Poslední přání
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422761/mid_posledni-prani-MSJ-422761.jpg
5
6559
6559
Geralt z Rivie je zaklínač. Nemá rodinu, nemá domov, toulá se světem a zabíjí netvory a monstra škodící a ubližující lidem - upíry, vlkodlaky, bazilišky či mantichory. Není žádný rytíř bez bázně a hany, jen si musí vydělat na živobytí, a tak si za svou práci nechává platit. Jsou to těžce vydělané peníze a jeho řemeslo je nejen nebezpečné, ale i nevděčné. Za bojové a magické techniky, které mu umožňují přežít, musel zaplatit vysokou cenu - prodělat změny organismu, mutace i krutý výcvik. Nyní jeho schopnosti vzbuzují u běžných smrtelníků strach a odpor, a přestože se bez jeho služeb neobejdou, odsoudili ho k životu na okraji společnosti. Zaklínači by to nemělo vadit, měl by být zbaven emocí, jenže u Geralta známá pravidla často neplatí...... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno:
2011
,
Leonardo
Originální název:
Ostatnie życzenie , 1993
více info...
Přidat komentář
Pro mě příjemné oddychové fantasy překvapení. Od Sapkowského jsem zatím četl jen Husitskou trilogii (Narrenturm a další), a i když ta je svým stylem velmi podobná (jazykem, dobou i stylem humoru), v Zaklínači se už historie nahrazuje čistou fantazii. A to ne je tak ledajakou - místo základních "klasicky používaných" ras a mytických tvorů tady autor představuje neuvěřitelnou plejádu tvorů všeho druhu, která jako by vypadla z nějaké děsivější verze klasického českého lexikonu strašidel (viz kniha Bubáci). Velmi mě těšilo, že např. nejde jen o nějakého upíra, nebo čarodějnici, ale autor pracuje se strigou, kikimorou, molou a mnoha dalšími potvorami.
Druhou specialitou je styl knihy, kdy je děj rozdělen na jednotlivé (i když propojené) povídky, které uvozuje (a zároveň knihou provází) jeden na části "nasekaný" text.
Třetí překvapení je inspirace lidovou slovesností i klasickými pohádkami ve stylu drsné Sněhurky od Gainmana (viz kniha Kouř a zrcadla).
Na druhou stranu, přestože se mi kniha četla velmi příjemně lehce a člověk se sem tam nad dějem pousmál, není vlastně nic "extra", co by mě hnalo dál do čtení zbytku série.
Knihu jsem četla po zhlédnutí seriálu, ale hlavně po skvělé zkušenosti s PC hrou, která mě naprosto vtáhla do Geraldova světa. Je tedy těžké hodnotit nezaujatě. Poslední přání vnímám jako prvotní ochutnávku něčeho velkého, kdy čtenář musí pokračovat v dalších dílech, aby pochopil. Ostatně podobné pocity jsem měla po dodívání první řady seriálu. Věřím tomu, že předchozí seznámení s hrdiny hodně pomohlo ke snadnějšímu čtení. Na knihy povídkového typu moc nenarážím, bylo to pro mě nezvyklé, ale nevadil to. A jak už to u povídek bývá, najdete si své oblíbené, ale i méně zajímavé. V některých objevíte náměty z klasických pohádek přenesené do fantasy světa, což bylo příjemným zpestřením.
Zajímavá povídková kniha, která nás seznamuje se světem Zaklínače. Občas jsem se trochu ztrácela v postavách, nicméně zaujala mě natolik, že určitě budu pokračovat dál. :)
Koukám na komenty dole a jsem překvapená kolik lidi to nepochopilo.
Povídky jsou napsane a časove preskakuji a na urcitych místech na sebe zase navazuji. Prostě to do sebe zapadne jako kosticky..Jako kdyz nekomu vypravite co se stalo minuly tyden a pak do toho vlozite vsuvku z minuleho roku, asi tak..
(SPOILER) Já bohužel nejsem cílová skupina... nebo telepat napojený na autorovu mysl... ano, povídky samy o sobě jsou vlastně docela čtivé, ALE! Na seriál jsem nekoukala, hru jsem nikdy nehrála a tak to prostě nechápu. Nikdy jsem se nedočetla, jak takový Zaklínač vlastně vznikne, kdo je ta Yennefer... vlastně nic. A to mě zkrátka dost štve, takže k dalšímu dílu se asi nějakou dobu budu odhodlávat.
Do knižní série jsem se pustila jelikož jsem se v seriálu od nějakého cca čtvrtého dílu ztrácela. Tato první kniha je ovšem ještě větší chaos. Ano, je to sbírka povídek... Bohužel ty povídky vůbec na sebe nenavazují - ani logicky ani chronologicky (příklad za všechny: v jedné povídce Geralt hledá Yennefer (protože jí chce pomoct) a hned v následující povídce se s ní teprve seznamuje). Přitom autor píše skvěle - kolikrát jsem se začetla tak, že jsem nevěděla o okolním světe.
Často jsem si kladla otázku zda-li má cenu číst ty první dva díly (což jsou jen povídky). Po přečtení prvního dílu mohu odpovědět, že ano má - sice je to velmi chaotické ale dozvíte se toho spousty o světe Zaklínače (v seriálu mi spousta věcí unikala).
Na knihu jsem přešla po shlédnutí seriálu, který jsem si strašně oblíbila. Bylo skvělé sledovat mé oblíbené okamžiky ze seriálu, společně s novými detaily a dalšími úplně novými dobrodružstvími. Po přečtení této knihy jsem se nanovo zamilovala do Geralta a jeho ojedinělého chovaní, stejně jako jsem se nasmála nad jeho úžasnými scénami s Marigoldem.
Po letech jsem se konečně k této sérii dostala. A hned první knížka nasadila poměrně vysokou laťku. Povídky doplňované o tzv. hlasy rozumu vytváří zdání kontinuity. Celá knížka se čte velmi příjemně, líbí se mi i hra s klasickými pohádkami, které jsou zde zmíěny naprosto v netradičním pojetí. Za mě zatím velmi příjemné překvapení.
Pustila jsem se do velmi zajímavého čtení a budu ráda v tom pokračovat. Upřímně hru jsem nikdy nehrála a seriál jsem viděla před knížkami. V prosinci má vyjít druhá řada, tak dozrál čas, abych si přečetla celou sérii.
Teď když začíná podzim, jsem si nemohla vybrat lepší fantasy. Na to že to jsou povídky k hlavnímu příběhu, už se mi ten svět začíná líbit, který je temný, nebezpečný a neustále vás něčím překvapí. Geralt je super, morous s dobrým srdcem, kterého si musíte oblíbit.
Jsem fanda světa Zaklínače. Ať už v podobě knižní, herní nebo televizní. Je to prostě moje srdcovka
Klasika. Zadne prehnane vypraveni, zadna prehnana akce. Vse davkovano v rozumne mire. Navrat ke knize asi po 15letech a porad dobre. Jen bych ocenil, kdyby ty potvory, o kterych se mluvi, byly nejak dohledatelne. Krome tech hlavnich, vetsinou vubec nemate sajnu, o cem se bavi... ale i to je to tajemno z knihy
Poslouchala jsem jako audioknihu, zpracovanou formou dramatizace - nebylo to špatné, ale asi jsem si měla knihu spíše přečíst. Jednotlivé povídky byly sice zajímavé, ale tak nějak mě nedokázaly více zaujmout. Nad celou sérií ale zatím nelámu hůl, určitě to s Geraltem ještě zkusím.
Zaklínače jsem dostala od mého přítele jako čtenářskou výzvu, a přestože jsem první díl už jednou četla a nijak mi k srdci nepřirostl, zkusila jsem to znovu. A tentokrát se povedlo. Kniha Zaklínač má oproti seriálu několik plusů, jednou z nich je odhalení Geraltových "lidských" slabin jako je samomluva, cyničnost i vztahy, které jsou v knize hlubší a daleko propracovanější.
Kniha je také nejen díky Marigoldovi mnohem humornější, dialogy jsou spíše vtipnými slovními přetřelkami, než hlubomyslným filosofováním nad životem. A přesto se tu a tam objeví nástin sociálních problémů aplikovatelných na všechny éry naší reality. A nebyla bych to já, abych na to neupozornila.
,,(Lidé)... si s oblibou vymýšlejí nestvůry a hrůzy. Sami si pak přijdou méně odporní. Když se zpíjejí do němoty, podvádějí, kradou, bijí ženu opratěmi, moří hladem stařenku, ubíjejí sekerou do pasti lapenou lišku anebo prostřílejí šípy posledního jednorožce na světě, rádi si namlouvají, že horší než oni je přece jen mora, kradoucí se za rozbřesku do chalupy.Pak je jim nějak lehčeji u srdce. A lépe se jim žije."
,,Když jsem se tam v sále dozvěděl kdo jsi, začal jsem tě nenávidět a přál ti jen to nejhorší. Měl jsem tě za slepý, krvelačný nástroj něčí vůle, za někoho, kdo bezcitně a bezmyšlenkovitě zabíjí, otírá meč od krve a pak počítá peníze. Přesvědčil si mě však, že zaklínačské řemeslo je hodno úcty.Chráníš nás nejen před zlem, jež na nás číhá v temnotách, ale i před tím, jež se skrývá v nás samých."
Vzato kolem a kolem je Zaklínač přijemnou jednohubkou pro dlouhé děštivé srpnové večery. A přestože se mou nejoblíbenější ságou asi nestane, určitě si přečtu pár dalších dílů.
Ale jo, líbilo se mi to..., jako každé skvělé fantasy.. Nicméně se mi to četlo trochu obtížněji, trochu jsem se ztrácela.., a těžko se ke knize vracela. Radši jsem ubíhala k jiným. Shlédla jsem i filmovou verzi a asi zatím zůstanu u ní. Zbylé knihy si nechám na později..., třeba na důchod. :)
"Mágové i učenci si nad tím lámou hlavy dlouhá léta, ale neobjevili zhola nic, kromě toho, že..."
"Kromě čeho, Geralte?"
"Že láska musí být opravdová."
Geralt z Rivie je neobyčejná postava, která nás provází neobyčejnými příběhy. Tradiční pohádky, které jsou tak trochu naruby.
Co když je člověk stejné monstrum, nebo ještě horší, než ta která Geralt loví? Člověk jako tvor, který opanoval zemi a bere si svrchované právo na život a prostor.
Zaklínač by neměl mít emoce, a tak i žádné pochyby o svém poslání. Ovšem nebyl by to skvělý příběh, kdyby to v případě Geralta nebyla tak úplně pravda. To čtenáři přináší zážitek plný silných myšlenek a osudy zaklínače čtenáře interesují až k zbláznění.
Není to úplně špatné, ale vzhledem k tomu, že neznám ani seriál ani hru, jsem se ztrácela v ději jednotlivých povídek. Přijde mi, že na sebe vůbec ničím nenavazují. Ale sérii nezatracuji a čtu dál...
Klasika, kterou jsem prostě musela dohnat. Oproti novodobému seriálu je kniha mnohem barevnější, nadlehčenější, humornější. Bavilo mě putovat s Geraltem a Marigoldem. V seriálu jsem se občas ztrácela, ale kniha všemu dodala ucelenější dojem. Za mě velmi fajn trávení volných chvilek.
Štítky knihy
upíři vlkodlaci zfilmováno polská literatura meč a magie duchové a přízraky zaklínači příšery, monstra fantasy zfilmováno – TV seriál
Část díla
- Cesta, z níž není návratu 1988
- Hlas rozumu 1993
- Konec světa / Kraj sveta 1993
- Menší zlo / Menšie zlo 1990
- Otázka ceny 1990
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Tak já se teda přiznávám... Moje cesta světem zaklínače začala první řadou seriálu... Poté jsem se pustila do třetího dílů herní série a až teprve poté se dostala ke čtení.
Knihy jsou skvělé. Samotné příběhy Geralta a Ciri se mi líbí asi o něco více než samotné povídky.
Vzala jsem to z opačného konce, ale to vůbec nevadí, protože jak se říká "to nejlepší na konec". :-)