Povznesení
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421154/bmid_povzneseni-6KR-421154.jpg
4
690
690
Scott Carey vypadá stále stejně, a přesto neustále ztrácí na váze. A je tu pár dalších podivností, například že váží stejně v oblečení i bez něj. Kromě toho má Scott problémy i se sousedkami, lesbickým párem, jejichž pes pravidelně vykonává potřebu na jeho trávníku. Ale nejde jen o něj, celá místní komunita je vůči homosexuálnímu páru, který se ve městě snaží otevřít restauraci, zaujatá. Zrodí se nepravděpodobné spojenectví nebo v sobě lidé nedokážou objevit pochopení?... celý text
Literatura světová Horory Novely
Vydáno:
2019
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Elevation , 2018
více info...
Přidat komentář
Nejdřív mě to přišlo jako naprostá blbost, ale stejně jsem se od knížky nedokázala urvat. Prostě King umí psát a dokáže strhnout.
Nového Kinga si pořídím hned, jak se objeví na pultech. A nechci žádnou e-knihu, ale poctivý papír v tvrdých deskách! Pak se na ni doma dívám a nečtu ji. Taky co bych měl čekat od příběhu o chlápkovi, který pokořil fyzikální zákony? A když ji konečně otevřu, jsem ztracen, obracím stránky jednu za druhou, a celé dílo zhltnu k nedělní snídani!
Asi tak trošku boj za práva lesbiček, ale je to napsané moc hezky. Po zklamání z Růženek je to King, jak ho mám rád.
Přečteno za dva večery - King nezklamal ani tentokrát - trochu mystické, trochu dojemné, hodně o síle přátelství. Jsem velmi spokojená, a přestože jsem od něj četla i lepší kousky, rozhodně to nebyl ztracený čas.
Čtivé, krátké, originální a laskavé. Příběh hlavního hrdiny byl absurdní, ale bylo to vyváženo příběhem ostatních postav.
3x Hurá, konečně jsem po letech dostal od Steva pěkný příběh se zajímavým nápadem. Tentokrát v podobě sondy do mezilidských vztahů, vzácné ceně přátelství a nemilosrdného vyměřitele svěřeného času ( kilogramů ). Je to hezky zabaleno do ideální délky, příjemně utíká, může Vás přinutit k zamyšlení nad věcmi, které možná nechceme vidět a rozhodně i cynika, jako jsem já, může dojmout ta jednoduchá krása v závěrečném jednání - 80 %
Krátké. Milé. Dojemné.
Tak silný příběh, ale přitom napsaný s takovou lehkostí a milým poselstvím.
Když už člověk bojuje s nevyléčitelnou nemocí, neměl by se jí podvolit, ale naopak by se nad nemocí měl povznést a přijmout ji jako součást života a smrti.
Přiznám se, že na konci jsem měl na mále, abych neukápnul slzičku.
Klasická Kingovka, která mě opravdu bavila. Příběh byl zajímavý, pro mě napínavý s tím, co se stane na konci :).
Úplně nechápu ty komentáře tady. Ano, příběh se mohl vydat v rámci povídek, ale vždyť je to úplně jedno, že vyšel jako samostatná kniha. Né každá kniha musí mít 500 stran.
Za mě rozhodně příběh, který měl být vydaný v rámci několika povídek, ne jako samostatná kniha. Přečteno prakticky na jeden zátah, během chvilky. Četlo se dobře, příběh ubíhal svižně. Bohužel ale s ohledem na to, co všechno mám od Kinga přečteno, povznesení rozhodně patří k těm méně vydařeným dílům.
Taková moc milá jednohubka o mezilidských vztazích, zejména o přátelství a vyměřeném času, který tu máme a o tom, jak ho využijeme :)
Kam King chodí na ty nápady, to bych ráda věděla. Musí být hrozně zvědavý a zvídavý - prostě ho tak napadne, co by se dělo, kdyby člověk ztrácel na váze. Bylo to příjemné, nic hororového, spíš tajemné, musíte číst dál a dozvědět se, co se děje a jak to dopadne. I když se neděje nic dramatického, King v sobě nezapře poutavého vypravěče. Nemluvě o zajímavém pohledu na umírání.
Konečně jsem se rozhoupal a přečetl si svoji první Kingovku. Očekával jsem něco trochu jiného, ale i tak jsem byl mile překvapen. A tu jednu hvězdičku si nechám jako rezervu.
Že já toho Simmonse vůbec četla! Už se na povídku, která se tváří jako novela v knize o formátu knihy, nepodívám jako dřív! Ale příběh knihy, sic to je vlastně povídka, mi vážně nevadil.
Příběh má dvě linie a já byla zvědavá, "co z toho bude", protože ty dvě linie jsou vážně hodně rozdílné. Jedna vyloženě lidská (nehrajme si na to, že to tak v určitých částech Ameriky nemají už z principu. Že?) a druhá vyloženě lidsky nereálná (ale vzhledem k ději dál a konci povídky, si důvod můžete vyměnit za jiným vzhledem ke "Scottovo plánu"). Protože ona Deidra byla vlastně úplně stejná jako lidi z města. Jenom na druhé straně myšlenek, ale úplně stejná, takže ne ušlechtilejší a pořádně zabejčená.
POZOR! TEĎ BUDU PSÁT O KONCI KNIHY. COŽ BY PRO NĚKOHO, KDO JEŠTĚ NEČETL NIC OD KINGA, MOHLO PŮSOBIT JAKO LEHKÝ SPOILER. ALE JE TO PROSTĚ TAK...
Možná proto se mi konec prostě líbil. Nechci tady spoilerovat, tak napíšu jenom, že je konec stejný jako je King píše často (a někteří čtenáři to potom chybně označují "King neumí psát konce"). Protože on je umí bravurně. Proč to? Protože on ho nenapíše. Protože on chce, aby jste o tom přemýšleli vy samy. Protože on si nemyslí, že jsou jeho čtenáři hloupý.
KONEC SEKCE UVOZENÍ SLOVEM "POZOR!"
Ilustrace byly hezké. Škoda, že byly Jenom na začátku kapitol. Nemá to vliv na moje hodnocení, ale kdyby jich bylo víc, tak se usměju o trochu víc...
Velké písmo (proč odsuzovat Kinga, vzpomeňte si na poslední knihy Backmana, ne překlep, nemyslím Bachmana :O ), velké odrážky od strany, ale stejně je to krásné čtení. Byť dost kratší. Ale trochu mi chybělo, že charaktery nejsou víc rozepsané. Viz to, co mám na Kingovi nejraději. Je tam až moc základních charakterů, které musí být v knize, aby dávala smysl, které byť znáte, takže možná není třeba je rozepisovat, ale i tak to lehce mrzí (ale to by to potom nebyla povídka, která se tváří jako novela o formátu knihy, ale byla by to třeba novela, o formatu knihy).
Originální námět- ano
Zajímavá myšlenka - ano
No přišlo mi to spíš, jako jedna z povídek, kterou měl dát do série, nikoliv vydávat jako samostatnou knihu. Přečteno asi za 45 minut ve vlaku. Trochu, jakoby na něj někdo tlačil, aby rychle vydal další knihu.
...podepsal revers s prohlášením,
že město Castle Rock nebude zodpovědné
za žádné nehody nebo zdravotní potíže,
které by ho mohly během
sedmiapůlmílového závodu potkat.
Fascinuje mě v poslední době trend vydávat povídky ve vázaných tvrdých deskách. Hranice písma od okrajů papíru čítá skoro tři centimetry na obou stranách, plus nahoře i dole, velká mezera a přidat pár prázdných stránek (Pozdrav do Mostu), ať má povídkokniha tu správnou tloušťku. Ještě trochu zvětšit písmo, aby zabralo víc místa a voalá máme tu knihu o 145 stranách, kterou přečtete za hodinu a půl. Už jsem takto byl „povznesen“ u Skříňky pro Gwendy a pěkně jsem nadával, protože i povídka samotná mě moc nesedla. „Povznesení“ je něco jiného. Přivřel jsem oči nad formátem této povídky, protože obsahově se mi to líbilo.
Citát: Gravitace je kotva, která nás stahuje do hrobu.
King přišel s dalším skoro originálním nápadem v době, kdy si čtenář myslí, že už snad ani nejde vymyslet něco nového. Jenže ono to jde. Ale už nad tím spisovatel moc nebádá, příběh neprohlubuje a prostě svou povídku převleče na celovečerní román. Myslím, že bych to dokázal přečíst dětem jako pohádku před spaním, ještě než usnou. Ale co se dá dělat, King je Bůh, mám jeho příběhy rád a i když mají v poslední době tendenci hubnout a máte strach, že vám z knihovny odletí díky průvanu– stejně si je budu i nadále kupovat. Povznesení má originální nápad, stupňující děj a velmi nepřekvapující až úsměvnou pointu.
Citát: Koneckonců, kolik lidí se smrtelnou nemocí mohlo říct, že se cítí naprosto skvěle?
Kniha, tedy povídka, respektive příběh, je krátký, ale můj komentář ještě pokračuje. Taky mám trend své komentáře prodlužovat. Musím si přece hlídat svojí značku a své čtenáře neochuzovat o komplexní informace. „Povznesení“ si určitě ještě časem přečtu, i když znalost obsahu a postav bude zkracovat „čtecí dobu“. Je to možná velké plus. Budu si tak moci říci, že jsem Kingovu „knihu“ přečetl za méně jak hodinu. A když budu trénovat, tak opravdu „Povzneseně“ zvládnu za půl hodiny. Prostě můj čas bude hubnou, ale naoko budu stále tlustý.
Citát: Minulost je historie, budoucnost je záhada.
Tak co, ještě toho nemáte dost? Dobrá, trochu to rozebereme. Při čtení této povídky narazíte na spousty odkazů na další Kingovo tvorbu, knihy, časopisy, postavy a nebo hudbu. Hudba je pro Kinga jakýmsi poháněcím motorem. Jeho základní skupina je Ramones, známá svým singlem Pet Sematary a nebo AC/DC. Ale tady je jednou použit název Motown. No a když už jsem u počítačové obrazovky, není problém si to nagoglit. Motown je Americká nahrávací společnost, která se převážně zaměřuje na rasovou integraci populární hudby a některé odnože mají škatulku „Duše s čistou hudbou“. Což může být pro někoho „Povznášející“ a určitě to byla inspirace mistra Kinga, pro tuto povídku, pardóón, knihu.
Citát: Jediná věc, která je těžší než se po půl kile denně rozloučit sám se sebou, je rozloučit se s přáteli.
A pokud by snad čtenáře zaujalo jméno Milburn Stone, použité v jedné části tohoto příběhu, „povzneste se“ nad tím a najděte si na netu informaci sami. Nemůžete stále očekávat, že to udělá někdo za vás. Nakonec jsem se rozhodl, že nebudu přidávat „Malou ochutnávku“ a spokojím se jen s „hubenými“ citáty, kterých vlastně ani moc není. Tuším, že jsem vybral jen osm kusů. Tak ne, devět. Velkou část citátů si můžete přečíst rovnou. A jak říkával Jára Cimrman, je důležité nejen udržet myšlenku, ale také vědět, kdy jí ukončit a tak nebudu „lítat“ kolem horké kaše a tento komentář ukončím slovy: Díky mistře, že pro nás stále píšete!
Citát: Možná že ve chvíli umírání stoupá každý
Strašně mě štve, že tady nejde zvětšit písmo a udělat pořádné okraje, natož přidávat prázdné stránky, moment, to vlastně jde.
Ó, jak Povznášející..........
Štítky knihy
přátelství tajemno hubnutí horory mysteriózní, mystéria sousedské vztahy
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2010 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Další z Kingových knih, které padly za jednu cestu vlakem a nedaly se od nich odtrhnout oči, i když to nebyl jeho typický styl.