Pod sněhem
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/233977/bmid_pod-snehem-YTV-233977.jpg
4
1351
340
Zdánlivě běžná situace: Tři sestry nasedají jednoho zimního dne do auta a vyrážejí k rodičům na oslavu otcových narozenin. Blanka se dvěma dcerami, miminem a psem, Olina se synem a ipadem, Kristýna s kocovinou. V plném autě se však spolu s nimi ocitají i jejich životní příběhy, vzpomínky na dětství, nenaplněné sny a frustrace, a atmosféra tak už po několika kilometrech jízdy houstne. A to ještě žádná ze sester netuší, že další nepříjemnosti je čekají v domě rodičů. V rodinných vztazích a na první pohled obyčejných událostech dokáže Soukupová zachytit otisky spletitých osudů s takovou bravurou, že před čtenářem vyvstávají jako jedinečná životní dramata. Autorčin typický způsob vyprávění s přirozenou lehkostí podtrhuje autenticitu příběhu a vtahuje do něj čtenáře natolik, že se sám stává jedním z pasažérů auta jedoucího zimní krajinou.... celý text
Přidat komentář
Pro mě deprimující a stresující, těžko uvěřitelné čtení. Hlavní hrdinky netolerantní, neempatické, jediná normální postava mi přišla jejich matka.
Dvanáct hodin jednoho obyčejného dne popsaných na více jak 350 stranách a nikoliv, čtenář se opravdu nenudí. Jistě, ke konci už mě přepadal mírně klaustrofobický pocit, z auta, vesnické chalupy, příšerných ženských charakterů a podivných vztahů, ale to hlavně proto, že jsem knihu zhltla během tří dnů. To, jak Soukupová dokáže přepínat a příběh vyprávět tu očima dětí, tu očima dospělých sester smýšlících mlčky o chybách a nedostatcích druhých a tu jejich maminkou, je prostě bravurní.
Kniha si mě dokázala držet od začátku do konce. Jednotlivé postavy jsou dobře zachyceny, místy sympatické, místy nesympatické. Je to taková sonda do života jedné (ne)spokojené rodinky.
Byla to má první kniha od této autorky. Dobře vykreslené charaktery postav, člověk v jejich jednání poznává často sebe nebo někoho ze svých známých, ale zklamal mne také ten useknutý konec, bez sebemenšího náznaku, jak se bude příběh vyvíjet dál.
"Když je nějaká knížka moc dobrá, tak se o ní nedá povídat, leda s člověkem, co ji taky četl, a ani tak to není jistota."
Specifický styl autorky mě baví, jen ke konci mě kniha již tolik nebrala - těch detailních popisů tam na mě bylo už moc.
Jelikož jde o příběh v průběhu jednoho dne, člověk nemůže čekat nějaký převratný konec, ale je fakt, že je nedotažený a působí useknutě.
Dle očekávání výborné - jen ty postavy jsou tak typicky "soukupovské", až mám pocit, že už jsem se s nimi někdy setkala, a to ne jenom v reálném životě, ale už i v předchozích autorčiných počinech. Celý dojem z knihy mi tak trochu zkazil pocit, že čtu něco, co už jsem jednou četla, ale jinak dávám palec nahoru.
Perfektně detailně popsaný den života jedné rodiny, i já jsem ze třech dětí a chvílemi jsem si připadala, že Petra Soukupová čerpala od nás. Nic světoborného se za celý den nestalo, ale domyslíme si z těch zcela banálních situací a dialogů úplně všechno o tom, jak to v životě všech účastníků vypadá. Velmi čtivé a uvěřitelné. Doporučuji k přečtení.
Kniha se mi moc líbila ale nepochopila jsem ten konec...Vlastně si celou knihu stěžovaly a hádaly se ale nic se nevyřeší. Ovšem, čtivost se knize nedá upřít. Hodnotím průměrně a doporučím dál:).
Od Petry Soukupové jsem četla všechny knihy a všechny se mi líbily. I tato. Nechci porovnávat, která byla lepší a která horší. Každá kniha je o něčem jiném. Autorka má přirozeně svůj styl, na který si buď zvyknete nebo ji nemůžete číst. Ona nechce sdělovat něco s pointou, nechce líčit nějaký napínavý příběh, ona jen popisuje všední věci, někde začne, někde skončí a život jde dál. Ale ty každodenní věci, ty životní úmorné stereotypy, ty všední situace dokáže popsat tak skvěle, že já se u toho bavím. Shodou okolností jsem tuto knihu přečetla v době, kdy mám sama malé a ještě menší děti a myslím, že vhodnější dobu jsem si nemohla najít :) Tuším, že ne všechno, co Soukupová popisuje, zažila, ale rozhodně má o věci tak dokonalou představu, že jí to člověk všechno věří. A v tom je to skvělé. Hvězdu dolů ale dávám za tu chybu v postavách. Chybovat je lidské, ale přecejen je to její profese a já to nemůžu jen tak přejít. Není dobré se ve svých profesích plést..
Me se kniha moc libila. Az groteskne napsane :-) Lici opravdu kazdodenni zivot s detmi, dost jsem se bavila.
Dobrá knížka, jen opravdu dlouhé věty. Dlouho mi trvalo než jsem si zvykla a konec je zvláště useknutý.
Nerozumím tomu, proč některým lidem připadala kniha nudná. Je to skvěle napsané, přesně o tomhle je přece každodenní život s dětmi - čurání, mokré boty, dohadování se o koka-kole, miliony denních maličkostí, které je třeba zařidit, promyslet, vykonat...Život není hollywoodský biják plný napětí a zásadních zlomů, případně chechtaček. A že tam byla chyba na jedné stránce? No bože, to je snad lidské, ne?
Mám ráda knihy od Soukupové,ale tato kniha byla depresiví a nudná.Byla jsem při čtení v napětí,co se stane,dočtete knihu a ono se nestalo nic.Příběh vypráví o rodinných vztazích,kde jsou neuvěřitelně podrobmým způsobem popsány běžné situace,co lidé říkají,ale i co si myslí.Knihu bych znovu číst nechtěla.A to nemluvím o tom,že si autorka v knize spletla v jedné pasáži postavy.
Bohužel musím po přečtení této knížky dát Petře Soukupové palec dolů. Geniální "Zmizet" a teď? O pět pater dolů. Styl psaní, postavy bez osobnosti, zasazené do naprosto předvídatelných schématických krabiček - všechno mi připadalo bez napětí, bez překvapení... A v okamžiku, kdy si v jedné části knihy autorka popletla jména postav to u mě tato kniha prohrála úplně...
Jak to, že tu píšete, že ještě nevyšla? Vždyť jsem ji před týdnem četla a chtěla jsem ji ohodnotit. Je skvělá, čtivá a fakt ze života.
Opět zajímavá knížka o všední každodennosti. Kolikrát jsem v průběhu knížka žasla, jak se dá poutavě popsat několik obyčejných dní v životě. V některých věcech se člověk asi sám pozná...
Depku od Petry Soukupové miluju vždycky a její nejnovější kousek mě opět nezklamal, musím dát pět hvězd. Každou z postav jsem svým způsobem chápala, každou z nich sem stranu od strany nenáviděla. Končí to tak, jako všechny ostatní knihy, úplně normálně všedně. Čekat se vyplatilo!
Štítky knihy
rodiče česká literatura sourozenci rodinné vztahy
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Prostě se mi líbí autorčin styl psaní, projevu a vůbec všechno. Při čtení jsem měla pocit, že jedu s Blankou v autě a pes mi dýchá na záda, zatím co já podávám prstík Filípkovi. Za mě super, díky skvělému popisu jsem se uměla vžít do každé z postav a plně jim rozumět.