Promlčení
Jiří Březina
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/256293/mid_promlceni-yzO-256293.jpg
4
528
160
Policista Tomáš Volf série
< 2. díl >
Mladý policista Tomáš Volf narazí při zkoumání promlčených vražd na podivné úmrtí, k němuž došlo v roce 1991 v zastrčené osadě Pasečky u rakouských hranic. Když se k jedné složce s podezřelou smrtí připojí druhá, rozhodne se Tomáš vyzpovídat člověka, který se tehdejšího vyšetřování přímo účastnil: bývalého úředníka ministerstva vnitra Ondřeje Novotného. Prostřednictvím jeho vzpomínek se Tomáš snaží získat informace, které ze spisů záhadně zmizely. Může ale věřit muži, ze kterého se stal politik s nevalnou pověstí? Jakou roli hrají v případu dějiny zapomenutého kraje? A jak hluboko do minulosti se musí Tomáš ponořit, aby odhalil, komu kdysi prošla nikoli jedna, ale dvě vraždy?... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Asi celý můj komentář bude jeden velký spojler:
Mile napsaný detektivní příběh. Nedá se říci, že by se jednalo o klasickou detektivku, kdy sledujete práci vyšetřovatele a spolu s ním hledáte vraha. Jedná se o vyprávění příběhu, který se stal před cca 30 lety (ale ani to není zcela upřesněno) - prostě hned po sametové revoluci. Pokud hledáte detektivky, kde se Vám průběh vyšetřování napasuje alespoň zčásti do reality, tak zde to nehledejte. Už jen to, že kriminalista sedí kdesi v archivu, kde vypátrá jakýsi "hrobeček" porealitní doby a začne pátrat na vlastní pěst. Jezdí šetřit do Prahy, bydlí na policejních ubytovnách a to vše s tichým souhlasem (a nebo nedořešeným nesouhlasem) vedení.
Ten co mu postupně vypravuje jak to tehdy vlastně bylo, si pomalu přidává nebo mění své verze. Odkrývá jen tu část pravdy, která se mu hodí (a také aby příběh neskončil hned po 20 stranách). Odkrytí celého příběhu je vlastně závěrem 250 stran. Možná kdyby kniha byla pojatá trochu jinak, jako samotné vyprávění starého policisty a jeho vzpomínky. A to že je to stavěné na tom, že se vlastně dnes chce někdo dobrat pravdy jak to tehdy bylo působí dost podivně. Můj pocit z celého příběhu je ten, že vlastně od začátku je vypravěč stavěn do pozice - můžete mi věřit ale nemusíte - a to si nesete s sebou celou knížku. Nikde se na konci nedoberete toho zda to tak opravdu bylo nebo ne. Spoluhrdinové dávného příběhu již nejsou a současné vyšetřování jaksi spolu s příběhem končí.
Za mě myšlenka a příběh perfektní. Vyobrazená krajina láká se sebrat a jet tam za nimi se procházet jarní Šumavou. Jen ta autenticita vyprávěného příběhu vůči hlavní postavě mi trochu kulhá.
Přesto dávám 5*.
AUDIOKNIHA
Oproti Polednici, kterou jsem četla, jsem si Promlčení pustila jako audioknihu. Samotný příběh by mě asi ve fyzické podobě tolik nezaujal, respektive bych si ve volném čase v mnoha případech raději otevřela jinou knihu. Příběh samotný byl sice dobře propracovaný, ale plynul hodně pozvolně a v současné době jsem si zvykla na děje plné napětí a zvratů takže by to zrovna nebyl můj šálek čaje.
Audioknihu namluvil Jakub Saic. Jeho znělý hlas, oproštěný od zbytečné dramatizace šeptáním nebo naopak jeho nečekaným zvýšením je v autě dokonale poslouchatelný a vy rozumíte každému slovu i při rychlejší jízdě a vyšším hluku motoru. Za což jsem ráda. Nemám Teslu a mnohdy musím některé audioknihy odložit, protože herce jednoduše neslyším a pořád při jízde zvyšovat a snižovat hlasitost je otravné.
Sečteno, podtrženo Promlčení je na české poměry nadprůměrná detektivka.
Naposloucháno. Zajímavé téma vracející se do dvou časových období - konec války a začátek devadesátých let. Pro mě druhá kniha od Jiřího Březiny a určitě ne poslední. Příjemné podání Jakubem Saicem. Pro audioknihu není vhodné členění do tak krátkých kapitol.
Kladně hodnotím, že se spisovatel nesnaží za každou cenu psát jako Chris Carter. Jednoduchá, přímá a čtivá detektivka z českých luhů a hájů.
Moc se mi líbilo, jak je nenásilnou formou podán problém soužití sudetských Němců před / během / a po válce. Dozvěděl jsem se něco nového.
(SPOILER)
Policista Tomáš Volf, který byl odvolaný z kriminálky, se ocitá v policejním archivu, kde narazí na nedořešený případ (sebe)vraždy v pohraniční vesničce Pasečky a rozhodne se případ znovu prošetřit.
Postupně se seznamujeme s aktéry původního vyšetřovatelského týmu - Ondřejem Novotným, který byl k případu přidělen z Prahy (a který příběh v podstatě vypráví), rakouským kolegou Helgem Prohazkou, i ostřílenými členy mordparty Vostrým a Hrdličkou, se kterými si nováček Novotný zrovna nesedne.
______ Spoiler ________________________
Příběh o odsunu Němců je sám o sobě zajímavý, tato dějová linka mě moc bavila a chtěla bych se dozvědět víc o zavraždných Zahrádkovi i Chromém i o lidech z vesnice. Motiv pomsty po tolika letech mi ale už moc nedává smysl, protože oba už byli staří a v podstatě trosky...
No, mám trochu smíšené pocity, ale musím říct, že napsané je to moc dobře a četlo se to samo. :-)
Nejsem úplně fanda tohohle přístupu. Když čtěte první díl série a tam je zmiňované něco, o čem čtenář neví, třeba první případ, který se bude odehrávat až v druhé knize. (Chápu tedy původní řazení knih v sérii, kdy byla jako první kniha chybně vedena Polednice.) Naštěstí jsou to jenom slova a moc se to nerozebírá, protože i tohle bylo napínavé čtení.
Tomáš Volf, přeřazený policista do archivu (nespíš z důvodu následku případu, o kterém si přečteme právě v té druhé knize) se pustí do ověřování sebevraždy (vraždy?) starého případu z roku 1991. Archiv asi není zlej, ale on se chce vrátit. Tak na tom zapracuje. Ale rok 1991. Případ má hodně prázdných míst, ztracených informací a celkově to dřív (v té ještě dost nejisté době) chodilo trochu jinak...
Toť základní linka knihy. Zní to vlastně strašně obyčejně, ale já měla náladu na českého autora a na příběh s napřepálenou zapletkou a bez komplikované "Rambo akce". Bylo mi to slíbeno a dostala jsem to.
Zvolený způsob vyprávění byl dobrý. Dozvíte se tedy, jak se vyšetřovalo tehdy a v přítomnosti se dolepujou zbytky. Hlavní postava Tomáše je docela v pohodě. Má to jenom jeden háček. Právě kvůli způsobu vyprávění se o něm ale moc nedozvíme.
Jenom bych se krotila v užití slova detektivka, jak je na obálce knihy. Za mě je to spíš román o tom, jak to v té době na tom místě bylo v propletenci lidských osudů. Detektivní román, který má víc z románu.
A přestože má kniha lehce přes 200 stran velkým písmem, čtení se mi trochu táhlo. I přes zajímavě zvolenou formu, díky které stránky utíkají mnohem rychleji.
Něco tam chybělo. Až na to přijdu, dopíšu do komentáře...
Možná kdyby se série jmenovala "Kronikář Tomáš Volf" nebo "Novinář Tomáš Volf". Tady ze své práce nepředvedl nic. A to je dost matoucí. Možná v dalších dílech. Ale v prvním? To je prostě divný. No, uvidíme v Polednici...
A z tý kurzívy mi akorát bolely voči. Možná by úplně stačily ty znaky rozdělení, který tam stejně byly. Vždyť je to psaný v první osobě, tak je snad jasný, že to je minulost! Tedy, já si to od začátku knihy zvládla zapamatovat, ostaním do toho nechci kecat. Dobrému nápadu vyprávění podrazilo knihy jeho vizuální provedení.
A jestli něco nesnáším, je kurzívá a asgardskej font :(
Docela těžké hodnocení.
Plus za silné téma, čtivost, chvílemi napětí a částečně i atmosféru, která byla občas působivě vyjádřená, byť by to v tom vyprávění mělo jít docela těžko. Celou detektivku pojmout jako vyprávění, a nakonec ještě jedno vyprávění ve vyprávění, je docela šílený nápad a kupodivu se divím, že mi to nakonec nepřišlo tak špatné. Chtělo to jen jedno, nebrat vyprávění jako přímé vyprávění - a asi to tak autor nezamýšlel, když text nebyl označen uvozovkami jako přímá řeč, jen kurzivou - ale prostě jako autorovo převyprávění mnohem stručnějších sdělení. Něco jako flashbacky ve filmu. Kurziva pak sloužila ke snadnému rozlišení dvou časových rovin
Trochu zamrzelo občasné černobílé pojetí, zvlášť v závěru a trochu nedotažené postavy; myšlení Tomáše Volfa jsem nějak nedokázala odlišit od myšlení Ondřeje Novotného v mládí.
Nejmíň povedený se mi zdál portrét Ondřeje Novotného. Ve starší časové lince mladík plný ideálů, po letech je zpodobněn jako hodně nesympatický politik s kontroverzními rysy, postupně má ale čtenář odhalit i jiné jeho stránky, tahle postava mi nepřišla moc uvěřitelná...
Autor mě ale každopádně zaujal, do českých detektivek se pouštím s chutí. Chystám se na Polednici.
Tři plus.
Po knížkách Na kopci a Polednici jsem velmi ráda sáhla po další - a Jiří Březina opět nezklamal.
Promlčení mi přijde lépe propracované než Polednice. Děj byl poutavý, knížka se četla velmi dobře a poprvé se mi nepodařilo uhodnout pachatele. :) Rozhodně doporučuji. Jen tak dál.
Druhá nejlepší Březinova detektivka. Je zajímavé, jaký má tento autor rozptyl (od velmi slabého Na kopci, po vynikající Vzplanutí).
Příběh, který se vrací k odsunu Němců z pohraničí po válce, je poutavý. Četla jsem jedním dechem. Slabší byl konec příběhu. Bylo moc jasné, kdo je vrah a závěr trochu ztratil dech. Přesto ale vysoce na průměrem.
Velice zajimava kniha, kterou jsem nechtela odlozit a jsem rada, ze diky ČV jsem se k ni dostala! Vypraveni povalecnych udalosti se mi libil nejvic.
Detektivka o vyřizování účtů z doby divokého odsunu sudetských Němců na konci II. svět. války, z těžké doby, v níž se přiživovali "hajzlíci". Tak jako "hajzlík" zůstane "hajzlíkem" v každé době (některá mu přeje víc, některá méně), tak vrah zůstane vrahem, i když měl těžké dětství.
Skvělá detektivka se záběrem z poválečných let.A jako bonus hudba,kterou si pouští hlavní hrdina.Tiamat...
Poslouchala jsem jako audio u zpracovávání pracovní agendy a sedlo to. Nikterak nevadilo, že jsem chvílemi věnovala příběhu jen část pozornosti. Zpočátku mi nebylo jen jasné kdo komu vypráví co, ale sedlo si to. Příběh o tom, kterak se v pohraničí dělo ledacos, na co se nedá zapomenout a s čím se špatně žije, byl uvěřitelný a postava politika, který nemusí být až takový padouch, jak to na první pohled vypadá, byla příjemně osvěžující. Hlavní policajt je přiměřeně urputný a lidsky přijatelný.
Poslouchala jsem jako audio knihu a jsem moc ráda, že si mi dostala do ruky. V papírové podobě bych si ji totiž asi nepůjčila. Takto prostě prima k domácím pracím:-). Nic víc, nic míň. S tím jsem k ní i přistupovala a větší část knihy mi dávala za pravdu. A pak jsem se náhle nestačila divit, děj dostal úplně jiné “grády” a já bez dechu musela naráz doposlouchat až do konce. Tváří se to jako tuctová česká detektivka a přitom v sobě skrývá vážné historické téma, navíc zajímavě a nenásilně do děje zapracované. A za postavu vraha a v podstatě otevřený konec nechaný na každém z nás hvězdička nahoru.
Ma prvni kniha tohoto autora a musim rict ze velke prekvapeni :) Dej super,zpracovani super a nejlepsi jsou ty necekane konce :) Knihu se nedalo odlozit dokud jsem nebyla na posledni strane,urcite to nebyla posledni kterou si prectu..
Velice zajímavý detektivní příběh s vícenásobným pohledem zpět, a se souvisejícím místem zločinu v bývalém pohraničním pásmu Československé socialistické republiky, předtím Sudet. Do příběhu je vloženo několik monologů, aniž by to narušilo hlavní příběh. Moc hezky napsáno.
Opet jako u Polednice me prekvapuje relativne nizke hodnoceni nez si kniha zaslouzi. Je totiz naprosto skvela! Ja se od ni nemohla odtrhnout! Vraha jsem neuhodla a ve finale to byl vlastne smutny pribeh. Vrele doporucuji!
Nenáročná detektivka z rakousko-českého pohraničí, která se pohodově čte, pachatele lze odhadnout, dokonce se můžete přistihnout, že má vaše sympatie a konec vás nutí k zamyšlení o zvěrstvech, o té složité době, o dvou stranách, o dvou pravdách a o ....atd.
Štítky knihy
Šumava detektivní a krimi romány 90. léta 20. století sudetští Němci Sudety krimi vysídlení Němců české krimi Češi a Němci české detektivky
Promlčení
Kniha Promlčení je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 739x |
| Čtenářské výzvě | 88x |
| Doporučených | 20x |
| Knihotéce | 194x |
| Chystám se číst | 224x |
| Chci si koupit | 42x |
| dalších seznamech | 4x |
Už jak tu padlo, nejedná se o detektivku v pravém slova smyslu a tomu i odpovídá, že děj plynul spíše pozvolna a místy byl trochu nudný. Ze
začátku mi dělalo problémy rozlišovat mezi oběma vypravěči (obě linie jsou v ichformě a nejsou odděleny kapitolami, ale pouze odstavci, což působí poněkud chaoticky). V průběhu děje jsem si na to ale zvykla a už v tom problém nebyl. Moc se mi líbilo závěrečné vyústění příběhu i motivy obou vražd. Opět ukázka toho, že zvěrstva se za války a po válce děly na obou stranách. Trochu jsem nepochopila návaznost autorových knih. V této knize jsem několikrát narazila na zmínku o již proběhlém případu s Polednicí, přitom Polednice je v v pořadí v sérii až druhá, tak nevím, jak to chápat.