Stráž

22.10.2022

...trochu nás namlsal Hlídkami,Sergej...

06.01.2021

První kniha od Lukjaněnka, která mě až tak nebavila. Začátek mi přišel trochu rozvleklý a nebylo jasné, o co vlastně půjde. Taky mi dost vadilo přeskakování mezi více dějovými linkami - naštěstí kolem půlky knihy to přestane, ale občas jsem se ztrácel. Pak se ale děj rozvinul a až značně na konci nastala akce a souboj dobrých a zlých. Jak řada jiných čtenářů píše - takový jiný Lukjaněnko. S Hlídkami bych to ale nesrovnával. Jak se píše v doslovu - některé knihy autora jsou povedenější, jiné méně (tohle je myslím první z druhé kategorie), ale celkově nikdy neurazí, a s tím plně souhlasím.
Na další díly se určitě kouknu, třeba to bude lepší.

24.08.2019

Je to Lukjaněnko a zároveň je to jiný Lukjaněnko než byl v Hlídkách. Nejvíce bych přirovnal ke Genomu. Celou dobu, jako by šlo o něco a pak vlastně jde úplně o něco jiného. Hlídky jsou Hlídky.
Stráž neurazí, ale zároveň ani nijak nenadchne. Stále ale Lukjaněnko zůstává vysoko v oblíbenosti.

03.06.2018

musela sem se hodně snažit, abych to vůbec dočetla.... námět super (proto ta jedna hvězda navíc), ale styl, jakým to bylo napsané.... ne a ne mě to vtáhnout.... pokračování si nechám ujít...

17.01.2018

Další vysoce chytlavá záležitost od mistra Lukjaněnka, která po dlouhé době zase zásadním způsobem vzbudila můj zájem o některé Lukjaněnkovo universum. Jaká je hlubší historie Centra? Jak vypadají další světy? Co je zač Vira a z jakého světa vlastně pochází? Chci vědět víc! Sem s dalším dílem! :)

27.06.2017

Některá jména vyvolávala asociace s předchozí přečtenou knihou, třeba Ira - Iročka. Knize by neublížilo, kdyby byla kratší. Nebyl to špatný příběh s přecházením do světů, maxická sedmička byla tentokrát schovaná v počtu pohraniční stráže, která hlídá hranice mezi světy - opět analogie s hlídkami. :) Ale bylo pár míst, kde jsem se zasmála, nebo jsem ocenila analogii s běžným životem a poznatky z něj.

23.02.2017

Za mě super knížka! Následující řádky obsahují SPOILER! Spousta věcí byla naznačena (např. to že hodně světů je rozvinutějších než naše). Do jednoho světa jsme i nahlédli a jsem moc zvědavý co stálo v té příručce a proč chce Vira zničit další světy, no doufám, že se to v dalších dílech dozvíme.

11.02.2017

Při čtení této knihy se mi stalo něco co se mi u Lukjaněnka stalo zatím je jednou ( u Rytíře z planety země) a to to, že jsem se strašně dlouho nemohla začíst, s čímž u něj normálně nemám problémy. I když mě třeba jeho kniha ve finále nějakým omylem jako celek neuchvátí, tak vždycky mě hned na začátku chytne, ale tady ne... Nakonec to nebylo až tak hrozné i když autor má i lepší knihy...

30.01.2017

Ze začátku jsem měl pocit, že jsem v syntéze Lukjaněnkových knih. Hlavní postava je muž kolem 30 let, je vyzbrojený, má tajemný úkol, cestuje se zde mezi světy, obyvatelé planety Země se dělí na ty obyčejné a hrstku vyvolených se speciální schopností...
Postupně se příběh z tohoto klišé vymanil, byl překvapivý, napínavý, čtivý. Posledních 80 stránek jsem zhltnul na jeden zátah.

10.01.2017

Lukjaněnka nebudu mít nikdy dost. I proto zamrzí ten vleklý překlad, nebo spíše hodně vlažná touha jeho díla u nás vůbec vydat. Cyklus Pohraničí mě podle první knihy hodně zaujal a ráda bych si jej někdy přečetla celý, čili i s knihami, kde už Lukjaněnko nefiguruje jako autor, nýbrž jako inspirativní průvodce. Takže, Hlídka to není, ale je to bezva, mně se to nezdá o nic méně kvalitní než právě cyklus Hlídek.

14.10.2016

Koukám, že už je to sedm let co jsem četl Noční a Denní hlídku. Sci-fi romány natolik úžasné, že když se mě od té doby někdo zeptá co je pro mě symbolem Ruska, jsou to super scifiny (Glukhovsky, Lukjanenko), které jsou naprosto originální a nemají konkurenci. Ve světě science fiction by se mohlo říct, že už bylo vše "vymyšleno" a jakákoliv nová myšlenka je jen vykrádačka již existujícího. To neplatí pro Stráž. To co autor vymyslel za svět je naprosto famózní. Cítil jsem tam nádech steam-punku a postapo a jak jsem již zmínil, kvalitní ruské vyprávění příběhů. Pohraniční stráž střeží Centrum, svět, který propojuje další světy (i ten náš). Nejsme ve vesmíru sami a co víc, hrozí nám plastový mor, protože jsme příliš vyspělí. Ne, není to klišé, je to kulervoucí drama, které přelouskáte během pár dnů a budete strašně naštvaní, že nejsou přeložené další díly! Lukjaněnko se podělí o toto universum s dalšími ruskými spisovateli, kteří budou pokračovat (nebo už pokračují) dalšími díly. Co jsem koukal, tak nakladatelství Triton připravuje vydání dalšího dílu Revers, každopádně existují další tři čtyři knihy, které se povalují někde v ruských antikvariátech a do češtiny se jim nechce. Proto kupujte tuto knihu ve velkém, ať si pánové z nakladatelství zamnou ruce a přeloží pro nás všechny díly :-) Milí čtenáři...hlídka je mrtvá...ať žije Pohraničí!

V rámci čtenářské výzvy dávám do kategorie "Kniha poprvé vydaná v roce 2016" a musím se trošku zastydět, protože pozorný čtenář ví, že vyšla již v roce 2014, ale v ČR byla vydána až letos. Parametry to tedy splňuje, ale chtěl jsem to hrát fér a číst opravdu to, co letos vyšlo v originále. Brácha mě ale předběhl a daroval mi tuto knihu jako kandidáta pro tuto kategorii... jsem rád, že jsem to neodmítnul ;-)

10.10.2016

Pro mne je tohle jeden z méně čtivých Lukjaněnků. Příběh předvídatelný, hrdina nezajímavý, vtipů pomálu, vypravěčsky nepřívětivé....Hlídku mi to tedy nepřipomíná, není tu žádné vnitřní pnutí, konflikt nebo dilema, rozpor mezi dobrem a zlem (zatím! třeba to přijde). Celkově chybí originalita, připadá mi, že autor vykrádá sám sebe. Tak snad příště.