Promlčení
Jiří Březina
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/256293/mid_promlceni-yzO-256293.jpg
4
540
540
Policista Tomáš Volf série
< 2. díl >
Mladý policista Tomáš Volf narazí při zkoumání promlčených vražd na podivné úmrtí, k němuž došlo v roce 1991 v zastrčené osadě Pasečky u rakouských hranic. Když se k jedné složce s podezřelou smrtí připojí druhá, rozhodne se Tomáš vyzpovídat člověka, který se tehdejšího vyšetřování přímo účastnil: bývalého úředníka ministerstva vnitra Ondřeje Novotného. Prostřednictvím jeho vzpomínek se Tomáš snaží získat informace, které ze spisů záhadně zmizely. Může ale věřit muži, ze kterého se stal politik s nevalnou pověstí? Jakou roli hrají v případu dějiny zapomenutého kraje? A jak hluboko do minulosti se musí Tomáš ponořit, aby odhalil, komu kdysi prošla nikoli jedna, ale dvě vraždy?... celý text
Přidat komentář
Nečekala jsem téma odsunu němců, ale čtení bylo poutavé. Kniha se čte lehce, pořád hltáte další kapitolu, abyste se dozvěděli kdo co a jak. Téma, kterému se česká literatura moc nevěnuje a je to škoda. Mladý vyšetřovatel se snaží odhalit zapomenuté zločiny, které jsou složitější. Určitě kniha nastolí pár zajímavých otázek na téma vina/nevina, morálka, kam až zajít, co je možné prominout, co je vlastně normální (téma na diplomku). Líbí se mi ukázka míst Českých Budějovic, kam je čtenář zaveden. Mám ráda zasazení děje do měst, kam se mohu snadno podívat a není to Praha. S přívěhem mi bohužel nerezonuje obálka knihy. I když chápu - samota - pohraničí, ale i tak mi nepřipadá jako z české krajiny. Podle obálky by mě kniha nezaujala. Určitě doporučuji i prvotinu Na kopci, kterou jsem přečetla ještě rychleji.
Kniha se mi četla dobře, příběh byl zajímavý a líbilo se mi prolínání minulosti a současnosti. Je příjemné si po severských detektivkách přečíst i nějaký příběh, který je vám bližší prostředím. Už se těším na další příběh s Tomášem Volfem.
Napínavý příběh vyprávěný zajímavým stylem. Trochu mi to připomnělo nedávný seriál Vzteklina. Těším se na další věc od pana Březiny.
Dočetl jsem a jsem naprosto nadšený. Líbila se mi forma vyprávění, kdy současný vyšetřovatel naslouchá vyprávění toho bývalého a kdy příběh pomalu vyplouvá na povrch. Líbí se mi taky příběhy, kdy minulost zasahuje do současnosti a nebo když se část příběhu odehrává v současnosti a část v minulosti. Ještě dodám, že se podstatná část případu odehrává na Šumavě a že příběh je to velmi krutý.
Dávám pět hvězd a zařazuji si knihu do doporučených.
Našel jsem si konečně autora českých detektivek, u kterého se dobře bavím. Hlavní hrdina je sympaticky nekonformní, ale jiným než severským způsobem, jak jsme si poslední dobou zvykli. Tomáš Volf mě jako kriminalista velmi baví a těším se, že bude jeho vyšetřování pokračovat.
Chvíli mi trvalo, než jsem se zorientoval v časových přesunech příběhu. Potom jsem se ale plně oddal atmosféře řídce osídleného pohraničí i s její historií. Spíše než o klasickou detektivka se jedná o rekapitulaci dosud zjištěných skutečností a jejich hlubší analýzu. Rozuzlení případu bylo pro mě dosti traumatizující...
Kniha se mi četla dobře, myslím, že děj poměrně svižně utíkal až do konce.
Kniha se mi nečetla moc dobře, neměla moc velký spád. Závěr nebyl nijak překvapující. Jediné co asi nejde přehlédnout, byla hloubka utrpení "vraha". Osobně knihu nedoporučuji, ne že by byla napsaná špatně, ale nic poutavého to není a navíc je to víceméně depresivní čtení.
Čte se pěkně a vůbec vás nenapadne, že příběh je poměrně nereálný. Patrně proto, aby bylo odhalení překvapivé. To si dovoluji tvrdit, přestože vím, že se mezi námi pohybují různé povahy, které dokáží vytvořit velice roztodivné příběhy.
Rozvíjí se zde klasická otázka zločinu a trestu. Jaký trest je ještě spravedlivý a kdy už je novým zločinem? Je dobře, že se Ondra nakonec ministrem nestane, protože jeho vnímání spravedlnosti je neprofesionální : - )
Přišlo mi rozumné přečíst nejprve Polednici a až poté Promlčení - přesně tak jak to zažil i Tomáš. Promlčení mi přijde mírně lepší.
Velmi vděčný a zajímavý námět, svižný a nekomplikovaný styl psaní. Postav není v knize moc a tak není těžké během vyprávění hádat vraha ... jen ten motiv byl pro mě nečekaný. Dost se mi líbilo zakončení knihy ...
K současné české detektivce přistupuji většinou s určitou dávkou skepse. U téhle knížky ale byla zcela zbytečná, protože se povedla. Výborně se čte, autor z vás nedělá blbce (opravdu jsem až téměř do konce netušila, kdo je vrah), knížka nemá hluchá místa a nevyskytuje se v ní plané žvanění. Navíc má kromě napětí ještě přidanou hodnotu – a to zápletku odkazující na ne zrovna radostnou část naší vlastní historie.
Knížku určitě doporučuji k přečtení a moc se těším na další knihu od Jiřího Březiny.
Kniha se mi četla velmi dobře, výsledný dojem trochu pokazila autorova volba, kdo bude vrahem (pachatelovo vysvětlení s faxem mi nepřišlo uspokojivé).
Styl Jiřího Březiny je poměrně svižný a chytlavý, což ještě umocňují krátké kapitoly, takže přečíst celou knihu zabere rámcově dvě tři hoďky. Naneštěstí to rozdělení kapitol má povětšinou pouze ten účel nasekat jich co nejvíc na poměrně malý prostor. Ovšem atraktivní téma odsunu sudetských Němců a co dobrého z toho vzešlo, je zpracováno perfektně. Slabinou jsou pouze dvě věci - politik v současnosti a rozmělňování zápletky vyprávěním ve vyprávění. Vysoká hra se autorovi příliš uvěřitelně nevyvedla a pitomý na tom je to, že jí doopravdy nebylo třeba. Kdyby ministr nebyl ministr, ale třeba nádražák, nic by to na vývoji událostí nezměnilo. O to víc pak vyniká nesmyslnost formy příběhu, kdy místo plynulého děje postupně odhalujeme skutečného aktéra zločinu schovaného pod nánosem různých vzpomínek. Sám Tomáš Volf tak vlastně nemá jinou roli, než zvídavého kronikáře, který prudí tak dlouho, až jsou mu fakta odhalena. Ale že by u toho nějak vyšetřoval, to se nedá říct ani se zkříženými prsty.
Druhá kniha od autora, a musím ho pochválit, oproti první knize je děj celou dobu krásně svižný a napínavý až do konce. Závěr mě velice překvapil.
Ke knize jsem se dostala víceméně náhodou, a byla jsem velmi mile překvapena. Jednak autorem - zatím jsem neznala, a pak i zápletkou knihy. Určitě stojí za přečtení.
Přečteno skoro na jeden zátah, vcelku slušná detektivka, i když se nepokládám za odborníka na tento žánr. Líbilo se mi téma a umístění příběhu. I když se autor snažil (použitím ich a er formy vyprávění, zřetelným oddělením textu), přesto mi hodně splýval Tomáš a Ondra v mladém vydání, opravdu hodně a vadilo mi to. Na vraha jsem měla tip dost brzy, v určitém místě rozhovoru jsem nabyla téměř jistoty a motiv se postupně rýsoval, jak člověk poznával jednotlivé postavy. Některé scény byly trochu zbytečně zdramatizované ("krádež lana"), ale asi to pro stupňování napětí mělo svůj účel, spíš to bude můj problém, že nemám ráda přehnané efekty. Naopak se mi docela líbil otevřený konec v pojetí spravedlnosti.
Čtivě napsané detektivní vyprávění. Je z českého prostředí a má neotřelou zápletku. Kniha se mi líbila a předčila má očekávání. Rozhodně stojí za přečtení.
Mně se kniha velmi líbila. Případný čtenář ať se nenechá odradit některými zdejšími komentáři. Je to prostě detektivka, na české poměry na vysoké úrovni. Na to, jak ožehavé téma to je a že má příběh dvě dějové linie, si s tím autor poradil dobře.
Kniha me zprvu moc nenadchla, ale tema promlceneho zlocinu se mi libilo. A mlady policista Tomas mne byl velmi sympaticky. Prvni pulku knihy jsem cetla pozvolna, za to druhou pulku jsem "zhltla" za jedno odpoledne. I druhy den po docteni knihy mne stale lezi v hlave. Je dulezite si pripominat dejiny, v tom dobrem i spatnem...
Štítky knihy
Šumava detektivní a krimi romány 90. léta 20. století sudetští Němci Sudety krimi vysídlení Němců české krimi Češi a Němci české detektivky
Promlčení
Škoda, že mladý policista Tomáš Volf neposlouchá Oceán, možná by mi byl sympatičtější. Oceňuji sice hudební aluze, ale Sepulturu poslouchat nemíním :-)
Styl vyprávění - vracení se pomocí pamětníků do minulosti, v závěru převyprávěné vyprávění pachatele, mi trochu vadil. Nedovedu si představit, že během večera se někdo někomu svěří a navíc v prostředí "třetí cenové". Na jedné straně má politik Novotný strach, že ho někdo kompromituje, na druhé straně si pouští jazyk na špacír před taxikářem...
Připomenutí sametové revoluce (škoda, že korektor nekoukl do pravidel...) mi přišlo nadbytečné, nikam děj neposunulo.
Pachatel byl odhadnutelný. Kdo sledoval seriál Vzteklina, nebude překvapený. To, co - podle mě - televizní seriál neunesl, tak v krimirománu je k učtení. Ale záslužnější práci odvedla Kateřina Tučková (Vyhnání Gerty Schnirch).
Didakticky je využitelný fiktivní článek o rezignaci politika Novotného
(s. 188/189).
Připomínky prvního Volfova případu - Polednice - na mě zapůsobily. Knížku jsem si už půjčil :-)