Pražské jaro
Simon Mawer
Simon Mawer, autor Skleněného pokoje, bestselleru deníku New York Times, se vrací do Československa. Tentokrát během bouřlivých šedesátých let a s napínavým příběhem o sexu, politice a zradě. V létě roku 1968, v roce Pražského jara a studené války, se dva studenti Oxfordu, James Borthwick a Eleanor Pike, rozhodnout projet stopem Evropu. Tím si zkomplikují právě se rodící přátelství, které by mohlo přerůst v něco většího. Jakmile dorazí do jižního Německa, zrodí se v jejich hlavách nápad navštívit Československo – zemi, ze které se Dubčekův „socialismus s lidskou tváří“ usmívá na svět kolem. Mezitím, Sam Wareham, první tajemník britské ambasády v Praze, sleduje s cynismem diplomata a vášní mladého muže vývoj v zemi. Ve společnosti české studentky Lenky Koneckove si nachází cestu do světa československé mládeže, která je plná nadějí a nových myšlenek. Za železnou oponou se v této chvíli nic nezdá být nemožným. Avšak obří kola politiky se dál točí v pozadí, sovětský vůdce Leonid Brežněv vyvíjí na Dubčeka nátlak a Rudá armáda se shromažďuje na hranicích. Tato chytrá, strhující a smyslná novela opět potvrzuje, že Simon Mawer je jedním z nejtalentovanějších současných spisovatelů historické špionážní fikce.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Kniha ZlínOriginální název:
Prague Spring , 2018
více info...
Přidat komentář
Opět jedna knížka, od které se těžko odtrhávalo... ale prostě mne nijak emočně nevtáhla. Čímž nechci říci, že nebyla napsána velmi strhujícím stylem, měla spád, zajímavé postavy, ale je možné, že emoce reálných událostí, které si z onoho roku neseme, jsou silnější než jakákoliv kniha pozorovatele zvenčí. Zajímavá mi přišla myšlenka o "zemi definované absencí", ta stojí za další zvážení. Nicméně rozhodně stojí kniha za přečtení!
Musím říct, že ze začátku jsem měla trochu problém se začíst, zato posledních 100 stran bylo naprosto skvělých. Oceňuji znalosti, které autor o české historii má. Na pozadí ohromné události se odehrává pro mě slabý příběh.
První kapitola mě teda spíš vyděsila, naštěstí dál se mi knížka líbila, i když Eleanor pro mě byla protivná až do konce. Obdivuju autora nejenom za znalost našich dějin, ale i za vykreslení pocitů lidí a celkové atmosféry té doby.
Od knihy jsem očekávala trošku víc. Na pozadí doby se odehrávají dva pletence několika různých lidí, jejichž osud se následně spojí a vpád vojsk Varšavském smlouvy prožívají spolu.
Skleněný pokoj od stejného autora mě zaujal víc. Pražské jaro jsem přečetla za pár dní, ale asi v mysli nebude dlouho.
Kniha není špatná, ale já bych kvůli ní, takový rozruch nedělala.
Za mě spokojenost. Kniha byla čtivá, jako zatím vše, co jsem od Simona Mawera četla. Oceňuji i krátké pasáže vysvětlující dobové reálie. Jen neustálé opakování (dobře, možná jich nebylo tolik, ale pocitově mraky) "Fando a Lis" bych s nadšením vypustila.
Od autora jsem nejdříve četla Skleněný pokoj, který mě neskutečně bavil tak jsem si chtěla přečíst další knihu od autora a tato me zaujala svym tematem, ale nemohla jsem se do ní nějak pořád zacist, nakonec jsem ji přeci jenom dočetla. Líbí se mi těma této knihy ale zacetla jsem se bohužel až skoro na konci.
Limonádka na pozadí roku 68. Lehké čtení na dovolenou, kvalitně napsané, ale hluboké pocity to ve mne nezanechalo.
Před autorem opět smekám. Brilantní znalost českých dějin, nenásilné a přitom zajímavé a poučné vsuvky, neklidná atmosféra léta 68'. Ellie s Jamesem mi pekelně lezli na nervy, panebože, ale jak moc :), Sam s Lenkou se mi líbili víc. Samova linie by mě zajímala mnohem víc, i po srpnu 68 a dál.
Každopádně jsem si čtení užila, jak jinak u SM. :)
Kniha mě moc nezaujala, ale oceňuji autorovu znalost našich dějin. Začátek knihy se rozjížděl hodně pomalu a po dočtení jsem vlastně nevěděla jak to s hrdiny dopadlo. Prostě otevřený konec...
Kniha mě zaujala názvem, tematikou i relativně dobrým doporučením. Z počátku jsem měla potíž se začíst, proto dávám o jednu hvězdičku méně. Jde o historický román (historie, která je nám všem známá), kde se objevují dvě milostné dvojice, dva příběhy, které se v jeden okamžik na čas propojí, aby se na konci knihy zase rozešly. Autor projevil velkou znalost české historie a českého lidu. Líbily se mi i různé vsuvky o osobnostech apod. (např. F.Kafka, J.Hašek...). Konec je otevřený a je na každém, jak si ho sám domyslí. V souvislosti se Samem a Lenkou mi to přijde líto, protože by mě zajímalo, jak se věci dále vyvíjely...
Kniha, ve které se 280 stránek nic moc neděje a posledních 100 stran je skvělých. Já z toho mám takový dojem, slabý příběh na pozadí ohromné události. Celou knihu jsem se nutila do čtení a až na konci přišlo uspokojení. Simon Mawer asi není pro mě. Ale to nevadí.
Historie, romantická láska, napětí, výtečně vykreslené charaktery, české reálie (Skleněný pokoj, Mendelův trpaslík). To je jedinečný mix, který z rukou současného nejlepšího autora historických románů chutná výtečně. Proto mě nemohlo minout ani Pražské jaro.
Je až neuvěřitelné, že se nejedná o českého autora. Mawerovi se podařilo vystihnout uvolněnou atmosféru a naději, která v lidech dřímala před začátkem sovětské okupace. Sledujeme příběhy dvou párů, které spojil jiný příběh - nešťastný příběh jedné malé země.
Simon Mawer je skvělý vypravěč, což znovu potvrdil touto knihou. Kniha velice reálně a lidsky přibližuje události roku 1968, pohledem Čechů i západu. Příběh vypráví komplexně a přidává odkazy na související důležité události a osobnosti. Opravdu povedená kniha, klobouk!
Pociťuji neskonalý obdiv k autorovi, který jako Brit žijící v Itálii dokáže tak fantasticky popsat prostředí a atmosféru Prahy v roce 1968 a jak dokáže trefit některé české povahové rysy... Jeho znalost historie a reálií Československa je lepší než u mnoha rodilých Čechů. Často jsem si musela při čtení připomínat to, že se nejedná o českou knihu. Kniha je velmi čtivá a moc se mi líbily stručné kpitoly, které čtenáři přibližovaly historické souvislosti. Jediné, co mě zklamalo, byl otevřený konec dějové linie Sama a Lenky... I když je možná lepší, že si sama můžu domyslet happy end... Kdo ví, jak by to dopadlo ve skutečnosti...:-D
Pan Mawer opět nezklamal. Obdivuhodné je, co vše o naší historii ví (Milada Horáková, Palach, Kafka...). Příběh je velmi čtivý, autentický a tak může mladé nenásilně poučit. Jen malá připomínka. Když popisuje mladé lidi v Čechách, duchem jsou zajisté podobní těm západním, ale v té době neměli všichni džíny (daly se koupit je v tuzexu). To ale neubírá na mém kladném hodnocení knihy. Vřele doporučuji.
Trochu zklamání. Poněkud mělký příběh s milostným nádechem na pozadí zajímavých historických událostí, které Mawer umí velice zdatně přiblížit a skvěle vystihnout atmosféru místa, kde se děj odehrává. Působivá atmosféra pražského jara, bez které by ovšem zůstala jen banální, průměrná kniha.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2013 | Skleněný pokoj |
2010 | Mendelův trpaslík |
2012 | Dívka, která spadla z nebe |
2018 | Pražské jaro |
2013 | Pád |
Kniha Pražské jaro je v
Právě čtených | 29x |
Přečtených | 1 178x |
Čtenářské výzvě | 276x |
Doporučených | 53x |
Knihotéce | 258x |
Chystám se číst | 459x |
Chci si koupit | 74x |
dalších seznamech | 4x |
Promyšleně vystavěný a dějově strhující román, který nabízí pohled na zásadní okamžiky české historie r. 1968.