Poslední aristokratka
Evžen Boček
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/419916/mid_posledni-aristokratka-3Jx-419916.jpg
4
6307
6307
Aristokratka série
1. díl >
František Antonín hrabě Kostka z Kostky je potomek šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií (III.) vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo. Kromě zámku „zdědí“ hraběcí rodina i personál: zpátečnického kastelána, hypochondrického zahradníka a kuchařku, která si ráda cvakne a občas to přežene. Chudobný navrátilec, krkolomně navazující na slavný rodokmen, emigrantství, místní zemitost, zámek jako konkurenceschopná atrakce, kníže Schwarzenberg, zpěvačky Cher a Helenka Vondráčková, to jsou motivy, z nichž autor, profesí kastelán, upředl sérii panoptikálně komických situací. V deníku Marie III., posledního potomka rodu, nenajdete sex, násilí, vraždy ani hluboké myšlenky. Má jedinou ambici: pobavit čtenáře!... celý text
Přidat komentář
Humoristický román psaný formou deníčku. Oceňuji velké množství hlášek a humor, který mi sedl. Začátek byl naprosto fantastický, ale čím přibývalo stránek v sešítku tím kvalita mírně klesala. Myslím si, že není potřeba humor v každé větě a uvítal bych také silnější příběh. Taky jsem po přečtení alergický na slovo Prozac. Jako dobrý nápad hodnotím přebal knihy, který vypadá jako ohmataný deník. Celkově hodnotím knihu kladně.
Citát: "Dva měsíce po dokončení dobyli Kostku rytíři z řádu německých rytířů. Potom už dobyl Kostku v podstatě každý, kdo šel zrovna kolem."
Musím přiznat, že jsem nejprve viděla film a ten mě tolik nenadchl, nicméně s přibývajícími týdny těhotenství zvládám už jen lehkou a oddychovou literaturu, a tou Poslední aristokratka v každém případě je.
Bavila mě mnohem víc než film. Je psaná deníkovou formou a vykresluje 4 měsíce pošahané aristokratické rodiny Kostkových, kterým vrátili zámek v restitucích. Jejich vzorem je kníže Schwarzengber a zámek Orlík, kterého se snaží napodobit. Mají 3 zaměstnance, které musí hrabě s nelibostí každý měsíc platit. Dále v příběhu vystupuje dcera právníka Bendy, kterému se finančně zavázali na několik let a taky Milada, která vymyslela koncept Totálního zámku 3.tisíciletí, aby sem přilákala turisty a zvýšila tržby. Příběh přináší řadu komických situací, černého humoru a dobrými úmysly, které se často mění v katastrofu. Pokud se chcete pobavit, zasmát nahlas a oddechnout, dejte si tuhle jednohubku????
Sakra, tohle je vtipná kniha. Na začátku jsem se nemohla přestat smát-zdrogovaná Carevna mi do očí až vehnala slzy. Po příjezdu na zámek se to naštěstí trochu zklidnilo, protože to by moje břišní svaly nedaly. Obvykle tento žánr nečtu, ale ve spojitosti s důvěrnou znalostí "zámecké" historie to funguje i na holku, která knihy bez výrazné romantické linky obvykle neuznává. Až budete chtít zapomenout na všemožné strasti, tohle je jasná volba!
Hezká, místy vtipná oddechovka. Knihu jsem četla až po filmu a určitě mi to hodně pomohlo si některé postavy lépe představit (například paní hraběnka). Film byl dějově někde trochu jinde a ochuzen o hodně důležitých postav. Kniha je určitě lepší. :) Není to žádná hitparáda, ale mě se to líbilo (i když taky mě pár kapitol nudilo).
Zkuste jí dát šanci.
Nejdříve jsem viděla film, který mě přesvědčil, abych konečně sáhla po knize. Přestože se dějová linka vcelku výrazně liší, bavilo mě obojí stejnou měrou. Kniha šla možná ještě do větších absurdností, a i když jsem se nesmála až bych se za břicho popadala, tak jsem měla během čtení spokojený výraz, což mi v nelehkém životním období docela bodlo. Jediným problémem je rozsah, jde opravdu o jednohubku, kterou slupnete během odpoledne, což je škoda. A po přečtení všech dílů se ptám, kdy už bude další?
Chtěla jsem si přečíst oddechovku a tato kniha to za mne zcela splnila. Dobře se mi to četlo i díky tomu, jak je to napsáno stručně formou deníku.
U mne v představách byla kontesa Marie Kostková ztvárněna herečkou Annou Polívkovou, hrabě Kostka byl Josef Hrušínský a hraběnka Vivien Miluše Šplechtová - divadelní adaptace Divadla Na Jezerce.
Viděla jsem i filmové zpracování, ale kniha a divadlo jsou TOP.
U téhle knížky jsem si opravdu odpočinula a neskutečně se pobavila. Možná to bylo tím, že jsem se pobavit potřebovala, ale to je jedno, knížka za přečtení určitě stojí...
Obvykle čtu "těžší" literaturu, po dlouhé době jsem sáhla po odlehčené knížce, a byla jsem sama překvapená, jak rychle jsem shltla.
Jediný "problém " byl, že jsem nejdřív viděla film (přestože se snažím mít vždy opačný postup), a díky filmu jsem si většinu postav při čtení představovala jako herce, kteří je představovali. V důsledku ro moc nevadilo, protože např. Hynek Čermák Kostku ztvárnil báječně.
Asi netřeba dodávat, že knížka je mnohonásobně lepší, jak už to tak bývá...
Nedělám to často, že bych hodnotila knihu zpětně, ale tady mně to nedá, možná proto, že jsem si přečetla hodnocení Rodaw. Milá Rodaw, ani já se kdysi u této knihy, která mi byla doporučená, moc nebavila, zasmála jsem se přesně jednou (mimochodem to byla nějaká situace s pejsky :-)) a další díly jsem si již nechala ujít. Myslím, že vůbec není zvláštní, naopak, je to přirozené, že co se líbí jednomu, druhému třeba moc ne. Já se například směji u knih, u kterých se směje málokdo (naposledy např série Hadrový panák:-):-). Říká se, že humor je jen dvojí, dobrý a špatný, ale já si myslím, že i ten dobrý má řadu nuancí, ze kterých si každý vybere to svoje. A knížka Poslední aristokratka, jak je vidět, potěšila "těch svých" čtenářů vrchovatě, i když mně třeba moc nesedla. A to je právě na knihách krásné, že si každá z nich svého čtenáře najde.
Hodnotit knihu ⭐ , když ji člověk nedočte? Pro mě zajímavá a rozhodně ne jednoduchá otázka. U Poslední aristokratky však vím, že hvězdičkovat nebudu ... Proč? ... Ach jo, já sebe samotnou vždycky tak krásně pomotám a domotám, že vlastně na tu úvodní otázku i přímo sem odpovím :D. Dokážu si představit, že dám 1 ⭐ knize, kterou nedočtu. Někdo říká, že by se to dělat nemělo - hodnotíš jen, když ji fakt celou přečteš (konec to může vylepšit, může přijít zlom, cokoli prostě...) ... já nevím, já jsem (zatím) tak někde mezi, ale dokážu si představit, že dám "jedničku" i něčemu, co nedočtu. Co třeba přeskákám... Ale Poslední aristokratka je výjimka. Speciální případ :). Já ji totiž cíleně odkládám s tím, že toto není pro mě, protože jsem.... DIVNÁ :D. Ale fakt. Celý dům si knížku maximálně užil. Myslím svou maminku a babičku - obě dvě Aristokratku četly opakovaně, smály se (úplné výbuchy smíchu, bylo to skvělé :D) a užily si ji na 1 0000 %. I Eda, který běžně vůbec nečte, ale jednou do knížky nakoukl, přečetl 2 stránky a HNED se smál a to DOST. Přátelé... já se nesmála ani jednou. Asi jsem suchar. Štve mě to!!! :( ... Fakt jsem se těšila na to, že si u knížky odpočinu a od srdce se zasměji. Smát se umím :D, to jo. Miluju třeba film Návštěvníci, to je srdcovka... ale tady... neproběhla chemie? Fakt mě to mrzí, upřímně. Vrátím se k ní za pár let... max za pár desítek let. Teď ji vracím do knihovny s pocitem, že jsem ji vlastně nečetla. Dostala jsem se do půlky, ale prostě nejiskří to... Oblíbila jsem si Láďu a Olina (jak jinak, prostě pejsci), občas jsem se pousmála... Četlo se to hezky, ale na mě to prostě nefungovalo. Takže odkládám, ale zároveň nehodnotím. Nechávám tu knihu proplout a odplout a časem jí na lodičce přijedu pozdravit:D.
Více na mém YouTube :-).
Oddechová četba. Sem tam se mi zvedl koutek v náznaku úsměvu, ale jinak to pro mě kdovijaka salva humoru rozhodne nebyla. K dalším příběhům Kostků z Kostky se už nejspíš nevrátím.
Ani si nepamatuji, kdy jsem se naposledy takto zasmála!
Kostkovi z Kostky jsou pěkně vypečená rodinka, takže se těším, že s nimi strávím několik dalších knih. Co víc si přát? Vypnout mozek, nechat se unášet lehkým humorem a odreagovat se... V dnešní době nad zlato! Díky pane Bočku.
Za mě úžasná kniha, kdy jsem se doslova odbourávala smíchy v některých částech. Ta nadsázka, se kterou je to psané mě baví. Zhltla jsem to za dva večery.
Omlouvám se pane Bočku, tohle jsem si musela dávkovat po 20 stránkách za den, občas jsem se i pousmála, ale jinak nic moc
Po precteni nekterych komentaru jsem se trochu bala, navic manzela kniha moc nezaujala, ale jeste ze jsem se nenechala odradit. Bavilo me to od zacatku az do konce a docela jsem se zasmala. Jasne, „Helenka" se nemusela vyskytovat tak casto, stejne jako po chvili prestaly nektere zavorky byt vtipne, ale jinak jsem se do toho fakt vzila. Take mame hodne zvirat, takze problemy s konmi, skubanim hus a zabijackami jsou mi dost blizke, stejne jako vychova velkych psu :D rozhodne doporucuji jako oddechovou literaturu, ktera cloveka potesi i v teto slozite dobe :)
Očekávání naplněno. Nad vyprávěním příběhu, někdy lehce pritazenoho za vlasy, jsem se od začátku do konce nelámal smíchy, ale většinu děje spíše potutelne usmíval a přece jen občas i nahlas zasmál (letiště, koberec na okně, ...). Postavy jsem si oblíbil raz dva, charakterem zábavné, jako puzzle do sebe zapadající, k tomu čtivý děj
Lehké a zábavné čtení. Vůbec jsem nevěděla, co od knihy čekat a byla jsem docela příjemně překvapená. Je to fajn čtení, ale nijak zvlášť mě nenadchlo. Časem si asi přečtu i další díly, ale spíš v průběhu delší doby.
Štítky knihy
aristokracie, šlechta pro ženy zfilmováno česká literatura mladí lidé humoristické romány pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2012 |  Poslední aristokratka |
| 2013 |  Aristokratka ve varu |
| 2016 | Aristokratka na koni |
| 2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
| 2020 | Aristokratka u královského dvora |
Příjemné oddechové čtení, u kterého jsem se párkrát i zasmála. Ideální čtení během náročného zkouškového.