Pozvaní
Jennifer McMahon
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/430463/bmid_pozvani-oYc-430463.jpg
4
505
168
Manželská dvojice, Nate a Helen, jsou učiteli na prestižní střední škole v Connecticutu. Jednoho dne se rozhodnou opustit pohodlí a bezpečí předvídatelného městského života a přestěhovat se na venkov. Chtějí se tak přiblížit skutečnému životu a vše si vybudovat vlastníma rukama. Tady, na pozemku v divoké přírodě, začnou sami dva stavět dům svých snů. Díky ne příliš přátelskému postoji místních lidí a několika záhadným událostem však brzy zjistí, že jejich pozemek je spojen s temnou minulostí a že legenda o zdejším duchovi může mít reálný základ. Postupně vyvstává řada otázek – kdo a proč nechal na prahu balíček s podivným obsahem, kam zmizela jejich sousedka a koho má Helen zachránit – na které se snaží najít odpovědi. Je svět, který vidíme, jediným světem, nebo přírodní síly ukrývají víc, než jsme schopni poznat našimi běžnými smysly? Napětí se stupňuje, hranice mezi světy mizí. Může být duch pachatelem vraždy? Rozuzlení tohoto napínavého mysteriózního románu je vskutku překvapivé.... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2020 , FobosOriginální název:
The Invited , 2019
více info...
Přidat komentář
Jo, není to horor. A není to ani thriller. Je to jednoduše příběh dvou lidí, co se rozhodnou změnit svůj život. A to tak, že si postaví zbrusu nový dům kdesi na konci světa. A k jejich smůle zrovna na pozemku s neblahou minulostí.
Příběh jako takový je vyprávěn čtivě, s citem k postavám, které zde dostávají svůj prostor. Což je za mě jediné dobře. Celá zápletka se odvíjí postupně a v naznacích dává tušit, odkud vane vítr. Atmosféra postupně houstne a napětí se stupňuje plynule.
Bohužel konec na mě působí jako dodatek - autorka má potřebu všechno dovysvětlit (což nemusela a možná by udělala líp), jenže nechává spoustu otázek nezodpozených. Kvůli tomu působí závěr nedodělaně. A je tak největším minusem Pozvaných.
Za zmínku stojí rozhodně autorčin literární skill - McMahon umí psát. Nebojí se složitějších konstrukcí a text působí zajímavě a současně je čtivý, bez zbytečných rušivých prvků.
Někdo zde srovnával s Darcy Coatesovou. A to mi přijde zcestné; Darcy píše jednoduchou žánrovku středoškolským slohem. McMahon je komplexnější, nebojí se překročit hranice žánru a celkově je o třídu výš. Sorry jako.
Knihu jsem si vybrala jen tak, abych na chvíli změnila žánr. Nemám ráda duchařinu z jednoduchého důvodu- prostě se bojím :) ale tady to bylo dobrý, tady jsem se moc nebála. Takže jako oddechovka dobrá.
Není to ani tak horor, jako spíš mysteriózní příběh. Čtivě napsaný, postavy sympatické, ale stejně mi přišlo, že začátek byl nejlepší a čím víc příběh pokračuje, tím je víc odhadnutelný a napětí se vytrácelo.
úplne najlepšie sa mi čítajú knihy, ktoré nie sú dopredu onálepkované, resp. si tú nálepku nevšimnem.
tento príbeh som si vychutnal. nenazval by som ho hororom, dokonca ani thrillerom. bola to výborne napísaná prechádzka predsudkami a izoláciou poznačeným spoločenstvom. uveriteľné postavy a zhruba do polovice neodhadnuteľné vyústenie s množstvom falošných možností.
fakt radosť čítať.
napadlo mi viac autorov, medzi ktorými by sa táto spisovateľka nestratila. David Mitchell, Haruki Murakami či Luis Zafón.
odporúčam, na daždivé jesenné večery fajn zábava.
Výborná kniha, má jen dvě vady - není to zrovna horor, a ten "záporák" se tak nějak dal odhadnout, pokud nad tím člověk trochu přemýšlel. :)
Kniha mě velice mile překvapila. Rozhodně bych ji neklasifikovala jako horor.
Příběh se velice příjemně četl, byl plný nečekaných zvratů a změn. Rozhodně doporučuji.
Páni, tohle bylo moc dobré. Nejsem čtenář duchařiny, ale tohle mě úplně pohltilo. Příběh odhalující tajemství jedné rodiny.
Kdo je záporák jsem tak od půlky tušila, ale souvislosti i zakončení knihy bylo nečekané.
Kniha rozhodně super a doporučuju.
Začátek knihy hodnotím jako napínavý, čtivý. Po dalších kapitolách se děj lehce vleče, strašidelných scén ubývá.
Ke konci příběhu už čtenář tuší, jak bude děj končit (a neplete se).
Nerada bych tu srovnávala se slavnou Darcy Coast, jenže mám od ní přečteno několik dobrých knih, tudíž se srovnání nevyhnu.
Každopádně kniha stojí za přečtení.
Tyhle žánry knížek moc často nevyhledávám, ale tato kniha mi doslova vyrazila dech. Krásně čtivá, v některých částech dost strašidelná a nebudete se od ní chtít odvrátit. Tuto autorku jsem si moc oblíbila a nemohla jsem odolat její další knize Tajemství pramenů, na kterou se moc těším.
Fakt jsem doufal, že tohle bude "ten horror", na který nemůžu pořád natrefit. Ale i tohle je spíš jen takový mysteriozní příběh, sice čtivý, ale dost jednoduchý.
Dlouho mi tato kniha jen ležela doma, Zimní lidé byla úžasná kniha, avšak po přečtení Vermontského psycha jsem neměla nejmenší chuť číst další knihy od autorky. Slečna v knihkupectví mne však přesvědčila, ať to zkusím a nelituji. Není to tak strhující jako Zimní lidé, ale od začátku je příběh velmi čtivý a celkem i napínavý. Vyprávění z více pohledů postav, stejně jako jejich prolínání, se mi moc líbilo. Navíc téma je velmi zaujímavé - domnělá čarodějka Hattie a její potomci, stejně jako jejich osudy. Přiznám se, že jsem asi od poloviny přesně věděla, jak to skončí a občas to byl pěkný galimatyáš, přesto mne závěr bavil a užila jsem si ho. Vyprávění je moc pěkné a i vysvětlení je celkem dostačující. Prvky hororu nepřekvapí, ale zde jsem se tedy nebála ani chviličku. Nelituji času věnovaného přečtení, ale znovu se do knihy nepustím.
Souhlasím, že se jedná spíš o mysteriózní román s hororovými prvky, protože ač je atmosféra tajemná, místy i napínavá, rozhodně čtenář nebude vyděšený. A také souhlasím s tím, že se občas děj vlekl. Celkově ale u mě převládá pozitivní pocit, jde o moc zajímavou knížku s hezky vykreslenými postavami a prostředím mokřadu.
Začátek knihy vypadal velice slibně, ale postupem času jsem po knize sahala ve stále delších intervalech. Knihu jsem přečetla za poměrně dlouhou dobu. Nejprve jsem si myslela, že kniha bude něco na ten způsob jako strašidelné domy od Darcy Coates, ale bohužel. Pokud si chcete přečíst pohodovou duchařinu, tak knihu doporučuji. Tady vám mráz po zádech jen tak nepřejede.
Kniha, jak je podle recenzí vidět, na každého působí jinak a také máme různá očekávání. Není to literatura faktu, ani populárně naučná, takže já jsem od ní očekávala pobavení a to se mi dostalo vrchovatou měrou. Neřekla bych, že je to horor, nebo thriller (to nešťastné škatulování!). Je spíše mysteriózní. Nicméně mně se moc líbila. Z mého pohledu byla lepší než Zimní lidé. Paráda!
Kniha Pozvaní je takový mírnější horor, děj je spíše mysteriózní. Hlavní postavy tady mají k duchům docela nezvyklý postoj, nejen že se jich nebojí, ale naopak se s nimi snaží komunikovat. Jedna z nich dokonce usilovně shání předměty, které se vážou k určitým tragédiím, aby duchy přivolala. Celkové ladění příběhu je tedy k duchům tak vstřícné, že tady se čtenáři bát nebudou. I já, která horory zásadně večer nečtu, jsem knihu klidně četla dlouho do noci a pak v klidu usínala.
Příběh je dobře vymyšlený, začíná mrazivou scénou a podivné záhady a tajemno pokračují až do konce. Pozvaní je taková příjemná lehká duchařina, místy bych sice přivítala trochu svižnější tempo, ale celkově jsem spokojená, příběh mě bavil.
(SPOILER)
Hm..ne...
Začalo to hezky. Manželé se přestěhují z města na venkov a rozhodnou se postavit si svůj dům snů. Oba jsou učitelé na střední škole, sice prominentní střední škole, ale i tak, a i když Helen zdědí po otci malé jmění, jejich myšlení mi připadá nerealistické. Helen pracovala na stavbě, a tak ví, že se všechno může prodražit a časově protáhnout, ale zároveň si pak zoufá, že jim rychle dochází peníze. Zároveň oba dva přestali pracovat, tak nevím jestli čekali, že peníze se jim začnou sypat do lůna nebo co.
Každopádně. Příběh začíná hezky, vesničané oběsí místní čarodějku a zapálí její dům. I když si myslím, že počátkem 20. století by se to už asi sotva stalo, ale ok. Manželé se nastěhují na pozemek, na kterém prý straší, to je zajímavý začátek. Čekám teror, to, že se jich duchové pokusí z jejich pozemku vyhnat... A nic z toho... Když se jim začaly ztrácet věci, tak jsem si říkala, že duch si s nimi che trochu pohrát.
Nakonec se z toho vyklubala jejich 14 letá sousedka, která je odtud chtěla dostat, aby mohla hledat nějaký poklad. Vážně?
Následně veškeré věci, které se tam děli - Nateova posedlost bílou laní, která pravděpodobně neexistovala, Helenino nakupování věcí, které měly spojitost s rodinou Hattie.... Žádný normální člověk by si nekupoval tolik věcí, které se vážou k určitým tragédiím a ani ne kvůli duchům, ale proč si do nového domu nosit takové věci?
Není tam budování žádného napětí, nic se tam neděje a jsou tam akorát tak milí duchové. Jasně, to jsem přesně chtěla číst, když je něco označeno jako thriller a horor.
Jediná část knihy, která by se dala považovat ze thriller je cca posledních 10 stran knihy, kdy se dozvídáme, co se stalo Lori a ani to není moc překvapivé, jelikož Olive už v půlce knihy našla v mokřadech její náhrdelník... Co se ji asi tak stalo, určitě ten náhrdelník odhodila a pak s někým utekla, jen tak....
Absolutní ztráta času.
Knihu i spisovatelku jsem objevila díky DK. A tato knížka mě strašně moc bavila! Knize dávám obrovské ANO! :-) Hodně mi to stylem psaní připomínalo Darcy Coates a možná i proto se mi to tak dobře četlo (Darcy je moje "hororová" TOPka). Od spisovatelky McMahon je to úplně první kniha a mohu říct, že rozhodně ne poslední (momentálně začínám číst "Zimní lidé").
Plný počet hvězdiček dávám velmi, opravdu velmi výjimečně, ale tato kniha mě tak nadchla, ohromila, pohltila a bavila od začátku do konce, že si je ode mě zaslouží. :-)
Začalo to jako hezky čtivá kniha z rozbíhajícím se příběhem, který se zdál zajímavý. Tak nějak po polovině se to zlomilo. Proč? Protože v knize chybí jakákoliv atmosféra, napětí a strašení tam není skoro vůbec žádné. A to je to HOROR! Ale asi pro malé děti. Celou dobu sledujeme manžele kteří staví svůj vysněný dům, procházíme každou fází stavby, stavíme trámy, pokládáme podlahy, natahujeme elektrické rozvody, děláme stěny, přiděláváme okna, pokrýváme střechu. A v celém tom stavebním procesu sledujeme ještě příběh jejich kamarádky Olive a její tety. A celý děj po polovině začne být hodně předvídatelný až nakonec skončí tak nějak nudně. Jako za mě ne. Celkem nudná kniha. Zimní lidé mi přišli mnohem lepší. Za mě nedoporučuji.
Štítky knihy
záhady venkov horory duchové a přízraky nový začátek strašidelné příběhy duchařské romány
Autorovy další knížky
| 2017 |  Zimní lidé |
| 2020 | Pozvaní |
| 2018 |  Vermontské psycho |
| 2022 | Tajemství pramenů |
| 2023 | Klub monster |
Kniha Pozvaní je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 651x |
| Čtenářské výzvě | 86x |
| Doporučených | 24x |
| Knihotéce | 399x |
| Chystám se číst | 291x |
| Chci si koupit | 76x |
| dalších seznamech | 11x |
Musím přiznat, že knihu jsem nedočetla. Začala to sice slibně, ale napětí se velmi rychle vytratilo a přišlo mi už jen zdlouhavé, nudila jsem se. Knihu jsem začala číst hned poté, co jsem dočetla knížku Zimní lidé a vlastně jsem měla pocit, že čtu stále tu samou knihu, jen trochu nudnější a již bez příjemného mrazení v zádech, jak to k hororovému žánru patří. S hororem to nemá nic společného.