atwoodová pokračuje v příběhu Gileádu více než patnáct poté, co June zmizela neznámo kde, a rozvíjí ho ve zdrcujících výpovědích tří ženských hrdinek, které mají s tímto režimem co do činění, byť každá v jiné roli. Ne náhodou získala věhlasná autorka za své čím dál aktuálnější dílo prestižní Bookerovu cenu.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , ArgoOriginální název:
The Testaments , 2019
více info...
Přidat komentář
Přiznám se, že je to první kniha od paní Atwoodove a od prvních stran jsem se od ní nemohla odtrhnout. Není to dané jen tématem, ale stylisticky je kniha skvěle napsaná. S přibývajícími stránkami čtenáře vtahuje samozřejmě víc a víc, ale i hravě komentáře autora se čtenářem možná povzbudily touhu knihu vůbec neodlozit. Rozhodně se těším, až se mi pod ruku dostane další kniha autorky .
Sáhla jsem po ní hlavně kvůli čtenářské výzvě končícího roku, ale výzva výběr jen urychlila, jednou bych se k tomu stejně dostala, protože Příběh služebnice mě kdysi hodně zaujal. A bylo to parádní počtení - strhující jako ďas, zhltla jsem to během jednoho klidného odpoledne a ještě klidnějšího dopoledne v práci.
Souhlasím s gladyou, že to v něčem je ještě lepší než Příběh služebnice. Perfektně to vykresluje fungování gileádské diktatury, líčí ji to mnohem komplexněji a uceleněji než Příběh služebnice. Potěšilo mě i to, že se tam najednou všecko nemotá jen kolem potomstva, plození a rození, uf. Samozřejmě nejzajímavější byl vhled do rezidence Ardua a příběhy jednotlivých tet. Příběh hlavních hrdinek děvčat, hlavně ten Daisyin/Jadein/Xxx, mi přišel trošku přepjatý a přetažený (proto ta jedna ubraná hvězda). Já holt na ty akčňárny, udatné skutky superhrdinů a dokonale spolupracujících sítí tajných agentů moc nejsem, no... Mnohem víc mi sedí tiché spřádání střípků a dlouhé vyčkávání tety Lydie a tichý vzdor a nekonečná statečnost mladé Beky.
Spokojenost veliká.
Svědectví se mi líbilo ještě víc než Příběh služebnice. To, jak totalitní režim dokáže ovládnout a zlomit lidi, bylo popsáno dokonale. Vůbec nejde o to, že utlačované jsou tam ženy, jde o ten popis totality.
Mně se asi nejvíc líbil pohled tety Lydie.
V příběhu byly některé věci předvídatelné, ale to mi nevadilo.
Docela zajímavý by byl pohled mužů. Pro mě totiž ve světě, kde jsou takto potlačována práva nějaké skupiny ( a je jedno jestli jde o pohlaví, náboženství, etnický nebo „třídní“ původ), nejsou opravdu svobodní ani ti privilegovaní. Alespoň ne tak, jak opravdovou svobodu chápu já.
Řekla bych že tato kniha byla oproti Příběhu taková akčnější a asi i trochu čtivější.
Ale líbili se mi obě dvě a moc.
A seriál je více než povedený,ten je ještě o level víš.
Ne a zase ne. Poněkud hloupé, poněkud bezradné, nudné. Nejhorší mi přijde nedostatek vcítění autorky do jejích postav - ať tet, nebo vězeňkyň. Ke konci jsem nebyla ani schopná knihu číst, tolik mne otrávila, a různě jsem přeskakovala. Nějaké hvězdy dávám za závěrečnou část, kde se dostáváme na přednášku o Gileádu jako o době dávno minulé - to, koneckonců, nebylo špatné. Celkem vzato ale za mne bída. Určitě nedoporučuji těm, kteří fandí seriálu Příběh služebnice.
Poznámka k audioknize: Tetu Lydii čte Taťána Medvecká a činí tak přenádherně.
Až děsivě pravdivé, jak fungují totalitní režimy. Výborné doplnění k Příběhu služebnice.
Za sebe mohu říci, že Svědectví se mi líbilo dokonce víc než Příběh sluzebnice. Tři dějové linky, vyprávěné třemi ženami v rozdilnem postavení čtenáře jasne přivedou k vysvětlení, jak vznikla totalitní Republika Gilead. Stejně jako Příběh sluzebnice by i Svědectví mělo být varováním.
Skoro na den přesně, před pěti lety jsem četla první díl. Pamatovala jsem si ho už jen okrajově, ale nevadilo. Řekla bych, že se obě knihy dají číst samostatně. Uplynulo 15 let a my díky třem ženám poznáváme život v Gileádu i mimo něj. Zemi, v níž vládne totalitní režim, kdy žena je předurčena k vybrané roli. Ať už je to služebnice - sloužící jako babyvak, poslušná manželka či teta - znalá pravidel. A všudypřítomné Oči, které sledují. Z knih tohoto typu, kdy se moci zhostí kdosi úplně vyšinutý - mám obavy a pevně věřím že jde čistě o fantazii.
Příběh služebnice zanechal spousty nezodpovězených otázek. Byl zahalen tajemstvím a vyprávěn pouze z pohledu služebnice. Naproti tomu Svědectví nám postupně odkryje celé společenství Gileádu. Dozvíme se jak tento mocenský patriarchát vzniknul, jakou má vnitřní strukturu a uspořádání. Příběh má tři hlavní dějové linky, které se postupně v ději navzájem prolínají. Díky tomu, máme neustále přehled nad celkovým příběhem. Kniha tím oproti Příběhu služebnice sice ztratila tajemnost, ale byla nahrazena zajímavějším a propracovanějším dějem, který s postupem času znatelně graduje. Až na jednu nelogickou situaci v samotném závěru nemám v podstatě nic co bych této knize mohla vytknout. Audiokniha je také povedená, ale měla jsem drobný problém s tím, že knihu načetlo více lidí a každý ve svém tempu. Takže jsem neustále musela upravovat rychlost čtení. Taťjana Medvecká čte strašně pomalu, naproti tomu Eva Josefíková to je lehký kulomet. :-) Dále čtou: Veronika Khek Kubařová a Martin Myšička.
Na mě byl Příběh služebnice dost náročný na přečtení. Pokračování, které je posunuto o patnáct let je pojato maličko jinak. Kniha je velice čtivá a děj není tak temný , i když Gileád je stále stejný. Líbí se mi vyprávění z pohledu tří žen nebo spíš dvou dívek a ženy. Za mě skvěle vymyšlené pokračování, a i když si Příběh služebnice vybavuju jen hodně sporadicky do děje jsem naskočila bez problémů. Obě knihy velice doporučuji a ta obálka je opravdu úžasná. Jako audiokniha je skvěle načtená.
Způsob vyprávění je ve Svědectví jednodušší než v Příběhu služebnice, ale stále je to velmi silný příběh o prožitcích žen ve světě dystopické teokracie. Tentokrát jsou to výpovědi tří žen, jejichž dějové linky se po určité době protnou. Samotný Gileád je “na vrcholu” a symbolem společenského postavení je množství “mart” a samozřejmě dítě. Ale o děti tu jde hlavně z pohledu společenské prestiže, nikoliv z pohledu vytvoření milující rodiny. Stále platí, že jediný moudrý a spravedlivý je muž a žena má jen velmi málo šancí na opravdový život. Jako manželka (pokud má štěstí) smí pouze dotvářet obraz manžela jako jeho dekorace, pokud je služebnicí, představuje svého druhu plemennou krávu, jako “marta” je otrockou služebnou bez jakýchkoliv práv. Poslední možností, pokud rezignuje na mateřství a je přiměřeně inteligentní, poslušná a současně silná, je stát se “tetou” a realizovat se v prostředí ostatních tet. No, zkrátka a dobře: být v tomto světě ženou není žádná výhra. Celé je to obludné a zvrhlé a bohužel v souvislosti s celou řadou současných trendů v tzv. civilizované společnosti, která si nechá v zájmu demokracie líbit opravdu hodně, je to občas skoro reálné.
Líbil se mi zvláště příběh tety Lýdie, od poloviny knihy se však začalo všechno trochu zbytečně zamotávat a závěr byl v duchu YA předvídatelný. Jako celek byla kniha čtivá, ale úrovně první knihy pro mne nedosáhla.
Náhodou jsem zjistila, že je pokračování Příběhu služebnice. Zajímavé pokračování příběhu z jiného úhlu pohledu - tety Lydie a dalších dvou postav. Dokresluje to, co bylo v první knize.
V knize je sice popsána fikce...ale zrovna teď je na Netflixu nový dokument "modlit se, poslouchat, neodmlouvat" a ono to je docela dost podobné. Ženská jako to dobytče...hustyyy
Ač jsem u prvního dílu trpěla (nečetl se mi vůbec snadno), druhý jsem měla jako dvojhubku :) Četlo se to úplně samo, nemusela jsem se vůbec nutit (spíš jsem se nutila knihu odkládat a dělat i něco jiného) a vyprávění 3 žen, které mají něco společného s Gileádem a jejichž osudy se v knize protnou, mi připadalo neuvěřitelně čtivé a napínavé. Nejedna postava v knize člověka překvapí.
Dovolím si citovat z knihy, protože tahle citace myšlenky je dle mého názoru základem toho, aby čtenář pochopil, jak to mělo v Gileádu fungovat, ale bohužel to fungovalo úplně jinak: "Myšlenka Gileádu byla zpočátku čistá a ušlechtilá, na tom se všichni shodneme," pokračovala. "Ale podkopali ji sobci a pokrytci posedlí mocí, jak se v dějinách lidstva stalo už tolikrát. Určitě si to přejete napravit."
Knihu doporučuji a dle mého názoru k jejímu přečtení není nutné bezpodmínečně číst díl první (Příběh služebnice).
Nebudu opakovat, co napsali čtenáři přede mnou. Za mě prostě skvělé, nemohla jsem se odtrhnout.
Oproti Příběhu služebnice se mi kniha četla mnohem lépe, každopádně u Služebnice jsem byla dost ovliněná seriálem, který byl za mě prostě lepší. Svědectví jsem přečetla jedním dechem a jsem nadšená.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie kanadská literatura feminismus Bookerova cena
Autorovy další knížky
| 2008 |  Příběh služebnice |
| 2018 |  Alias Grace |
| 2020 | Svědectví |
| 2001 | Slepý vrah |
| 2005 | Přežívá nejsmutnější |
Kniha Svědectví je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 744x |
| Čtenářské výzvě | 272x |
| Doporučených | 34x |
| Knihotéce | 277x |
| Chystám se číst | 331x |
| Chci si koupit | 111x |
| dalších seznamech | 8x |
Som vďačná, že sa Margret Atwood vrátila do sveta Gileadu a napísala záver skvelého príbehu. AJ