Pravidla hry

Pravidla hry https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528176/bmid_pravidla-hry-65b8c1cbb5c9b.jpg 4 56 56

Stačil jeden úder na fotbalovém hřišti, aby se Ashleyho život dočista proměnil. Najednou nic nevypadá tak, jak si to pamatuje, protože ač se to zdá nemožné, Ash se ocitl v jiné dimenzi. Od té chvíle se pohybuje po světech, které jsou téměř jako ten jeho – ale ne tak docela. Začalo to drobnými změnami, které se ale rychle vymkly kontrole, a Ash sklouznul do vesmírů, kde může mít všechno, co si kdy přál... Do vesmírů, které ho pomalu učí dívat se na svůj život úplně jinýma očima. Pokud si však nedá pozor, mohl by mu jeho skutečný svět proklouznout mezi prsty a navždy zmizet...... celý text

Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: , Yoli (ČR)
Originální název:

Game Changer , 2021


více info...

Přidat komentář

Ančaa3
15.05.2024 5 z 5

Od Neala Shustermana jsem četla Bez šance i Smrtku, takže jsem se na tohle těšila. Upřímně jsem neměla velké očekávání ale musím říct že mě to mile překvapilo. Nebylo to dlouhé, příběh nikde neváznul a celkově mě to prostě bavilo.

bosorka
14.05.2024 4 z 5

Smrtkovou sérii nedoběhlo, ale musím říct, že mi to i tak přišlo velmi slušné shustermanovské čtení. Byl to zase on se svým svižným jazykem, se svým tepáním do důležitých problémů ovšem YA formou. Tentokrát trochu jinak, cestování mezi alternativními realitami, které vždy dokážou připravit hlavnímu hrdinovi téma, nad kterým si bude trochu drbat hlavu. Když se totiž dostane do trochu jiného světa, než na jaký je zvyklý, nebo do trochu jiné vlastní kůže. Kniha je o (ne)toleranci, o věcech, které už nám připadají běžné, ale co by bylo, kdyby v jiné realitě tak úplně běžné nebyly. Četlo se to velmi svižně, vlastně jsem si ani trochu nedovedla představit, jak toto ukončit, no a že to bylo velmi razantní ukončení.


Luccinda
08.05.2024 4 z 5

Novinka krále dystopií a tentokrát standalone. Neal Shusterman opět přišel s perfektním námětem - cestováním mezi dimenzemi. Aneb co všechno se v alternativních vesmírech může pokazit. No, je toho opravdu spousta.

V knize se objevuje hned několik vážných témat, tím stěžejním je pak rasová segregace, která je v USA i v současné době bohužel stále patrná. Na kloub se tomu snaží přijít hlavní hrdina Ash, který mi zpočátku nebyl příliš sympatický, během příběhu však přišel velkým vývojem a nakonec jsem si ho oblíbila. A palec nahoru také za velmi netradiční romantickou linku, ta mě opravdu bavila!

tatjana1737
05.05.2024 4 z 5

(SPOILER) !!! POZOR SPOILERY !!!

CITÁT: Se stereotypy je problém, jak se přiživují a lidé se ochotně stereotypem stanou. Je to lehčí než šlapat nové cestičky. Někdo tou prošlapanou pohodlně dojde až na konec a s.re pes.

Když o téhle knize Neal mluvil na loňské autogramiádě v Luxoru, docela mě to zaujalo. A i když vlastně tak trochu vyzradil pointu, říkala jsem si, že tuhle knížku si nemohu nechat ujít, takže hned, jak mi přišlo avízo, že vyšla, jsem po ní skočila, a pak ji pár týdnů sušila doma s tím, že si ji musím šetřit, než dočtu jiné, slabší věci, protože to bude určitě bomba, tak jak jsem u Shustermanna zvyklá. Nakonec jsem ji přečetla za den, protože mě skolila chřipka a nic lepšího jsem na neschopence na práci neměla.

U NS jsem zvyklá na laťku hodně, HODNĚ vysoko. Pravidla hry (v originále s výstižnějším názvem Game Changer) mají rozhodně zajímavý nápad a už jak o knize autor mluvil, přemýšlela jsem, jak to z hlediska proveditelnosti vymyslel po technické stránce. Souhlasím s komentářem, že odkazy na americký fotbal (s užitím termínu v angličtině) mi toho moc neřekly a úplně jsem se do toho nedokázala vžít, na rozdíl zřejmě od amerických čtenářů, kteří jím žijí a znají jednotlivé týmy. Vyprávění v ich formě mě sice překvapilo, ale přijala jsem ho, a i Ashovi jsem vcelku přišla na chuť. Protože byl takový nijaký a tím pádem pro většinu – podobně nijakých – čtenářů (včetně mě) stravitelný. Následně Neal představil několik problémů, jímž současná společnost čelí, a prostřednictvím Ashe dal možnost je čtenáři okusit. Za mě ta exkurze nebyla příliš do hloubky, aby mě rozložila tak, jako jiné autorovy knihy a myšlenky. Vsadím se, že kdybych knihu půjčila svému otci, velmi záhy by ji odložil a řekl, že je to „menšinová“ agitka (nejednou jsem s na něj vzpomněla při líčení Ashova dědečka).

U Shustermannových předchozích knih jsem si říkala: „Co se sakra tomu týpkovi stalo, že ho napadají takovéhle věci?!“ On sám konstatoval, že píše o myšlenkách, které se člověku zadřou pod kůži, pořád na ně musí myslet a v noci mu nedají spát. Bohužel po dočtení musím konstatovat, že zůstanu stejně nijakou a pasivní, protože jsem se s předkládanými tématy nedokázala ztotožnit. Valem asi i proto, že Neal tentokrát za mne klouzal hodně po povrchu a taky poněkud odbyl vedlejší postavy. Hispánci se v určitou chvíli zcela ztratili, u Norrise jsem čekala nějaký vztahový vývoj ze strany hlavního hrdiny (obzvlášť poté, co Ashovi přiznal, že ho vždy obdivoval a vzhlížel k němu), ale zůstal prostě pitomcem. Ani u Laytona nedošlo k nějakému exkurzu víc do hloubky, i když se NS snažil Katein toxický vztah nějak vysvětlit, a šibnutý quaterback s baseballkou na konci byl strašné klišé. To, jak Layton dopadl, to mi přišlo hodně kruté.

Knihu ale nezavrhuju – už na té autogramiádě jsem zjistila, že co nepálí mě, může pálit jiné (třeba otázka genderu a sebeurčení) – a doma si ji nechám. Věřím, že až ji budou číst moje děti, budou na ni nahlížet úplně jinak, protože ony vyrůstají a žijí ve světě, kde tyhle problémy palčivé jsou a pro jejich generaci budou. Mně by nejvíc vyschízovaly ty modré stopky…

Aiden888
03.05.2024 4 z 5

Já jsem těch hvězdiček chtěla původně dát pět, protože se mi to fakt dobře četlo. Líbí se mi, jak je to přirozeně napsané, místy vulgární, lidsky čtivé... No pak to začalo trochu drhnout, když přišly všechny ty dlouhé pasáže, plné filozofických myšlenek a komplikovaných vysvětlení dimenzí našeho vesmíru. Ale chápu, k příběhu to prostě patří a jinak to vysvětlit asi nešlo. Takže jo, z knížky jsem nadšená, námět je geniální, přitom ho autor nezkroutil do ničeho extrémně složitého, ale vlastně je to taková lehce stravitelná YOUNG ADULT literatura. Ale na pět hvězdiček to úplně není :)

kalinkacz
01.05.2024 4 z 5

Neal Shusterman, král dystopií, má novinku!
Pravidla hry jsou jeho samostatným románem, který nenavazuje ani na sérii Smrtka ani na sérii Bez šance.
Na jednu stranu skvělé, nemusíte si dávat rereading nebo dohánět knihy, co jste ještě ze série nestihli... Zároveň se člověk trošku bojí, bude to stejně dobré jako milovaná Smrtka?
Odpověď je jednoduchá - je to jiné, není to jako Smrtka, ale skvělé to bylo i tak!
Sám Neal Shusterman se při jedné z jeho loňských besed ptal, jakou další knihu od něj u nás přeloží a když zjistil, že to budou Pravidla hry, měl velkou radost, je to prý jeho nejoblíbenější standalone román ze všech, co doposud napsal.
Příběh si hraje s alternativními realitami, ve kterých se ocitne náš hlavní hrdina a tak trošku se v nich začne cítit líp, než v reálném světě...
Sice jsem nečetla Temnou hmotu, ale Pravidla hry působí jako její YA verze.
Kniha měla spád, byla zajímavá a bavil mě styl psaní i hlavní hrdina.
Je to lepší než Smrtka? Rozhodně ne! Stojí to za přečtení? To ano! Je to prostě Neal Shusterman!

Sarah11
29.04.2024 4 z 5

Ano, Shusterman z toho bezpochyby cítit jde, je to originální, čtivé, hlavní hrdina sympaťák, ale mně tentokrát zkrátka asi nesedlo to téma a prostředí. Obvyklý wow efekt, na který jsem byla doposud zvyklá u všech autorových knih, se bohužel nedostavil.

GalaxyR
28.04.2024 5 z 5

Asi trochu rozumím negativním recenzím, ale v mém případě knihu rozhodně nebudu nijak hanit.
Já Neala naprosto obdivuji, každá jeho kniha/série je trochu jiná. Všechno má podobný nádech, ale i styl vyprávění je pokaždé odlišný.
V tomhle konkrétním případě jsem měla zpočátku stejný problém jako u Kingovo pohádky. Bylo to příliš výpravné, neformální, styl, jakým se hlavní hrdina Ash představoval čtenáři mi zprvu nepřišel dobrý, ale to je otázka prvních tří kapitol. Co totiž Neal umí bravurně je chytit vás zcela nepodstatným detailem a už nepustit. Knihu jsem přečetla za šest hodin. Upřímně jsem to nečekala, ale ubíhala úplně sama a je to přesně zásluhou zpočátku divného stylu vyprávění. Není to zrovna knižně psané, je to jednoduché, a ač je to sci-fi žánr, nepůsobí to tak. Čtenář by od toho neměl očekávat příliš.
Upřímně mě dost bavily ty přesuny, člověk byl zvědavý, v jakém vesmíru se Ash ocitne, a všechny případy jsou dost zajímavé. Jsou to ty typické teorie, které se člověku čas od času proženou hlavou a to mě neskutečně bavilo. (Co by se stalo, kdybych byl na opačné pohlaví? Co by se stalo, kdybych se najednou stal bohatým? Co by se stalo kdybych se stal opačným pohlavím?)
Edové mě zaujali. Vlastně by mi nevadilo trochu víc prostoru pro ně.
Přesuny mi nepřišly nijak nesrozumitelné, kniha byla psána stylem, kdy si vlastně čtenář mohl ten mechanismus představit podle sebe, nedělalo mi to velký problém. Víc než sci-fi to ve mně rezonovalo jako fantasy. Sci-fi jsou tam akorát nějaké vědecké výrazy, jinak bych tu knihu úplně za ten žánr nepovažovala.
Právě díky jednoduchému stylu vyprávění oceňuji, že autor protkal příběhem spoustu sociálních problémů. Pro nepříliš zkušené čtenáře bude snazší vnímat ty náznaky a skrytou důležitost. A nejen to, dával čtenáři možnost nahlédnout sám do sebe, uvědomit si, jakým způsobem žijeme a jak si vážit toho, co máme.
Rozumím negativním recenzím, ne každému to může sednout, ale neřadím se mezi ně. Bylo to takové mírně slabší Sucho, ale pořád skvělé.

Highlander
25.04.2024 2 z 5

Jsem rád, že nejsem jediný, koho to nevzalo.
Neal je super a má skvělé nápady. Dokonce i tohle byl zajímavý nápad... i když víceméně nedával smysl (tedy víc než je pro sci-fi běžné).

Aneb jako zpívá kapela Škwor: "Nebuď debil."
Místo zajímavého sci-fi jsme dostali woke příručku.
Prvních asi sto stran mě docela bavilo, ale pak to prostě začalo smrdět.

lena.o.knihach
23.04.2024 3 z 5

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze. #spoluprace

Byl to normální fotbalový zápas, nebýt jednoho úderu do hlavy, který všechno změnil. Ash se ocitl v jiné dimenzi.

V knize je víc světů, které hlavní hrdina navštíví a Neal Shusterman v každém z nich popisuje konkrétní problém lidské společnosti (rasismus, sexismus, toxický vztah, homofobie a další).

Námět je to skvělý, a i když mi byl Ash sympatický (byl prostě lidský, líp bych to neřekla), z jeho dobrodružných výprav do různých vesmírů jsem tak uchvácená nebyla. Nějak jsem si to zkrátka nedokázala představit. Chyběly mi trochu jasnější informace o tom, jak tohle celé funguje.

Pravidla hry jsou autorovým nejoblíbenějším standalone příběhem, ale já z nich tak nadšená nejsem.

Egeris
22.04.2024 2 z 5

Knihy od tohoto autora mám hodně rád, proto mě i celkem mrzí, že tahle konkrétní mě nezaujala. Nápad byl zajímavý, ale celý děj je až příliš křečovitě našroubován na různé sociální problémy (rasismus, homofobie, sexismus atd.). Je to tak okaté a nucené, že to pokazí jakýkoliv zážitek z ostatního děje.

kneslova
21.04.2024 4 z 5

Pro mě osobně jedna ze slabších knih mého velmi oblíbeného autora

Lalina3
17.04.2024

Nedočteno, mě to prostě extrémně nebavilo.

Alyssana
15.03.2024 4 z 5

Největším přínosem této knihy je dle mého bravurní zpracování velkého množství různých sociálních problémů. Autor si díky odlišných verzí naší reality vytvořil prostor, jak nenásilně zobrazit problematiku rasismu, homofobie, postavení ženy ve společnosti či toxického vztahu. Opravdu smekám za neskutečně povedené a účinné propojení sci-fi námětu a aktuálních společenských problémů.

Stejně jako všechny předchozí knihy autora jsou i Pravidla hry velmi čtivým příběhem, který vás pohltí. Hlavní hrdina je sympaťák, který dělá chyby, ale umí si to přiznat a přijmout je s ironickým humorem. Opravdu jsem si příběh zamilovala a cením si přesahu, který dle mě má. Jediný menší problém, který jsem při čtení měla, bylo ono fungování změn dimenzí. Do jisté míry mi to přišlo nedomyšlené, či těžko představitelné? Nevím, jak to přesně popsat Pro mě to je však opravdu detail a na mém nadšení z knihy to nic nemění.

knihomolka_eli
10.01.2023 5 z 5

S touto knihou som dosť dlho bojovala (čo sa mi stáva málokedy), skúšala som ju čítať dvakrát a po pár stranách som to vždy nechala tak. Po nejakom čase som sa k nej vrátila, vydržala som dlhšie a neľutujem - nevedela som sa od nej odlepiť.

Začiatok bol pre mňa nudnejší. Odrádzali ma hlavne stránky plné Ashovho rozprávania o americkom futbale a celkovo mi ten úvod prišiel taký veľmi pomalý a pre mňa nezáživný. Postupne sa ale dej rozbehol a ja som sledovala, kde všade sa Ash ocitol a ako z toho kolotoča vystúpi.

Všetko sa začala obyčajnou zrážkou Asha na futbalovom ihrisku. Zrazu sa ocitol v úplne inom svete. A veru stalo sa to potom ešte niekoľkokrát. Hoci ho lákali iné svety, než v akom žil, Ash rýchlo pochopil, že túži po svojom nedokonalom živote v nedokonalom svete. Celé jeho skákanie medzi svetmi bolo úžasné dobrodružstvo. Ash menil nielen svety, ale aj sám seba. Vyskúšal si toľko rôznych rolí, toľko situácií, že v podstate naozaj behom knihy on sám dozrel. Čitateľ prostredníctvom Asha okúsi všetko, čo aj on. Vďaka tomu sa vlastne aj čitateľ sám zamýšľa nad rôznymi vecami, situáciami, problémami nášho sveta.

Kniha bola plná hlbokých myšlienok. ,,Stred vesmíru. Predpokladám, že všetci si sami seba predstavujeme v tejto pozícii. Hoci väčšina z nás vie, že stredom vesmíru nie sme, nemôžeme si pomôcť, ale kdesi v podvedome máme pocit, že to tak je. Niektorí z nás z toho nikdy nevyrastú, ale väčšina sa predsa len prepracuje do dospelosti. Kým dospejeme, naučíme sa predstierať, že si nemyslíme, že sme stredom vesmíru. Ale kdesi v hĺbke si časť z nás vždy bude myslieť, že ním sme."

Pri niektorých situáciách, do ktorých sa Ash dostal, som sa aj nahlas zasmiala :) vtipné boli aj niektoré repliky medzi postavami. Medzi top postavy, ktoré ma fakt bavili, patrili hlavne skejteri (Edwardovia), ale našlo sa aj veľa ďalších.

Neal Shusterman rieši v knihe aj náročné témy: rasizmus, segregáciu, LGBT, zmenu pohlavia a pod. Prostredníctvom svojej fantasy vysiela k čitateľovi jasné odkazy vpísane medzi riadkami - ži a nechaj žiť, buď tolerantný, nebuď ignorant. A vďaka tomuto všetkému sa kniha u mňa dostala veľmi vysoko. Pocity z nej budú vo mne určite rezonovať dlhšie a budem ju odporúčať nielen teenegerom, ale aj dospelým :)

,,Keď chápeme hĺbku toho, čo nevieme, chráni nás to pred aroganciou, ktorá ničí svety. Napokon možno predsa len záleží na perspektíve. Iba keď budeme pokorní, môžeme dúfať, že budeme aj veľkí."

Deia
01.04.2022 4 z 5

Kniha je čtivá, to sa jej uprieť nedá. Ale neviem, príde mi, že som od nej čakala niečo iné a aj keď to, čo som dostala nebolo zlé, tak úplne to nenaplnilo moje očakávania. Ash mi nejak k srdcu neprirástol, prišiel mi až príliš obyčajný. Tiež mi od začiatku vadili nepreložené výrazy týkajúce sa amerického futbalu, neviem, či pre nich v slovenčine výraz nemáme, ale takto som mala problém si predstaviť, čo presne sa na ihrisku deje. Dej ma ináč celkom bavil, hlavne na začiatku, kedy Ash postupne odhaľoval, že čo sa vlastne deje. Veľmi sa mi páčili vedľajšie postavy, hlavne Leo, Ashov černošský kamarát alebo Katie. Pri nich autor zabŕdol aj do otázok rasovej nenávisti a segregácie, či ubližovania vo vzťahoch, čo oceňujem. Načal aj ďalšie vážnejšie témy, ale prišlo mi, že tam boli až príliš okrajovo a že možno to tam je trochu nasilu, veď zas v jednej knihe nemôže byť všetko. Na to, ako to skončí, som bola veľmi zvedavá a keďže je kniha naozaj čtivá, tak som ju prečítala v podstate na jeden záťah, ku koncu sa nedalo prestať. Aj keď ma nenadchla tak, ako som dúfala, tak vyložene sklamaná nie som.