Posol
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79358/bmid_posol-vyR-79358.jpg
4
1456
1456
Devätnásťročný Ed Kennedy – ako väčšina mladých ľudí na predmestí – sa živí ako taxikár, hoci vzhľadom na vek porušuje austrálske zákony. Voľný čas trávi popíjaním s priateľmi a nekonečným kartovaním. Miluje dievča, ktoré ho má príliš rado, aby mu lásku opätovalo, a psa, nadšeného kávičkára. Na rozdiel od súrodencov to Ed nikam nedotiahol, je na najlepšej ceste skončiť ako jeho otec alkoholik. Jedného dňa sa stane svedkom prepadnutia v banke. Po tom, čo lupičovi prekazí plán, stane sa na krátky čas mediálnym hrdinom. Už sa nevie dočkať, kedy sa veci vrátia do zabehnutých koľají, keď v poštovej schránke objaví tajomnú zásielku: kárové eso, na ktorom sú napísané tri adresy. Edov život sa čoskoro otrasie v základoch. Mení sa na posla dobrých i menej príjemných správ, vstupuje do života neznámym ľuďom a prehodnocuje vlastnú minulosť. Už len zistiť, kto rozdáva karty v tejto zvláštnej hre – priatelia, príbuzní, či dokonca mŕtvy otec?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Ikar (SK)Originální název:
I Am the Messenger , 2002
více info...
Přidat komentář
Je to naozaj veľmi dobre napísané a náhodou mňa aj ten koniec celkom dostal :)
Kniha se čte dobře, hlavní idea se mi líbila, je to celkem hezky zpracované. Ale na mě jak už bylo řečeno takové bez hloubky, chybí tomu to co druhá autorova kniha má, to "něco" co vás chytne až za srdce a pošimrá až v žaludku.
Zajímavý nápad a kniha je napsaná velmi hezky, autor si umí pohrávat se slovy. Závěr byl předvídatelný. Chyběla mi nějaká akce, napětí a překvapení. Spíše se mi příběh jevil jako pohádka, vše šlo příliš snadno. Např. když otec rodiny před domem našel Eda a podezíral ho, že je úchyl. Přirozeně se otec bál o své děti, a tak když Ed odpověděl, že v jeho domě kdysi bydlel, zní to moc "pohádkovsky", že ho jen tak pozval k sobě domů.
Velmi příjemná kniha, po Zlodějce knih nezklamala. Škoda, že už mám obě přečtené...:)
Když jsem knihu poprvé dostala do ruky a chystala se ji číst, nevěděla jsem, co od ní očekávat. Zlodějka knih na mě udělala opravdu velký dojem a obávala jsem se, aby toto dílo na mě zapůsobilo alespoň polovičním dojmem. Což se povedlo. Kniha se čte velmi pěkně a už se těším, co dalšího Zusak napíše.
Přečteno jen tak, tak - na přeskáčky, sem tam kousek. Přibližně v třetině už bylo jasné to závěrečné poselství a stylem i obsahem se to točilo v kruhu.
Ach to bylo pěkné nebo jak by řekla Milla: "BÁJEČNÉ"...:) Místy se mi chtělo brečet, ale častěji mě kniha rozesmála (V plném vlaku... Musela to být radost na mě pohledět...:D) Popravdě jsem od knihy nic moc nečekala, ale naprosto mě nadchla. Je velmi čtivá a kouzelná...
Hodně jsem s hodnocením váhala, knížka byla docela čtivá, celý nápad mě zaujal. Ale neměla jsem na nic dost času, tak mi to trvalo o něco déle. Mezitím mi některé charaktery opravdu přirostly k srdci. Ale prostě jsem po Zlodějce čekala něco "víc". Neumím to nijak popsat, nebyla jsem zklamaná, ale prostě to bylo málo.
Ta knížka je dobrá. A pokud nejste "osamělý člověk bloudící světem, nenacházející něhu" tak si ji přečtěte.
Nástup knížky se mi líbil, rozkreslení toho světa je napsáno dost dobře. Druhá půlka už je trochu monotematická. Závěr mě zklamal - zkazilo mě to celý dojem. Hlavní hrdina se celou dobu může přetrhnout... a ONA ho stejně ignoruje, a pak to má takový pohádkoidní konec.
Markus Zusak píše pro davy, srozumitelně, přímě. Tak jako spousta autorů, jejichž knihy lámou žebříčky úspěšnosti. Na rozdíl od nich mě však jeho knihy po dočtení nenechávají chladnou, nejsou jen plytkým letním čtením bez nápadu. Stejně jako Zlodějka knih mě Posel dokázal nadchnout, pobavit, rozesmutnit a nutil mě zamyslet se. Je to čtivá knížka s poselstvím a morálním dodatkem, ne tak otravně zjevným, ale plíživým, skoro soukromým a je na vás, jak s ním naložíte.
Ed Kennedy dostává esa, na kterých jsou adresy lidí, kteří potřebují pomoct. Takových lidí, kteří jsou všude kolem nás.
moc fajn čtení, styl psaní odlehčený, příjemný, zároveň to má silnou myšlenku,...
Nejprve si řekneme, jak celý příběh skončí. Konec se mi totiž líbil nejvíc. Zápletka se od jisté chvíle vyvíjela tak nepravděpodobně, že po většinu času mě asi nejvíc poutala otázka, jak z toho autor dokáže vybruslit. No a povedlo se mu to, duchaplně a s grácií. To musím ocenit, stejně jako fakt, že mě čtení prostě bavilo.
Jinak jsem neunikl svým obvyklým rozpakům z literatury pro mládež. U Posla hned poznáte, o jaký žánr se jedná. A já si nejsem jistý, jestli je třeba psát pro mládež jinak než pro dospělé, jestli se za tím neskrývá jen marketingová podbízivost. Na druhou stranu je zajímavé, že v podstatě zde máme knihu s „výchovným“ posláním. Poselství je to pěkné, i když trochu banální, což ale vyvažuje ne úplně přímočaré a jednoznačné provedení.
A ještě varování: Zusakův obrazný jazyk se už povznáší k výšinám „čokoládového nebe“ ze Zlodějky knih, což nemusí být pro každého úplně dobrá zpráva.
Po Zlodějce knih jsem se na tuto knihu opravdu těšila...bohužel jsem zklamaná. "Nejvíce" mě zaujala poslední část, se srdcovým esem.
Posel... nevšední kniha se zajímavou myšlenkou. Každý si v ní najde takové sdělení, které sám hledá...
Markus Zusak ví, jak zaujmout. Samotné téma je totiž natolik přitažlivé, že už kvůli němu stojí za to si knihu přečíst. Představa hracích karet s tajuplnými úkoly, které vám někdo neznámý posílá poštou, je jednoduše řečeno úžasná. Tím spíš, že ten někdo vás musí opravdu dobře znát. Kdo je onen "pan tajuplný"? A jak si vybírá svého posla?... To jsou pouhé dvě otázky z mnoha dalších, které čtenáře nutně pronásledují až do samého závěru. Plnění úkolů je složité, hlavní hrdina musí přijít na to, co vlastně má pro vybrané osoby udělat. Jedná se vesměs o úkoly až banální (samozřejmě kromě výjimek potvrzujících pravidlo), které však ve svém důsledku mají nezměrné dopady. Jak by také ne, když v dnešním světě není na povzbuzení, pohlazení, vlídné slovo, přátelství nebo splnění úplně obyčejných snů místo... Posel prostě drobným činem dokáže velké věci...
Co mě však na knize trochu zaskočilo, byl jazyk. Nejdříve jsem se právě díky nespisovnému hovorovému jazyku vůbec nemohla začíst, protože tohle bylo (podle mých měřítek) opravdu moc (!). (Ano, jedná se o čistě osobní prožitek, někomu to třeba ani nepřijde:). Pak jsem si ale uvědomila, že právě hovorový jazyk k hlavnímu hrdinovi prostě patří, že by pak příběh nepůsobil tak skutečně...
Posla doporučuji, rozhodně je to kniha plná velkých myšlenek zprostředkovaných zajímavým příběhem. Jednu hvězdičku ubírám kvůli konci, který mě úplně minul. Někdy sice mívám dlouhé vedení, ale tohle mě trochu naštvalo, když jsem nepochopila pointu poslední věty:)
Spisovatel nezklamal. četla jsem jako první jeho knížku Zlodějka knih - je to úžasná knížka. Posel byla jeho prvotina. Tudíž jsem byla zvědavá, jak zvládl počátky své literární tvorby.Velice neotřelý zajímavý příběh, velké téma, náročné na zpracování, žádné mentorování, žádná silná slova a přece působivé. Navíc velice humorné dialogy / i s kocourem Portýrem/. Pochvala patří i překladu - na vtipu nic neubral. Určitě doporučuji přečíst.
Ani nevím proč, ale od knihy jsem mnoho nečekala, nějak mě na první pohled nezaujala a v knihovně jsem ji vzala jen proto, že jsem spěchala. Jaké bylo mé překvapení, když mě kniha naprosto dostala. Skvělý, propracovaný příběh s POSELSTVÍM!! Nestává se, že jednu knihu čtu vícekrát, ale tato bude určitě výjimkou. Doporučuji.
Před knihou Posel jsem četla vynikající Zlodějku knih a asi jsem čekala malinko víc.. Kniha je výborná ale měla jsem ji číst buď jako autorovu první nebo si dát mezi oběma tituly pauzu. Nicméně jde o moc hezký, originální příběh.
Jsem šťastná, že i někdo tak obyčejný jako je Ed Kennedy, dokáže zjistit, že není tak obyčejný, jak si celý svůj obyčejný život myslel. Markus Zusak se ovšem blýskl zcela neobyčejnými a svěžími nápady, jednoduchou filozofií, smysluplnými a vtipnými dialogy a vůbec oním situačním humorem, který se u postav tohoto věku tak nějak očekává. Ovšem metafory, které mne tak uchvátily u Zlodějky knih mi zde přišly trošku zbytečné a nucené. Nic to ale nemění na tom, že Posel je neobyčejná kniha pro úplně obyčejné lidi.
Štítky knihy
přátelství humor australská literatura karty anonymní dopisy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2019 | Clayův most |
| 2015 | Smečka rváčů |
Dlho som zberala odvahu k prečítaniu Posla, jednak som pochybovala, že po Zlodejke je možné znovu naraziť na kvalitnú knihu od jedného autora, jednak sa mi nepáčil výsmešný Žolíkov výraz na obálke. Pochybnosti - zbytočné a výsmech prešiel v hravosť.
Kniha je premyslená do najmenších detailov a ja si vysoko cením grafické značenie kapitol a podkapitol - kára, kríž, pika, srdce vždy od A po Kráľa a posledná kapitola 4 žolíky.
Dobrý prechodový most od jednoduchej detskej literatúry k tej zložitejšej "dospeláckej", keď nastane čas na odkrývanie reálneho sveta so všetkými jeho tvárami.